09.01.09
StáÅ?à II
MedicÃna zaznamenává Å?adu úspÄ?chů, ale s prodlužujÃcà se délkou života narůstá i množstvà jedinců starÅ¡Ãch 65 let.
* Co je pÅ?ÃÄ?inou vzniku demence?
* Jaké jsou pÅ?Ãznaky demence?
* Jak postupovat?
* Jaká jsou potÅ?ebná vyÅ¡etÅ?enÃ?
* Jaké jsou možnosti léÄ?by?
* ProÄ? a Ä?Ãm je nemoc lidem nebezpeÄ?ná?
* Základnà rady nemocným.
* Jaké je riziko vzniku onemocnÄ?nÃ?
* Ä?asté otázky
Návrat do dÄ?tstvÃ
MedicÃna v poslednÃch letech zaznamenává Å?adu úspÄ?chů, ale s prodlužujÃcà se délkou života narůstá i množstvà jedinců, kteÅ?à jsou postiženà různými chorobami specifickými pro vyššà vÄ?k, pÅ?iÄ?emž populace staršà 65 let tvoÅ?à v rozvinutých zemÃch až 15 % veÅ¡kerého obyvatelstva.
K typickým psychickým poruchám tohoto vÄ?ku patÅ?à demence, kterou považujeme za obzvláštÄ? závažnou, protože jejà průbÄ?h lze pouze zmÃrnit, ale ne zcela zastavit, což platà pouze pro lehké a stÅ?ednà stupnÄ? postiženÃ.
Co je pÅ?ÃÄ?inou vzniku demence?
Demenci může způsobit Å?ada pÅ?ÃÄ?in. NÄ?které z demencà je možno vyléÄ?it, ale je důležité jejich vÄ?asné rozpoznánÃ. NejÄ?astÄ?ji je demence způsobena Alzheimerovou nemocÃ, a to až 6 z 10 pÅ?Ãpadů. K dalÅ¡Ãm pÅ?ÃÄ?inám patÅ?à naruÅ¡enà cévnÃho zásobenà mozku, které může souviset s vysokým krevnÃm tlakem nebo postiženÃm mozkovou mrtvicÃ. Demence může také provázet i jiná onemocnÄ?nà mozku, jako je napÅ?Ãklad Parkinsonova a Huntingtonova nemoc Ä?i roztrouÅ¡ená skleróza mozkomÃÅ¡nÃ. I jiná tÄ?lesná onemocnÄ?nà (infekÄ?nà choroby, srdeÄ?nà Ä?i jaternà selhánÃ, dýchacà onemocnÄ?nà nebo pokroÄ?ilá nádorová onemocnÄ?nÃ) mohou vést k rozvoji obrazu demence.
PÅ?ÃÄ?iny vzniku nejÄ?astÄ?jšà formy demence stále neznáme. Hledajà se spoleÄ?né genetické dispozice, intenzivnÄ? jsou zkoumány látky, které sloužà k pÅ?enosu informacà mezi nervovými buÅ?kami. DalÅ¡Ãmi oblastmi zájmu výzkumu jsou látky, vznikajÃcà pÅ?i látkové pÅ?emÄ?nÄ? v neuronech a souÄ?asnÄ? ohrožujÃcà jejich život (zkracujà jejich pÅ?ežÃvánÃ). VÄ?da se snažà zkoumat i vliv jiných faktorů, jako je role diety, pohybu, vlivu životnÃho prostÅ?edÃ, geografických rozdÃlů apod.
Demence
Jaké jsou pÅ?Ãznaky demence?
Demence lze charakterizovat jako duÅ¡evnà onemocnÄ?nÃ, pÅ?i nichž v důsledku chorobného procesu docházà ke snÞenà pamÄ?ti, intelektu a jiných tzv. poznávacÃch funkcà od jejich původnà úrovnÄ? a k druhotnému úpadku vÅ¡ech dalÅ¡Ãch psychických funkcÃ. K tÄ?mto Å?adÃme pÅ?edevÅ¡Ãm afekty, náladu, pozornost a soustÅ?edÄ?nÃ, vnÃmánà a v pozdÄ?jÅ¡Ãch stádiÃch docházà ke zmÄ?nÄ? osobnosti, úpadku v etické a estetické sféÅ?e, rozpadu celkové soudržnosti základnÃch psychických funkcÃ. Vývoj psychických zmÄ?n bývá pomalý.
Rozpoznánà tÄ?chto zmÄ?n je zpravidla brzy patrné pro okolà postiženého, pÅ?esná diagnostika vÅ¡ak patÅ?à lékaÅ?i. V poslednà fázi onemocnÄ?nà se nemocný stává nesobÄ?staÄ?ným pÅ?i uspokojovánà základnÃch životnÃch potÅ?eb (jÃdlo, hygiena, oblékánÃ, vyprazdÅ?ovánÃ) a zcela závislým na pomoci druhých.
