06.06.09
Válka o Falklandy
PoÄ?átkem roku 1982 se vojenská junta, kterou vedl generál Leopold Galtieri rozhodla zasáhnout vojenskou akcÃ. Toto rozhodnutà bylo Ä?istÄ? politické. Argentinská generalita totiž vÄ?Å?ila, že obsazenà Falkland sjednotà zemi pod vedenÃm výše zmÃnÄ?né junty. Argentina tedy zaÄ?ala v tajnosti cviÄ?it invaznà jednotky a pÅ?ipravovat se na obojživelnou operaci.
Invaze
19. bÅ?ezna 1982 pÅ?istála v Jižnà Georgii (jedna z držav Falklandských ostrovů) loÄ? s nÄ?kolika Argentinci, kteÅ?à se vydávali za obchodnÃky z kovovými odpady. V tomto chladném obdobà byl na ostrovech pouze tým britských vÄ?dců. Argentinci po svém pÅ?Ãjezdu vyvÄ?sili svoji národnà vlajku, Ä?Ãmž způsobili diplomatickou roztržku. Po této události obdrželi vojáci Královské námoÅ?nà pÄ?choty z lodi Endurance rozkaz, aby na ostrovÄ? zajistili svou vojenskou pÅ?Ãtomnostà ochranu vÄ?deckého týmu a pozorovali Argentince. 1100 kilometrů na severozápad na VýchodnÃch Falklandách byla také v britské vojenské posádce vyhlášena pohotovost. V té dobÄ? Ä?Ãtala posádka 60 mužů, což byl jejà dvojnásobný poÄ?etnà stav, který byl zapÅ?ÃÄ?inÄ?n stÅ?ÃdánÃm posádek.
VelÃcà důstojnÃk námoÅ?nà pÄ?choty major Norman vidÄ?l, že problémy narůstajÃ, a tak svoje muže rozmÃstil na strategických mÃstech ostrova. Byl si dobÅ?e vÄ?dom, že oÄ?ekávanou invazi na Východnà Falklandy s 60 muži nemůže zastavit, ale chtÄ?l aspoÅ? Argentince pÅ?inutit k použità sÃly pÅ?i dobývánà hlavnÃho mÄ?sta Stanley.
Argentinské tanky pÅ?i manévrech
Argentinské jednotky zahájily invazi 2. dubna. Invaze mÄ?la krycà název Rozario (růženec). Britská námoÅ?nà pÄ?chota je už Ä?ekala. Normanovi muži Ä?elili pÅ?esile 15:1 a jejich Å¡ance na odraženà vylodÄ?nÃ, které podporovali obojživelná vozidla a vrtulnÃky byla nulová. I pÅ?es tuto skuteÄ?nost se bránili tÅ?i hodiny. V 8:30 vÅ¡ak guvernér ostrova Rex Hunt kapituloval, aby pÅ?edeÅ¡el nevyhnutelným ztrátám na stranÄ? námoÅ?nà pÄ?choty a civilnÃho obyvatelstva. Argentinci obdrželi rozkazy, že nesmà způsobit na britské stranÄ? žádné ztráty a to i bez ohledu na ztráty vlastnÃ. BÄ?hem následujÃcÃch dnů obsadila argentinská armáda okolnà skupiny ostrovů kolem South Georgie a South Sandwich. Koncem dubna mÄ?la Argentina na ostrovech 10 000 mužů. Argentinská veÅ?ejnost zareagovala podle oÄ?ekávánÃ, obrovské davy lidà se seÅ¡li pÅ?ed prezidentským palácem, aby vyjádÅ?ily svou podporu k této vojenské operaci.
Britská vláda v Ä?ele s Margaret Thatcherovou odpovÄ?dÄ?la na invazi vyhlášenÃm váleÄ?né zóny 320 km kolem Falklandských ostrovů. UrychlenÄ? také zaÄ?ala shromažÄ?ovat flotilu, která mÄ?la ostrovy dobýt zpÄ?t. V té dobÄ? Anglii podporovala vÄ?tÅ¡ina evropských mocnostÃ. Naopak vÄ?tÅ¡ina států Latinské Ameriky kromÄ? Chille podporovala Argentinu. Chille vyhlásilo stav národnÃho ohroženÃ.
Na scénu pÅ?icházà SAS
Když se velÃcà důstojnÃk 22. Regimentu SAS podplukovnÃk Michael Rose dozvÄ?dÄ?l o této situaci naÅ?Ãdil v Herefordu eskadÅ?e D pohotovost pro pÅ?Ãpad potÅ?eby. NaneÅ¡tÄ?stà krize vypukla v pátek odpoledne, kdy mÄ?li muži z Eskadry velikonoÄ?nà dovolenou. Do odpoledne následujÃcÃho dne bylo vydáno speciálnà vybavenà do chladného poÄ?asÃ, zbranÄ? a munice byly vydány ze skladů v dobÄ? kdy drželi pohotovost dva muži z Ä?lunového oddÃlu eskadry G. V nedÄ?li ráno obdržela eskadra D instrukce a jeÅ¡tÄ? tentýž den v odpolednÃch hodinách odletÄ?la pÅ?edsunutá skupina na etapové stanoviÅ¡tÄ? na ostrovÄ? Ascencion. Dalšà den je následoval zbytek eskadry D s celým velenÃm a se specialisty z dalÅ¡Ãch eskader. Na Jižnà Georgii se argentinské námoÅ?nà jednotky snažily pÅ?esvÄ?dÄ?it detaÅ¡ovanou jednotku námoÅ?nà pÄ?choty v Ä?ele s nadporuÄ?Ãkem Millsem aby se vzdali, ale oni pochopitelnÄ? odmÃtli. Když Argentincům doÅ¡la trpÄ?livost poslali dvÄ? skupiny své námoÅ?nà pÄ?choty z obou stran na pÅ?Ãstupové trasy k pÅ?Ãstavu Grytviken. ObÄ? jednotky pak zahájily palbu na britské obrané pozice na King Edward Point.
