Malina » Válka o Falklandy

06.06.09

Válka o Falklandy

Posted in Redakce at 20.39 od admin

Krátká válka mezi Velkou Británií a Argentinou, která se odehrála bÄ?hem roku 1982 a na jejímž vítÄ?zném konci pro Spojené Království mÄ?la velký podíl SAS. Jablkem sváru byla v tomto pÅ?ípadÄ? snaha o ovládnutí Falklandských ostrovů Argentinou, která nerespektovala, že toto území patÅ?í pod Velkou Británii již od roku 1833. Argentina se snažila uplatÅ?ovat nárok na tyto ostrovy již od 19. století, ale veÅ¡keré jejich nároky na ostrovy byly odmítány a ignorovány.
PoÄ?átkem roku 1982 se vojenská junta, kterou vedl generál Leopold Galtieri rozhodla zasáhnout vojenskou akcí. Toto rozhodnutí bylo Ä?istÄ? politické. Argentinská generalita totiž vÄ?Å?ila, že obsazení Falkland sjednotí zemi pod vedením výše zmínÄ?né junty. Argentina tedy zaÄ?ala v tajnosti cviÄ?it invazní jednotky a pÅ?ipravovat se na obojživelnou operaci.
Invaze

19. bÅ?ezna 1982 pÅ?istála v Jižní Georgii (jedna z držav Falklandských ostrovů) loÄ? s nÄ?kolika Argentinci, kteÅ?í se vydávali za obchodníky z kovovými odpady. V tomto chladném období byl na ostrovech pouze tým britských vÄ?dců. Argentinci po svém pÅ?íjezdu vyvÄ?sili svoji národní vlajku, Ä?ímž způsobili diplomatickou roztržku. Po této události obdrželi vojáci Královské námoÅ?ní pÄ?choty z lodi Endurance rozkaz, aby na ostrovÄ? zajistili svou vojenskou pÅ?ítomností ochranu vÄ?deckého týmu a pozorovali Argentince. 1100 kilometrů na severozápad na Východních Falklandách byla také v britské vojenské posádce vyhlášena pohotovost. V té dobÄ? Ä?ítala posádka 60 mužů, což byl její dvojnásobný poÄ?etní stav, který byl zapÅ?íÄ?inÄ?n stÅ?ídáním posádek.

Velící důstojník námoÅ?ní pÄ?choty major Norman vidÄ?l, že problémy narůstají, a tak svoje muže rozmístil na strategických místech ostrova. Byl si dobÅ?e vÄ?dom, že oÄ?ekávanou invazi na Východní Falklandy s 60 muži nemůže zastavit, ale chtÄ?l aspoÅ? Argentince pÅ?inutit k použití síly pÅ?i dobývání hlavního mÄ?sta Stanley.

Argentinské tanky pÅ?i manévrech

Argentinské jednotky zahájily invazi 2. dubna. Invaze mÄ?la krycí název Rozario (růženec). Britská námoÅ?ní pÄ?chota je už Ä?ekala. Normanovi muži Ä?elili pÅ?esile 15:1 a jejich Å¡ance na odražení vylodÄ?ní, které podporovali obojživelná vozidla a vrtulníky byla nulová. I pÅ?es tuto skuteÄ?nost se bránili tÅ?i hodiny. V 8:30 vÅ¡ak guvernér ostrova Rex Hunt kapituloval, aby pÅ?edeÅ¡el nevyhnutelným ztrátám na stranÄ? námoÅ?ní pÄ?choty a civilního obyvatelstva. Argentinci obdrželi rozkazy, že nesmí způsobit na britské stranÄ? žádné ztráty a to i bez ohledu na ztráty vlastní. BÄ?hem následujících dnů obsadila argentinská armáda okolní skupiny ostrovů kolem South Georgie a South Sandwich. Koncem dubna mÄ?la Argentina na ostrovech 10 000 mužů. Argentinská veÅ?ejnost zareagovala podle oÄ?ekávání, obrovské davy lidí se seÅ¡li pÅ?ed prezidentským palácem, aby vyjádÅ?ily svou podporu k této vojenské operaci.

Britská vláda v Ä?ele s Margaret Thatcherovou odpovÄ?dÄ?la na invazi vyhlášením váleÄ?né zóny 320 km kolem Falklandských ostrovů. UrychlenÄ? také zaÄ?ala shromažÄ?ovat flotilu, která mÄ?la ostrovy dobýt zpÄ?t. V té dobÄ? Anglii podporovala vÄ?tÅ¡ina evropských mocností. Naopak vÄ?tÅ¡ina států Latinské Ameriky kromÄ? Chille podporovala Argentinu. Chille vyhlásilo stav národního ohrožení.
Na scénu pÅ?ichází SAS

Když se velící důstojník 22. Regimentu SAS podplukovník Michael Rose dozvÄ?dÄ?l o této situaci naÅ?ídil v Herefordu eskadÅ?e D pohotovost pro pÅ?ípad potÅ?eby. NaneÅ¡tÄ?stí krize vypukla v pátek odpoledne, kdy mÄ?li muži z Eskadry velikonoÄ?ní dovolenou. Do odpoledne následujícího dne bylo vydáno speciální vybavení do chladného poÄ?así, zbranÄ? a munice byly vydány ze skladů v dobÄ? kdy drželi pohotovost dva muži z Ä?lunového oddílu eskadry G. V nedÄ?li ráno obdržela eskadra D instrukce a jeÅ¡tÄ? tentýž den v odpoledních hodinách odletÄ?la pÅ?edsunutá skupina na etapové stanoviÅ¡tÄ? na ostrovÄ? Ascencion. Další den je následoval zbytek eskadry D s celým velením a se specialisty z dalších eskader. Na Jižní Georgii se argentinské námoÅ?ní jednotky snažily pÅ?esvÄ?dÄ?it detaÅ¡ovanou jednotku námoÅ?ní pÄ?choty v Ä?ele s nadporuÄ?íkem Millsem aby se vzdali, ale oni pochopitelnÄ? odmítli. Když Argentincům doÅ¡la trpÄ?livost poslali dvÄ? skupiny své námoÅ?ní pÄ?choty z obou stran na pÅ?ístupové trasy k pÅ?ístavu Grytviken. ObÄ? jednotky pak zahájily palbu na britské obrané pozice na King Edward Point.

