03.31.10

ALKOHOLISMUS

Posted in Redakce at 8.49 od admin

ALKOHOLISMUS

1. Co je to alkohol

Alkohol - etanol - C2H5OH - je jednoduchá a malá molekula, která vzniká kvašením cukrů. Podle sou�?asných poznatků pat�?í mezi psychotropní látky(1. V�?e p�?i 77°C a tuhne p�?i -117°C. Má �?adu pozoruhodných vlastností, mimo jiné, že kvasinky, které umožnily jeho vznik, nechá žít asi jen do koncetrace 14% alkoholu. Vyšší koncentrací kvasinky hubí.
    P�?i pití alkoholických nápojů si n�?kte�?í lidé neuv�?dumují, že neukájí pouze žíze�? nápojem, který jim chuťov�? vyhovuje, ale že si i p�?stují tím návyk na v�?tší nebo menší pravidelnou konzumaci alkoholu.
    Chce-li n�?kdo z nás uhasit žíze�?, může svobodn�? volit mezi vodou, minerálkou, limonádou nebo pivem. Protože však volba tekutiny se váže na její ur�?itou chuť, sáhne �?lov�?k v takovém p�?ípad�? nejspíše po tom, co dlouhá léta chuťov�? trénoval, tj. po půllitru piva. Takový chuťový návyk na pivo všemožn�? usnad�?ovaly nejrůzn�?jší okolnosti (cena, propagace), zatímco chuťový návyk na minerálku byl a je zt�?žován jejím nedostatkem.
    Tato b�?žná situace je nebezpe�?ná, jedná-li se nap�?íklad o �?idi�?e. Je pochopitelné, že �?idi�? pot�?ebuje nahradit úbytek vypocené tekutiny, když má za sebou n�?kolik hodin jízdy v horkém lét�?. Jestliže však zůstane v�?rný chuťovým návykům a nahradí ztracenou tekutinu pivem, nemůže se vyhnout ú�?inku alkoholu jako drogy, neboť alkohol je obsažen i v nejslabším pivu.
    Lidi, kte�?í požívají alkoholické nápoje, můžeme rozd�?lit do �?ty�? skupin podle toho, co od t�?chto nápojů žádají: do skupiny abstinentů, konzumentů, pijáků a do skupiny osob závislých na alkoholu.
    Abstinenti um�?jí uhasit žíze�? i uspokojit svou chuť kteroukoli tekutinou, v níž není žádný alkohol, protože požití této drogy v sebemenším množství odmítají, ať už je k tomu vede
jakýkoli důvod. Pokud jde o za�?azení n�?koho mezi abstinenty, lze �?íci, že je to titul sice znevažovaný, mnohými posmívaný, ale podle medicínských sm�?rnic t�?žko dosažitelný. Abstinentem můžeme totiž nazvat jen �?lov�?ka, který nepožil alkoholický nápoj v jakékoli form�? a množství po dobu alespo�? t�?í let. Dá se p�?edpokládat, že důsledných abstinentů je málo a pokud jsou, vyskytují se nej�?ast�?ji mezi d�?tmi do v�?ku p�?ti až šesti let. V tomto v�?ku v nejv�?tším po�?tu p�?ípadů totiž kon�?í i abstinence d�?tí, protože na základ�? iniciativy n�?kterého konzumenta nebo pijáka v rodin�? okusí dít�? nejd�?íve pivo, pozd�?ji víno apod. Za�?íná tak d�?íve �?i pozd�?ji se systematickým chuťovým nácvikem na tyto nápoje.