Královská námoÅ?nà pÄ?chota se zaÄ?ala zoufale bránit a sestÅ?elila jeden ze dvou argentinských transportnÃch vrtulnÃků a poÅ¡kodila lehký pozorovacà vrtulnÃk. Když nepÅ?átelé pÅ?esunuli svou fregatu do zálivu, britÅ¡tà vojáci poÅ¡kodili protipancéÅ?ovou stÅ?elou loÄ? a vyÅ?adili z provozu vÄ?ž lodnÃho dÄ?la s 66mm raketometem a postÅ?elovali loÄ? stÅ?elami z kulometu. Když vidÄ?li, že udÄ?lali vÅ¡e co bylo možné a zjistili, že nemohou uniknout, vyjednali pÅ?ÃsluÅ¡nÃci Královské námoÅ?nà pÄ?choty pÅ?ÃmÄ?Å?à a následnÄ? kapitulaci.
PÅ?esnÄ? týden po invazi byly z Anscenionu po moÅ?i vyslány jednotky SAS a námoÅ?nà pÄ?chota. Oficiálnà rozkaz znÄ?l: znovu dobýt Jižnà Georgii. Bojová skupina, které velel major námoÅ?nà pÄ?choty Guy Sheridan, byla složena s pÅ?ÃsluÅ¡nÃků 42nd Royal Marine Commando, Speciálnà sekce Ä?lunové sekce - Special Boat Service (2nd SBS) a Eskadry D z 22nd Regiment SAS. Vojáci byli dopraveni na jih lodà která byla souÄ?ástà flotily For Austin a Tidespring za doprovodu torpédoborce Antrim. Skupina lodà dostala krycà jméno Komando 319,9. LodÄ? se setkali s průzkumnou lodà Andurance a jadernou ponorkou Conqueror.
VÃtÄ?zstvà Argentiny?
Falklandské ostrovy se nacházejà v blÃzkosti Antarktidy, což spolu i s polohou uprostÅ?ed oceánu pÅ?ispÃvá k zimnÃmu klimatu, které se podobajà podnebà severnÃho Islandu. Povrch je pokryt ledovci, které se svažujà až k moÅ?i. Jediná mÃsta s trochu vlÃdnÄ?jšà teplotou jsou fjordy, kde se také nacházà tÄ?ch nÄ?kolik málo osad. V druhé polovinÄ? dubna na ostrovÄ? zaÄ?Ãnajà prvnà straÅ¡né obdobà Falklandské zimy a den má jen nÄ?kolik hodin.
Argentinci se mylnÄ? domnÃvali, že kvůli této straÅ¡livé zimÄ? nebude ostrov pÅ?Ãstupný britským jednotkám. Dalšà omyl byla i jejich vÃra, že majà dost mužů na to aby uhlÃdali vÅ¡echny vhodné pÅ?Ãstupové cesty na ostrov (a že jich moc nebylo).
PÅ?istánà na ledovci Fortuna
Poté co major Sheridan uvážil, že obojživelný útok do neznáma by byl pÅ?ÃliÅ¡ riskantnÃ, rozhodl se po konzultaci s majorem Cedrikem Delvesem, velitelem SAS, že na ostrovÄ? vysadà tajnÄ? pozorovacà skupiny, které zjistà sÃlu nepÅ?Ãtele a dalšà strategické informace. Muži z horského oddÃlu Eskadry D mÄ?li být dopraveni vrtulnÃky Wessex západnÄ? od druhotnÃho cÃle Leithu. SouÄ?asnÄ? s nimi se mÄ?li dále na jihozápad od Grytvikenu (to byl hlavnà cÃl) vylodit skupiny 2nd SBS na gumových Ä?lunech. CÃlem této akce bylo odvedenà pozornosti za pomoci SAS a SBS, zatÃm co by se vyloÄ?ovaly hlavnà jednotky komanda. Å tÄ?stÃm bylo, že se pÅ?ed odjezdem z Anglie podaÅ?ilo majoru Delvesovi pÅ?esvÄ?dÄ?it námoÅ?nictvo, aby vzalo celou Eskadru D mÃsto jednoho jejÃho oddÃlu, jak plánovalo ministerstvo obrany. S celou eskadrou SAS a muži z SBS mÄ?l Delves k této operaci k dispozici 300 Å¡piÄ?kovÄ? vycviÄ?ených mužů. VzduÅ¡ná podpora se skládala z vrtulnÃků Wessex, Lynx a Wasp z lodi Endurance.
V poledne 21. dubna, zhruba dva týdny od argentinské invaze, pÅ?istál za silné vánice na subarktickém ledovci oddÃl odbornÃků na horskou válku z 16th SAS. Pilot námoÅ?nÃho letectva musel absolvovat tÅ?i cesty z lodi na ledovec než se vánice uklidnila natolik aby mohl s vojáky pÅ?istát. BÄ?hem nÄ?kolika minut se poÄ?asà na ledovci Fortuna opÄ?t zmÄ?nilo v silnou vánici. Po pÄ?tihodinovém zápase s vÄ?trem uÅ¡li vojáci SAS se zátÄ?žà 35 kg a Ä?tyÅ?mi sánÄ?mi (tzv. Pulky â?? jedny vážily 90 kg) necelý kilometr než zaÄ?ala padat tma. TÄ?snÄ? pÅ?ed setmÄ?nÃm se pokouÅ¡eli postavit speciálnà stany, aby se mÄ?li kam schovat pÅ?ed vÄ?trem a zimou. Silný vÃtr vÅ¡ak zapÅ?ÃÄ?inil, že jeden stan vojákům uletÄ?l a druhému se zlámaly tyÄ?e. VÄ?tÅ¡ina oddÃlu tak musela strávit velice mrazivou noc na ledovci, chránÄ?na pouze spacÃmi pytli a malými nouzovými stany. V této fázi zaÄ?al být výsledek operace znaÄ?nÄ? nejistý.