Královská námoÅ?ní pÄ?chota se zaÄ?ala zoufale bránit a sestÅ?elila jeden ze dvou argentinských transportních vrtulníků a poÅ¡kodila lehký pozorovací vrtulník. Když nepÅ?átelé pÅ?esunuli svou fregatu do zálivu, britÅ¡tí vojáci poÅ¡kodili protipancéÅ?ovou stÅ?elou loÄ? a vyÅ?adili z provozu vÄ?ž lodního dÄ?la s 66mm raketometem a postÅ?elovali loÄ? stÅ?elami z kulometu. Když vidÄ?li, že udÄ?lali vÅ¡e co bylo možné a zjistili, že nemohou uniknout, vyjednali pÅ?ísluÅ¡níci Královské námoÅ?ní pÄ?choty pÅ?ímÄ?Å?í a následnÄ? kapitulaci.

PÅ?esnÄ? týden po invazi byly z Anscenionu po moÅ?i vyslány jednotky SAS a námoÅ?ní pÄ?chota. Oficiální rozkaz znÄ?l: znovu dobýt Jižní Georgii. Bojová skupina, které velel major námoÅ?ní pÄ?choty Guy Sheridan, byla složena s pÅ?ísluÅ¡níků 42nd Royal Marine Commando, Speciální sekce Ä?lunové sekce - Special Boat Service (2nd SBS) a Eskadry D z 22nd Regiment SAS. Vojáci byli dopraveni na jih lodí která byla souÄ?ástí flotily For Austin a Tidespring za doprovodu torpédoborce Antrim. Skupina lodí dostala krycí jméno Komando 319,9. LodÄ? se setkali s průzkumnou lodí Andurance a jadernou ponorkou Conqueror.
VítÄ?zství Argentiny?

Falklandské ostrovy se nacházejí v blízkosti Antarktidy, což spolu i s polohou uprostÅ?ed oceánu pÅ?ispívá k zimnímu klimatu, které se podobají podnebí severního Islandu. Povrch je pokryt ledovci, které se svažují až k moÅ?i. Jediná místa s trochu vlídnÄ?jší teplotou jsou fjordy, kde se také nachází tÄ?ch nÄ?kolik málo osad. V druhé polovinÄ? dubna na ostrovÄ? zaÄ?ínají první straÅ¡né období Falklandské zimy a den má jen nÄ?kolik hodin.

Argentinci se mylnÄ? domnívali, že kvůli této straÅ¡livé zimÄ? nebude ostrov pÅ?ístupný britským jednotkám. Další omyl byla i jejich víra, že mají dost mužů na to aby uhlídali vÅ¡echny vhodné pÅ?ístupové cesty na ostrov (a že jich moc nebylo).
PÅ?istání na ledovci Fortuna

Poté co major Sheridan uvážil, že obojživelný útok do neznáma by byl pÅ?íliÅ¡ riskantní, rozhodl se po konzultaci s majorem Cedrikem Delvesem, velitelem SAS, že na ostrovÄ? vysadí tajnÄ? pozorovací skupiny, které zjistí sílu nepÅ?ítele a další strategické informace. Muži z horského oddílu Eskadry D mÄ?li být dopraveni vrtulníky Wessex západnÄ? od druhotního cíle Leithu. SouÄ?asnÄ? s nimi se mÄ?li dále na jihozápad od Grytvikenu (to byl hlavní cíl) vylodit skupiny 2nd SBS na gumových Ä?lunech. Cílem této akce bylo odvedení pozornosti za pomoci SAS a SBS, zatím co by se vyloÄ?ovaly hlavní jednotky komanda. Å tÄ?stím bylo, že se pÅ?ed odjezdem z Anglie podaÅ?ilo majoru Delvesovi pÅ?esvÄ?dÄ?it námoÅ?nictvo, aby vzalo celou Eskadru D místo jednoho jejího oddílu, jak plánovalo ministerstvo obrany. S celou eskadrou SAS a muži z SBS mÄ?l Delves k této operaci k dispozici 300 Å¡piÄ?kovÄ? vycviÄ?ených mužů. VzduÅ¡ná podpora se skládala z vrtulníků Wessex, Lynx a Wasp z lodi Endurance.

V poledne 21. dubna, zhruba dva týdny od argentinské invaze, pÅ?istál za silné vánice na subarktickém ledovci oddíl odborníků na horskou válku z 16th SAS. Pilot námoÅ?ního letectva musel absolvovat tÅ?i cesty z lodi na ledovec než se vánice uklidnila natolik aby mohl s vojáky pÅ?istát. BÄ?hem nÄ?kolika minut se poÄ?así na ledovci Fortuna opÄ?t zmÄ?nilo v silnou vánici. Po pÄ?tihodinovém zápase s vÄ?trem uÅ¡li vojáci SAS se zátÄ?ží 35 kg a Ä?tyÅ?mi sánÄ?mi (tzv. Pulky â?? jedny vážily 90 kg) necelý kilometr než zaÄ?ala padat tma. TÄ?snÄ? pÅ?ed setmÄ?ním se pokouÅ¡eli postavit speciální stany, aby se mÄ?li kam schovat pÅ?ed vÄ?trem a zimou. Silný vítr vÅ¡ak zapÅ?íÄ?inil, že jeden stan vojákům uletÄ?l a druhému se zlámaly tyÄ?e. VÄ?tÅ¡ina oddílu tak musela strávit velice mrazivou noc na ledovci, chránÄ?na pouze spacími pytli a malými nouzovými stany. V této fázi zaÄ?al být výsledek operace znaÄ?nÄ? nejistý.

