09.01.09

Stá�?í II

Posted in Redakce at 8.39 od admin

Demence

Medicína zaznamenává �?adu úsp�?chů, ale s prodlužující se délkou života narůstá i množství jedinců starších 65 let.

* Co je p�?í�?inou vzniku demence?
* Jaké jsou p�?íznaky demence?
* Jak postupovat?
* Jaká jsou pot�?ebná vyšet�?ení?
* Jaké jsou možnosti lé�?by?
* Pro�? a �?ím je nemoc lidem nebezpe�?ná?
* Základní rady nemocným.
* Jaké je riziko vzniku onemocn�?ní?
* �?asté otázky

Návrat do d�?tství

Medicína v posledních letech zaznamenává �?adu úsp�?chů, ale s prodlužující se délkou života narůstá i množství jedinců, kte�?í jsou postižení různými chorobami specifickými pro vyšší v�?k, p�?i�?emž populace starší 65 let tvo�?í v rozvinutých zemích až 15 % veškerého obyvatelstva.

K typickým psychickým poruchám tohoto v�?ku pat�?í demence, kterou považujeme za obzvlášt�? závažnou, protože její průb�?h lze pouze zmírnit, ale ne zcela zastavit, což platí pouze pro lehké a st�?ední stupn�? postižení.
Co je p�?í�?inou vzniku demence?

Demenci může způsobit �?ada p�?í�?in. N�?které z demencí je možno vylé�?it, ale je důležité jejich v�?asné rozpoznání. Nej�?ast�?ji je demence způsobena Alzheimerovou nemocí, a to až 6 z 10 p�?ípadů. K dalším p�?í�?inám pat�?í narušení cévního zásobení mozku, které může souviset s vysokým krevním tlakem nebo postižením mozkovou mrtvicí. Demence může také provázet i jiná onemocn�?ní mozku, jako je nap�?íklad Parkinsonova a Huntingtonova nemoc �?i roztroušená skleróza mozkomíšní. I jiná t�?lesná onemocn�?ní (infek�?ní choroby, srde�?ní �?i jaterní selhání, dýchací onemocn�?ní nebo pokro�?ilá nádorová onemocn�?ní) mohou vést k rozvoji obrazu demence.

P�?í�?iny vzniku nej�?ast�?jší formy demence stále neznáme. Hledají se spole�?né genetické dispozice, intenzivn�? jsou zkoumány látky, které slouží k p�?enosu informací mezi nervovými bu�?kami. Dalšími oblastmi zájmu výzkumu jsou látky, vznikající p�?i látkové p�?em�?n�? v neuronech a sou�?asn�? ohrožující jejich život (zkracují jejich p�?ežívání). V�?da se snaží zkoumat i vliv jiných faktorů, jako je role diety, pohybu, vlivu životního prost�?edí, geografických rozdílů apod.
Demence
Jaké jsou p�?íznaky demence?

Demence lze charakterizovat jako duševní onemocn�?ní, p�?i nichž v důsledku chorobného procesu dochází ke snížení pam�?ti, intelektu a jiných tzv. poznávacích funkcí od jejich původní úrovn�? a k druhotnému úpadku všech dalších psychických funkcí. K t�?mto �?adíme p�?edevším afekty, náladu, pozornost a soust�?ed�?ní, vnímání a v pozd�?jších stádiích dochází ke zm�?n�? osobnosti, úpadku v etické a estetické sfé�?e, rozpadu celkové soudržnosti základních psychických funkcí. Vývoj psychických zm�?n bývá pomalý.

Rozpoznání t�?chto zm�?n je zpravidla brzy patrné pro okolí postiženého, p�?esná diagnostika však pat�?í léka�?i. V poslední fázi onemocn�?ní se nemocný stává nesob�?sta�?ným p�?i uspokojování základních životních pot�?eb (jídlo, hygiena, oblékání, vyprazd�?ování) a zcela závislým na pomoci druhých.

Nej�?ast�?jší forma demence (Alzheimerova nemoc) se nejd�?íve u nemocného projeví zhoršením krátkodobé pam�?ti, postižený není schopen se postarat o n�?které v�?ci v domácnosti. Nemocný má postupem �?asu �?ím dál v�?tší problémy s vyjad�?ováním, rozhodováním, nedokon�?uje myšlenky, je zmaten�?jší. M�?ní se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.
Jak postupovat, když budete mít podez�?ení na tuto chorobu?

Důležité je �?asné ur�?ení nemoci, neboť možnosti lé�?by závisí práv�? na v�?asném zachycení této choroby. Pro po�?áte�?ní a lehce pokro�?ilé stadium byl objeven způsob lé�?by, který může tuto chorobu podstatn�? zpomalit a oddálit její rozvoj. V pokro�?ilém stadiu a p�?i demenci je možno lé�?bou jen ovlivnit n�?které projevy choroby.