Po straÅ¡livé noci na ledovci ve vÄ?tru, jež nezÅ?Ãdka dosahoval rychlosti bouÅ?e, bylo nutné vojáky dostat z ledovce co možná nejrychleji. VysÃlaÄ?kou požádali o evakuaci, ale vrtulnÃky je objevily až nÄ?kolik hodin po odvysÃlánà nouzové zprávy. Jeden z vrtulnÃků, jež byl kvůli úkolům na moÅ?i vybaven radary, navádÄ?l dva dopravnà vrtulnÃky na ledovec. VrtulnÃky se k mužům dostaly teprve až se trochu utiÅ¡ila zuÅ?Ãcà bouÅ?e. VrtulnÃky si mezi sebe rozdÄ?lily 16 mužů a nabrali kurz k moÅ?i. Ve Å¡patné viditelnosti vÅ¡ak jeden vrtulnÃk havaroval. AÄ?koliv byl vrtulnÃk úplnÄ? zniÄ?en, doÅ¡lo ke zranÄ?nà pouze jednoho muže. Zbylé dvÄ? helikoptéry se vrátily pro zbylé muže a zase rychle vzlétly, druhý pÅ?epravnà vrtulnÃk vÅ¡ak narazil do ledového hÅ?ebene a rovnÄ?ž havaroval. Po zjiÅ¡tÄ?nÃ, že i pÅ?i druhé havárii nebyl nikdo zranÄ?n, se poslednà vrtulnÃk po vyloženà svých pasažérů vrátil nacpaný dekami a zdravotnickým materiálem zpÄ?t na ledovec. PoÄ?asà se vÅ¡ak opÄ?t zhorÅ¡ilo a vrtulnÃk byl nucen k návratu pro palivo. Korvetnà kapitán Ian Stanley se musel na ledovec toho dne vrátit jeÅ¡tÄ? dvakrát, než zachránil zbylé vojáky.
SBS uskuteÄ?Å?uje rezervnà plán
ZatÃmco se Eskadra D u šálku Ä?aje vzpamatovávala z nepÅ?Ãjemných zkuÅ¡enostà na FortunÄ?, zaÄ?al oddÃl SBS realizovat rezervnà plán. V pátek brzy ráno bylo vysláno pÄ?t nafukovacÃch Ä?lunů Gemini, každý s tÅ?ÃÄ?lennou posádkou. Jejich cÃlem byl ostrov nedaleko pobÅ?ežà ze kterého bylo možno pozorovat dÄ?nà v Leith a v dalÅ¡Ãch osadách kolem. AÄ?koliv se motory na Ä?lunech zahÅ?Ãvaly znaÄ?nou dobu pÅ?ed vyplutÃm, tÅ?em Ä?lunům se nepodaÅ?ilo nastartovat a tak musely být táhnuty na lanech. Když se cestou k cÃli poÄ?asà opÄ?t zmÄ?nilo, ve vichÅ?ici se dva Ä?luny z lan odtrhly. Posádka jednoho Ä?lunu byla pozdÄ?ji zachránÄ?na vrtulnÃkem. HůÅ?e dopadla druhá posádka, které se podaÅ?ilo doplavat až na hlavnà pevninu a nÄ?kolik dnà se zakopat, aby neohrozily celou misi. Zbylým tÅ?em skupinám se podaÅ?ilo držet plánu a vybudovat kryty, odkud mohli pozorovat osady. V tu samou dobu byly dalšà oddÃly SBS nuceny akci kvůli tÄ?žkým povÄ?trnostnÃm podmÃnkám a ledem prodÄ?ravÄ?ným Ä?lunům ukonÄ?it. Tyto skupiny byly opÄ?t vysazeny vrtulnÃky Wessex ráno 25. dubna. MezitÃm museli být vÅ¡echny plány týkajÃcà se znovu dobytà Jižnà Georgie odsunuty, jelikož flotila zjistila, že se k nà blÞà ponorka. Flotila byla tedy nucena k rozdÄ?lenÃ, kvůli pÅ?Ãpadnému torpédovému útoku.
CÃl â?? Grytviken
Britové, kteÅ?à ztratili moment pÅ?ekvapenÃ, se rozhodli že zaútoÄ?Ã. Hlavnà útoÄ?né sÃly vÅ¡ak byly pÅ?ÃliÅ¡ daleko a tak se na lodi Antrim velmi rychle zformovala útoÄ?ná jednotka. Složena byla ze dvou oddÃlů SAS, druhého oddÃlu SBS a 10. královské námoÅ?nà pÄ?choty. SÃla oddÃlu Ä?inila pouhých 70 mužů. Velenà oÄ?ekávalo minimálnÄ? dvojnásobnou pÅ?esilu. Podle vojenských manuálu by mÄ?li útoÄ?nÃci pÅ?evyÅ¡ovat obránce alespoÅ? 3 ku 1, aby byl úspÄ?ch jistý. SAS si vÅ¡ak s konvenÄ?nÃmi pouÄ?kami nelámala hlavu.
Prvnà Ä?ást útoku zahájila SAS vysazenÃm svých mužů, které kryla palba z lodà Plymouth a Antrim. Palba byla soustÅ?edÄ?na tÄ?snÄ? k obráncům, tak aby je nezasáhla. Vojáci SAS byli vysazeni na holém pobÅ?ežà nÄ?kolik kilometrů od osady. Následovalo vysazenà zbytku útoÄ?né jednotky vrtulnÃky Wessex a Lynx. Když se vojáci seskupili na hÅ?ebeni odkud byl výhled na Grytviken, jeden z oddÃlů SAS postupoval podél pobÅ?ežà smÄ?rem k osadÄ?. PÅ?ed nimi Argentinci vyvÄ?sili bÃlá prostÄ?radla, aby signalizovali, že se vzdajÃ. Hlavnà seržant eskadry SAS poté stáhl argentinskou vlajku a rychle vyvÄ?sil britskou. Prvnà bitva v této válce tak byla vÃtÄ?znÄ? vybojována.