Po straÅ¡livé noci na ledovci ve vÄ?tru, jež nezÅ?ídka dosahoval rychlosti bouÅ?e, bylo nutné vojáky dostat z ledovce co možná nejrychleji. VysílaÄ?kou požádali o evakuaci, ale vrtulníky je objevily až nÄ?kolik hodin po odvysílání nouzové zprávy. Jeden z vrtulníků, jež byl kvůli úkolům na moÅ?i vybaven radary, navádÄ?l dva dopravní vrtulníky na ledovec. Vrtulníky se k mužům dostaly teprve až se trochu utiÅ¡ila zuÅ?ící bouÅ?e. Vrtulníky si mezi sebe rozdÄ?lily 16 mužů a nabrali kurz k moÅ?i. Ve Å¡patné viditelnosti vÅ¡ak jeden vrtulník havaroval. AÄ?koliv byl vrtulník úplnÄ? zniÄ?en, doÅ¡lo ke zranÄ?ní pouze jednoho muže. Zbylé dvÄ? helikoptéry se vrátily pro zbylé muže a zase rychle vzlétly, druhý pÅ?epravní vrtulník vÅ¡ak narazil do ledového hÅ?ebene a rovnÄ?ž havaroval. Po zjiÅ¡tÄ?ní, že i pÅ?i druhé havárii nebyl nikdo zranÄ?n, se poslední vrtulník po vyložení svých pasažérů vrátil nacpaný dekami a zdravotnickým materiálem zpÄ?t na ledovec. PoÄ?así se vÅ¡ak opÄ?t zhorÅ¡ilo a vrtulník byl nucen k návratu pro palivo. Korvetní kapitán Ian Stanley se musel na ledovec toho dne vrátit jeÅ¡tÄ? dvakrát, než zachránil zbylé vojáky.

SBS uskuteÄ?Å?uje rezervní plán

Zatímco se Eskadra D u šálku Ä?aje vzpamatovávala z nepÅ?íjemných zkuÅ¡eností na FortunÄ?, zaÄ?al oddíl SBS realizovat rezervní plán. V pátek brzy ráno bylo vysláno pÄ?t nafukovacích Ä?lunů Gemini, každý s tÅ?íÄ?lennou posádkou. Jejich cílem byl ostrov nedaleko pobÅ?eží ze kterého bylo možno pozorovat dÄ?ní v Leith a v dalších osadách kolem. AÄ?koliv se motory na Ä?lunech zahÅ?ívaly znaÄ?nou dobu pÅ?ed vyplutím, tÅ?em Ä?lunům se nepodaÅ?ilo nastartovat a tak musely být táhnuty na lanech. Když se cestou k cíli poÄ?así opÄ?t zmÄ?nilo, ve vichÅ?ici se dva Ä?luny z lan odtrhly. Posádka jednoho Ä?lunu byla pozdÄ?ji zachránÄ?na vrtulníkem. HůÅ?e dopadla druhá posádka, které se podaÅ?ilo doplavat až na hlavní pevninu a nÄ?kolik dní se zakopat, aby neohrozily celou misi. Zbylým tÅ?em skupinám se podaÅ?ilo držet plánu a vybudovat kryty, odkud mohli pozorovat osady. V tu samou dobu byly další oddíly SBS nuceny akci kvůli tÄ?žkým povÄ?trnostním podmínkám a ledem prodÄ?ravÄ?ným Ä?lunům ukonÄ?it. Tyto skupiny byly opÄ?t vysazeny vrtulníky Wessex ráno 25. dubna. Mezitím museli být vÅ¡echny plány týkající se znovu dobytí Jižní Georgie odsunuty, jelikož flotila zjistila, že se k ní blíží ponorka. Flotila byla tedy nucena k rozdÄ?lení, kvůli pÅ?ípadnému torpédovému útoku.

Cíl â?? Grytviken

Britové, kteÅ?í ztratili moment pÅ?ekvapení, se rozhodli že zaútoÄ?í. Hlavní útoÄ?né síly vÅ¡ak byly pÅ?íliÅ¡ daleko a tak se na lodi Antrim velmi rychle zformovala útoÄ?ná jednotka. Složena byla ze dvou oddílů SAS, druhého oddílu SBS a 10. královské námoÅ?ní pÄ?choty. Síla oddílu Ä?inila pouhých 70 mužů. Velení oÄ?ekávalo minimálnÄ? dvojnásobnou pÅ?esilu. Podle vojenských manuálu by mÄ?li útoÄ?níci pÅ?evyÅ¡ovat obránce alespoÅ? 3 ku 1, aby byl úspÄ?ch jistý. SAS si vÅ¡ak s konvenÄ?ními pouÄ?kami nelámala hlavu.

První Ä?ást útoku zahájila SAS vysazením svých mužů, které kryla palba z lodí Plymouth a Antrim. Palba byla soustÅ?edÄ?na tÄ?snÄ? k obráncům, tak aby je nezasáhla. Vojáci SAS byli vysazeni na holém pobÅ?eží nÄ?kolik kilometrů od osady. Následovalo vysazení zbytku útoÄ?né jednotky vrtulníky Wessex a Lynx. Když se vojáci seskupili na hÅ?ebeni odkud byl výhled na Grytviken, jeden z oddílů SAS postupoval podél pobÅ?eží smÄ?rem k osadÄ?. PÅ?ed nimi Argentinci vyvÄ?sili bílá prostÄ?radla, aby signalizovali, že se vzdají. Hlavní seržant eskadry SAS poté stáhl argentinskou vlajku a rychle vyvÄ?sil britskou. První bitva v této válce tak byla vítÄ?znÄ? vybojována.

