10.17.18

jirotka a sou�?asné mediální pole…

Posted in Redakce at 20.51 od admin
https://www.youtube.com/watch?v=MmawDH0OOI0
09.10.16

Šaman…

Posted in Redakce at 11.38 od admin
https://www.youtube.com/watch?v=ZJFQMNlE058
Permalink Komentáře

	
			
		

			 
			M�?sto zaslíbených

			Posted in Redakce at 11.30 od admin
		
							 	
M�?sto zaslíbených

Odsouzené m�?sto, obraz Nikolaje Konstantinoví�?e Rericha z roku 1914.
M�?sto zaslíbených je název �?eského vydání orwellovsky lad�?ného[1] v�?deckofantastického románu �?�?ад об�?е�?енн�?й (Odsouzené m�?sto) ruských sov�?tských spisovatelů bratrů Strugackých. Román byl napsán již roku 1972, ale z politických důvodů mohl vyjít až v letech 1988-1989. Název románu vznikl na základ�? stejnojmenného obrazu ruského malí�?e, mystika a filozofa Nikolaje Konstantinoví�?e Rericha, který na autory velmi siln�? zapůsobil.
https://www.uloz.to/!6X5giuoX8/strugacti-mesto-zaslibenych-pdb-mobi


			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			03.14.16 
			Rodina základ štátu versus vláda deviantů

			Posted in Redakce at 20.17 od admin
		
							 	

V poslednej dobe sa dosť �?asto stretávame a riešime otázku rôznych pokusov �?? sexualizovať našu mládež, deti v �?oraz nižšom veku, dokonca aj v predškolskom (rôzne LGBT agendy, rodová ideológia, u�?ebnice pre deti so sexuálnym obsahom). A ke�?že aj veľká �?asť dospelej populácie, generácie - ktorá už dnes má deti, bola zasiahnutá sexualizáciou (hoc v inej forme, najmä v 90-tych rokoch, prietržou rôznych západných liberálnych názorov, filmov, seriálov, mediálnych správ, kde sa propaguje promiskuitný štýl života), �?? tak mnohý z nich (bez pochopenia a preniknutia do podstaty tohto javu) len kývnu rukou s frázou: �??Nebu�?te svätuškársky, na erotike a sexe ni�? zlé nie je…Sú oveľa horšie veci…�??
Hoci túto tému radi riešia predstavitelia cirkví (�?o je chvályhodné), v skuto�?nosti táto téma nemá priamo s náboženstvom ni�? spolo�?né, ale ide o otázku na úrovni 5.priority zovšeobecnených prostriedkov riadenia �?? teda o útok ktorý má za cieľ genocídu národov, na ktoré je zameraný. Nižšie vysvetlím aj pre�?o…
V Ruskom jazyku existuje slovo �??pravednosť�??, ktoré ani v slovenskom, ani �?eskom jazyku nemá ekvivalent, hoci je možné že ani nie každý Rus správne chápe jeho podstatu.
Pravednosť, �?? je také správanie sa všetkých procesov vo vesmíre, ktoré vedie k celovesmírnej harmónii. Ke�? každý proces sa zú�?ast�?uje celovesmírneho procesu a žiadny z nich v dlhodobom aspekte nenarušuje celovesmírnu harmóniu, lokálne ani globálne.
Pochopiteľne že každá vec má svoj životný interval, svoju periódu života, svoj za�?iatok i koniec �?? a potom sa pretransformuje na iný útvar (týka sa to aj Zeme), no tieto intervaly majú rôznu dĺžku, a v priebehu svojho života sa zú�?ast�?ujú celovesmírnej harmónii. Táto celovesmírna harmónia je v podstate súhrnom všetkých objektívnych zákonitostí, obrovská sústava rovníc �?? megaalgoritmus �?? ktorého úlohou je udržiavať túto harmóniu (rovnováhu) a ak sa nie�?o živé odchýli z tejto rovnováhy, tak pôsobiť smerom k tomu aby sa rovnováha obnovila. Možno to nazvať aj celovesmírnou etikou �?? teda súhrnom zákonitostí ktoré kladú vonkajšie mantinely procesom tak, aby všetko tieklo v prúde Zámeru Tvorcu, a ni�? sa neprelialo cez brehy Predur�?enia.
Takže v prvom rade treba pochopiť, že etika sa netýka len ľudí a ľudstva, ale úplne všetkého okolo aj mimo nás. Preto prakticky všetky ľudské vynálezy sú inšpirované prírodou, lebo tam všetko funguje harmonicky, a my sa len pokúšame �?osi obkukať a skopírovať (�??kapieren und kopieren�??) a vytvárame nie celkom dokonalé analógie �?? �?o závisí od miery chápania nielen funkcie samotného objektu a procesu, ale aj toho, ako tento objekt a proces má zapadať do celku aby tvoril a nenarúšal harmóniu. Etika sú�?asných vedcov je prevažné taká, že sa zaujímajú hlavne o funkciu skúmaného objektu a jeho zužitkovanie, a nezaujíma ich už, ako daný proces zapadá do globálneho prírodného procesu a ako sa spolupodieľa na objektívnej celoprírodnej/celovesmírnej etike.
Takže možno usúdiť, že základným cieľom každého procesu je aby fungoval bezchybne/ideálne, a tiež, aby sa podieľal na bezchybnom fungovaní nadradeného procesu, ktorého je sú�?asťou. Inými slovami, každý tvorivý proces musí spoľahlivo a dlhodobo fungovať a neni�?iť nadradené procesy, ktorých je sú�?asťou, a tiež neblokovať vznik pomocných �?iastkových/vložených procesov.
Funkcia štátu je tiež jedným z takýchto rozsiahlych procesov. Funkciu štátnosti veľmi dobre vyjadril A.Lincoln:
“Zákonnou úlohou vlády je robiť pre spolo�?enstvo ľudí to, �?o každý z nich sám individuálne nie je schopný urobiť bu�? vôbec, alebo to nemôže urobiť dobre “.
“Štát nesmie robiť za ľudí to, �?o by ľudia mali robiť sami, alebo �?o môžu urobiť sami.”
�?alej. Štát tvoria v prvom rade ľudia, jednotlivci. Aby štát mohol premýšľať o svojej budúcnosti, a celkovo svojej budúcej a trvalej existencií, musí sa postarať, aby ob�?anov v štáte neubúdalo, ale aby populácia nadobudla svoju existen�?nú kapacitu (ideálny po�?et) �?? primeranú zdrojovej stabilite a �?alším parametrom. Jedným z takýchto nástrojov, ktoré spoľahlivo už tisícro�?ia plnia túto funkciu, na udržanie vyšších spolo�?enských zoskupení (nemusí to nutne byť štát, tak ako ho chápeme dnes, v minulosti to boli aj iné útvary) �?? je rodina. Rodina je reproduk�?ným orgánom spolo�?nosti, a pokiaľ funguje harmonicky, produkuje štátu kvalitných a užito�?ných pre celé spolo�?enstvo jedincov.
Ako som už nazna�?il vyššie, objektívna etika je vynálezom Tvorcu, je súborom tých vesmírnych, prírodných a sociálnych zákonov, ktoré dokážu harmonizovať veľké množstvo procesov navzájom, tak aby všetko fungovalo vyvážene.
Najlepšie to vidno na prírode. V štáte, v spolo�?nosti i rodine je etika tým, �?o plodí najlepšie riešenia pre ten ú�?el, aby všetko ako celok fungovalo vyvážene. Netreba si to ale mýliť s pseudoetikou rôznych relígií/filozofií, ale vždy treba hľadať skuto�?nú objektívnu etiku (pravednosť) �?? teda ozajstné fungujúce recepty a modely. Aby šlo o vyváženú kooperáciu a symbiózu jednotlivcov v rodine �?? rodín v štáte �?? štátov uprostred �??ľudstva ako celku�?? �?? a �??ľudstva ako celku�?? v biosfére Zeme.
Nuž, �??dobrý štátnik nie je kupec, a ľudia nie sú zrno�?? �?? aby si povedal: �??neoplatí sa mi doma pestovať obilie, doveziem si ho zo zahrani�?ia�?? �?? tak ako to robia šéfovia A.Merkelovej, že miesto reprodukcie štátotvorného domáceho obyvateľstva, ktorého podmienky sú žiaľ nastavené na autodeštrukciu (autogenocídu), si dovezie cudzí národ zo zahrani�?ia.
Preto gramotný štátnik (ktorý bol poverený vlastným národom) by mal brániť snahám rozvrátiť inštitút rodiny, svoj reproduk�?ný orgán, zabezpe�?ujúci existenciu národa a kultúry v aktuálnej podobe.
�?o je vlastne poslaním rodiny vo vzťahu k štátu?
    Zabezpe�?uje obnovu populácie.
    Malo by chrániť svedomie detí pred otupením a morálnou degradáciou. Pretože len morálne rovnorodá spolo�?nosť dokáže vytvoriť ideálne fungujúci štát, ktorý dokáže fungovať aj bez zákonov. (Zákony sú potrebné tam, kde kvitne hojnosť individualizmu, no najmä na udržanie davo-�??elitárnej�?? spolo�?nosti, ktorá pochopiteľne nevyhovuje všetkým vrstvám spolo�?nosti)
    Rodina by:
    Mala zabezpe�?iť spolo�?nosti predovšetkým dobrého �?loveka (ako jednotlivca), so svedomím a silnou vôľou. Viesť ho k tomu, aby dosiahol Ľudský typ štruktúry psychiky ešte pred pubertou.

    Pripraviť potomkov na budúcu úlohu rodi�?ovstva. (To bola primárna úloha bábik u diev�?at.)

    Podporovať u detí pracovné návyky a zru�?nosti. (Malým chlapcom v tomto dosť pomáhali stavebnice, rozvoj motoriky, technického zmýšľania). To �?o sa chlapci a diev�?atá v rodine nau�?ia ako deti, všetky takto získané vedomosti a zru�?nosti budú pre nich užito�?né, ke�? si sami založia rodiny.