    V�?tšina z nás se už v d�?tství �?i v mladistvém v�?ku a mén�? už v dosp�?losti za�?adí do velké rodiny konzumentů, kte�?í od alkoholického nápoje cht�?jí opravdu jen tekutinu a chuť a až na n�?jakou zanedbatelnou vyjímku ani vlastn�? nev�?dí, jaké ú�?inky na nervový systém má alkohol obsažený v nápoji. Tedy dosp�?lý konzument pije vhodný alkoholický nápoj ve vhodném množství a ve vhodném množství a ve vhodném v�?ku. Konkrétn�? jde o t�?etinku desetistup�?ového piva nebo jeden decilitr vína po práci a po jídle, o ” vylepšení ” chuti �?aje n�?kolika gramy rumu. Takový konzument nápoj vypije, uspokojí svou chuť, ale protože požil kolem 7 - 10 g alkoholu, který zdravá játra umí rozložit ješt�? b�?hem vst�?ebávání, tj. b�?hem jedné hodiny, alkohol se v krvi prakticky neobjeví a neovlivní tedy nervovou �?innost. Do kategorie konzumentů pat�?í malé procento mužů, zna�?né procento žen a bohužel také velké procento naší mládeže, která by ovšem m�?la zůstat alespo�? do osmnácti let ve skupin�? abstinentů. Mnozí �?lenové skupiny konzumentů se dostávají nejd�?íve ob�?as a nakonec definitivn�? do skupiny následující, do skupiny pijáků.
    Pijákům nesta�?í alkoholické nápoje ani jako zdroj tekutiny, ani je neuspokojuje jen jejich chuť. Žádají si již ú�?inků alkoholu obsaženého v nápoji, žádají si alkoholickou euforii(2. Takového pocitu euforie lze dosáhnout nejrůzn�?jším způsobem, ovšem nejlepším je ten, kdy tzv. pravé euforie dosahujeme p�?irozenou cestou spojenou s menší nebo v�?tší námahou. Je však mnoho lidí, kte�?í zjistí, že pocity pravé euforie jsou spojeny s p�?íliš velkou námahou, s osobním nepohodlím, a objeví, že totéž rozpoložení mysli jim p�?inese p�?im�?�?ená hladina alkoholu v jejich krevním ob�?hu. Zkonzumují tedy alkoholický nápoj ne pro ukojení žízn�?, ale p�?edevším proto, aby pod vlivem alkoholu - drogy - pocítili euforii, o které se domnívají, že je bez jakéhokoli rizika. Musíme ji však po právu nazvat nepravou euforií.
    Od té doby, kdy �?lov�?k hledá v alkoholickém nápoji zdroj euforie, tj. p�?íjemnou zm�?nu nálady, obveselení, úlevu, odstran�?ní potíží a duševního nap�?tí, zapomn�?ní ap., za�?íná kratší, delší �?i dlouhá cesta, b�?hem níž se z nevinného pijáka může vyvinout a n�?kdy se skute�?n�? vyvíjí t�?žký, �?asto i tragicky kon�?ící �?lov�?k závislý na alkoholu.
    Je t�?eba v�?d�?t, že ne každý, kdo za�?íná dnes pít s mírou, bude tak pít vždy a natrvalo. A co je horší, nevíme nikdy, kdo to bude a kdy to bude.