Následujícího dne odletÄ?ly dva oddíly SAS a jeden oddíl SBS vrtulníkem do Leithu, kde se argentinský velitel Å¡estnáctiÄ?lenné detaÅ¡ované jednotky vzdal bez boje potom, když zjistil jaké má Å¡ance na úspÄ?ch. V této dobÄ? mÄ?li britÅ¡tí vojáci 156 zajatců z Å?ad argentinské armády. Další den byla již eskadra D zpÄ?t na moÅ?i a smÄ?Å?ovala k hlavním Falklandským ostrovům. Vojáci eskadry G mezitím plnou parou pluli na ostrovy ze severu. Dobytí jižní Georgie bylo velkým úspÄ?chem, který zvedl morálku britské armády a potvrdil dobrou povÄ?st SAS a SBS.

Získávání strategických informací

Jak již bylo uvedeno dÅ?íve, Velká Británie nemÄ?la v blízkosti ostrovů žádnou leteckou základnu, takže shromažÄ?ování informací pro nadcházející vylodÄ?ní museli zajistit oddíly SAS. Velké starosti dÄ?lala Británii také pÅ?ítomnost francouzských protiplavidlových stÅ?el Exocet, které mohli z nákladních pÅ?ívÄ?sů ostÅ?elovat britská plavidla. Admirál Woodward požadoval, pokud možno, co nejpÅ?esnÄ?jší polohu odpalovaÄ?ů. Proto byly bÄ?hem tÅ?í nocí od 1. kvÄ?tna po celých Falklandách rozmístÄ?ny z vrtulníků muži z eskadry G, kteÅ?í mÄ?li za úkol je lokalizovat. PozdÄ?ji bylo na ostrovech umístÄ?no jeÅ¡tÄ? více hlídek, aby byl pokryt co nejvÄ?tší prostor. Když bylo naplánováno, že budou hlídky SAS vysazeny, uvažovalo se o seskoku z velké výšky s nízkým otevÅ?ením padáku (HALO) z letadel RAF (Royal Air Force - Královské vzduÅ¡né síly) Hercules ve výši 7400 m . K úlevÄ? výsadkáÅ?ů, kteÅ?í vÄ?dÄ?li, že bezpeÄ?né pÅ?istání by bylo velmi obtížné, byla tato myÅ¡lenka zavržena. Nakonec byly jednotky SAS vysazeny vrtulníky Sea King na bezpeÄ?ných místech, která byla vzdálena â??jenâ?? den pochodu od jejich cílů. Piloti byli vybaveni zcela novými brýlemi pro noÄ?ní vidÄ?ní, tudíž mÄ?li jednodušší práci pÅ?i vysazování v noci.

Hlavním úkolem SAS bylo pozorovat pohyb nepÅ?átelské techniky a hlavnÄ? výše zmínÄ?ných raket. SBS naopak shromažÄ?ovala bÄ?hem svých výsadků na pobÅ?eží informace k vylodÄ?ní na ostrovy. Brali vzorky půdy, zkoumali rozmístÄ?ní hlídek na plážích, zmÄ?Å?ili spád pláží, pÅ?ipravili tabulku pÅ?ílivu a odlivu. Jejich hlavním úkolem bylo vybrat nejlepší pláž pro vylodÄ?ní. ObÄ? dvÄ? jednotky (SAS i SBS) plnily svoje úkoly v noci. PÅ?es den byli schováni v úkrytu. 40 vojáků Eskadry G pokrylo témÄ?Å? celé ostrovy a pravidelnÄ? podávalo informace o pohybu nepÅ?ítele. Na Západních Falklandách pokryly dvÄ? hlídky SAS hlavní osady Port Howardu a oblast LiÅ¡Ä?ího zálivu. Na východÄ? se hlídky vÄ?novali pozorování cílů v oblasti San Carla. Na západÄ? Port Salavadoru a na severu Goose Greenu, se soustÅ?edily na hlavní mÄ?sto Stenley.

Hlídky SAS byly za nepÅ?átelskou linií neustále v nebezpeÄ?í prozrazení. Vojáci SAS tedy museli využívat vÅ¡eho co se nauÄ?ili, aby byli schopni plnit úkoly v tak tÄ?žkém terénu jakým jsou Falklandy. Na Falklandách nerostou žádné stromy a keÅ?e, proto se museli vojáci skrývat v dobÅ?e zamaskovaných stanoviÅ¡tích ve skalách. Odtud pak tiÅ¡e monitorovali Argentince. Kódové zprávy se posílaly v pravidelných intervalech na letadlovou loÄ? Hermes, kde si je pÅ?ebírali velitelé zavedenými vysílaÄ?kami. TÄ?mto pÅ?ístrojům, které ovládal poÄ?ítaÄ?, se Å?íkalo â??praskající rádiaâ?? â?? ukládali informace ve formÄ? morseového kódu a poté ji rychle vypálily vysokofrekvenÄ?ním zapraskáním, které celé trvá ménÄ? než vteÅ?inu. PÅ?enos je tak krátký, že by jej nedokázal zachytit ani nepÅ?ítel, který by byl pÅ?ímo napojen a na správnou frekvenci. Touto rychlostí se zajistilo aby signál neprozradil polohu radisty, který zprávu podával. Vojáci SAS si byli dobÅ?e vÄ?domi, že je nepÅ?ítel nemůže zachytit a tak mnohé zprávy odvysílali drze pár stovek metrů od hlavních argentinských pozic.
Pozorovací stanoviÅ¡tÄ?