    Dať im povedomie o tom �?o je to ob�?an a �?o je to štát, vlasť. O nevyhnutnú politickú výchovu, aby sa každý �?lovek vedel gramotne orientovať v politike (vrátane globálnej) a byť zodpovedným ob�?anom �?? to by mal mať na starosti štát a škola.
Na jednotlivcov a nepriamo na rodinu sa na 5. priorite ZPR úto�?í rôznymi nástrojmi genocídy. Vä�?šina týchto nástrojov má ten spolo�?ný aspekt, že vytvárajú u ľudí istú závislosť. Drogy, alkohol, tabak �?? na za�?iatok netreba veľa a �?lovek sa stane závislým, na nástroji svojej skazy. Alkohol a drogy nielen že ni�?ia genetiku a zdravie jednotlivcov, s degenerujúcim vplyvom na potencionálne potomstvo �?? ale ni�?ia a rozbíjajú aj rodiny ako také (reproduk�?ný orgán štátu). Ak je rozbitá, nefunk�?ná rodina, potom nie je schopná odovzdať potomstvu potrebné vedomosti, návyky a zru�?nosti, aby samo zvládlo úlohu rodi�?ovstva, s tým že aj ono bude vedieť odovzdať správne harmonické recepty svojmu potomstvu na to, ako má fungovať rodina, aby pritom nerozbíjala seba a rodiny �?alších potomstiev, ale aj štát.
Nuž, každý �?lovek má v sebe 13. komnatu (centrum závislosti v mozgu), teda aspekt ku ktorému sa treba správať s úctou, nezahrávať sa nezodpovedne a neopatrne s tým, �?o sa môže vymknúť z rúk. Pretože rozbiť nie�?o sa dá veľmi ľahko, ale znovu to pozliepať a napraviť omyly je veľmi náro�?né. To sa týka aj takého agresívneho nástroja, ako je sexualizácia dospelých, ale predovšetkým mladistvých a detí. Mnoho chlapov vie, že ke�? ako pubertiaci (zo zvedavosti �?i hlúposti) podľahli onanií, bolo prakticky nemožné s tým prestať, tak sa prejavila závislosť a v hlave potom mladý �?lovek nemá ni�? iné ako erotiku a porno. Neskôr, ak nemal silnú vôľu, za�?al praktizovať náhodné známosti, sex pre potešenie, promiskuitný spôsob života. Závislosti nútia �?loveka uvažovať individualisticky. Nie pre dobro spolo�?enstva ale pre vlastný pôžitok. Dokonca aj závislosť na chutnom jedle. Tým sa vlastne fixujú nižšie typy štruktúry psychiky, a jednotlivec má veľký problém dosiahnuť Ľudský typ štruktúry psychiky. A pre Ľudský typ psychiky je nevyhnutné nau�?iť sa uvažovať kolektívne. (Nezanedbávať seba, a pritom starať sa o záujmy vyššieho spolo�?enského celku)
�?lovek ktorý má problém ovládať svoje sexuálne pudy (alebo iné vypestované závislosti) sa správa disharmonicky smerom k rodine. Rozbíja súdržnosť rodiny, v dôsledku �?oho sa mnoho rodín rozpadá a takýto rodi�?ia potom okrem psychickej traumy (ktorá u detí blokuje záujem založiť si vlastnú rodinu), nie sú schopní svojim deťom dať aj formou vlastného príkladu tie návyky, ktoré by im umožnili byť v budúcnosti harmonickými manželmi a rodi�?mi a šíriteľmi nahromadených vedomostí a návykov �?alej.
Takže zhrnutie:
- Sexualizácia detí, vytvára predpoklad pre vytvorenie u nich závislosti na telesnom potešení, pre promiskuitný spôsob života v dospelosti, zosilnenie sklonov k individualizmu.
- Individualizmus, zaklincovaný závislosťou na nejakom potešení a promiskuitný spôsob života �?? vytvára predpoklad pre nefunk�?ný model rodiny, zvýšenie rozvodovosti.
- Rozvodovosť, vytvára predpoklady k nižšej reprodukcií detí. Ľudia sa boja manželstva a záväzkov, lebo príliš veľa ľudí sa rozvádza, sami majú �?asto skreslené a nejasné predstavy o rodine a tom ako má fungovať, a psychologické bloky. Radšej sa uchýlia k pôžitkárstvu, sexu pre radosť, a inej forme individualizmu. Detí sa rodí �?oraz menej, a �?oraz �?astejšie ako dôsledok rozkoše, ako nehoda.
Možno si niektorí pamätáte aj na ten experiment s �??myším rajom�??. Istý vedec, vytvoril ideálne podmienky pre kolóniu myší, komfort (dostatok krmiva, vody, priestoru, lekársku starostlivosť). Kon�?ilo to ale vždy degradáciou a vyhynutím kolónie, pretože došlo k zlyhaniu �??inštitútu rodiny�??.
    Interval obnovy populácie sa nemenil (ako �?asto sa rodili nové generácie). Avšak dĺžka života myší v dôsledku dobrej starostlivosti a ochrany sa výrazne predlžila. Kým sta�?ili zdroje, populácia rástla. Ak zdroje pre veľké množstvo populácie prestávalo sta�?iť, staré jedince sa držali svojich pôvodných sociálnych funkcií, mladšie jedince sa tak museli o svoje miesto pod slnkom tvrdo biť, a niektoré úplne rezignovali, stratili záujem aj o párenie, a zamerali sa iba �?isto o seba, stratili rodinné návyky. Týmto sa zmenil model �??rodiny�?? v dôsledku zmeny životných podmienok a prerozdelenia sociálnych funkcií. Mladé jedince nedokázali viac nau�?iť svoje potomstvo rodinným sociálnym návykom, ktoré boli osved�?ené a ktoré by fungovali v zmenených podmienkach. Dokonca ani pri pokuse založiť z týchto jedincov novú kolóniu (ke�? sa podmienky zmenili na priaznivé a zdrojov obživy aj príbytkov bolo opäť dosť), nebolo už možné zabrániť autodeštukcií tohto pokolenia. Mala to na svedomí jednak poškodená psychika, a tiež strata rodinných návykov aby dokázali znova vybudovať funk�?ný sociálny model.
    Preto to isté platí aj u ľudí. Ak uviažeme ľudí na závislosti a zoberieme im praxou osved�?ené a fungujúce rodinné návyky a zru�?nosti, v�?aka ktorým možno vybudovať stabilný sociálny model/štát, psychika takéhoto národa sa nastaví na autodeštrukciu. A tomu treba rozhodne predísť.
Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/rodina-zaklad-statu-a-utok-na-5-priorite/

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			11.21.15 
			vstávat a cvi�?it

			Posted in Redakce at 9.56 od admin
		
							 	http://leva-net.webnode.cz/





			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			08.23.15 
			Nutné znát…aeronet.cz

			Posted in Redakce at 11.37 od admin
		
							 	

Putin odhaluje historii Ruska �?? národ, který nezná svou minulost, nemá budoucnost. Zkáza Velké Tartárie, 1. �?ást