NásledujÃcÃho dne odletÄ?ly dva oddÃly SAS a jeden oddÃl SBS vrtulnÃkem do Leithu, kde se argentinský velitel Å¡estnáctiÄ?lenné detaÅ¡ované jednotky vzdal bez boje potom, když zjistil jaké má Å¡ance na úspÄ?ch. V této dobÄ? mÄ?li britÅ¡tà vojáci 156 zajatců z Å?ad argentinské armády. Dalšà den byla již eskadra D zpÄ?t na moÅ?i a smÄ?Å?ovala k hlavnÃm Falklandským ostrovům. Vojáci eskadry G mezitÃm plnou parou pluli na ostrovy ze severu. Dobytà jižnà Georgie bylo velkým úspÄ?chem, který zvedl morálku britské armády a potvrdil dobrou povÄ?st SAS a SBS.
ZÃskávánà strategických informacÃ
Jak již bylo uvedeno dÅ?Ãve, Velká Británie nemÄ?la v blÃzkosti ostrovů žádnou leteckou základnu, takže shromažÄ?ovánà informacà pro nadcházejÃcà vylodÄ?nà museli zajistit oddÃly SAS. Velké starosti dÄ?lala Británii také pÅ?Ãtomnost francouzských protiplavidlových stÅ?el Exocet, které mohli z nákladnÃch pÅ?ÃvÄ?sů ostÅ?elovat britská plavidla. Admirál Woodward požadoval, pokud možno, co nejpÅ?esnÄ?jšà polohu odpalovaÄ?ů. Proto byly bÄ?hem tÅ?à nocà od 1. kvÄ?tna po celých Falklandách rozmÃstÄ?ny z vrtulnÃků muži z eskadry G, kteÅ?à mÄ?li za úkol je lokalizovat. PozdÄ?ji bylo na ostrovech umÃstÄ?no jeÅ¡tÄ? vÃce hlÃdek, aby byl pokryt co nejvÄ?tšà prostor. Když bylo naplánováno, že budou hlÃdky SAS vysazeny, uvažovalo se o seskoku z velké výšky s nÃzkým otevÅ?enÃm padáku (HALO) z letadel RAF (Royal Air Force - Královské vzduÅ¡né sÃly) Hercules ve výši 7400 m . K úlevÄ? výsadkáÅ?ů, kteÅ?à vÄ?dÄ?li, že bezpeÄ?né pÅ?istánà by bylo velmi obtÞné, byla tato myÅ¡lenka zavržena. Nakonec byly jednotky SAS vysazeny vrtulnÃky Sea King na bezpeÄ?ných mÃstech, která byla vzdálena â??jenâ?? den pochodu od jejich cÃlů. Piloti byli vybaveni zcela novými brýlemi pro noÄ?nà vidÄ?nÃ, tudÞ mÄ?li jednoduššà práci pÅ?i vysazovánà v noci.
HlavnÃm úkolem SAS bylo pozorovat pohyb nepÅ?átelské techniky a hlavnÄ? výše zmÃnÄ?ných raket. SBS naopak shromažÄ?ovala bÄ?hem svých výsadků na pobÅ?ežà informace k vylodÄ?nà na ostrovy. Brali vzorky půdy, zkoumali rozmÃstÄ?nà hlÃdek na plážÃch, zmÄ?Å?ili spád plážÃ, pÅ?ipravili tabulku pÅ?Ãlivu a odlivu. Jejich hlavnÃm úkolem bylo vybrat nejlepšà pláž pro vylodÄ?nÃ. ObÄ? dvÄ? jednotky (SAS i SBS) plnily svoje úkoly v noci. PÅ?es den byli schováni v úkrytu. 40 vojáků Eskadry G pokrylo témÄ?Å? celé ostrovy a pravidelnÄ? podávalo informace o pohybu nepÅ?Ãtele. Na ZápadnÃch Falklandách pokryly dvÄ? hlÃdky SAS hlavnà osady Port Howardu a oblast LiÅ¡Ä?Ãho zálivu. Na východÄ? se hlÃdky vÄ?novali pozorovánà cÃlů v oblasti San Carla. Na západÄ? Port Salavadoru a na severu Goose Greenu, se soustÅ?edily na hlavnà mÄ?sto Stenley.
HlÃdky SAS byly za nepÅ?átelskou linià neustále v nebezpeÄ?à prozrazenÃ. Vojáci SAS tedy museli využÃvat vÅ¡eho co se nauÄ?ili, aby byli schopni plnit úkoly v tak tÄ?žkém terénu jakým jsou Falklandy. Na Falklandách nerostou žádné stromy a keÅ?e, proto se museli vojáci skrývat v dobÅ?e zamaskovaných stanoviÅ¡tÃch ve skalách. Odtud pak tiÅ¡e monitorovali Argentince. Kódové zprávy se posÃlaly v pravidelných intervalech na letadlovou loÄ? Hermes, kde si je pÅ?ebÃrali velitelé zavedenými vysÃlaÄ?kami. TÄ?mto pÅ?Ãstrojům, které ovládal poÄ?ÃtaÄ?, se Å?Ãkalo â??praskajÃcà rádiaâ?? â?? ukládali informace ve formÄ? morseového kódu a poté ji rychle vypálily vysokofrekvenÄ?nÃm zapraskánÃm, které celé trvá ménÄ? než vteÅ?inu. PÅ?enos je tak krátký, že by jej nedokázal zachytit ani nepÅ?Ãtel, který by byl pÅ?Ãmo napojen a na správnou frekvenci. Touto rychlostà se zajistilo aby signál neprozradil polohu radisty, který zprávu podával. Vojáci SAS si byli dobÅ?e vÄ?domi, že je nepÅ?Ãtel nemůže zachytit a tak mnohé zprávy odvysÃlali drze pár stovek metrů od hlavnÃch argentinských pozic.
Pozorovacà stanoviÅ¡tÄ?