Když koneÄ?nÄ? zaÄ?aly letouny RAF bombardovat argentinské pozice a pozemní cíle, vojáci SAS zaÄ?ali využívat své pozorovací schopnosti k tomu, aby pÅ?esnÄ? navedli letouny Harrier na cíl. Hlídky byly schopny podat pilotům pÅ?esné informace o cílech a tudíž se znaÄ?nÄ? podílely na jejich pÅ?esném zniÄ?ení. Vojáci SAS byli schováni na svých stanoviÅ¡tích nÄ?kolik desítek dnů než byli vystÅ?ídáni. Skrýše byly malé a vlhké (vÄ?tÅ¡inou mezi vyvÅ?elinami), když k tomu jeÅ¡tÄ? pÅ?ipoÄ?teme velmi klaustrofobické podmínky a neustálý strach z prozrazení, jedná se skuteÄ?nÄ? o velmi nároÄ?nou Ä?innost. Jakýkoliv pohyb byl naprosto nemožný, protože hlídky nepÅ?ítele se pohybovaly vÅ¡ude kolem. VaÅ?iÄ?e mohly být používány pouze za rozbÅ?esku, dokud jeÅ¡tÄ? nebyli Argentinci vzhůru, to znamená, že veÅ¡keré pÅ?ídÄ?ly museli jíst vojáci studené. Každodenní teplé jídlo (pokud vůbec bylo) bylo velkým svátkem â?? a to se jednalo vÄ?tÅ¡inou jen o Ä?aj (každý AngliÄ?an ví svoje J). PoÄ?así také nikterak nepÅ?idalo na morálce vojáků â?? poÅ?ád jen prÅ¡elo, mrholilo nebo byla vichÅ?ice. Každý mÄ?l problém udržet se v teple.
Život za nepÅ?átelskou linií

Hlídka se skládala ze Ä?tyÅ? mužů, ale na stanoviÅ¡ti byli jen dva. Důvod byl prostý â?? dva vojáci se skryjí snáze než Ä?tyÅ?i a taky je potÅ?eba nÄ?jak spát. Zbylí dva muži byli skryti v rezervní pozici mimo jakýkoliv dohled nepÅ?ítele. Dvojice se stÅ?ídali po setmÄ?ní, aby si vždycky dva mohli v â??kliduâ?? odpoÄ?inout. Na rezervním stanoviÅ¡ti vždy odpoÄ?íval jenom jeden z vojáků â?? druhý hlídal okolí. I takové základní potÅ?eby jako je moÄ?ení, museli být provádÄ?ny v úkrytu a to vÄ?tÅ¡inou do lahví nebo v pÅ?ípadÄ? â??velké potÅ?ebyâ?? do plastových pytlů. Pytle se na základÄ? tragické zkuÅ¡enosti z výcviku v Anglii, kdy doÅ¡lo k výbuchu v úkrytu kvůli bioplynu, který se zapálil od výboje z vysílaÄ?ky ( pÅ?i kterém byl jeden voják zabit a druhý zranÄ?n), vždy pro jistotu zavázali a oblepili páskou a pÅ?i nejbližším soumraku se zakopali v terénu.

BÄ?hem necelých osmi týdnů, kdy SAS hlídky operovali v týlu nepÅ?ítele, byla prozrazena pouze jedna hlídka. Velitel této hlídky Kapitán John Hamilton padl, když kryl ústup svých mužů po prozrazení jejich úkrytu na Port Howardu. Podle oÄ?itých svÄ?dků bojoval proti pÅ?esile dlouhou dobu než podlehl tÄ?žkým stÅ?elným zranÄ?ním. Smutným faktem je, že k uzavÅ?ení pÅ?ímÄ?Å?í chybÄ?ly Ä?tyÅ?i dny. Hamilton byl posmrtnÄ? vyznamenán váleÄ?ným kÅ?ížem za své Ä?iny na Port Howardu a jeho jméno bylo vyryto na hodinové vÄ?ži v Stirling Lines.

Dalším úkolem SAS bylo ujišťovat polohu argentinských letadel Super Etendard, který startoval z jižní Argentiny a byl vyzbrojen protiplavidlovými stÅ?elami Exocet. Protože nebyla v blízkosti žádná britská letadlová loÄ? která by byla schopna kontrolovat radarovými letadly vzduÅ¡ný prostor, je velice pravdÄ?podobné, že jednotky SAS byly vysazovány i na území Argentiny. Této teorii by nasvÄ?dÄ?ovala i kvÄ?tnová havárie vrtulníku Sea King u bÅ?ehů Argentiny. Vrtulník mohl pravdÄ?podobnÄ? na palubÄ? pÅ?epravovat vojáky SAS. KaždopádnÄ? britská armáda tyto akce nepotvrdila.
PÅ?epadení Peeble Islandu

Ä?trnáct dní od vysazení hlídek Eskadry G zaÄ?ala SAS plánovat útok na Peeble Island. Ten leží severnÄ? od Západních Falkland. Osada (dá-li se tak tÄ?m pár domkům Å?íkat) byla vybavena pÅ?istávací plochou, kterou Argentinci zaÄ?ali rozÅ¡iÅ?ovat, aby tak vytvoÅ?ili noÄ?ní detaÅ¡ované stanoviÅ¡tÄ? letadlům Pucara, jež byly urÄ?eny k niÄ?ení pozemních cílů. VÄ?tÅ¡ina argentinského velení se domnívala, že se britské jednotky vylodí na Západních Falklandách ( hlavním důvodem mÄ?lo být jejich Å?ídké osídlení ). Hlavním cílem výše zmiÅ?ovaného letiÅ¡tÄ? by bylo niÄ?it pozemní cíle na jakékoliv pláži, kde by doÅ¡lo k invazi. Britské velení se vÅ¡ak ve skuteÄ?nosti rozhodlo o vylodÄ?ní na Východních Falklandách, ale letouny na Peeble Islandu znamenali stále velké riziko.