NejÄ?astÄ?jšà forma demence (Alzheimerova nemoc) se nejdÅ?Ãve u nemocného projevà zhorÅ¡enÃm krátkodobé pamÄ?ti, postižený nenà schopen se postarat o nÄ?které vÄ?ci v domácnosti. Nemocný má postupem Ä?asu Ä?Ãm dál vÄ?tšà problémy s vyjadÅ?ovánÃm, rozhodovánÃm, nedokonÄ?uje myÅ¡lenky, je zmatenÄ?jÅ¡Ã. MÄ?nà se celá jeho osobnost. V poslednÃch stádiÃch nemoci už vůbec nenà schopen se sám o sebe postarat.
Jak postupovat, když budete mÃt podezÅ?enà na tuto chorobu?
Důležité je Ä?asné urÄ?enà nemoci, neboÅ¥ možnosti léÄ?by závisà právÄ? na vÄ?asném zachycenà této choroby. Pro poÄ?áteÄ?nà a lehce pokroÄ?ilé stadium byl objeven způsob léÄ?by, který může tuto chorobu podstatnÄ? zpomalit a oddálit jejà rozvoj. V pokroÄ?ilém stadiu a pÅ?i demenci je možno léÄ?bou jen ovlivnit nÄ?které projevy choroby.
K zákeÅ?nosti choroby patÅ?à fakt, že Ä?asto jediný, kdo si nedostateÄ?nÄ? uvÄ?domuje tÞi postiženÃ, bývá sám nemocný. Bývá velmi užiteÄ?né, pokud se k lékaÅ?i dostavà nejen pacient, ale i jeho blÃzcà a podajà objektivnà zprávu o jeho stavu.
Jaká jsou potÅ?ebná vyÅ¡etÅ?enà ke stanovenà diagnózy demence?
Neexistuje žádný test, který by pÅ?inesl jasný a stoprocentnÄ? jednoznaÄ?ný výsledek. Je potÅ?eba vyvrátit vÅ¡echny ostatnà možnosti, které by ukazovaly na jinou nemoc způsobujÃcà demenci. Diagnózu může uÄ?init lékaÅ?, který je s touto problematikou obeznámen a má s nà zkuÅ¡enosti.
PodobnÄ? jako v pÅ?ÃpadÄ? dalÅ¡Ãch duÅ¡evnÃch poruch je pro lékaÅ?e nezbytné znát osobnà i rodinnou anamnézu pacienta a zejména podrobné vyhodnocenà zmÄ?n kognitivnÃch funkcÃ, pamÄ?ti a chovánà pacienta bÄ?hem poslednÃch mÄ?sÃců Ä?i let. K vyÅ¡etÅ?enà poznávacÃch funkcà je použÃvána sada testů. SouÄ?asnÄ? je nutné peÄ?livé klinické vyÅ¡etÅ?enà doplnÄ?né laboratornÃmi testy se zvláštnÃm zamÄ?Å?enÃm na vylouÄ?enà jiné pÅ?ÃÄ?iny kognitivnà poruchy. NÄ?kdy se ukáže jako nezbytné provést vyÅ¡etÅ?enà tzv. zobrazovacÃmi metodami (poÄ?ÃtaÄ?ová tomografie, magnetická rezonance).
Aby lékaÅ? mohl diagnostikovat demenci, je nutné, aby se alespoÅ? po dobu Å¡esti mÄ?sÃců u postiženého vyskytovaly následujÃcà pÅ?Ãznaky:
1. Ã?bytek pamÄ?ti - tj. pÅ?edevÅ¡Ãm snÞená schopnost zapamatovat si nové vÄ?ci, ale též nepÅ?esné a zpomalené vybavovánà starÅ¡Ãch vzpomÃnek. ObjektivnÄ? lze posoudit pomocà sady psychologických testů.
2. ZhorÅ¡enà úsudku, orientace v prostoru, logického uvažovánà a pÅ?edstavivosti
3. Výskyt poruch emocÃ, motivace a sociálnÃho chovánÃ. Projevy emoÄ?nà lability, podráždÄ?nosti, apatie a hrubosti ve spoleÄ?enském vystupovánÃ.
Jaké jsou možnosti léÄ?by?
LéÄ?ba demencà je komplexem Å?ady opatÅ?enÃ, tzn. mÄ?la by být složena z léÄ?by farmaky, z rehabilitace, terapie vÅ¡ech pÅ?idružených tÄ?lesných onemocnÄ?nÃ, ze socioterapie a psychoterapie (u dementnÃch pacientů pÅ?edevÅ¡Ãm z trénovánà pamÄ?ti a základnÃch aktivit vÅ¡ednÃho dne).