2. Stádia opilosti

Pro rychlí odhad hladiny alkoholu v krvi zhruba platí, že u muže prům�?rné hmotnosti(3 jsou po vypití jednoho půllitru desetistup�?ového piva asi 0,3 o/oo alkoholu v krvi. Po vypití půllitru dvanáctistup�?ového piva nebo 0,5 dl lihoviny nebo 2 dl vína asi 0,4 o/oo alkoholu v krvi.
    Dávky alkoholu, p�?i kterých není p�?ekro�?ena koncentrace 0,6 - 0,8 o/oo alkoholu v krvi, vyvolávají v psychice �?lov�?ka v�?tšinou žádoucí, p�?íjemné ú�?inky, kdežto dávky způsobující koncentraci alkoholu nad 0,8 o/oo zpravidla způsobují pravý opak, tj. ú�?inky nežádoucí. Tam, kde jde o vysoké nároky na rovnováhu a koordinaci u �?lov�?ka, nap�?. u letců, může se porucha rovnováhy a koordinace okohybných svalů projevit již p�?i malých dávkách alkoholu (po 0,3 l desetistup�?ového piva). �?ím složit�?jší je výkon, tím nižší je hranice pro toxický ú�?inek alkoholu. P�?i požití alkoholu je zpomalena schopnost u�?ení. Nap�?. v po�?ítání je spíše ovlivn�?na p�?esnost než rychlost. Materiál nau�?ený pod vlivem alkoholu je obtížné si vybavit ve st�?ízlivosti, ale lépe po novém napití. Dlouhodobý abúzus(4 alkoholu se záporn�? projevuje zejména p�?i �?ešení problémů, ov�?�?ování domn�?nek a p�?i rychlém zpracování nových informací. Naproti tomu na úkoly založené jen na opakování d�?íve dob�?e nau�?ených znalostí nemá alkohol tak p�?íliž záporný vliv.
    Pomocí výpo�?etní tomografie(5 se poda�?ilo prokázat, že 46% mužů ve stá�?í 20 - 29 let (abuzérů a závislých) má výrazné nálezy poškození mozkových bun�?k. S v�?kem a délkou abúzu se poškození zvyšuje, p�?i�?emž postihuje nejvíce �?elní oblasti mozkové kůry. Poškození však není zdaleka úm�?rné stupni snížení intelektu. P�?i důsledné abstinenci od alkoholu je tato atrofie(6 do zna�?né míry vratná.
    V po�?átcích alkoholického opojení (první stadium opilosti) vzniká u �?lov�?ka stav spokojeného a sdílného rozpoložení mysli. Obvykle se to projevuje i navenek veselým výrazem obli�?eje, živou mimikou, vý�?e�?ností a smíchem. �?lov�?k je rozpustilý, snadno a rád uzavírá p�?átelství, dostavuje se u n�?ho zvýšený pocit sebev�?domí, dojem, že by snadno p�?ekonal všechny životní t�?žkosti. A práv�? tento stav, v n�?mž se lidé cítí znamenitými a schopnými, je �?asto nejsiln�?jším popudem, že �?lov�?k sahá po alkoholu a považuje alkohol za út�?chu ve št�?stí i nešt�?stí.
    V dalším průb�?hu opilosti (druhé stadium opilosti) se pijící �?lov�?k stává nekritickým, netaktním, za�?íná k�?i�?et, zpívat, nedbá o své okolí. Jeho chování a jednání je impulsivní, nepromyšlené. Takoví lidé již postrádají schopnost naslouchat druhým, neum�?jí kontrolovat svou �?e�?, jejich obli�?ej rudne, tep stoupá nad 100 tepů za minutu. Pohyby jsou neuspo�?ádané, opilý snadno porazí sklenici, má závrat�?, p�?i chůzi vrávorá, vidí dvojit�?.
    P�?i t�?žké akutní otrav�? alkoholem (t�?etí stadium opilosti) se dostavuje již únava, spavost, �?asto zvracení. Obli�?ej ztrácí svoji �?erve�? a bledne. P�?i velkých dávkách alkoholu se opilost podobá narkóze: dochází k úplnému bezv�?domí, necitlivosti a mimovolnému mo�?ení a pokálení. Svalstvo je uvoln�?né, tep m�?kký, dýchání pomalé, zornice normální nebo rozší�?ené, na sv�?tlo nereagují. N�?kdy je �?lov�?k zmatený, blouzní, zmítá s sebou a tropí povyk. V t�?žkých p�?ípadech a p�?i nedostate�?né pomoci může zem�?ít i následkem ochrnutí tzv. dýchacího centra v prodloužené míše.
    V prvním stadiu opilosti dosahuje koncentrace alkoholu v krvi 1 - 1,5 o/oo, v druhém stadiu 1,5 - 3 o/oo a ve t�?etím stadiu dosahuje koncentrace 3 i 4 o/oo.
    Stupe�? opilosti, jak již bylo uvedeno, je tedy charakterizován jednak vn�?jšími projevy, jako je porucha chůze, porucha rovnováhy, jednak obsahem alkoholu v krvi, p�?i�?emž 100% shodu projevů vn�?jších a vnit�?ních vykazují teprve hladiny nad 2 o/oo alkoholu.
    Vn�?jší projevy opilosti se mohou totiž za ur�?itých okolností (nap�?. úlekem p�?i dopravní nehod�?) náhle a alespo�? na krátkou dobu zm�?nit a �?lov�?k jako najednou “vyst�?ízliv�?l”. Naproti tomu není znám žádný prost�?edek, který by výrazn�?ji ovlivnil hladinu alkoholu v krvi. Z tohoto důvodu je také Widmarkova zkouška na ur�?ení koncentrace alkoholu v krvi pot�?ebným důkazem p�?i zjišťování i hodnocení stupn�? opilosti �?lov�?ka pro pot�?ebu soudního �?ízení.