Admirál â??Sandyâ?? Woodward neschvaloval tuto operaci, protože se domníval, že riziko, které by na sebe pÅ?i podpoÅ?e operace vzali lodÄ? britského námoÅ?nictva by bylo pÅ?íliÅ¡ vysoké. Zpráva jednoho z pilotů námoÅ?nictva, která hovoÅ?ila o možnosti radarové emise z ostrova vÅ¡ak jeho stanovisko zmÄ?nila, protože toto vybavení by mohlo hravÄ? zachytit hlavní útoÄ?nou vlnu. Na základÄ? tohoto rozhodnutí se v noci z 9. na 10. kvÄ?tna pÅ?ipravily dvÄ? Ä?tyÅ?Ä?lenné hlídky Eskadry D k vysazení na ostrov v nafukovacích Ä?lunech. Kvůli Å¡patnému poÄ?así vÅ¡ak musela být akce odvolána. Následující noci vysadily vrtulníky na Západních Falklandách ty samé muže, avÅ¡ak tentokrát se skládacími kanoemi. Ty jim mÄ?li umožnit pÅ?esun na Peeble Island. Na Západních Falklandách se na den zakopali a následující noci pÅ?epluli na ostrov.

BÄ?hem toho, co jedna hlídka stÅ?ežila kanoe, druhá se nepozorovanÄ? dostala k letiÅ¡ti, kde zpozorovala za ranního rozbÅ?esku 11 letounů Pucara. Po okouknutí terénu se vojáci museli stáhnout do úkrytu, protože plochý terén neumožÅ?oval dobré maskování. Museli zakopat i svou výstroj. Za soumraku vyrazili vojáci zpÄ?t aby pÅ?edali informace velení. Brzy ráno 13. kvÄ?tna podali vysílaÄ?kou zprávu velitelství, které dalo operaci zelenou. Zbytek Eskadry D se pÅ?ipravoval k odjezdu v noci 14. kvÄ?tna. Jednotka, která byla urÄ?ena k pÅ?epadení Peeble Islandu byla složena z 50 až 60 mužů (různé zdroje uvádÄ?jí jiná Ä?ísla) a zahrnovala i jednoho důstojníka, který mÄ?l vést pÅ?esnou podpůrnou palbu z torpédoborce Glamorgan (tento muž byl expertem Královského dÄ?lostÅ?electva). Ve výbavÄ? jednotky byly kromÄ? osobních zbraní a munice také odpalovaÄ?e raket a kulomety GPMG. K tomu nesl každý voják jeÅ¡tÄ? dvÄ? minometné bomby pro 81 mm minomet (ten sloužil ke krycí palbÄ?). Dopravu zajišťovali vrtulníky Sea King od 849. squadrony námoÅ?ního letectva. Vrtulníky byl dobÅ?e vybaveny leteckou elektronikou, zvláštÄ? pak dopplerovým radarem pro navigaci a autopilotem pro automatické stání ve vzduchu. Vrtulníky byly vybaveny pÅ?ísluÅ¡enstvím, které jim mÄ?lo umožÅ?ovat létat za každého poÄ?así. Operace PÅ?edbÄ?žná zkouÅ¡ka mohla zaÄ?ít.

Původní cíle mise zahrnovali zniÄ?ení letounů na letiÅ¡ti a vojenskou posádku na ostrovÄ?. Kvůli velice silnému protivÄ?tru vÅ¡ak Hermesu trvala cesta do oblasti odkud mÄ?l startovat vrtulník déle než se oÄ?ekávalo. Toto zpoždÄ?ní znamenalo, že na svou misi budou mít vojáci ménÄ? Ä?asu. Protože se museli vrtulníky do úsvitu vrátit zpÄ?t na Hermes, aby se lodi mohli rychle stáhnout na východ od ostrovů a tím minimalizovat nebezpeÄ?í útoku argentinského letectva, primárním cílem se stala letadla. LodÄ? mÄ?ly bÄ?hem noci velké problémy s protivÄ?trem. Fregata Broadsword zaÄ?ala následkem vÄ?tru znaÄ?nÄ? zaostávat za zbytkem flotily. Do toho se jeÅ¡tÄ? porouchal její systém stÅ?el zemÄ? vzduch. Å tÄ?stím bylo, že alespoÅ? Glamorgan se dostal na místo vzdálené 10km od pobÅ?eží a tudíž mohl poskytnout palebnou podporu. Hermes se â?? prokousalâ?? 60 km od pláže aby umožnil vrtulníkům co nejkratší možnou trasu.