Z internetuSrp 22, 2015
Putin odhaluje historii Ruska �?? národ, který nezná svou minulost, nemá budoucnost. Zkáza Velké Tartárie, 1. �?ást
U nedávného �?lánku O Velké Tartárii jsem slíbila vložit jiný obsáhlý �?lánek, týkající se rovn�?ž Tartárie a s ní historie Slovanů a Ruska. Slíbený �?lánek je p�?evzatý a je natolik obsáhlý, že má dev�?t �?ástí, já jej vkládám ve dvou a zde je první.
Dne 15. ledna 2013 ruský prezident Vladimír Putin v Ruské geografické spole�?nosti slavnostn�? otev�?el nový archív, kde jsou ve�?ejnosti zp�?ístupn�?ny  mapy Tartárie. Asi se ptáte, co je na tom tak zajímavého. Je a hodn�?. Tímto aktem dal sv�?tu na srozum�?nou, že Rusko se vydává na cestu odhalování své skute�?né, nezfalšované historie, protože si je v�?domo toho, že národ, který svoji historii nezná, nemůže mít ani budoucnost.
Sou�?asná oficiální historie, jak je u�?ena v ruských školách, byla vytvo�?ena v průb�?hu 18. �?? 19. století a byla sepsána v souladu s biblickou koncepcí historie na zakázku Romanovců. Už jen p�?echodem z původního kalendá�?e (po�?ítaného od podepsání míru ve Hv�?zdném chrámu) na kalendá�? juliánský se historie �?íše zkrátila o více jak p�?t a půl tisíce let!  V Ruské federaci už proto pracují na zcela nové koncepci vzd�?lávání a p�?episují se u�?ebnice, které pro tuto v�?tšinov�? slovanskou zemi v posledních dvaceti letech tvo�?ily ze zcela �??nezištných�?? důvodů západní vzd�?lávací instituce.
A myslím, že ani mnozí z vás nikdy neslyšeli o nejv�?tším státním útvaru na Zemi za dobu nám známé historie. U�?ili jsme se sice o slavném Egyptu, Perské �?íši, �?íši Osmanské �?i �?ímské �?? ale to všechno byly drobe�?ky proti obrovské slovanské �?íši, která v průb�?hu v�?ků nesla názvy Rassénie, Skýtie a nakonec Tartárie. Tím spíš je p�?ekvapující, že tato zem�? nenalezla jediné zmínky v oficiální historii! Abychom tuto mezeru trochu zaplnili, což bychom jako Slované ur�?it�? m�?li, nabízíme výtahy z obsáhlých statí Jeleny Ljubimové a Dmitrije Mylnikova.
Vladimír Putin otevírá archív s mapami Tartárie video
Po nesmírn�? dlouhou dobu existoval na Zemi obrovský státní útvar, který se rozkládal na n�?kolika kontinentech. Miliony jeho obyvatel vytvo�?ily svébytnou kulturu založenou na duchovních a mravních kvalitách �?lov�?ka, na úct�? k p�?edkům a spravedlnosti, úct�? k rodin�? a lásce k vlasti. Tato zem�? se objevuje na mnoha starých mapách. Velká Tartárie. Kdo ji obýval?
Původn�? v Tartárii žili p�?evážn�? Tarta�?i. Vysocí, rusovlasí, bílé pleti, lidé s o�?ima modré, zelené nebo šedé barvy. Slované-�?rjové. Rusové. P�?átelští a laskaví v dobách míru, state�?ní a nemilosrdní v bitv�?, spravedliví a soucitní ve dnech vít�?zství a vytrvalí b�?hem protivenství. To proto, že chránili morální �?istotu a víru svých P�?edků. Od Uralu po Aljašku. Od Nové Zem�? k Tibetu. Ješt�? na prahu novov�?ku to byla podle prvního vydání Encyclopedie Britannica nejv�?tší �?íše na sv�?t�?:
Mapa z Encyklopedie Britannica, rok vydání 1771
�??Tartárie �?? ohromná zem�? v severní �?ásti Asie ohrani�?ená Sibi�?í na severu a západ�? se nazývá Velká Tartárie. Tarta�?i žijící jižn�? od Moskovie a Sibi�?e se nazývají Astracháni, �?erkezové; Dagestánci žijí na severozápad od Kaspického mo�?e; Kalmyckými Tartary jmenují ty, co obývají území mezi Sibi�?í a Kaspickým mo�?em; Uzbe�?tí Tarta�?i a Mogulové obývají zemi severn�? od Persie a Indie; a nakonec Tibetští Tarta�?i žijí na severozápad od �?íny.�?? (Encyklopedie Britannica, první vydání, díl 3. Edinburgh, 1771, s. 887).
To platilo až do 18. století. Pak jakoby mávnutím proutku zlého �?arod�?je �?? Tartárie zmizela. Zmizela z map, z knih, vzpomínek. Zmizela i z dalších vydání Encyclopedie Britannica.  Prost�? �?? není. Pro�? toto velké impérium po sob�? nezanechalo n�?kolik mén�? významných států, jak je to obvykle v p�?ípad�? rozpadu jiných impérií? A kam se pod�?ly miliony jeho obyvatel? Pro�? v u�?ebnicích d�?jepisu nenajdeme o tomto úžasném územním celku ani zmínku? A�?� co to bylo za �??malou dobu ledovou�??, která prob�?hla p�?ed 200 lety?
O Tartárii 200 let nikdo neslyšel. Dokud se neobjevila práce akademika Fomenka �??Nová chronologie�??, která navrátila do v�?deckých kruhů množství sv�?dectví o existenci tohoto státu. Nejv�?tšího ze všech, které kdy na naší planet�? existovaly.
P�?irozenými hranicemi �?íše, kterou dnes známe jako Tartárii a která v dávných dobách zabírala tém�?�? celou severní polokouli, byly b�?ehy oceánů. P�?itom t�?i z nich �?? Ledový, Tichý a Atlantský �?? byly ve skute�?nosti jejími vnitrozemskými vodami.
Na evropsko-asijském území víme o n�?kolika provinciích této obrovské državy. Jmenujme alespo�? n�?které z nich: Na západ�? to byla Moskevská Tartárie / Moskovie / Russie. Na jih od ní, na území dnešní jižní Ukrajiny a Krymu byla Malá Tartárie. Uprost�?ed asijského kontinentu na mapách nalezneme centrální Velkou Tartárii kon�?ící na severu až u b�?ehů Tartarského mo�?e (Severního ledového oceánu) a na východ od Kaspického mo�?e zhruba na území dnešního Turkmenistánu Nezávislou Tartárii. Od Velké �?ínské zdi na sever se táhla �?ínská Tartárie a tam, kde bychom dnes našli Mandžusko, byla d�?íve Tartárie Mogulská.
Tartárie v 16. století
Mapa z roku 1754
V roce 1703 založil Petr I. Sankt-Peterburg, který se o dev�?t let pozd�?ji stal hlavním m�?stem. �?eho? Vždyť až do roku 1721 ležel na území Švédska! Nicmén�? západní mocnosti jej pln�? podporovaly, a tak nov�? vzniklé �??Ruské imperium�?? za�?alo svůj útok na Moskovii.
Za následujících sto let Tartárie utrp�?la �?adu t�?žkých porážek a byla tak nucena p�?iznat ztrátu n�?kterých �?ástí svého teritoria: na jižním Uralu, v severním P�?ikaspicku a jihozápadní Sibi�?i, v centrální a severo-východní Indii a na východním pob�?eží Severní Ameriky. V sou�?asné dob�? jsou rozli�?né epizody této války, v podstat�? sv�?tové svým rozsahem a důsledky, známé jako potla�?ení Puga�?evova povstání, p�?isvojení Sibi�?e, kolonizace Indie a válka za nezávislost britských kolonií v Americe.
Na po�?átku 19. století (to už na carském trůnu dv�? st�? let ú�?adovali Romanovci) tak prakticky mizí centrální Velká Tartárie a p�?es celou severní �?ást Asie až na Kam�?atku se táhne �?? Ruské impérium. V průb�?hu t�?chto staletí obyvatelstvo evropské �?ásti Tartárie podlehlo zhoubnému vlivu monoteismu (judaismu, k�?esťanství, islámu) a pono�?ilo se do krvavých hrůz náboženských dobyva�?ných válek, politických intrik, povstání a revolucí. A odd�?lilo se od Asie. Nedokázalo odolat náporu nových sv�?tových náboženství a uchránit mravní �?istotu a víru svých P�?edků. Hranice mezi původní zemí a novým Západem b�?žela od Severního ledového k b�?ehům Indického oceánu, podél Uralu, b�?ehů Kaspického mo�?e a vrcholků Zagroza.
Tartárie tedy utrp�?la vojenskou porážku a územní ztráty. No a co? Takové ztráty nemohly způsobit zánik tak velké državy! I kdyby porážka dala vzniknout t�?žké vnit�?ní krizi, tak žádná vnitropolitická krize nemohla způsobit rozpad Tartárie, protože národ obývající Asii ješt�? p�?ed pár staletími byl soudržný a dokonale homogenní. I po stránce národnostní, i po jazyku a po vyznání. Aby bylo možné zni�?it Tartárii, bylo nutné nejd�?íve zni�?it její lid. Všechen! Do posledního �?lov�?ka! Ale k tomu nikdo nem�?l sílu. Ani Británie, ani noví �??Moskoviové�??. Ani jejich koalice. Dokonce ani kdyby do té koalice vstoupila celá Evropa.
Jen znamenitý vojevůdce Alexandr Suvorov, který se ú�?astnil porážky Puga�?eva a osobn�? ho eskortoval do Moskvy, mohl tartarským vojskům způsobit hlavní porážku. A z�?ejm�? také způsobil. Za což byl i vyznamenán zlatým me�?em s briliantovou rukojetí (cena takového me�?e se rovnala ro�?ním nákladům na celý pluk). A získal i n�?kolik vysokých ocen�?ní �?? i když oficiální historiografie o tom ml�?í. Jak ryba. P�?esn�?ji �?? skrývá historii tartarských válek Moskovie za války s osmanskými Turky a dalšími krymskými chány.
Tartárie o svá území musela bojovat nejedno století. Ale nikdo ji nemohl s kone�?nou platností zni�?it. Nap�?íklad Osmanská �?íše, dokonce i v dob�? svého rozkv�?tu desetkrát menší než Tartárie, mnohokrát utrp�?la porážky v bitvách, prohrávala války a ztrácela území, ale z politické mapy sv�?ta nikdy nezmizela. Narozdíl od Tartárie, která byla vymazána nejen z mapy. Tartárii vymazali i z povrchu zemského. Spolu s lidmi, jejím obyvatelstvem.
Než budeme pokra�?ovat v našem pátrání po p�?í�?inách konce Tartárie, zastavme se chvíli v �?ase n�?kde kolem roku 1815. V tu dobu totiž na Zemi s nejv�?tší pravd�?podobností došlo k jakési obrovské katastrof�? sv�?tového významu, o níž nám oficiální historie nic ne�?íká. Nebo nás mystifikuje. Důsledky této katastrofy však známe velmi dob�?e �?? statisíce, ale pravd�?podobn�? spíš miliony lidských životů.
Rok 1816 pozd�?ji dostal jméno �??Rok bez slunce�??.
Tehdy došlo ke klimatické anomálii, která postihla velkou �?ást severní polokoule. Neoby�?ejné po�?así trápilo celou západní Evropu, Turecko a východ Severní Ameriky. V USA tento rok dosud nazývají �??Eighteen hundred and frozen to death�??, to znamená n�?co jako �??Osmnáct set a nasmrt zamrzlý�??. Oficiální v�?da ho pokládá za za�?átek �??malé ledové periody�?? trvající t�?i roky.
V b�?eznu teploty v Severní Americe pokra�?ovaly mrazy jako v zim�?. V dubnu i kv�?tnu bylo nep�?irozen�? mnoho dešťů a krup, náhlé mrazy zni�?ily v�?tšinu plodin, v �?ervenci dv�? ob�?í sn�?hové bou�?e způsobily smrt �?ady lidí a v �?ervenci a srpnu dokonce zamrzaly �?eky. Každou noc byl mráz a v New Yorku a na severovýchod�? USA napadalo metr sn�?hu.
I N�?mecko trápily silné bou�?e. Mnohé �?eky, v�?etn�? Rýna se rozvodnily. Ve Švýcarsku bylo po�?así, jaké nikdo nepamatoval. A po všechny m�?síce sn�?žilo a sn�?žilo. Neoby�?ejné po�?así způsobilo katastrofální neúrodu. Neurodilo se prakticky žádné obilí. Na ja�?e následujícího roku ceny zrna v Evrop�? stouply na desetinásobek a vypukl hladomor. Na sv�?t se spustila tma. V plném smyslu slova. Slunce se nemohlo skrze vrstvy mraků dostat a zah�?át zemi. Lord Byron v roce 1816 za�?íná jednu svou báse�?: �??Pohaslo jasné slunce a ztemn�?lé / hv�?zdy se potácí v prostoru bez ú�?elu, bez paprsků / ledová je zem, �?�
Na obrázku je pro ilustraci p�?ehled teplot toho roku v polské Wroc�?awi, která na tom nebyla ješt�? nejhů�?. Všimn�?te si, že za celé léto teplota nevystoupila nad 20°C.
Odpov�?�? na t�?íletý chlad byla nalezena o sto let pozd�?ji. Americký výzkumník U. Hamfreys spojil zm�?nu klimatu v letech 1816 �?? 1819 s výbuchem vulkánu Tambora na ostrov�? Sumbawa. Výbuch tehdy vyvrhl asi 150 km3 pyroklastických trachyandezitů. Kou�? dosáhl výšky 44 km a sope�?ný materiál spole�?n�? se sope�?nými plyny se mohl dostat až do stratosféry. V sou�?asné dob�? je tato hypotéza ve v�?deckém sv�?t�? všeobecn�? p�?ijímána.
Ale možná by n�?komu mohlo p�?ipadat zvláštní, že výbuch vulkánu na jih od rovníku tak ovlivnil klima severní polokoule a p�?itom nemáme zprávy o podobných problémech na polokouli jižní. A pokud by skute�?n�? sm�?s prachu a popele v atmosfé�?e tak intenzívn�? bránila slune�?nímu svitu, je t�?žko vysv�?tlitelné, pro�? by se tak d�?lo jen na jednom �?? i když rozsáhlém �?? území, a to dokonce po t�?i roky.
Když se podíváme na planetární schéma vzdušných proudů, vidíme, že vzdušné masy z jižní polokoule se prakticky nemísí se vzdušnými masami polokoule severní (na obrázku jsou p�?evládající v�?try nazna�?eny šedými šipkami). Kdysi se v u�?ebnicích civilní obrany psalo, že radioaktivní spad obvykle zůstává na té polokouli, kde došlo k výbuchu.  Dá se p�?edpokládat, že popel a prach vyzdvižený do atmosféry p�?i výbuchu sopky se bude chovat podobn�?.
Za povšimnutí stojí i to, že zatímco Evropa a Amerika zamrzaly a hladov�?ly, v Rusku v letech 1816 �?? 1819 žádné podobné historické záznamy nejsou. Ani chlad, ani hlad. Bu�? to bylo tím, že jak tvrdí známý vtip �?? Rus si zapíná horní knoflík u košile až p�?i mínus padesáti �?? anebo takové záznamy zmizely.
Anebo tam tomu mohlo být i naopak�?�
Pokud má správný badatel sebemenší pochybnost, m�?l by hledat další možná vysv�?tlení. I my tedy p�?ipusťme myšlenku, že na vin�? popsané lokální klimatické anomálie nebyla sopka.
Co by to mohlo být jiného?
(Novosibirská, �?eljabinská, Omská, Ťumenská a Kurganská oblast, sever Kazachstánu)
V p�?edchozí �?ásti jsme se dozv�?d�?li, že v letech 1816 �?? 1819 došlo k podivné klimatické anomálii, kdy v západní polovin�? Evropy a na východním pob�?eží Severní Ameriky se slune�?ní paprsky po dlouhou dobu nedokázaly prodrat skrze silnou vrstvu �?ehosi, co naplnilo atmosféru. Prachu? Popele? A �?ist�? náhodou ve stejnou dobu patrn�? zanikla Tartárie�?� Protože víme, že náhody neexistují, zkusíme mezi ob�?ma událostmi najít spojitost. A protože taky víme, že indonéská sopka to patrn�? nebyla, zam�?�?íme se na severní polokouli a nejlépe hned na �?sii. Co na to pan Google?
Jedním z nejdůležit�?jších argumentů zastánců oficiální verze historie, podle nichž je Tartarie mýtus, je absence jakýchkoli viditelných stop na Sibi�?i. Tvrdí, že pokud by se tu skute�?n�? vyskytoval obrovský stát s mnoha miliony obyvatel, musely by tu zůstat stopy po m�?stech, sídlech, komunikacích, zem�?d�?lské �?innosti a podobn�?. A to podle nich na Sibi�?i nenacházíme. Když si však zahrajeme na cestovatele �??s kurzorem po monitoru�?? a pozorn�? prozkoumáme satelitní snímky Sibi�?e, najdeme tam n�?co jiného: pon�?kud neobvyklé druhy stop (53.159947,81.141357 �?? vyberte si satelitní snímky ze sloupců �??satellite�??. Nap�?íklad v �??cosmosnímky�?? můžete využít i 3D) v oblasti mezi Altajem a jižním Uralem.
 Sibi�?ské pásové lesy                               2. Zv�?tšený náhled na �??deltu�?? pásových lesů od jihozápadu