K záke�?nosti choroby pat�?í fakt, že �?asto jediný, kdo si nedostate�?n�? uv�?domuje tíži postižení, bývá sám nemocný. Bývá velmi užite�?né, pokud se k léka�?i dostaví nejen pacient, ale i jeho blízcí a podají objektivní zprávu o jeho stavu.
Jaká jsou pot�?ebná vyšet�?ení ke stanovení diagnózy demence?

Neexistuje žádný test, který by p�?inesl jasný a stoprocentn�? jednozna�?ný výsledek. Je pot�?eba vyvrátit všechny ostatní možnosti, které by ukazovaly na jinou nemoc způsobující demenci. Diagnózu může u�?init léka�?, který je s touto problematikou obeznámen a má s ní zkušenosti.

Podobn�? jako v p�?ípad�? dalších duševních poruch je pro léka�?e nezbytné znát osobní i rodinnou anamnézu pacienta a zejména podrobné vyhodnocení zm�?n kognitivních funkcí, pam�?ti a chování pacienta b�?hem posledních m�?síců �?i let. K vyšet�?ení poznávacích funkcí je používána sada testů. Sou�?asn�? je nutné pe�?livé klinické vyšet�?ení dopln�?né laboratorními testy se zvláštním zam�?�?ením na vylou�?ení jiné p�?í�?iny kognitivní poruchy. N�?kdy se ukáže jako nezbytné provést vyšet�?ení tzv. zobrazovacími metodami (po�?íta�?ová tomografie, magnetická rezonance).

Aby léka�? mohl diagnostikovat demenci, je nutné, aby se alespo�? po dobu šesti m�?síců u postiženého vyskytovaly následující p�?íznaky:

1. �?bytek pam�?ti - tj. p�?edevším snížená schopnost zapamatovat si nové v�?ci, ale též nep�?esné a zpomalené vybavování starších vzpomínek. Objektivn�? lze posoudit pomocí sady psychologických testů.
2. Zhoršení úsudku, orientace v prostoru, logického uvažování a p�?edstavivosti
3. Výskyt poruch emocí, motivace a sociálního chování. Projevy emo�?ní lability, podrážd�?nosti, apatie a hrubosti ve spole�?enském vystupování.

Jaké jsou možnosti lé�?by?

Lé�?ba demencí je komplexem �?ady opat�?ení, tzn. m�?la by být složena z lé�?by farmaky, z rehabilitace, terapie všech p�?idružených t�?lesných onemocn�?ní, ze socioterapie a psychoterapie (u dementních pacientů p�?edevším z trénování pam�?ti a základních aktivit všedního dne).

Základní farmakoterapií demencí je farmakoterapie poznávacích (kognitivních) funkcí. Je používána �?ada látek, nap�?. inhibitory acetylcholinesterázy (p�?edevším u Alzheimerovy nemoci), zháše�?e volných kyslíkových radikálů, látky blokující receptory tzv. excita�?ních aminokyselin, blokátory kalciových kanálů, nervové růstové faktory a jejich stimulátory, protizán�?tliv�? působící farmaka aj. Jak ukazují výsledky klinických studií, nejefektivn�?jší je užití inhibitorů acetylcholinesterázy.

Sou�?asn�? je nutné lé�?ebn�? ovliv�?ovat �?adu dalších funkcí, které podstatn�? snižují kvalitu života postižených i jejich pe�?ovatelů, zpravidla nejbližších rodinných p�?íslušníků. Jsou také nej�?ast�?jší p�?í�?inou hospitalizace pacientů v nemocnicích a umíst�?ní v domovech důchodců. V t�?chto p�?ípadech, kdy je chování postiženého spojené s neklidem nebo agresivitou, se uplat�?ují látky s tlumivým ú�?inkem na zvýšenou aktivitu a agresi.
Pro�? a �?ím je nemoc lidem nebezpe�?ná?

Zejména Alzheimerova nemoc je charakterizována narůstajícím úpadkem psychických funkcí od původní kapacity. Tento úpadek je tak podstatný, že postupn�? nedovoluje postiženému vykonávat b�?žné denní aktivity, a tento se pak stává zcela závislý na svém okolí, neschopen samostatné existence. Kone�?ný důsledek n�?kterých demencí je pak smrt, způsobená bud’ nep�?ímo (nap�?. p�?idružením jiné nemoci nebo úrazu), nebo p�?ímo (selhání základních životních funkcí).
Základní rady nemocným a možnosti prevence.

Prevence vzniku demence je záležitost velmi složitá a nejednozna�?ná. Mnoho sledování prokazuje, že demence a zejména Alzheimerova nemoc jsou mén�? �?asté u lidí s vyšší úrovní vzd�?lání. Původní nálezy hovo�?ily také o tom, že kou�?ení může působit jako ochranný faktor proti Alzheimerov�? nemoci. To se však zcela nepotvrdilo a dnes je zcela z�?ejmé, že kou�?ení riziko choroby zvyšuje. Podobn�? je to s konzumací alkoholu, která je-li vyšší, nikterak výskyt choroby nem�?ní a o protektivních ú�?incích malých množství alkoholu je stále diskutováno.