Když koneÄ?nÄ? zaÄ?aly letouny RAF bombardovat argentinské pozice a pozemnà cÃle, vojáci SAS zaÄ?ali využÃvat své pozorovacà schopnosti k tomu, aby pÅ?esnÄ? navedli letouny Harrier na cÃl. HlÃdky byly schopny podat pilotům pÅ?esné informace o cÃlech a tudÞ se znaÄ?nÄ? podÃlely na jejich pÅ?esném zniÄ?enÃ. Vojáci SAS byli schováni na svých stanoviÅ¡tÃch nÄ?kolik desÃtek dnů než byli vystÅ?Ãdáni. Skrýše byly malé a vlhké (vÄ?tÅ¡inou mezi vyvÅ?elinami), když k tomu jeÅ¡tÄ? pÅ?ipoÄ?teme velmi klaustrofobické podmÃnky a neustálý strach z prozrazenÃ, jedná se skuteÄ?nÄ? o velmi nároÄ?nou Ä?innost. Jakýkoliv pohyb byl naprosto nemožný, protože hlÃdky nepÅ?Ãtele se pohybovaly vÅ¡ude kolem. VaÅ?iÄ?e mohly být použÃvány pouze za rozbÅ?esku, dokud jeÅ¡tÄ? nebyli Argentinci vzhůru, to znamená, že veÅ¡keré pÅ?ÃdÄ?ly museli jÃst vojáci studené. Každodennà teplé jÃdlo (pokud vůbec bylo) bylo velkým svátkem â?? a to se jednalo vÄ?tÅ¡inou jen o Ä?aj (každý AngliÄ?an và svoje J). PoÄ?asà také nikterak nepÅ?idalo na morálce vojáků â?? poÅ?ád jen prÅ¡elo, mrholilo nebo byla vichÅ?ice. Každý mÄ?l problém udržet se v teple.
Život za nepÅ?átelskou liniÃ
HlÃdka se skládala ze Ä?tyÅ? mužů, ale na stanoviÅ¡ti byli jen dva. Důvod byl prostý â?? dva vojáci se skryjà snáze než Ä?tyÅ?i a taky je potÅ?eba nÄ?jak spát. Zbylà dva muži byli skryti v rezervnà pozici mimo jakýkoliv dohled nepÅ?Ãtele. Dvojice se stÅ?Ãdali po setmÄ?nÃ, aby si vždycky dva mohli v â??kliduâ?? odpoÄ?inout. Na rezervnÃm stanoviÅ¡ti vždy odpoÄ?Ãval jenom jeden z vojáků â?? druhý hlÃdal okolÃ. I takové základnà potÅ?eby jako je moÄ?enÃ, museli být provádÄ?ny v úkrytu a to vÄ?tÅ¡inou do lahvà nebo v pÅ?ÃpadÄ? â??velké potÅ?ebyâ?? do plastových pytlů. Pytle se na základÄ? tragické zkuÅ¡enosti z výcviku v Anglii, kdy doÅ¡lo k výbuchu v úkrytu kvůli bioplynu, který se zapálil od výboje z vysÃlaÄ?ky ( pÅ?i kterém byl jeden voják zabit a druhý zranÄ?n), vždy pro jistotu zavázali a oblepili páskou a pÅ?i nejbližšÃm soumraku se zakopali v terénu.
BÄ?hem necelých osmi týdnů, kdy SAS hlÃdky operovali v týlu nepÅ?Ãtele, byla prozrazena pouze jedna hlÃdka. Velitel této hlÃdky Kapitán John Hamilton padl, když kryl ústup svých mužů po prozrazenà jejich úkrytu na Port Howardu. Podle oÄ?itých svÄ?dků bojoval proti pÅ?esile dlouhou dobu než podlehl tÄ?žkým stÅ?elným zranÄ?nÃm. Smutným faktem je, že k uzavÅ?enà pÅ?ÃmÄ?Å?à chybÄ?ly Ä?tyÅ?i dny. Hamilton byl posmrtnÄ? vyznamenán váleÄ?ným kÅ?Þem za své Ä?iny na Port Howardu a jeho jméno bylo vyryto na hodinové vÄ?ži v Stirling Lines.
DalÅ¡Ãm úkolem SAS bylo ujišťovat polohu argentinských letadel Super Etendard, který startoval z jižnà Argentiny a byl vyzbrojen protiplavidlovými stÅ?elami Exocet. Protože nebyla v blÃzkosti žádná britská letadlová loÄ? která by byla schopna kontrolovat radarovými letadly vzduÅ¡ný prostor, je velice pravdÄ?podobné, že jednotky SAS byly vysazovány i na územà Argentiny. Této teorii by nasvÄ?dÄ?ovala i kvÄ?tnová havárie vrtulnÃku Sea King u bÅ?ehů Argentiny. VrtulnÃk mohl pravdÄ?podobnÄ? na palubÄ? pÅ?epravovat vojáky SAS. KaždopádnÄ? britská armáda tyto akce nepotvrdila.
PÅ?epadenà Peeble Islandu
Ä?trnáct dnà od vysazenà hlÃdek Eskadry G zaÄ?ala SAS plánovat útok na Peeble Island. Ten ležà severnÄ? od ZápadnÃch Falkland. Osada (dá-li se tak tÄ?m pár domkům Å?Ãkat) byla vybavena pÅ?istávacà plochou, kterou Argentinci zaÄ?ali rozÅ¡iÅ?ovat, aby tak vytvoÅ?ili noÄ?nà detaÅ¡ované stanoviÅ¡tÄ? letadlům Pucara, jež byly urÄ?eny k niÄ?enà pozemnÃch cÃlů. VÄ?tÅ¡ina argentinského velenà se domnÃvala, že se britské jednotky vylodà na ZápadnÃch Falklandách ( hlavnÃm důvodem mÄ?lo být jejich Å?Ãdké osÃdlenà ). HlavnÃm cÃlem výše zmiÅ?ovaného letiÅ¡tÄ? by bylo niÄ?it pozemnà cÃle na jakékoliv pláži, kde by doÅ¡lo k invazi. Britské velenà se vÅ¡ak ve skuteÄ?nosti rozhodlo o vylodÄ?nà na VýchodnÃch Falklandách, ale letouny na Peeble Islandu znamenali stále velké riziko.