Na t�?chto snímcích a také na topografických mapách jsou jasn�? viditelné tzv. �??Sibi�?ské pásové bory�??. Je to n�?kolik úzkých pruhů borových lesů, prům�?rn�? 5 km širokých, které se táhnou od �?eky Ob úhlop�?í�?n�? od severovýchodu k jihozápadu až tém�?�? k �?ece Irtyš. Délka toho nejdelšího �?iní 240 km. Profilová hloubka (zahloubení) je v rozmezí 20 �?? 200 m.
Podle oficiální legendy tyto p�?íkopy vyhloubil p�?ed dávnou dobou ledovec a poté zarostly reliktovými lesy. P�?i bližším zkoumání topografie tohoto území však je jasné, že tyto stopy ledovec zanechat nemohl, a to z prostého důvodu �?? neumožnil by to reliéf terénu. Na základ�? jeho tvarování by se totiž hypotetický ledovec musel pohybovat jinak a jiným sm�?rem. A krom�? toho dané stopy protínají h�?bet rozvodí odd�?lující povodí Obu a Irtyše.
Nemohly by to tedy být spíš�?� meteority? Budeme-li vycházet z této možnosti, co by se dalo z t�?chto stop vy�?íst? První, co nás jist�? napadne, je, že tu spadlo n�?kolik velkých t�?les, majících, soud�? podle ší�?ky drah, minimáln�? okolo 5 kilometrů v prům�?ru. Jsou tu dob�?e rozeznatelné dv�? dolní stopy dlouhé 240 a 220 km. Vzdálenost mezi nimi je zpo�?átku 30 km. Sm�?rem na severozápad se o 40 km dál nachází další stopa, tentokrát dlouhá 145 km. A ješt�? jedna se táhne o 100 km dál k severozápadu, je nejširší ze všech (7 �?? 8 km) a její délka �?iní 110 km. Mezi posledními dv�?ma je patrné ješt�? v�?tší množství menších stop, které však nejsou tak z�?etelné a zanechaly je patrn�? menší fragmenty.
Ale to ješt�? není všechno. Budeme-li se pohybovat dále na severozápad, rozeznáme velké množství drobn�?jších rýh, které způsobily s nejv�?tší pravd�?podobností trosky. Velmi dob�?e jsou vid�?t u jezera �?any (54.765511, 78.213562). Podobné jsou pak v okolí m�?sta Omsk, rovn�?ž u Tobolska a také na území severního Kazachstánu v okolí m�?sta Rudnyj. Ani tyto fragmenty však nebyly malé, soud�? podle rýh, které po sob�? zanechaly.
Tatáž oblast (54.765511, 78.213562) ve zv�?tšení na jiné map�? (http://www.bing.com/maps/). Kapkovitý tvar rýh (tmavé plošky) jasn�? ukazuje na pád t�?lesa, nikoliv na stopy po ledovci. Vzhledem k tomu, že všechny stopy �?? tedy ony velké i tyto drobn�?jší �?? jsou ve stejném sm�?ru, lze p�?edpokládat, že všechny objekty spadly v tutéž dobu. V po�?áte�?ní fázi trajektorie jejich úhly odpovídají úhlu náklonu osy otá�?ení Zem�? k ploše ekliptiky, ve které se pohybují tém�?�? všechny planety a asteroidy slune�?ní soustavy. Můžeme tedy p�?edpokládat i to, že se jednalo nap�?íklad o zbytky n�?jaké planety naší soustavy. Ješt�? jeden důležitý detail je t�?eba prozkoumat, detail, který by mohl p�?isp�?t k vysv�?tlení d�?íve zmín�?né klimatické anomálie.
Jak si jist�? mnozí uv�?domili, na konci �??Sibi�?ských pásových borů�?? nevidíme vyvýšeniny z nahrnutého půdního materiálu, který by tam rozhodn�? m�?l být. A m�?lo by ho být opravdu hodn�?. Místo toho se na konci dráhy stopa rozši�?uje a je podobná delt�? �?eky vlévající se do mo�?e. Vysv�?tlení je jediné: tyto spadlé objekty byly tvo�?eny p�?evážn�? ledem. O tom sv�?d�?í i boky koryt, které by v p�?ípad�? průchodu kamenného t�?lesa musely být ostré. Zde však svahy ostrý profil nemají. Spodní �?ást ledového t�?lesa se intenzívním t�?ením roztavila rychleji než horní a vytvo�?ila vodní vrstvu, která působila jako mazivo a tak způsobila hladký prů�?ez. Nicmén�? i tak bylo ze zemského povrchu strženo obrovské množství zeminy, která se následn�? s horkou párou zvedla do velkých výšek.
Po prozkoumání celé �?ady dalších okolností, které však pro pot�?eby tohoto stru�?ného �?lánku vypouštíme, můžeme u�?init tyto záv�?ry:
Podle tvaru, sm�?ru a profilu stop se lze důvodn�? domnívat, že byly způsobeny velkými meteority, z nichž ty nejv�?tší m�?ly 5 a více kilometrů v prům�?ru.

Pom�?rn�? m�?lké, ale dlouhé stopy nazna�?ují, že objekty padaly velmi rychle a pod velmi malým úhlem.

Všechny tyto objekty spadly na zemský povrch najednou.

Nejsou to fragmenty jednoho t�?lesa, které se po srážce s atmosférou roztrhlo. V tom p�?ípad�? by totiž jednotlivé fragmenty let�?ly v�?jí�?ovit�? do různých sm�?rů.

Podtrženo, se�?teno: jedná se o srážku Zem�? s rojem meteoritů.
Podobné stopy po pádu objektů z kosmu lze najít i na dalších místech, nap�?íklad v blízkosti m�?sta Tomsk (56.395664,84.547577) nebo ješt�? dále p�?i �?ece Irtyš a také jižn�? od Tobolska (56.657736,70.36972). A p�?ipome�?me, že v prvním vydání encyklopedie �??Britannica�?? je práv�? toto sídlo jmenováno jako hlavní m�?sto Tartárie�?�
Je t�?žké si p�?edstavit rozsah takové katastrofy, protože je o�?ividné, že v tomto prostoru o ší�?ce více než 500 km a délce p�?esahující 250 km bylo zni�?eno všechno, co bylo na povrchu. Vlna roztáté vody odnesla všechny stavby, veškeré rostlinstvo, zabila všechny živé organizmy. P�?i tom v dob�? pádu se brzd�?ním o atmosféru i zem povrch objektů rozeh�?ál na vysokou teplotu a led se rychle m�?nil na páru. Vycházeje z toho, co vidíme na snímcích zejména u jezera �?any, hustota objektů byla dostate�?n�? vysoká a to znamená, že v oblasti pádu byl vzduch plný p�?eh�?áté páry a možná i n�?jakými plyny. Když se to smíchalo s půdou na povrchu Zem�?, celá tato masa se spolu s párou vznesla do atmosféry.
Zasažené oblasti nebyly pak vzhledem k chyb�?jící ornici schopné poskytnout p�?ípadným p�?eživším potravu, a tak v záv�?su za katastrofou p�?írodní následovala katastrofa ekonomická, hlad a pravd�?podobný zánik Tartárie.
Kruhová jezera
Na západ�? Kurganské a jihovýchodu �?eljabinské oblasti je nápadný ješt�? jiný druh stop: celý tento obrovský prostor je doslova poset oválnými až kruhovými krátery, které jsou nyní zapln�?ny vodou a vypadají jako jezera. Pokud i toto jsou stopy po meteoritech, pak jejich původci nepadaly po tangenciále k zemskému povrchu jako p�?edchozí skupina, ale pod daleko v�?tším úhlem, nebo v kone�?né fázi prakticky vertikáln�?.
Není jasné, zda oba druhy stop vznikly p�?i jediné události. I kdyby však prob�?hla každá zvlášť, pád tak velkého množství objektů �?? soud�? podle stop jich muselo být n�?kolik desítek tisíc �?? musel způsobit katastrofu planetárního charakteru. V samotné zón�? pádu by se dalo p�?ežít jedin�? v hlubokých podzemních krytech. Všechno, co bylo na povrchu, bylo prakticky v jednom okamžiku zni�?eno. P�?itom byla zni�?ena i vrchní vrstva půdy a rostlinstvo i na velkém okolním teritoriu p�?ímo pádem nezasaženém.
P�?i průchodu t�?chto t�?les rovn�?ž muselo dojít i ke zna�?nému rozeh�?átí atmosféry. Je možné, že �?ást objektů, které způsobily vznik kruhových jezer, explodovala v jejích horních vrstvách, stejn�? jako explodoval meteorit v roce 2013 (ať už p�?í�?ina byla jakákoli). Pokud tyto objekty byly tvo�?ené horninou, vzniklo velkého množství prachu. To pak mohlo být p�?í�?inou takzvané �??jaderné zimy�??, jejíž projevy byly zaznamenány v letech 1815 �?? 1819.
Takže na západní Sibi�?i je gigantická zóna, která byla pravd�?podobn�? zni�?ena masívním meteorickým bombardováním, oblast o rozloze více jak 1,5 milionu kilometrů �?tvere�?ních. Pokud na tomto území v dob�? katastrofy existoval jakýkoliv stát, pak po ní o n�?m nemohlo být ani �?e�?�?�
No dob�?e, �?eknou skeptici. To, že podobná gigantická katastrofa byla, je �?? soud�? podle snímků �?? možné, ale na základ�? �?eho lze tvrdit, že k ní došlo práv�? p�?ed 200 lety? Vždyť mohla prob�?hnout p�?ed tisíci let a možná i p�?ed miliony a pak se zmizením Tartárie �?? která možná byla, ale t�?eba ani nebyla �?? to nemá žádnou spojitost. A o tom a také o n�?kterých velmi důležitých záv�?rech, které lze vyvodit i z již uvedených faktů, bude �?e�? v další �?ásti.
jižní Ural, Sverdlovská obl., foto B. Jarcov
Po obrovské katastrof�? se Rusko �?? p�?esn�?ji to, co zbylo z Tartárie �?? staly zdrojem klimatických problémů v Evrop�? a Americe. Nep�?ímo o tom sv�?d�?í místní lesní porosty, kterým vesm�?s není více než dv�? st�? let. Sibi�?ským, ruským i b�?loruským.
Tento fakt lze objasnit jedin�? tím, že p�?ed uvedenou dobou v�?tšina ruských lesů �?? zmizela. Sborem. Staré i mladé. Nyn�?jší lesy vyrostly na jejich míst�?. Na centrální ruské rovin�? byl les postupn�? obnoven v polovin�? 19. století cestou masové výsadby po �?tvere�?ních mílích. Ale sibi�?ská tajga vyrostla sama, protože tady stromy sázet nem�?l kdo. Jeden z argumentů proti teorii obrovské katastrofy, která mohla prob�?hnout p�?ed 200 lety, je mýtus o �??reliktových lesích�??, které prý rostou na Uralu a v západní Sibi�?i.
Dmitrij Mylnikov �?íká: �??K myšlence, že s našimi reliktovými lesy není n�?co v po�?ádku, jsem dosp�?l už p�?ed deseti lety, když jsem zjistil, že v �??reliktním�?? m�?stském lese zaprvé nejsou stromy starší než 150 let a zadruhé tam je velmi tenká vrstva úrodné půdy v tloušťce 20 �?? 30 cm. P�?ipadalo mi to zvláštní, protože jsem �?etl různé stati o ekologii a lesnictví, kde se opakovan�? objevovala informace o tom, že za tisíc let se v lese vytvo�?í �?ádov�? jeden metr úrodné půdy, to znamená asi milimetr ro�?n�?. O n�?co pozd�?ji jsem se s podobnou situací setkával nejen v centrálním m�?stském lese, ale také v ostatních borových lesích rozkládajících se na �?eljabinsku a okolí: staré stromy chybí a úrodná vrstva je tenká.
V �??pásových borech�?? je vrstva půdy jen n�?kolik centimetrů a pak už jen písek. P�?itom ledovec roztál p�?ed minimáln�? tisíci lety. Jak je to možné? Podobná situace �?? to je nep�?ítomnost starých stromů a velmi tenká vrstva úrodné půdy �?? se opakuje prakticky ve všech lesích Uralu a západní Sibi�?e. Když jsem se o to blíže zajímal, dozv�?d�?l jsem se z oficiálních zdrojů, že na Uralu a Sibi�?i opravdu stromy starší než 150 let nejsou. A zdůvodn�?ní? Déle prý prost�? nežijí.�??
Ale podíváme-li se na p�?ehled délky života jednotlivých druhů stromů, dozvíme se, že:
sibi�?ská sosna cedrová žije 400 �?? 500 let;