3. Poškození organismu

    Nelze nikdy odhadnout, kolik kdo může pít, aby mu to nic “neud�?lalo”. Spíše platí: Nezáleží ani tak na tom, kolik kdo vypije, jako spíše na tom, “co mu to ud�?lá”.
    Všimneme si nejd�?íve, jaké škody způsobuje alkohol na trávicím ústrojí. Zde dochází jak ke zm�?nám na žalude�?ní a st�?evní sliznici, tak i ke zm�?nám složení žalude�?ních šťáv. Dnes vyšet�?ujeme spíše gastroskopicky než rentgenologicky, tzn. vyšet�?ujeme sliznici p�?ímo malým zrcátkem a pop�?ípad�? malý kousek sliznice kontrolujeme mikroskopickým vyšet�?ením. Složení žalude�?ních šťáv souvisí pak s v�?tším nebo menším poškozením sliznice a má pochopiteln�? velký význam p�?i trávení a p�?i využívání potravy. Piják je �?asto v situaci, že dob�?e ví, že si dop�?ává, ale že neumí spot�?ebované, t�?eba hodnotné jídlo využít ve prosp�?ch svého organismu. Porucha trávení vede pozd�?ji i ke zm�?n�? chuti a jídelního lístku a nakonec k nechutenství provázenému zácpou, průjmy a n�?kdy obojím.
    T�?žší abuzé�?i trpí �?asto v�?edovou nemocí; �?asto se u pacientů, kte�?í mají potíže s nadm�?rným pitím alkoholu, setkáváme s operací žaludku. V tomto p�?ípad�? není vinen vždy výhradn�? jen alkohol, u v�?edové nemoci se jist�? p�?ipojuje i porucha nervového systému, ale pití alkoholu celý průb�?h nemoci pochopiteln�? jen zhorší. P�?itom je paradoxní, že potíže spojené s žalude�?ním v�?edem pijáci �?asto a s oblibou “lé�?í” práv�? sklenkou alkoholu, po které jejich subjektivní potíže na �?as zmizí.
    Funkci jater můžeme vyšet�?ovat trojím způsobem. Nejprve zevním vyšet�?ením, jímž zjistíme, že játra, která jsou hmatatelná pod pravým žeberním obloukem, bývají zv�?tšená o ší�?i dvou i více prstů a sou�?asn�? jsou i citlivá. Jistotu o skute�?ném stavu jater každého pijáka nebo závislého na alkoholu lze získat jaterní punkcí, p�?i níž se odebere malý kus jaterní tkán�?, který se může vyšet�?it mikroskopicky. Toto vyšet�?ení jako jediné ze všech p�?ináší jistotu o stavu jaterní tkán�? �?lov�?ka závislého na alkoholu.
    Vlivem velkého množství tekutiny nacházíme �?asto u pijáků piva nebo vína i zm�?ny na srdci, které je zbytn�?lé; p�?itom nejde o zv�?tšení ve smyslu p�?izpůsobení se v�?tší námaze, ale spíše o ztu�?n�?ní. P�?i takovém stavu se pijáci zadýchávají a nesnášejí v�?tší námahu tak dob�?e jako d�?íve. Srde�?ní sval musí vykonat daleko více práce, když je zatížen tolika půllitry piva a sou�?asn�? p�?iotráven alkoholem.
    Co se tý�?e nervového systému, který je vů�?i alkoholu nejcitliv�?jší, je ur�?ování škod obtížn�?jší než u jiných orgánů. Z hrubých p�?íznaků porušení nervové �?innosti sem pat�?í t�?es prstů, no�?ní pocení, nespavost, celková dráždivost, slabost, malátnost a bolesti hlavy. Jinými p�?íznaky jsou tzv. okénka - piják nemá vzpomínky na ur�?ité období prob�?hlé opilosti.
    Mezi další poruchy nervové soustavy, ke kterým dochází pod vlivem nadm�?rné konzumace alkoholu, pat�?í oslabení pam�?ti. V pokro�?ilejších stadiích závislosti na alkoholu dochází k zán�?tům nervů, které se mohou ohlašovat mraven�?ením v kon�?etinách, k�?e�?emi v lýtkách, jejich bolestmi až necitlivostí.
    Mezi hrubé poruchy nervového systému pat�?í pomo�?ování nebo pokálení p�?i akutní intoxikaci alkoholem a všechny stavy, které za�?azujeme do duševních nemocí zavin�?ných alkoholem.