Admirál â??Sandyâ?? Woodward neschvaloval tuto operaci, protože se domnÃval, že riziko, které by na sebe pÅ?i podpoÅ?e operace vzali lodÄ? britského námoÅ?nictva by bylo pÅ?ÃliÅ¡ vysoké. Zpráva jednoho z pilotů námoÅ?nictva, která hovoÅ?ila o možnosti radarové emise z ostrova vÅ¡ak jeho stanovisko zmÄ?nila, protože toto vybavenà by mohlo hravÄ? zachytit hlavnà útoÄ?nou vlnu. Na základÄ? tohoto rozhodnutà se v noci z 9. na 10. kvÄ?tna pÅ?ipravily dvÄ? Ä?tyÅ?Ä?lenné hlÃdky Eskadry D k vysazenà na ostrov v nafukovacÃch Ä?lunech. Kvůli Å¡patnému poÄ?asà vÅ¡ak musela být akce odvolána. NásledujÃcà noci vysadily vrtulnÃky na ZápadnÃch Falklandách ty samé muže, avÅ¡ak tentokrát se skládacÃmi kanoemi. Ty jim mÄ?li umožnit pÅ?esun na Peeble Island. Na ZápadnÃch Falklandách se na den zakopali a následujÃcà noci pÅ?epluli na ostrov.
BÄ?hem toho, co jedna hlÃdka stÅ?ežila kanoe, druhá se nepozorovanÄ? dostala k letiÅ¡ti, kde zpozorovala za rannÃho rozbÅ?esku 11 letounů Pucara. Po okouknutà terénu se vojáci museli stáhnout do úkrytu, protože plochý terén neumožÅ?oval dobré maskovánÃ. Museli zakopat i svou výstroj. Za soumraku vyrazili vojáci zpÄ?t aby pÅ?edali informace velenÃ. Brzy ráno 13. kvÄ?tna podali vysÃlaÄ?kou zprávu velitelstvÃ, které dalo operaci zelenou. Zbytek Eskadry D se pÅ?ipravoval k odjezdu v noci 14. kvÄ?tna. Jednotka, která byla urÄ?ena k pÅ?epadenà Peeble Islandu byla složena z 50 až 60 mužů (různé zdroje uvádÄ?jà jiná Ä?Ãsla) a zahrnovala i jednoho důstojnÃka, který mÄ?l vést pÅ?esnou podpůrnou palbu z torpédoborce Glamorgan (tento muž byl expertem Královského dÄ?lostÅ?electva). Ve výbavÄ? jednotky byly kromÄ? osobnÃch zbranà a munice také odpalovaÄ?e raket a kulomety GPMG. K tomu nesl každý voják jeÅ¡tÄ? dvÄ? minometné bomby pro 81 mm minomet (ten sloužil ke krycà palbÄ?). Dopravu zajišťovali vrtulnÃky Sea King od 849. squadrony námoÅ?nÃho letectva. VrtulnÃky byl dobÅ?e vybaveny leteckou elektronikou, zvláštÄ? pak dopplerovým radarem pro navigaci a autopilotem pro automatické stánà ve vzduchu. VrtulnÃky byly vybaveny pÅ?ÃsluÅ¡enstvÃm, které jim mÄ?lo umožÅ?ovat létat za každého poÄ?asÃ. Operace PÅ?edbÄ?žná zkouÅ¡ka mohla zaÄ?Ãt.
Původnà cÃle mise zahrnovali zniÄ?enà letounů na letiÅ¡ti a vojenskou posádku na ostrovÄ?. Kvůli velice silnému protivÄ?tru vÅ¡ak Hermesu trvala cesta do oblasti odkud mÄ?l startovat vrtulnÃk déle než se oÄ?ekávalo. Toto zpoždÄ?nà znamenalo, že na svou misi budou mÃt vojáci ménÄ? Ä?asu. Protože se museli vrtulnÃky do úsvitu vrátit zpÄ?t na Hermes, aby se lodi mohli rychle stáhnout na východ od ostrovů a tÃm minimalizovat nebezpeÄ?à útoku argentinského letectva, primárnÃm cÃlem se stala letadla. LodÄ? mÄ?ly bÄ?hem noci velké problémy s protivÄ?trem. Fregata Broadsword zaÄ?ala následkem vÄ?tru znaÄ?nÄ? zaostávat za zbytkem flotily. Do toho se jeÅ¡tÄ? porouchal jejà systém stÅ?el zemÄ? vzduch. Å tÄ?stÃm bylo, že alespoÅ? Glamorgan se dostal na mÃsto vzdálené 10km od pobÅ?ežà a tudÞ mohl poskytnout palebnou podporu. Hermes se â?? prokousalâ?? 60 km od pláže aby umožnil vrtulnÃkům co nejkratšà možnou trasu.