Základnà farmakoterapià demencà je farmakoterapie poznávacÃch (kognitivnÃch) funkcÃ. Je použÃvána Å?ada látek, napÅ?. inhibitory acetylcholinesterázy (pÅ?edevÅ¡Ãm u Alzheimerovy nemoci), zhášeÄ?e volných kyslÃkových radikálů, látky blokujÃcà receptory tzv. excitaÄ?nÃch aminokyselin, blokátory kalciových kanálů, nervové růstové faktory a jejich stimulátory, protizánÄ?tlivÄ? působÃcà farmaka aj. Jak ukazujà výsledky klinických studiÃ, nejefektivnÄ?jšà je užità inhibitorů acetylcholinesterázy.
SouÄ?asnÄ? je nutné léÄ?ebnÄ? ovlivÅ?ovat Å?adu dalÅ¡Ãch funkcÃ, které podstatnÄ? snižujà kvalitu života postižených i jejich peÄ?ovatelů, zpravidla nejbližšÃch rodinných pÅ?ÃsluÅ¡nÃků. Jsou také nejÄ?astÄ?jšà pÅ?ÃÄ?inou hospitalizace pacientů v nemocnicÃch a umÃstÄ?nà v domovech důchodců. V tÄ?chto pÅ?Ãpadech, kdy je chovánà postiženého spojené s neklidem nebo agresivitou, se uplatÅ?ujà látky s tlumivým úÄ?inkem na zvýšenou aktivitu a agresi.
ProÄ? a Ä?Ãm je nemoc lidem nebezpeÄ?ná?
Zejména Alzheimerova nemoc je charakterizována narůstajÃcÃm úpadkem psychických funkcà od původnà kapacity. Tento úpadek je tak podstatný, že postupnÄ? nedovoluje postiženému vykonávat bÄ?žné dennà aktivity, a tento se pak stává zcela závislý na svém okolÃ, neschopen samostatné existence. KoneÄ?ný důsledek nÄ?kterých demencà je pak smrt, způsobená bud’ nepÅ?Ãmo (napÅ?. pÅ?idruženÃm jiné nemoci nebo úrazu), nebo pÅ?Ãmo (selhánà základnÃch životnÃch funkcÃ).
Základnà rady nemocným a možnosti prevence.
Prevence vzniku demence je záležitost velmi složitá a nejednoznaÄ?ná. Mnoho sledovánà prokazuje, že demence a zejména Alzheimerova nemoc jsou ménÄ? Ä?asté u lidà s vyššà úrovnà vzdÄ?lánÃ. Původnà nálezy hovoÅ?ily také o tom, že kouÅ?enà může působit jako ochranný faktor proti AlzheimerovÄ? nemoci. To se vÅ¡ak zcela nepotvrdilo a dnes je zcela zÅ?ejmé, že kouÅ?enà riziko choroby zvyÅ¡uje. PodobnÄ? je to s konzumacà alkoholu, která je-li vyššÃ, nikterak výskyt choroby nemÄ?nà a o protektivnÃch úÄ?incÃch malých množstvà alkoholu je stále diskutováno.
Dalšà kapitolou prevence tvoÅ?à výsledky nÄ?kterých studiÃ, které upozornily na to, že lidé, kteÅ?à užÃvajà protizánÄ?tlivé léky na artrózu, revmatoidnà artritidu a podobnÄ?, majà nižšà riziko Alzheimerovy nemoci. K dalÅ¡Ãm preventivnà opatÅ?enà by mÄ?lo patÅ?it chránÄ?nà se od úrazů hlavy. NÄ?které údaje hovoÅ?à o tom, že u pacientů s Alzheimerovou nemocà se úrazy hlavy v pÅ?edchorobà vyskytuje 2x Ä?astÄ?ji.
Pochopitelnou prevencà je také Å?ádná léÄ?ba pÅ?idružených onemocnÄ?nà a deficitu vitaminů (B 12, thiaminu Ä?i kyseliny listové). OdstranÄ?nà a léÄ?enà tÄ?chto situacà může zlepÅ¡it stav psychických funkcÃ.
Jaké je riziko vzniku onemocnÄ?nÃ?
Demence se může vyskytnout v jakémkoli vÄ?ku, ale relativnÄ? vzácnÄ? pÅ?icházà pÅ?ed 60. rokem života. S pÅ?ibývajÃcÃm vÄ?kem vÅ¡ak pÅ?icházà Ä?astÄ?ji a postihuje cca 1 % lidà ve vÄ?ku 65 - 69 let oproti 24 % staÅ¡Ãch 85 let. PÅ?esto vÅ¡ak nenà dosud zÅ?ejmé, zda vÄ?k je samostatným rizikovým faktorem anebo zda se jedná o Ä?astÄ?jšà výskyt jiných rizikových faktorů s pÅ?ibývajÃcÃm vÄ?kem. VÄ?tÅ¡ina vÄ?deckých sledovánà neprokázala rozdÃly ve výskytu demence u jednotlivých pohlavÃ.