Každý Ä?len útoÄ?né SAS skupiny nesl útoÄ?nou puÅ¡ku M16 se tÅ?emi zásobníky a dvÄ? stÄ? nábojů ráže 5,56 mm. VÄ?tÅ¡ina mužů nesla jeÅ¡tÄ? protitankové zbranÄ? M72 (LAW). Když vrtulníky koneÄ?nÄ? dopravily vojáky na Peeble Island, setkali se s muži z Ä?lunové eskadry, kteÅ?í je navedli na jejich poÄ?áteÄ?ní pozici. V důsledku výše zmínÄ?ných obtíží s poÄ?asím mÄ?la jednotka zpoždÄ?ní, které Ä?ásteÄ?nÄ? dohnala rychlým pÅ?esunem na ostrovÄ?. V 7:00 zahájil horský oddíl útok za podpory 4,5 palcové uzavírací palby na zákopy nepÅ?ítele z lodÄ? Glomorgan. Kvůli nedostatku Ä?asu zaÄ?ali vojáci operaci stÅ?elbou z puÅ¡ek, kulometů a 66mm pancéÅ?ových zbraní LAW a letadla poÅ¡kodily. Po chabé odpovÄ?di zbraní nepÅ?ítele se vojáci rozhodli, že položí bomby na kostry letadel. Po Ä?tvrthodinové pÅ?estÅ?elce mezi letadly se jednotka stáhla. BÄ?hem útoku se vojákům SAS podaÅ?ilo zniÄ?it Å¡est letounů Pucara, Ä?tyÅ?i cviÄ?ná letadla a lehký dopraní letoun Short Skyvan. V 7:30 se eskadra znovu seskupila a zaÄ?ala se stahovat na místo, kde mÄ?la Ä?ekat na vrtulníky. Tou dobou byl zniÄ?en palbou z moÅ?e sklad paliva a munice. Z jedenácti letounů zbyly jen trosky. S tímto výsledkem se vojáci po dvou a půl hodinÄ? od zaÄ?átku palby na letiÅ¡tÄ? vrátila zpÄ?t. Jeden voják SAS utrpÄ?l otÅ?es mozku od výbuchu nášlapné miny a jeden byl lehce zranÄ?n granátem, ale mohl v průbÄ?hu operace dál pokraÄ?ovat v boji. PÅ?epadení bylo hodnoceno jako úspÄ?Å¡né. Dopad na morálku Argentinců byl drtivý. Od této chvíle se nikde nemohli cítit bezpeÄ?nÄ?. KromÄ? toho byla vÅ¡echna letadla z Peeble Islandu, která mohla ohrozit britské vojáky, zniÄ?ena.

I po této akci pokraÄ?ovala SAS a SBS ve svých operacích a to i navzdory tomu, že na ostrovech bylo 11 000 argentinských vojáků a 42 letadel. NeÅ¡tÄ?stí vÅ¡ak nechodí po horách, ale po lidech a tak na sebe tragédie nenechala dlouho Ä?ekat. Vojáci SAS, kteÅ?í se mÄ?li vrtulníkem Sea King pÅ?epravit z Hermesu na Interpid se po zásahu vrtulníku nepÅ?átelskou palbou zÅ?ítili do moÅ?e. To si vyžádalo 20 životů, z toho 18 životů vojáků SAS. Jedná se o jeden z nejÄ?ernÄ?jších dnů v historii SAS. NÄ?kolikrát se také stalo, že na sebe hlídky SAS a SBS vzájemnÄ? narazily v terénu a spustily navzájem palbu. Žádné ztráty nebyly do chvíle kdy jeden z vojáků SAS pÅ?i podobném setkání smrtelnÄ? zranil seržanta â?? Kiwihoâ?? Hunta. PÅ?es veÅ¡kerou snahu velení aby se jednotky za linií nesetkávaly se podobné události nÄ?kolikrát opakovaly. NaÅ¡tÄ?stí nebyl nikdo další zabit.
Boje o Stanley

Hlavní vylodÄ?ní bylo naplánováno na brzké ráno 21. kvÄ?tna ve dvojité zátoce San Carlos Water na opaÄ?né stranÄ? Západních Falkland než leží mÄ?sto Stanley. Pro tuto operaci byly vybrány tÅ?i pÅ?istávací body: Ä?ervená a Modrá pláž poblíž osady San Carlos plus Zelená pláž, která leží severnÄ?ji u Port San Carlos. Eskadra D mÄ?la zastraÅ¡it a dezorientovat nepÅ?ítele zahájením útoku na velkou argentinskou posádku v Goose Green asi 40 km na jih. VeÄ?er 19. kvÄ?tna byla eskadra pÅ?evezena vrtulníkem na útoÄ?nou loÄ? Royal Marine Commanda Intrepid a zaÄ?ala se chystat k útoku. Navzdory výše zmínÄ?ným ztrátám se zbylí Ä?lenové Eskadry D následující noci pÅ?epravili na souÅ¡, kde mÄ?li zahájit útok.

Zatímco se Eskadra D, kterou vedl major Delves pÅ?esouvala na Goose Green, SBS se dostala na pobÅ?eží Fanning Head na severním vstupu do San Carlos Water. Jejich úkolem bylo donutit Argentince ke kapitulaci aÅ¥ vyjednáváním nebo bojem. Pro jistotu k nim byl pÅ?idÄ?len minometný tým SAS. V Goose Green se mezitím 50-60 rozprostÅ?ených vojáků pÅ?ipravovalo na útok. Toto místo jim umožÅ?ovalo dobrý výhled na nepÅ?ítele. Ve stejnou chvíli spustili vojáci SAS palbu ze vÅ¡ech kulometů, minometů a granátometů. Vypálily také nÄ?kolik protipancéÅ?ových stÅ?el. 1200 Argentinců opÄ?tovalo nÄ?kolik výstÅ?elů, ale do protiútoku se nepustili, protože si podle palby mysleli, že po nich pálí minimálnÄ? celý prapor AngliÄ?anů. Vojáci SAS byli v nevýhodÄ? 1:25, ale zvítÄ?zili. Za úsvitu ukonÄ?ili útok a zaÄ?ali pochodovat na sever, kde se mÄ?li pÅ?ipojit hlavní invazní vlnÄ?. BÄ?hem cesty si udÄ?lali â??pÅ?estávkuâ?? na sestÅ?elení letounu Pucara, který smÄ?Å?oval na San Carlos.