smrk evropský 300 �?? 400 (n�?kdy i 500) let;

smrk trnitý 400 �?? 600 let;

mod�?ín sibi�?ský 500 let (za mimo�?ádn�? p�?íznivých podmínek až 900 let);

borovice žije 300 �?? 400 let, ve zvlášť p�?íznivých podmínkách až 600 let;

jilm žije 300 let;

lípa �?? 400;

cedr �?? 1000 let;

dub �?? 1500 let.
Není vám divné, že a�?koliv tyto stromy žijí vesm�?s déle než 300 let, na Sibi�?i a Uralu jen 150? Zatímco nap�?íklad v Kanad�?, ve zcela srovnatelných podmínkách roste tohle:
Kanadští d�?evorubci na p�?elomu 19. a 20. století. Tloušťka kmenů, 6 metrů a stá�?í stromů 1500 let!
Pro�? však na Sibi�?i takové sekvoje nerostou, když klima je prakticky stejné, nikdo ze specialistů nedokáže vysv�?tlit.
Te�? sice nerostou, ale d�?íve ano. Studenti z �?eljabinské státní univerzity, kte�?í se ú�?astnili na archeologických výzkumech v Arkaimu a na jihu �?eljabinské oblasti, vypráv�?li, že tam, kde je dnes jen step, byly v dob�? Arkaimu jehli�?naté lesy a p�?i svých výzkumech místy zde naráželi na pozůstatky gigantických stromů, jejichž kmeny m�?ly prům�?r 4 �?? 6 metrů. Byly tedy stejné, jako ty v Kanad�?. Oficiální teorie �?íká, že tyto stromy byly barbarsky vykáceny obyvateli Arkaimu a dalších sídel, a dokonce se tvrdí, že práv�? vykácení lesů způsobilo pozd�?jší migraci Arkaimců. Jenže lesy, i když jsou vykáceny, vyrostou znova. Všimn�?te si neudržované mýtiny �?? za p�?t let tu je houští b�?íz a �?erného bezu, za deset už vykukují jehli�?nany a za dvacet let nepoznáte, kde mýtina byla. Pro�? se za t�?ch p�?t a půl tisíce let, které ub�?hly od dob Arkaimu, neobnovily? Odborníci kr�?í rameny: Nevyrostly? Nu, tak nevyrostly. Stalo se! Jenže co když vyrostly, ale pak byly rázem zni�?eny?
Jak vypadaly ruské lesy v průb�?hu uplynulých 150 let můžeme vid�?t na dobových fotografiích.
Oblast pádu tzv. �??tunguzského meteoritu�?? (1908): Všude mladý les, není tu jediného starého stromu. Pokud by tu k p�?edchozí katastrof�? došlo p�?ed sto lety, les by vypadal p�?esn�? takto.
Stavba Transsibi�?ské magistrály (p�?elom 19. a 20. století). Najdete tu n�?jaký starší strom?
Všimn�?te si úhledn�? srovnaného po�?ezaného d�?eva na dobové fotografii z ruského venkova (viz. obr. níže). Takže množství faktů a pozorování sv�?d�?í o tom, že na velké �?ásti území Uralu a Sibi�?e fakticky chybí lesy starší 200 let. A rozhodn�? naprosto chybí v místech p�?edpokládané katastrofy.
Takže množství faktů a pozorování sv�?d�?í o tom, že na velké �?ásti území Uralu a Sibi�?e fakticky chybí lesy starší 200 let. A rozhodn�? naprosto chybí v místech p�?edpokládané katastrofy. Shrneme-li uvedené údaje, dojdeme k záv�?ru, že:
pokud by pásy vyryté do zem�? způsobil v dávných dobách ledovec, dnes by byly pokryty b�?žnými vrstvami půdy v silné vrstv�?. My zde však pozorujeme pouze velmi tenkou vrstvu půdy, která je zjišťována nejen v �??pásových lesích�?? Altaje. Pod ní bez jakéhokoli p�?echodu už následuje pouze základní materiál v podob�? písku. Sv�?d�?í to o tom, že tyto lesy jsou velmi mladé a nerostou v místech p�?edchozího zalesn�?ní. Pokud tu byla vrstva půdy obvyklá v oblastech zarostlých vegetací, pak byla jednorázov�? a velmi razantn�? odstran�?na. Kdy?
P�?ece nedlouho p�?edtím, než za�?aly růst tyhle mladé lesy!
Asi se ptáte, kam se pod�?la zemina, která údajn�? chybí reliktovým lesům v západní Sibi�?i. T�?eba vás n�?co napadne, když si prohlédnete tyto fotografie: Domů, které mají nepochopiteln�? p�?ízemí zahrabané v zemi, je po celém Rusku �?? ale nejen tam �?? velké množství. Tento petrohradský dům (postavený v letech 1723 �?? 1730) má hlavní vchod pod úrovní silnice, což je v oblasti �?astých záplav p�?inejmenším pon�?kud zvláštní:
Tento dům najdete v Kazani. Postaven byl na p�?elomu 18. a 19. století
A tohle stavení můžete vid�?t v Jaroslavli. P�?i rekonstrukci byla odstran�?na zemina původn�? sahající tém�?�? k oknům �?? jak je ostatn�? vid�?t. Vypovídající je i dodate�?n�? p�?istav�?né schodišt�?, které bylo v míst�? zastav�?ného původního vchodu pro jistotu p�?istav�?no k vyššímu podlaží. Další fotografie zde.
Podobn�? nesmysln�? zano�?ených domů byste našli obrovské množství. V Petrohradu vám průvodci �?eknou, že tak se stav�?lo proto, že nikdo nesm�?l mít palác vyšší než car, a tak se p�?ízemí za�?ínalo už v suterénu. Nicmén�? si nemyslím, že by zrovna n�?co takového �?ešili stavitelé domů na t�?chto fotografiích. �?eknete si, pro�? tedy jsou ty domy tak hluboko? A já ješt�? doplním: Pro�? se to týká jen staveb postavených do po�?átku 19. století? Takže další fotografie:
Tohle je výkop v komunikaci v centru sou�?asného Petrohradu. Pod vrchním asfaltem a jeho kamenným podložím je z�?etelná tenká vrstva ornice s kamením. Následuje silný pruh hlinitopís�?itého  materiálu. Potud je to jasné. Ale pod touto základovou vrstvou je op�?t ornice s kamením a znova vrstva hlíny a písku. Pro�? je to tu 2x? Možná �?eknete �?? kulturní vrstva. Ale to by pak znamenalo, že v centru hlavního m�?sta se snad i celá staletí neuklízelo. A to je myslím mén�? pravd�?podobné než ten meteorit. A zkusíme to jinde:
Stará Rusa �?? stratigrafický snímek
Horní tenkou vrstvu na této fotografii tvo�?í ornice. Pod ní je správn�? hlinitopís�?itý podklad. Ale následn�? je tu zase ornice, tentokrát s kamením, a zase hlinitopís�?itý pás. Teprve potom následuje silná, t�?i�?tvrt�? metru tlustá vrstva úrodné ornice, patrn�? původní, která tu vznikala rozkladem organických látek po velmi dlouhou dobu. A pod ní teprve základový materiál. Co navíc k tomu ve své zpráv�? napsali zde zachycení geologové? Jednotlivé vrstvy nevznikly naplavením, ale spadem (!) A aby toho nebylo málo, pod vrstvami (geologové bohužel neup�?esnili pod kterými) byla nalezena olov�?ná pe�?eť s letopo�?tem 1820.
Uvedené obrázky chápejte jako malé ilustrace verze Dmitrije Mylnikova, který je p�?esv�?d�?en, že obrovský spad hlíny byl důsledkem katastrofy, k níž došlo v západní Sibi�?i. Domy byly zasypány hlínou �?? jíž jsme postrádali v sibi�?ských lesích �?? vynesenou horkými parami do atmosféry, odkud pak v podob�? blátivého �??dešt�?�?? postupovala nad další území. Problémem totiž nebyla jen samotná katastrofa, ale i její následky v dob�?, kdy bylo zni�?eno veškeré rostlinstvo a odstran�?na vrchní vrstva půdy na dostate�?n�? velkém prostoru. P�?edpokládejme podle zanechaných stop, že oblast p�?ímo zasažená pádem meteoritů byla kolem 1,5 milionů �?tvere�?ných kilometrů. Než se za�?ne tvo�?it nová vrstva půdy, ub�?hne dlouhý �?as, možná i desítky let. A po celou tu dobu působením slunce, vody a v�?tru bude probíhat eroze, jejímž výsledkem bude tvorba obrovského množství prachu a píse�?ných bou�?í. Prach a písek se bude zvedat až do vrchních vrstev atmosféry a p�?esouvat se tisíce kilometrů od místa samotné katastrofy. A v Evrop�? se můžeme setkat se sv�?dectvími o prachových bou�?ích s vypadáváním hlinitého bahna ješt�? v roce 1847�?�
�?�.
Další podivnou záležitostí, která by se mohla vázat k námi sledovaným událostem a kterou lze pozorovat zhruba od po�?átku 19. století, je klimatický zlom v Rusku. Vyjd�?me zase z fotografií.
Tohle je satelitní snímek a vedle maketa již výše zmín�?ného Arkaimu (52.649247, 59.571416) �?? podivné budovy-m�?sta, které bylo postaveno p�?ed t�?emi a půl až p�?ti a půl tisíciletími a po n�?mž nám zůstaly stopy základů na jihu �?eljabinské oblasti.
Tento obrovský komplex m�?l �?adu unikátních vlastností, nás však zajímá jeho uzpůsobenost místnímu podnebí. �?eljabinská oblast má zhruba obdobné podnebí jako naše republika, to znamená, že v zim�? tam chumelí, a to dost. A vás jist�? napadlo, kam asi Arkaimci uklízeli metráky sn�?hu zat�?žující obrovskou plochu rovných st�?ech. No, nebudu to rozvád�?t �?? nikam. V dob�?, kdy byl tento starov�?ký komplex vybudován, bylo v této oblasti s nejv�?tší pravd�?podobností daleko teplejší podnebí, protože kdyby tam byly studené zimy, geniální architekt tohoto m�?sta by postupoval diametráln�? odlišn�?.
A te�? se podíváme do 18. století.
V roce 1756 �?? můžeme-li v�?�?it oficiální dataci �?? byla dokon�?ena monumentální stavba Jekat�?rinského paláce (59.716448, 30.394292) v Carském Selu (dnes Puškinu). M�?sto leží jen pár kilometrů jižn�? od Petrohradu, tedy oproti nám dost na severu. A p�?itom zmín�?ný palác je vystav�?n vyložen�? ve stylu jižních zemí. Nejen že v�?tšinu ploch vn�?jších st�?n tvo�?í okna, ale v původní podob�? v n�?m nebylo po�?ítáno ani s topením! Obrovská kamna byla do jednotlivých místností instalována až dodate�?n�? o sto let pozd�?ji.
Pokud snad namítnete, že Jekat�?rinský palác m�?l být jen letním sídlem, pak vezm�?te v úvahu, že to není víkendová chata, kterou prost�? zazimujete a vrátíte se za půl roku. Palác je vyzdoben unikátním a nesmírn�? drahým vybavením, obrazy, mozaikami, d�?ev�?nými sochami, zlatem na nábytku i st�?nách,�?� To všechno vyžaduje konstantní teplotu, jinak by veškeré obrovské �?ástky, za n�?ž toto všechno bylo po�?ízeno, p�?išly velmi rychle vnive�?.
Ostatn�? �??Zimní�?? palác na tom je nejinak.
Na po�?átku 19. století bylo k Jekat�?rinskému paláci p�?istav�?no carské lyceum. Architekt se sice snažil udržet v duchu stavby, ale je evidentní, že cosi se zm�?nilo. Okna jsou viditeln�? menší, v plánech stavby je už navíc po�?ítáno s krbem do každé místnosti. Za�?átkem 19. století se totiž budovy v Sankt-Pet�?rburku za�?ínají stav�?t s ohledem na m�?nící se klimatické podmínky a ve 30. letech se už objevují paláce s centrálním vytáp�?ním.
Jak to vysv�?tlit?
Existují sv�?dectví, že do 19. století bylo klima na území Ruska z�?eteln�? teplejší. V prvním vydání encyklopedie �??Britannica�?? z roku 1771 se dokonce píše, že hlavním dodavatelem ananasů do Evropy bylo Ruské impérium. Pravda, potvrdit tuto informaci je složité, protože získat p�?ístup k originálu tohoto vydání je prakticky nemožné. Ovšem pokud skute�?n�? v této dob�? došlo ke zni�?ení obrovských prostor lesů, muselo se to n�?jak odrazit i v klimatu.
Na území Severní Ameriky a velké �?ásti st�?ední a západní Evropy se klima postupn�? vrátilo k normálu. Avšak na území Ruska prob�?hl takzvaný klimatický zlom. Zni�?ení rostlinstva a lesů na velké �?ásti západní Sibi�?e způsobilo narušení místní teplotní rovnováhy, protože lesy, hlavn�? jehli�?naté, plní roli teplotního stabilizátoru, který nedovoluje půd�? v zim�? siln�? promrznout a v lét�? se p�?eh�?át a vysušit. V důsledku toho se hranice v�?�?n�? zmrzlé půdy posunula na jih, což na teritoriu Euroasie p�?ivodilo svéráznou malou dobu ledovou. V sou�?asné dob�? už patrn�? můžeme pozorovat postupné obnovování původního klimatu, protože za posledních 20 let se hranice v�?�?n�? zmrzlé půdy v západní Sibi�?i posunula zp�?t na sever o více než 200 km.
Pokud byste byli lovcem, který u Pokrovského jezera �?íhá na divokou kachnu, nevid�?li byste tu nic, než pár terénních nerovností.
Ale pokud byste se jako ta kachna vznesli vzhůru, uvid�?li byste tohle:
To není obrazec v obilí nakreslený zelenými mužíky do zrající pšenice, jak by se snad n�?kdo mohl domnívat. To jsou stopy po pevnosti, která zde byla, ale která byla srovnána se zemí. Nebo p�?esn�?ji �?? byla vymazána s povrchu zemského. Doslova tu nezůstal kámen na kameni. Kde myslíte, že to je? Ve Francii? N�?mecku, Špan�?lsku? Ne, tam jsou tyto hv�?zdicové pevnosti obdivované a ope�?ovávané. Ale tady jsou �?? rovn�?ž s velkou pé�?í �?? zlikvidovány�?� Je to Omská oblast �??Pokrovská pevnost .
Prozkoumáte-li zem, uvidíte takovýto obraz:
P�?esn�?ji �?e�?eno �?? neuvidíte nic. Ani jeden kámen, blok nebo cihlu. Všechno bylo rozebráno až na drn a nejspíš i odvezeno! Kolik na to padlo sil a prost�?edků? Byl důvod tak silný, že t�?ch prost�?edků nelitovali?
Hv�?zdicové pevnosti se stav�?ly od druhé poloviny 17. stol. tém�?�? do konce století 18. Na základ�? rozvoje d�?lost�?electví bylo t�?eba vytvo�?it zcela nový konstruk�?ní typ, který by díky zešikmení st�?n snížil destruk�?ní ú�?inek st�?el. Vybíhající �??cípy hv�?zdy�?? zárove�? umož�?ovaly nerušený výhled obránců do všech sm�?rů. Pevnosti obklopovaly hluboké a n�?kdy i velmi široké vodní p�?íkopy a nakupené valy zeminy. Abychom si vůbec ud�?lali p�?edstavu o velikosti t�?chto pevností, nabízím dva obrázky. Nejd�?íve pro p�?edstavu maketu hv�?zdicové pevnosti v dokon�?eném stavu:
A nyní si na základy jedné z bývalých pevností dopl�?te v duchu st�?ny a pak porovnejte s velikostí domů�?�
St�?edn�? velká pevnost m�?la stranu dlouhou kolem 120 metrů a p�?ipo�?ítáme-li n�?kolikametrový vodní p�?íkop a za ním ješt�? navršený hlin�?ný val, zjistíme, že to rozhodn�? nebyl drobe�?ek. Pevnosti tvo�?ily souvislé pásy opevn�?ní. Výše zmín�?ná Pokrovská pevnost postavená v letech 1752 �?? 1755 byla sou�?ástí jednoho z nich �?? takzvané Tobolo-Išinské linie dlouhé 576 km. Na plánku je vyzna�?ena �?erven�?
Z dalších pevností této linie byste dnes p�?i troše snahy ješt�? nalezli t�?eba pevnost Nikolajevskou (55.023029, 71.618357) postavenou v roce 1761:
nebo Lebjažje (55.034962, 70.838870):
�?i Stanovoje (54.818519, 68.308950:
To jsou ty, po nichž zůstaly alespo�? trochu viditelné stopy, viditelné p�?edevším p�?i pohledu zhora, takže místní obyvatelé o t�?chto starých stavbách �?asto ani nemají tušení. Drtivou v�?tšinu ostatních byste však dnes už hledali marn�?, p�?estože takových pevností byly na teritoriu dnešního Ruska postaveny tisíce, a to za pom�?rn�? krátkou dobu. Byly to stavby nejen ohromujících rozm�?rů, ale samoz�?ejm�? i důkladné. P�?esto drtivá v�?tšina z nich zmizela! Bu�? úpln�?, nebo se zachovaly jen hlin�?né valy a polozasypané p�?íkopy.