4. Stádia závislosti

I.stadium - Alkohol je zde drogou, kterou si piják bu�? sám ordinuje, aby potla�?il nep�?íjemné psychické stavy, nebo aby dosáhl ve spole�?nosti p�?íjemného stavu, nálady a p�?iblížil se lidem nebo lépe �?e�?eno svým spolupijákům. Frekvence abúzu alkoholu a dávky alkoholických nápojů b�?hem �?asu stoupají, nedochází však dosud k alkoholické intoxikaci.

II.stadium - Tolerance na alkohol dále stoupá, dochází nejd�?íve k ob�?asným, pozd�?ji k stále �?ast�?jším stavům opilosti, tj. k alkoholické intoxikaci. Piják pije rychleji, zejména v za�?átku požívání alkoholických nápojů a �?asto p�?echází od mén�? koncentrovaných ke koncentrovan�?jším nápojům. Okénka jsou v tomto stadiu spíše vyjímkou.

III.stadium - Nadále roste tolerance, okénka jsou již pro toto stadium charakteristická. Pije s p�?esv�?d�?ením, že alkohol ovládá a může kdykoli p�?estat. Nastává ztracená kontrola v pití, která trvá od 6 do 12 m�?síců.

IV.stadium - Má výrazný znak snížení tolerance na alkohol, což znamená, že se závislý opije �?ast�?ji, že se opije daleko rychleji než d�?íve a p�?i nevhodné p�?íležitosti. Nez�?ídka za�?íná pít již od rána. Vhodný je zde tzv. termín debaklu - bez alkoholu to nejde a s alkoholem také ne.

————————————————————————————————————-
5. Poznámky

1.Psychotropní látka - látka, která ovliv�?uje nervový systém 2.Euforie - �?ecké slovo, které v �?eštin�? p�?ibližn�? znamená “dob�?e se cítím” 3.Prům�?rná hmotnost - tím myslíme 70-75kg 4.Abúzus - nadužívání 5.Výpo�?etní tomografie - způsob rentgenového snímkování 6.Atrofie - poškození .

6. Použitá literatura

�?�Doc. Mudr. Skála J., …až na dno?, 1988, 139str.
�?�Šedivý V., Lidé, alkohol, drogy, 1988, 158str.
�?�Heller J., Závislost známá neznámá, 1996, 168 str.

ALKOHOLISMUS

1. Co je to alkohol
2. Poškození organismu
3. Stádia opilosti
4. Stadia závislosti
5. Poznámky
6. Použitá literatura

1. Co je to alkohol

3. Poškození organismu

4. Stádia závislosti

————————————————————————————————————-
5. Poznámky

6. Použitá literatura

�?�Doc. Mudr. Skála J., …až na dno?, 1988, 139str.
�?�Šedivý V., Lidé, alkohol, drogy, 1988, 158str.
�?�Heller J., Závislost známá neznámá, 1996, 168 str.

Permalink

Malina

03.31.10

ALKOHOLISMUS

Leave a Comment

Rubriky

Meta