BÄ?hem toho co Eskadra G stále dobývala pozorovací stanoviÅ¡tÄ? nepÅ?ítele na Východních Falklandách, Eskadra D byla nucena bojovat konvenÄ?ním způsobem. Po tom co Eskadra G potvrdila, že na vyvýšeninÄ? Mount Kent není nepÅ?ítel, byla Eskadra D vysazena 60 km v nepÅ?átelském území aby horu obsadila. Vojáci horu drželi navzdory Ä?etným argentinským hlídkám témÄ?Å? týden. VystÅ?ídala je až námoÅ?ní pÄ?chota. Do vÅ¡eho toho zmatku kolem operací na pevninÄ? koneÄ?nÄ? pÅ?ilétla i Eskadra B, která mÄ?la nahradit ztráty. Vojáci Eskadry B se pÅ?ipojili ke komandu seskokem do vln Atlantiku po dvanáctihodinovém letu z Ascensionu a byly vytaženi na palubu Glamorganu. Mezitím SBS uzavÅ?ela prstenec pozorovacích stanovišť kolem Západních Falkland, aby udržela nepÅ?ítele pod kontrolou. Bitva o znovu dobytí Falkland se chýlila ke konci. Bylo vÅ¡ak tÅ?eba jeÅ¡tÄ? udÄ?lat poslední krok, kterým bylo dobytí Stanley. Obrané linie kolem Stanley vypadali straÅ¡livÄ?. Bylo tam nÄ?co kolem 8000 argentinských vojáků a dÄ?lostÅ?electvo s 105 a 150 mm dÄ?ly, protiletadlová dÄ?la a obrnÄ?ná vozidla Panhard.

Jednotka o síle 60 mužů, která zahrnoval 3 oddíly SAS a Å¡estiÄ?lennou sekci SBS a Ä?tyÅ?i velitele pÅ?epadové eskadry námoÅ?ní pÄ?choty, se rychle blížilo podél zátoky a další oddíly SAS je na severním bÅ?ehu kryly palbou z kulometů GPMG. Jedná se o uÄ?ebnicový pÅ?epad po vzoru Davida Stirlinga, který byl používán v pouÅ¡ti s tím, že tady byly jednotky obojživelné. Argentinci na Wireless Ridge spolu s tÄ?mi v Stanley a na lodích, které byly v pÅ?ístavu se domnívali, že se jedná o hlavní obojživelné vylodÄ?ní a zaÄ?ali na útoÄ?níky pálit. I když se museli vojáci SAS stáhnout dÅ?íve než dosáhli cíle, její akce uvolnila tlak na 2. parakomando (2nd Para). PÅ?es intenzivní palbu byly zranÄ?ni jen tÅ?i vojáci útoÄ?né skupiny. Plavidla námoÅ?ní pÄ?choty byly dÄ?ravé jak cedník. Vojáky SAS na Ä?lunech rozÄ?ílilo chování posádky nemocniÄ?ní lodÄ? Bahia. Muži z SAS dodržovali váleÄ?né konvence a na loÄ? oznaÄ?enou Ä?erveným kÅ?ížem nestÅ?íleli, ale posádka lodi použila své svÄ?tlomety a osvÄ?tlila Ä?luny v pÅ?ístavu. Trest vÅ¡ak pÅ?iÅ¡el záhy v podobÄ? argentinského dÄ?lostÅ?eleckého granátu, který vlastní plavidlo zasáhl.

PÅ?ísluÅ¡níci Royal Marine Commando
PÅ?ímÄ?Å?í

14. Ä?ervna 1982 za vÅ¡eobecného pÅ?ímÄ?Å?í odletÄ?l podplukovník Rose a kapitán Bell, který dobÅ?e hovoÅ?il Å¡panÄ?lsky, vrtulníkem do Stanley, aby se dohodli na podmínkách kapitulace s generálem Mariem Menendezem, argentinským guvernérem Falklandských ostrovů. Menendez chtÄ?l ze zaÄ?átku podepsat pouze Ä?ásteÄ?nou kapitulaci, protože nevÄ?dÄ?l jak jsou na tom Argentinci na Západních Falklandách. Britské velení bylo ve skuteÄ?nosti smíÅ?eno s tím, že dostane zpÄ?t jen Východní Falklandy, protože nemÄ?lo dostatek lidí a munice. Traduje se, že britská armáda mÄ?la tou dobou Å¡est nábojů na jednu zbraÅ?.

Rose si byl vÅ¡ak dobÅ?e vÄ?dom, že Menendez o této situaci nemá ponÄ?tí a na požadavek o Ä?ásteÄ?né kapitulaci odpovÄ?dÄ?l tím, že Ä?ásteÄ?nou kapitulaci nebere a stál si tvrdÄ? na svém. Demoralizovaný Menendez, který nemÄ?l od své vlády v Buenos Aires žádné informace o tom, jaká je situace na ostatních Ä?ástech Falklandských ostrovů, kapituloval. Jeho kapitulace zahrnovala vÅ¡echny ostrovy. PÅ?ed půlnocí 15. Ä?ervna 1982 podepsali velitel britských pozemních vojsk generálmajor Jeremy Moore a argentinský vrchní velitel dokument o kapitulaci. Vojáci SAS se poté pÅ?esunuli k vládnímu domu a vyvÄ?sili malou plukovní vlajku, kterou si s sebou vezli z Herefordu. Tato vlajka vlála na stožáru do té doby, než byla nahrazena vlajkou mnohem vÄ?tší, kterou z Velké Británie pÅ?ivezlo Royal Marine Commando.

Válka o Falklandy byla jedním z nejkratších váleÄ?ných konfliktů, do kterého se kdy Velká Británie zapojila. Ztráty pro Británii Ä?inily 255 mužů (z toho 20 pÅ?ísluÅ¡níků SAS) a pro Argentinu 655. Pro vojáky SAS to byla tvrdá zkouÅ¡ka jejich dovedností. Ukázali zde také velkou dávku profesionality, odvahy a houževnatosti. Je nesporé, že SAS se velkou mÄ?rou zasloužila o koneÄ?né vítÄ?zství.

Private David Evans (22nd SAS Regiment R Squadron - Military Airsoft Team Olomouc) - 19.10.2007

Leave a Comment