Každý Ä?len útoÄ?né SAS skupiny nesl útoÄ?nou puÅ¡ku M16 se tÅ?emi zásobnÃky a dvÄ? stÄ? nábojů ráže 5,56 mm. VÄ?tÅ¡ina mužů nesla jeÅ¡tÄ? protitankové zbranÄ? M72 (LAW). Když vrtulnÃky koneÄ?nÄ? dopravily vojáky na Peeble Island, setkali se s muži z Ä?lunové eskadry, kteÅ?à je navedli na jejich poÄ?áteÄ?nà pozici. V důsledku výše zmÃnÄ?ných obtÞà s poÄ?asÃm mÄ?la jednotka zpoždÄ?nÃ, které Ä?ásteÄ?nÄ? dohnala rychlým pÅ?esunem na ostrovÄ?. V 7:00 zahájil horský oddÃl útok za podpory 4,5 palcové uzavÃracà palby na zákopy nepÅ?Ãtele z lodÄ? Glomorgan. Kvůli nedostatku Ä?asu zaÄ?ali vojáci operaci stÅ?elbou z puÅ¡ek, kulometů a 66mm pancéÅ?ových zbranà LAW a letadla poÅ¡kodily. Po chabé odpovÄ?di zbranà nepÅ?Ãtele se vojáci rozhodli, že položà bomby na kostry letadel. Po Ä?tvrthodinové pÅ?estÅ?elce mezi letadly se jednotka stáhla. BÄ?hem útoku se vojákům SAS podaÅ?ilo zniÄ?it Å¡est letounů Pucara, Ä?tyÅ?i cviÄ?ná letadla a lehký dopranà letoun Short Skyvan. V 7:30 se eskadra znovu seskupila a zaÄ?ala se stahovat na mÃsto, kde mÄ?la Ä?ekat na vrtulnÃky. Tou dobou byl zniÄ?en palbou z moÅ?e sklad paliva a munice. Z jedenácti letounů zbyly jen trosky. S tÃmto výsledkem se vojáci po dvou a půl hodinÄ? od zaÄ?átku palby na letiÅ¡tÄ? vrátila zpÄ?t. Jeden voják SAS utrpÄ?l otÅ?es mozku od výbuchu nášlapné miny a jeden byl lehce zranÄ?n granátem, ale mohl v průbÄ?hu operace dál pokraÄ?ovat v boji. PÅ?epadenà bylo hodnoceno jako úspÄ?Å¡né. Dopad na morálku Argentinců byl drtivý. Od této chvÃle se nikde nemohli cÃtit bezpeÄ?nÄ?. KromÄ? toho byla vÅ¡echna letadla z Peeble Islandu, která mohla ohrozit britské vojáky, zniÄ?ena.
I po této akci pokraÄ?ovala SAS a SBS ve svých operacÃch a to i navzdory tomu, že na ostrovech bylo 11 000 argentinských vojáků a 42 letadel. NeÅ¡tÄ?stà vÅ¡ak nechodà po horách, ale po lidech a tak na sebe tragédie nenechala dlouho Ä?ekat. Vojáci SAS, kteÅ?à se mÄ?li vrtulnÃkem Sea King pÅ?epravit z Hermesu na Interpid se po zásahu vrtulnÃku nepÅ?átelskou palbou zÅ?Ãtili do moÅ?e. To si vyžádalo 20 životů, z toho 18 životů vojáků SAS. Jedná se o jeden z nejÄ?ernÄ?jÅ¡Ãch dnů v historii SAS. NÄ?kolikrát se také stalo, že na sebe hlÃdky SAS a SBS vzájemnÄ? narazily v terénu a spustily navzájem palbu. Žádné ztráty nebyly do chvÃle kdy jeden z vojáků SAS pÅ?i podobném setkánà smrtelnÄ? zranil seržanta â?? Kiwihoâ?? Hunta. PÅ?es veÅ¡kerou snahu velenà aby se jednotky za linià nesetkávaly se podobné události nÄ?kolikrát opakovaly. NaÅ¡tÄ?stà nebyl nikdo dalšà zabit.
Boje o Stanley
Hlavnà vylodÄ?nà bylo naplánováno na brzké ráno 21. kvÄ?tna ve dvojité zátoce San Carlos Water na opaÄ?né stranÄ? ZápadnÃch Falkland než ležà mÄ?sto Stanley. Pro tuto operaci byly vybrány tÅ?i pÅ?istávacà body: Ä?ervená a Modrá pláž poblÞ osady San Carlos plus Zelená pláž, která ležà severnÄ?ji u Port San Carlos. Eskadra D mÄ?la zastraÅ¡it a dezorientovat nepÅ?Ãtele zahájenÃm útoku na velkou argentinskou posádku v Goose Green asi 40 km na jih. VeÄ?er 19. kvÄ?tna byla eskadra pÅ?evezena vrtulnÃkem na útoÄ?nou loÄ? Royal Marine Commanda Intrepid a zaÄ?ala se chystat k útoku. Navzdory výše zmÃnÄ?ným ztrátám se zbylà Ä?lenové Eskadry D následujÃcà noci pÅ?epravili na souÅ¡, kde mÄ?li zahájit útok.
ZatÃmco se Eskadra D, kterou vedl major Delves pÅ?esouvala na Goose Green, SBS se dostala na pobÅ?ežà Fanning Head na severnÃm vstupu do San Carlos Water. Jejich úkolem bylo donutit Argentince ke kapitulaci aÅ¥ vyjednávánÃm nebo bojem. Pro jistotu k nim byl pÅ?idÄ?len minometný tým SAS. V Goose Green se mezitÃm 50-60 rozprostÅ?ených vojáků pÅ?ipravovalo na útok. Toto mÃsto jim umožÅ?ovalo dobrý výhled na nepÅ?Ãtele. Ve stejnou chvÃli spustili vojáci SAS palbu ze vÅ¡ech kulometů, minometů a granátometů. Vypálily také nÄ?kolik protipancéÅ?ových stÅ?el. 1200 Argentinců opÄ?tovalo nÄ?kolik výstÅ?elů, ale do protiútoku se nepustili, protože si podle palby mysleli, že po nich pálà minimálnÄ? celý prapor AngliÄ?anů. Vojáci SAS byli v nevýhodÄ? 1:25, ale zvÃtÄ?zili. Za úsvitu ukonÄ?ili útok a zaÄ?ali pochodovat na sever, kde se mÄ?li pÅ?ipojit hlavnà invaznà vlnÄ?. BÄ?hem cesty si udÄ?lali â??pÅ?estávkuâ?? na sestÅ?elenà letounu Pucara, který smÄ?Å?oval na San Carlos.