I když nejv�?tší hustota pevností je na velmi ohrani�?eném prostoru Omské a Ťjumenské oblasti, tedy op�?t v západní Sibi�?i, mnohé najdeme i na Ukrajin�? nebo v severním Kazachstánu, jak poznáte s uvedených sou�?adnic.
(49.135994 36.741956):
(49.321608 36.446119):
(49.392203 36.263986):
(49.441858 36.064006):
49.441222 35.585778:
Tato pevnost se už uprost�?ed rozrůstajícího se m�?sta pomalu ztrácí (49.368958 35.452961),
�??duch�?? téhle je vid�?t, jen když trochu proschne zorané pole (49.189950 35.169250),
a poslední stopy po této pevnosti už jen tušíme. Jak dlouho ješt�?? (49.164214 34.751892)
Pokud si chcete zahrát na letecké archeology, je tu malý výlet po ukrajinských pevnostech Charkovské oblasti. Vyjd�?te od pevnosti mající tyto sou�?adnice 49.441290 35.585645. Z jejího jihovýchodního cípu vybíhají základy st�?ny (Velké závolžské st�?ny) sm�?�?ující zhruba k východu. Každých 100 �?? 500 metrů je na ní patrný výb�?žek bývalé strážní v�?že (nap�?. tady 49.441612 35.606287). St�?na není všude zachovaná, ale p�?i troše snahy nás její sm�?�?ování po n�?kolika kilometrech dovede k další pevnosti (49.472441 35.722619). A te�? to bude napínavé: terén za�?íná být zvln�?ný a st�?na to respektuje. P�?esto Holmes neomyln�? dorazí k pevnosti se sou�?adnicemi 49.517620 35.868988. Dál už se lze o pokra�?ování st�?ny jen dohadovat�?� Podobnou st�?nu (Velkou sibi�?skou ze�?) lze sledovat i na Sibi�?i. Tentokrát velmi dob�?e viditelnou na googlemaps zhruba od tohoto místa 54.187543, 51.272007 a to i s p�?ilehlými pevnostmi �?? nap�?. zde54.302239, 51.334583 nebo tady 54.072805, 51.202929
V Evrop�? je každá pevnost postavená podle jedine�?ného plánu. Ale sibi�?ské pevnosti jsou typizované! Sv�?d�?í to o existenci standardizace v dob�? jejich stavby. Specialista �?ekne, že to je z oblasti fantastiky a bude mít skoro pravdu; nemohou p�?ece existovat standardy v neindustrializované zemi! Standardy se objevují tam, kde existuje sériová výroba a jednotný systém p�?ípravy kádrů. Jednotný, chápete?
A pak můžeme u�?init ješt�? jeden závažný záv�?r. Takové ohromné množství složitých opevn�?ní (tisíce!) sv�?d�?í o tom, že jejich d�?lníci, inžený�?i a projektanti m�?li nejen vysokou kvalifikaci, ale také obrovské materiální i lidské rezervy, o �?emž se jaksi nepíše v bajkách o primitivních knížectvích roztroušených na územích st�?edov�?ké Sibi�?e. To je jen v možnostech zem�? s centralizovaným systémem vzd�?lávání a odborné p�?ípravy, který je schopen mobilizovat velké množství zdrojů, pen�?z a pracovních sil. A také mající systém vojenského vzd�?lávání a p�?ípravy vojáků.
Podobá se to u�?ebnicové historii?
Tam se píše o nekone�?ných pustých prostorách, �?ídce obydlených polodivochy, klanícími se d�?ev�?ným idolům za zvuků šamanských bubnů�?�A tak aby fungovala romanovská historka o �??osvojení�?? pusté a necivilizované Sibi�?e, bylo nutné tyto stavby zni�?it. Pokud se o to nepostaral meteorit, o kterém už byla �?e�?, musel to být n�?kdo jiný. Kdo? Protože �?? co musí ud�?lat vít�?z na uchváceném území, aby si je podržel? Správn�?, zni�?í historii dobyté zem�?. Bez zni�?ení národní pam�?ti není možné ustanovit na okupovaném území nový stát.
V opa�?ném p�?ípad�? ho �?eká partyzánská válka a ta vždycky kon�?í porážkou okupanta. Dokud si voják pamatuje, za co proléval krev, není možné ho zm�?nit v otroka. Když však ztratí rodovou pam�?ť �?? stává se lhostejným. Ztrácí chuť k životu, p�?estává tvo�?it, nechává se unášet proudem, cítí se být zajatcem okolností. Ztrácí smysl existence, vydává se na cestu sebezni�?ení, alkoholismu, narkomanie a propadne všem druhům legálních drog �?? od televizních seriálů p�?es bitvy sportovních fanoušků a obdivování idolů k bezcílnému pobíhání po prázdnot�?. Chce-li si vít�?z podržet dobytá území, zni�?í jakoukoliv p�?ipomínku historie dobytých národů, spálí archívy a knihy, zakáže prapůvodní náboženství, zni�?í kulturu a um�?ní. A tak bude muset srovnat se zemí i tyto pevnosti.
Kdo však byl poraženým v této válce? Kdo se bránil v t�?chto sibi�?ských pevnostech? Zatím to nevíme. Sami sebe nazývali Rasény, možná Skýty nebo Tartary. Možná dokonce Rusy. Díky monstrózní manipulaci s d�?jinami 18. a 19. století, kdy všechny dosažitelné historické dokumenty sv�?d�?ící o slavné minulosti poražených byly na popud západem nasazeného klanu Romanovců zni�?eny a nahrazeny novými, dnes jen velmi t�?žko zjišťujeme, který z �??historických�?? pramenů je pravý, a který �??upravený�??.
Pokud však v Evrop�? hv�?zdicové pevnosti stojí dodnes, ale v Rusku se o nich za�?íná v�?d�?t p�?edevším díky satelitním snímkům až nyní, jaký z toho lze ud�?lat záv�?r? Dobyvatelé p�?išli z míst, kde pevnosti stojí dosud. I v�?da je v rukou okupantů stejn�? jako všechny obvyklé páky moci. Pokud by kdysi okupanti v�?d�?li, že jednou budou rogala a fotoaparáty, ur�?it�? by �??uklízeli�?? pe�?liv�?ji. �?lov�?ka, který jen chodí po zemi, totiž vůbec nenapadne, jaký obraz se otev�?e z výšky.
A ješt�? poznámka na záv�?r:
Co vůbec víme o vládcích Tartárie?
Zatím velmi málo. Existují však důvody se domnívat, že posledním právoplatným potomkem vládnoucího rodu byl St�?nka Razin �?? �??kozák, pirát a lidový hrdina�??, jak jej oficiální historie tituluje. Ale ono by to ani nedávalo smysl, kdyby jednoduchý kozák se jen tak rozhodl usednout na carský trůn! Národ šel za ním zejména proto, že byl posledním zákonným potomkem jednoho z bývalých vládců Tartárie �?? Tamerlána. Ostatn�? jistá podoba by tu byla, co �?íkáte?
Že Tamerlánovi portrétista zapomn�?l namalovat šikmé o�?i?
Ale on byl �?? na rozdíl od p�?episova�?ů d�?jin �?? o�?itým sv�?dkem�?�
�?? pokra�?ování �??
�?lánek vyšel jako série o 9-ti �?ástech zde. Vložený obsah zahrnuje 6 jeho �?ástí, zbývající 3 budou vloženy v pokra�?ování.  
Vložila -Pozorovatelka-  22.8.2015
Stáhn�?te si �?lánek v PDF
TAGSHISTORIEPUTINRUSKOSLOVAN�?TART�?RIE