Další kapitolou prevence tvo�?í výsledky n�?kterých studií, které upozornily na to, že lidé, kte�?í užívají protizán�?tlivé léky na artrózu, revmatoidní artritidu a podobn�?, mají nižší riziko Alzheimerovy nemoci. K dalším preventivní opat�?ení by m�?lo pat�?it chrán�?ní se od úrazů hlavy. N�?které údaje hovo�?í o tom, že u pacientů s Alzheimerovou nemocí se úrazy hlavy v p�?edchorobí vyskytuje 2x �?ast�?ji.

Pochopitelnou prevencí je také �?ádná lé�?ba p�?idružených onemocn�?ní a deficitu vitaminů (B 12, thiaminu �?i kyseliny listové). Odstran�?ní a lé�?ení t�?chto situací může zlepšit stav psychických funkcí.
Jaké je riziko vzniku onemocn�?ní?

Demence se může vyskytnout v jakémkoli v�?ku, ale relativn�? vzácn�? p�?ichází p�?ed 60. rokem života. S p�?ibývajícím v�?kem však p�?ichází �?ast�?ji a postihuje cca 1 % lidí ve v�?ku 65 - 69 let oproti 24 % staších 85 let. P�?esto však není dosud z�?ejmé, zda v�?k je samostatným rizikovým faktorem anebo zda se jedná o �?ast�?jší výskyt jiných rizikových faktorů s p�?ibývajícím v�?kem. V�?tšina v�?deckých sledování neprokázala rozdíly ve výskytu demence u jednotlivých pohlaví.
�?asté otázky

Jakého léka�?e p�?i podez�?ení na demenci navštívit?
Prvním, komu byste se m�?li sv�?�?it se svým podez�?ením na onemocn�?ní demencí, je váš praktický léka�?. Ten vás po rozhovoru a základním vyšet�?ení odešle na n�?které specializované pracovišt�?. Diagnostikou a lé�?bou demencí se zabývají jak neurologická, psychiatrická a geriatrická pracovišt�?. Specialisté t�?chto oborů mohou jako jediní p�?edepisovat moderní farmaka k lé�?b�? t�?chto poruch.

Jak odliším b�?žnou zapomn�?tlivost od demence?
Zapomn�?tlivost pat�?í ke stárnutí mozku a Alzheimerova nemoc je jednou z n�?kolika nemocí, které ztrátu pam�?ti způsobují. To, že starší �?lov�?k zapomíná, nemusí ješt�? znamenat, že trpí tímto typem demence. P�?i zapomínání v důsledku p�?irozeného procesu stárnutí, si lze �?asto op�?t vybavit informaci, která byla zapomenuta. U �?lov�?ka trpícího Alzheimerovou nemocí je ztráta konkrétní informace nebo zážitku trvalá a pacient si již v�?tšinou nedokáže na tyto informace vzpomenout. Alzheimerova nemoc má ovšem ješt�? další p�?íznaky, zejména poruchy poznávacích funkcí a zm�?ny chování.

Je Alzheimerova demence nakažlivá?
U této nemoci nedochází k p�?enosu nákazy, tak jak to známe u infek�?ních chorob.

Kdy je nutné nemocného trpícího demencí hospitalizovat?
Hospitalizaci doporu�?ujeme v p�?ípad�? výskytu závažných poruch chování nap�?. p�?i intenzivních stavech no�?ního neklidu. Dále v p�?ípad�? selhání pe�?ovatelů - rodiny, p�?íbuzenstva, ústavu sociální pé�?e. Nutné je zdůraznit, že zejména diagnostické hospitalizace by m�?ly být co nejkratší. Umíst�?ní nemocných v nemocnici může p�?edstavovat vážné riziko pro zhoršení jejich stavu.

Jaké jsou nej�?ast�?jší varovné p�?íznaky Alzheimerovy nemoci?
Mohou se vyskytnout n�?které z následujících p�?íznaků, p�?i�?emž samoz�?ejm�? samostatné p�?íznaky mohou být způsobeny procesem stárnutí. Je-li výskyt n�?kterých symptomů �?ast�?jší nebo se jich vyskytuje více, je demence velmi pravd�?podobná.

K t�?mto p�?íznakům �?adíme následující: poruchu pam�?ti, která ovliv�?uje pracovní schopnosti a b�?žnou denní �?innost (zhoršování pam�?ti se �?asto projevuje zapomínáním zcela nedávných událostí a jmen); problémy s vykonáváním b�?žných domácích úkolů; poruchy �?e�?i a plynulého vyjad�?ování; zhoršení orientace v �?ase a prostoru (neschopnost vybavit si data nebo nalézt známou cestu domů); horší a nebo zhoršující se schopnost úsudku, stále obtížn�?jší rozhodování; problémy s abstraktním myšlením; ukládání v�?cí na jiná místa, problémy p�?i oblékání; zm�?ny osobnosti, zm�?ny nálady a chování; ztráta zájmu o své zam�?stnání, koní�?ky problémy s hygienou a zm�?ny v sexuální oblasti.

Permalink

Malina

09.01.09

Stá�?í II

Leave a Comment

Rubriky

Meta