BÄ?hem toho co Eskadra G stále dobývala pozorovacà stanoviÅ¡tÄ? nepÅ?Ãtele na VýchodnÃch Falklandách, Eskadra D byla nucena bojovat konvenÄ?nÃm způsobem. Po tom co Eskadra G potvrdila, že na vyvýšeninÄ? Mount Kent nenà nepÅ?Ãtel, byla Eskadra D vysazena 60 km v nepÅ?átelském územà aby horu obsadila. Vojáci horu drželi navzdory Ä?etným argentinským hlÃdkám témÄ?Å? týden. VystÅ?Ãdala je až námoÅ?nà pÄ?chota. Do vÅ¡eho toho zmatku kolem operacà na pevninÄ? koneÄ?nÄ? pÅ?ilétla i Eskadra B, která mÄ?la nahradit ztráty. Vojáci Eskadry B se pÅ?ipojili ke komandu seskokem do vln Atlantiku po dvanáctihodinovém letu z Ascensionu a byly vytaženi na palubu Glamorganu. MezitÃm SBS uzavÅ?ela prstenec pozorovacÃch stanovišť kolem ZápadnÃch Falkland, aby udržela nepÅ?Ãtele pod kontrolou. Bitva o znovu dobytà Falkland se chýlila ke konci. Bylo vÅ¡ak tÅ?eba jeÅ¡tÄ? udÄ?lat poslednà krok, kterým bylo dobytà Stanley. Obrané linie kolem Stanley vypadali straÅ¡livÄ?. Bylo tam nÄ?co kolem 8000 argentinských vojáků a dÄ?lostÅ?electvo s 105 a 150 mm dÄ?ly, protiletadlová dÄ?la a obrnÄ?ná vozidla Panhard.
Jednotka o sÃle 60 mužů, která zahrnoval 3 oddÃly SAS a Å¡estiÄ?lennou sekci SBS a Ä?tyÅ?i velitele pÅ?epadové eskadry námoÅ?nà pÄ?choty, se rychle blÞilo podél zátoky a dalšà oddÃly SAS je na severnÃm bÅ?ehu kryly palbou z kulometů GPMG. Jedná se o uÄ?ebnicový pÅ?epad po vzoru Davida Stirlinga, který byl použÃván v pouÅ¡ti s tÃm, že tady byly jednotky obojživelné. Argentinci na Wireless Ridge spolu s tÄ?mi v Stanley a na lodÃch, které byly v pÅ?Ãstavu se domnÃvali, že se jedná o hlavnà obojživelné vylodÄ?nà a zaÄ?ali na útoÄ?nÃky pálit. I když se museli vojáci SAS stáhnout dÅ?Ãve než dosáhli cÃle, jejà akce uvolnila tlak na 2. parakomando (2nd Para). PÅ?es intenzivnà palbu byly zranÄ?ni jen tÅ?i vojáci útoÄ?né skupiny. Plavidla námoÅ?nà pÄ?choty byly dÄ?ravé jak cednÃk. Vojáky SAS na Ä?lunech rozÄ?Ãlilo chovánà posádky nemocniÄ?nà lodÄ? Bahia. Muži z SAS dodržovali váleÄ?né konvence a na loÄ? oznaÄ?enou Ä?erveným kÅ?Þem nestÅ?Ãleli, ale posádka lodi použila své svÄ?tlomety a osvÄ?tlila Ä?luny v pÅ?Ãstavu. Trest vÅ¡ak pÅ?iÅ¡el záhy v podobÄ? argentinského dÄ?lostÅ?eleckého granátu, který vlastnà plavidlo zasáhl.
PÅ?ÃsluÅ¡nÃci Royal Marine Commando
PÅ?ÃmÄ?Å?Ã
14. Ä?ervna 1982 za vÅ¡eobecného pÅ?ÃmÄ?Å?à odletÄ?l podplukovnÃk Rose a kapitán Bell, který dobÅ?e hovoÅ?il Å¡panÄ?lsky, vrtulnÃkem do Stanley, aby se dohodli na podmÃnkách kapitulace s generálem Mariem Menendezem, argentinským guvernérem Falklandských ostrovů. Menendez chtÄ?l ze zaÄ?átku podepsat pouze Ä?ásteÄ?nou kapitulaci, protože nevÄ?dÄ?l jak jsou na tom Argentinci na ZápadnÃch Falklandách. Britské velenà bylo ve skuteÄ?nosti smÃÅ?eno s tÃm, že dostane zpÄ?t jen Východnà Falklandy, protože nemÄ?lo dostatek lidà a munice. Traduje se, že britská armáda mÄ?la tou dobou Å¡est nábojů na jednu zbraÅ?.
Rose si byl vÅ¡ak dobÅ?e vÄ?dom, že Menendez o této situaci nemá ponÄ?tà a na požadavek o Ä?ásteÄ?né kapitulaci odpovÄ?dÄ?l tÃm, že Ä?ásteÄ?nou kapitulaci nebere a stál si tvrdÄ? na svém. Demoralizovaný Menendez, který nemÄ?l od své vlády v Buenos Aires žádné informace o tom, jaká je situace na ostatnÃch Ä?ástech Falklandských ostrovů, kapituloval. Jeho kapitulace zahrnovala vÅ¡echny ostrovy. PÅ?ed půlnocà 15. Ä?ervna 1982 podepsali velitel britských pozemnÃch vojsk generálmajor Jeremy Moore a argentinský vrchnà velitel dokument o kapitulaci. Vojáci SAS se poté pÅ?esunuli k vládnÃmu domu a vyvÄ?sili malou plukovnà vlajku, kterou si s sebou vezli z Herefordu. Tato vlajka vlála na stožáru do té doby, než byla nahrazena vlajkou mnohem vÄ?tÅ¡Ã, kterou z Velké Británie pÅ?ivezlo Royal Marine Commando.
Válka o Falklandy byla jednÃm z nejkratÅ¡Ãch váleÄ?ných konfliktů, do kterého se kdy Velká Británie zapojila. Ztráty pro Británii Ä?inily 255 mužů (z toho 20 pÅ?ÃsluÅ¡nÃků SAS) a pro Argentinu 655. Pro vojáky SAS to byla tvrdá zkouÅ¡ka jejich dovednostÃ. Ukázali zde také velkou dávku profesionality, odvahy a houževnatosti. Je nesporé, že SAS se velkou mÄ?rou zasloužila o koneÄ?né vÃtÄ?zstvÃ.
Private David Evans (22nd SAS Regiment R Squadron - Military Airsoft Team Olomouc) - 19.10.2007