TWITTER FACEBOOK GOOGLE + PINTEREST

P�?EDCHOZ�? �?L�?NEK

Nejbohatší sv�?ta ztratili za týden 182 miliard dolarů - kvůli �?ín�?. Dolar po výprasku, Soros v�?�?í zlatu. M�?nová válka, �?ína a Kazachstán na stran�? rublu. Aktualizace: Apple ztratil 158 miliard dolarů
Pozorovatelka

PODOBN�? �?L�?NKY
Operace Dunaj 1968 a Dunajská jízda 2015. Dnes jsme na stran�? viníků. Cítíme stud?

Srp 21, 2015 
Právník: Licen�?ní ujednání Windows 10 dává Microsoftu neomezenou licenci k veškerému vygenerovanému obsahu v opera�?ním systému. Windows 10 jsou pln�? kompatibilní se smlouvou ACTA a TTIP! Vaše data už nejsou vaše data?

Srp 20, 2015

Komentá�?e �?tená�?ů

1 Comment on “Putin odhaluje historii Ruska �?? národ, který nezná svou minulost, nemá budoucnost. Zkáza Velké Tartárie, 1. �?ást”
Pravidla pro komentá�?e: Na AE News nikdy necenzurujeme žádný názor, je-li vyjád�?en slušn�? a kultivovan�?. Máte právo vyjád�?it jakýkoliv kritický komentá�?, avšak bez vulgarit a také bez sprostých formulací nebo urážek, a to ani ve vztahu k autorovi (autorům) �?lánku, ani vů�?i ostatním diskutujícím. P�?ísp�?vky nespl�?ující tuto základní podmínku slušné diskuse budou mazány, stejn�? tak komentá�?e se znaky trollingu, spamu a nesouvisející diskuse pod �?lánky (offtopic p�?ísp�?vky). Komentá�?e jsou automaticky moderovány analytickým systémem Akismet a mohou být navíc dodate�?n�? schvalovány administrátorem, p�?ípadn�? dodate�?n�? mazány, pokud Akismet nezachytil závadné p�?ísp�?vky sám. V diskusi je povolena pouze rodilá �?eština a slovenština, ne automatizované p�?eklady do t�?chto dvou jazyků pomocí Google Translate nebo skrze jiné p�?eklada�?e. Vyjíme�?n�? budou tolerována pod�?kování v cizích jazycích, ne však komentá�?e nebo diskuse.
Váš vložený komentá�? se nemusí zobrazit ihned, je-li zadržen Akismetem. V takovém p�?ípad�? je diskusní p�?ísp�?vek odeslán k ru�?nímu schválení administrátorem, což může zabrat n�?jaký �?as. Neodesílejte p�?ísp�?vek znovu, neurychlíte tím jeho schválení. D�?kujeme.
Guest

IlonaDnes v �?ase 1:53

Cyril a Metod�?j, autentický p�?íb�?h naší zem�? ??? �??No�?�nevím.�?? Oblbování Ostraváků !

http://www.ovkscmfm.estranky.cz/clanky/postrehy-k-duvodum-viry/cyril-a-metodej�??autenticky-pribeh-nasi-zeme�??�??-no�?�nevim.-.html
0   |     Odpov�?z   -   Sdílej   
AE News píše novodobý samizdat. S námi máte p�?ehled. Bez Vaší finan�?ní podpory ale nep�?ežijeme. Prosíme, p�?isp�?jte i v srpnu na náš provoz. D�?kujeme!

Dosud jsme vybrali �?�759.50 ze sumy �?�1,290.00 pot�?ebné pro zachování provozu AE News na p�?íští m�?síc. To je 58.88% z uvedené cílové sumy.
58.88%

Chci p�?isp�?t na provoz AE News
Subscribe

RSS Feed for Posts

RSS Feed for Comments

Partne�?i AE News
DOPORU�?EN�? NOVINKY
Putin odhaluje historii Ruska �?? národ, který nezná svou minulost, nemá budoucnost. Zkáza Velké Tartárie, 1. �?ást

Srp 22, 2015
Nejbohatší sv�?ta ztratili za týden 182 miliard dolarů �?? kvůli �?ín�?. Dolar po výprasku, Soros v�?�?í zlatu. M�?nová válka, �?ína a Kazachstán na stran�? rublu. Aktualizace: Apple ztratil 158 miliard dolarů

Srp 22, 2015

video

Video: Otázky a odpov�?di V.V.Pjakina ze 17.8.2015

Srp 22, 2015
Operace Dunaj 1968 a Dunajská jízda 2015. Dnes jsme na stran�? viníků. Cítíme stud?

Srp 21, 2015

video

Video: Makedonie vyhlásila mimo�?ádný stav. Petice v�?dců versus 2600 vojáků. A �??utajené video�??

Srp 21, 2015

N�?HODN�? V�?B�?R
video

Skotové necht�?jí odtržení od Velké Británie

Zá�? 19, 2014
Aeronet v situa�?ní zpráv�? Ministerstva Vnitra

Dub 23, 2015
Arménie �?? další zem�? v zájmech NATO a nový Majdan? Videa. A V.V.Pjakin z 22.6. 2015

�?er 27, 2015

video

Video: Estonsko, Lotyšsko a Litva odmítají uprchlíky, za vzor si berou �?esko. Hrozí jim sankce EU

Srp 15, 2015
Dnes ve�?er op�?t s šéfredaktorem AE News na aktuální témata z domova i ze sv�?ta

�?ec 17, 2015

Štítky

Aeronet Atlantic Resolve BRICS B�?ženci Demonstrace Dolar Donbas Dragounská jízda EU FED Imigrace ISIL Islám Krym Kyjev Letadlo Majdan MH17 Miloš Zeman NATO NWO Národní Demokracie N�?mecko Obama Polsko Porošenko Povstalci Propaganda Protest proti průjezdu americké armády Putin Ropa Rusko Sankce Sýrie Ukrajina Uprchlíci USA US Army Vladimir Putin Válka Zeman �?rán �?esko �?ína �?ecko
AE News (American European News) je nezávislý internetový zpravodajský portál p�?ipravovaný �?eskými a slovenskými krajany žijícími v Holandsku, Rusku a v USA. P�?inášíme informace z alternativních zdrojů, dešifrujeme politické události, dezinformace a mediální propagandu a píšeme o dopadech a souvislostech. U nás píšeme bez cenzury, bez politické korektnosti, bez servilnich postojů k pal�?ivým problémům z domova i ze sv�?ta.

Veškeré �?lánky jsou díly p�?íslušných autorů.

V�?B�?R Z TOHOTO T�?DNE
Macešská zem�?: Chovanec dostal 140 milionů na arabské uprchlíky od vlády, d�?ti z Klokánků ale půjdou po žebrot�?, protože 20 milionů jim vláda zamítla!

Srp 20, 2015
Putin odhaluje historii Ruska �?? národ, který nezná svou minulost, nemá budoucnost. Zkáza Velké Tartárie, 1. �?ást

Srp 22, 2015

video

Video: Otázky a odpov�?di V.V.Pjakina ze 17.8.2015

Srp 22, 2015

OBL�?BEN�? RUBRIKY

Ze sv�?ta170

Z domova99

Videa86

Blogy86

Krátké zprávy47

Z internetu17

Doporu�?eno3

© Copyright 2015 American European News, B.V.

Ochrana soukromí Reklama Kontakt
			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			08.08.15 
			tak

			Posted in Redakce at 9.07 od admin
		
							 	http://aeronet.cz/news/video-proc-vadi-rusko-ruske-nabozenstvi-a-ruske-technologie/

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			08.04.15 
			t.g.m.

			Posted in Redakce at 7.49 od admin
		
							 	Prací se teprve stáváme lidmi, charaktery, stáváme se samostatnými. �?lov�?k nepracující není samostatný. Ani nepracující národ jim není. Bez práce nikdy nemáme dostatek dův�?ry v sebe. Prací teprve poznáváme svou sílu. Práce je sebepoznávání. Sebepoznávání znamená pracovat. Kdo nepracuje, je �?lov�?k pov�?r�?ivý, žebrák, tulák, �?ekající zázraky; zázrakem chce žít. A protože bez práce žít nelze, nezbývá než zotro�?it druhého. �?? z p�?ednášek TGM z roku 1898.