Ä?asté otázky
Jakého lékaÅ?e pÅ?i podezÅ?enà na demenci navÅ¡tÃvit?
PrvnÃm, komu byste se mÄ?li svÄ?Å?it se svým podezÅ?enÃm na onemocnÄ?nà demencÃ, je váš praktický lékaÅ?. Ten vás po rozhovoru a základnÃm vyÅ¡etÅ?enà odeÅ¡le na nÄ?které specializované pracoviÅ¡tÄ?. Diagnostikou a léÄ?bou demencà se zabývajà jak neurologická, psychiatrická a geriatrická pracoviÅ¡tÄ?. Specialisté tÄ?chto oborů mohou jako jedinà pÅ?edepisovat modernà farmaka k léÄ?bÄ? tÄ?chto poruch.
Jak odliÅ¡Ãm bÄ?žnou zapomnÄ?tlivost od demence?
ZapomnÄ?tlivost patÅ?à ke stárnutà mozku a Alzheimerova nemoc je jednou z nÄ?kolika nemocÃ, které ztrátu pamÄ?ti způsobujÃ. To, že staršà Ä?lovÄ?k zapomÃná, nemusà jeÅ¡tÄ? znamenat, že trpà tÃmto typem demence. PÅ?i zapomÃnánà v důsledku pÅ?irozeného procesu stárnutÃ, si lze Ä?asto opÄ?t vybavit informaci, která byla zapomenuta. U Ä?lovÄ?ka trpÃcÃho Alzheimerovou nemocà je ztráta konkrétnà informace nebo zážitku trvalá a pacient si již vÄ?tÅ¡inou nedokáže na tyto informace vzpomenout. Alzheimerova nemoc má ovÅ¡em jeÅ¡tÄ? dalšà pÅ?Ãznaky, zejména poruchy poznávacÃch funkcà a zmÄ?ny chovánÃ.
Je Alzheimerova demence nakažlivá?
U této nemoci nedocházà k pÅ?enosu nákazy, tak jak to známe u infekÄ?nÃch chorob.
Kdy je nutné nemocného trpÃcÃho demencà hospitalizovat?
Hospitalizaci doporuÄ?ujeme v pÅ?ÃpadÄ? výskytu závažných poruch chovánà napÅ?. pÅ?i intenzivnÃch stavech noÄ?nÃho neklidu. Dále v pÅ?ÃpadÄ? selhánà peÄ?ovatelů - rodiny, pÅ?Ãbuzenstva, ústavu sociálnà péÄ?e. Nutné je zdůraznit, že zejména diagnostické hospitalizace by mÄ?ly být co nejkratÅ¡Ã. UmÃstÄ?nà nemocných v nemocnici může pÅ?edstavovat vážné riziko pro zhorÅ¡enà jejich stavu.
Jaké jsou nejÄ?astÄ?jšà varovné pÅ?Ãznaky Alzheimerovy nemoci?
Mohou se vyskytnout nÄ?které z následujÃcÃch pÅ?Ãznaků, pÅ?iÄ?emž samozÅ?ejmÄ? samostatné pÅ?Ãznaky mohou být způsobeny procesem stárnutÃ. Je-li výskyt nÄ?kterých symptomů Ä?astÄ?jšà nebo se jich vyskytuje vÃce, je demence velmi pravdÄ?podobná.
K tÄ?mto pÅ?Ãznakům Å?adÃme následujÃcÃ: poruchu pamÄ?ti, která ovlivÅ?uje pracovnà schopnosti a bÄ?žnou dennà Ä?innost (zhorÅ¡ovánà pamÄ?ti se Ä?asto projevuje zapomÃnánÃm zcela nedávných událostà a jmen); problémy s vykonávánÃm bÄ?žných domácÃch úkolů; poruchy Å?eÄ?i a plynulého vyjadÅ?ovánÃ; zhorÅ¡enà orientace v Ä?ase a prostoru (neschopnost vybavit si data nebo nalézt známou cestu domů); horšà a nebo zhorÅ¡ujÃcà se schopnost úsudku, stále obtÞnÄ?jšà rozhodovánÃ; problémy s abstraktnÃm myÅ¡lenÃm; ukládánà vÄ?cà na jiná mÃsta, problémy pÅ?i oblékánÃ; zmÄ?ny osobnosti, zmÄ?ny nálady a chovánÃ; ztráta zájmu o své zamÄ?stnánÃ, konÃÄ?ky problémy s hygienou a zmÄ?ny v sexuálnà oblasti.