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			06.07.15 
			jahoda

			Posted in Redakce at 11.29 od admin
		
							 	

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			05.08.15 
			Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.

			Posted in Redakce at 8.10 od admin
		
							 	https://www.youtube.com/watch?v=bxW4L-1pRPw

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			02.17.13 
			Bobek movie

			Posted in Redakce at 9.36 od admin
		
							 	 Bobek movie
			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			02.22.12 
			Fluor..m�?amka p�?evzato

			Posted in Redakce at 15.10 od admin
		
							 	Tento úvodní �?lánek má pat�?it p�?edevším zdraví a jak ho ovliv�?ovat. Hned na za�?átku musím a nemohu jinak, vás upozorním na skute�?nosti, pro�? v dnešní populaci je tolik nemocí a onemocn�?ní epidemického charakteru, pro�? je tolik tzv. civiliza�?ních chorob. Pro�? musí stoupat spot�?eba léků a potravinových dopl�?ků, které nás stojí nemalé peníze a pokud nic neud�?láme, stát ješt�? budou. �?esení je jednoduché. Najít p�?í�?inu a odstranit pomocí p�?írody a vynikajících roslin důsledky, které mohou způsobit degeneraci a vym�?ení naší tak slavné civilizace.Kdyby vám n�?kdo nazna�?il, že je vám bez vašeho v�?domí pravideln�? podávána látka, která je jedovat�?jší než olovo, že dokonce pat�?í mezi nejprudší jedy na sv�?t�?, může vést ke k�?ehnutí kostí, rakovin�? poruše imunity a celé další škále dalších nemocí a je základní složkou léků ovliv�?ující mysl, pravd�?podobn�? byste byli pat�?i�?n�? znepokojeni. A o kterou látku jde? O fluor v naší pitné vod�? a zubních pastách a nejen tam, a le i v potravinách pro ty nejmenší d�?ti. Copyright © 2009 Matrix-2012.cz Read the rest of this entry »

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			01.30.12 
			Jacque Fresco a Larry King 1974 CZ

			Posted in Redakce at 0.32 od admin
		
							 	http://www.youtube.com/watch?v=VTfIdAfvxiQ

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			01.27.12 
			Starý a nový eugenizmus Snaha zm�?nit osud svých vlastních potomků

			Posted in Redakce at 22.28 od admin
		
							 	

Celý proces sociální o�?isty lze dokonce urychlit, a to p�?ímo lidumilnými prost�?edky, podle hesla �??kdo chce kam, pomozme mu tam�??. Jeden dobový autor navrhl, aby byla pro všechny ty ne�?ády, alkoholiky a zdegenerované z�?ízena speciální m�?sta, kde by se podával alkohol a různé jiné drogy zdarma a všemožn�? by se tolerovala a podporovala ne�?est: �??V�?�?ím, že kdyby ve Francii existovalo n�?jaké m�?sto, kde by byl alkohol gratis, všichni alkoholici by se tam slezli jako slimáci do zahrady na otrávené zelí, které se jim stane šťavnatou a osudovou pastí. Otcovský, a zejména mate�?ský cit mají zdegenerovaná individua velmi málo vyvinut; sexuální akt je jim �?ist�? v�?cí požitku. Tuto vlastnost je t�?eba povzbudit! Sta�?í jen poskytnout jim nezbytné prost�?edky. [�?�] Kdyby bylo možné provést reformu lidství takovým jednoduchým hraním na strunu lidských vášní, aniž by p�?itom bylo nutno kohokoli ob�?tovat �?i znásil�?ovat, byla by tu nad�?je, že prob�?hne mílovými kroky.�??

 Read the rest of this entry »

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			11.20.11 
			Virtuální bohoslužba pro ty, kte�?í doposud �?etli jen Mladou frontu Dnes a Blesk Skandalizace jako metoda Zden�?k Bárta

			Posted in Redakce at 8.15 od admin
		
							 	Britske listy

5.3.2006
�?tení: Matouš 12,22-32; Text: Matouš 11,6
Vymýšlíme úžasné v�?ci jako t�?eba naviga�?ní systémy �?i internet, s morálkou jsme ale na tom po�?ád stejn�? jako za biblických �?asů. Zejména co se tý�?e metod, kterými odrovnáváme svoje protivníky. Zejména ve ve�?ejném život�? používáme s oblibou staré dobré metody skandalizování. A tak s Osvobozenými pov�?d�?no: �??Se�?me klidn�? na židli, �?t�?me Bibli, tam to všechno je�??.
�?eské p�?eklady Bible užívají pro skandalizování - skandalizein �?�- �?eské slovo pohoršiti, pohoršovati. Skandalon �?��?�skandál znamená pohoršení, ale také past, lé�?ku, pobu�?ování, urážku. Bible tohoto výrazu požívá zejména pro situace, kdy n�?co nechceme d�?lat, �?i se v n�?�?em angažovat, s n�?�?ím �?i n�?kým se solidarizovat a tak si to zdiskreditujeme, abychom to mohli odmítnout. Read the rest of this entry »

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			11.08.11 
			Být sv�?dky laskavých �?inů podn�?cuje lidi k d�?lání dobra

			Posted in Redakce at 19.17 od admin
		
							 	Být sv�?dky laskavých �?inů podn�?cuje lidi k d�?lání dobra

Justina Whealeová | 28.04.11 	
Prom�?�?ujeme se k lepšímu pokaždé, když jsme sv�?dky neoby�?ejných dobrých skutků? V�?dci z University of British Columbia v Kanad�? si to myslí.
V nové studii publikované v odborném �?asopise Žurnál o charakteru a sociální psychologii Dr. Karl Aquino se svým týmem zjistil, že poté, co se lidé stanou sv�?dky výjime�?n�? altruistických �?inů, jsou sami náchyln�?jší k dobro�?innosti.
�??V jejich myšlení to vyvolá takovéhle zm�?ny,” uvedl Aquino pro Velkou Epochu a dodal, že p�?ihlížení dobrým skutkům také lidi pobízí k bilancování vlastního života a hloubání, zda-li by oni sami mohli být lepšími lidmi.
�??Mají jistý druh emocionální reakce - jsou inspirovaní. To chování v nich vzbudí jakýsi respekt, mohou u nich vzniknout i výrazné fyziologické reakce. Spousta t�?chto zm�?n poté může vést ke snaze d�?lat dobré skutky pro ostatní,” �?íká Aquino.
Studie zjistila, že v�?tšina lidí si dokáže vybavit, kdy se osobn�? stali sv�?dky n�?jakého aktu dobro�?innosti, který ovlivnil jejich pocity, myšlenky a chování v život�?.
�??Toto zjišt�?ní nám dokazuje, že tu po nás zůstanou nejen špatné skutky, ale ob�?as i ty dobré,” uzavírá studie.

 Read the rest of this entry »

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			08.04.11 
			Rajské pokušení manipulací!

			Posted in Redakce at 15.15 od admin
		
							 	Rajské pokušení manipulací!
Mgr. Jeroným Klimeš 1997
Rajské pokušení
Ovládat sv�?t, znát sv�?tový �?ád je odv�?ké p�?ání a pot�?eba lidstva. Celý život se u�?íme tisíce v�?tších nebo menších zákonitostí, které vládnou sv�?tem: Malé dít�? se u�?í, že plá�?em je možno p�?ivolat matku. V�?tší ví, že úklidem pokoje si vyslouží pochvalu rodi�?ů. Mnohé ženy hledají, jak hezkým oble�?ením a rafinovan�? zvolenou vo�?avkou p�?ivábit pozornost mužů. Každá z žen dob�?e ví, co platí na toho jejího. Ale jd�?me dále do extrémů. Kolik lidí je fascinováno manipulátory davů, jako byl Hitler �?i Stalin? Lidi se úkosem a s obavami dívají na psychology jako na polobohy, kte�?í jedním pohledem odhalí a ovládnou lidskou duši, se kterou si pak mohou d�?lat, co cht�?jí. Ne�?íkáte si n�?kdy: “Mít tak jejich schopnosti! To bych si mohla d�?lat, co bych cht�?la. Mohla bych mít jakéhokoliv muže, na kterého bych si ukázala. V�?d�?la bych, jak donutit toho svého, aby mi po�?ád neutíkal za kamarády, za jinými ženami, aby nevysedával po�?ád u po�?íta�?e.” Read the rest of this entry »

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			06.23.11 
			Samomluva chrání p�?ed samotou

			Posted in Redakce at 9.17 od admin
		
							 	Pro�? lidé považují postavy ze seriálů za své p�?átele? Důvod je stejný jako v p�?ípad�? samomluvy. Mozek se tak vypo�?ádává s nedostatkem sociálních kontaktů. Read the rest of this entry »

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			03.13.11 
			Ptáci

			Posted in Redakce at 9.00 od admin
		
							 	tp://www.nasiptaci.cz/odkazy.htm

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
			
		

			02.22.11 
			Kdy může policista použít zbra�? a donucovací prost�?edky - chvaty, hmaty

			Posted in Redakce at 13.09 od admin
		
							 	Stránka pom�?rn�? obsáhle informuje, jaké jsou možnosti, pravomoci, práva a povinnosti p�?íslušníků Policie �?R.



 Read the rest of this entry »

			
			
			Permalink
			Komentáře						
			
			

			
	
		
		
			Project-Id-Version: WordPress 2.0.x - Czech translation
POT-Creation-Date: 2006-02-02 16:10+0200
PO-Revision-Date: 2006-10-28 10:55+0100
Last-Translator: Kuba Konecny 
Language-Team: Jakub Konecny 
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=utf-8
Content-Transfer-Encoding: 8bit
X-Poedit-Country: CZECH REPUBLIC
X-Poedit-SourceCharset: utf-8
« Previous entries			Project-Id-Version: WordPress 2.0.x - Czech translation
POT-Creation-Date: 2006-02-02 16:10+0200
PO-Revision-Date: 2006-10-28 10:55+0100
Last-Translator: Kuba Konecny 
Language-Team: Jakub Konecny 
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=utf-8
Content-Transfer-Encoding: 8bit
X-Poedit-Country: CZECH REPUBLIC
X-Poedit-SourceCharset: utf-8
 · Project-Id-Version: WordPress 2.0.x - Czech translation
POT-Creation-Date: 2006-02-02 16:10+0200
PO-Revision-Date: 2006-10-28 10:55+0100
Last-Translator: Kuba Konecny 
Language-Team: Jakub Konecny 
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=utf-8
Content-Transfer-Encoding: 8bit
X-Poedit-Country: CZECH REPUBLIC
X-Poedit-SourceCharset: utf-8
			Next entries »Project-Id-Version: WordPress 2.0.x - Czech translation
POT-Creation-Date: 2006-02-02 16:10+0200
PO-Revision-Date: 2006-10-28 10:55+0100
Last-Translator: Kuba Konecny 
Language-Team: Jakub Konecny 
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain; charset=utf-8
Content-Transfer-Encoding: 8bit
X-Poedit-Country: CZECH REPUBLIC
X-Poedit-SourceCharset: utf-8
10.17.18

09.10.16

03.14.16

11.21.15

08.23.15

08.08.15

08.04.15

06.07.15

05.08.15

02.17.13

02.22.12

01.30.12

01.27.12

11.20.11

11.08.11

08.04.11

06.23.11

03.13.11

02.22.11

Rubriky

Meta
