Malina » SudetonÄ?mecký Werwolf

05.28.09

SudetonÄ?mecký Werwolf

Posted in Redakce at 17.54 od admin

http://img222.imageshack.us/img222/13/zaniksamotyobalkaih2.jpg
Organizace Werwolf byla na Ã?stecku formována z chlapců Ä?inných v Hitlerjugend, praporu 602, a dÄ?vÄ?at z BDM (Bund deutschen Mädel) - Svazu nÄ?meckých dívek. Jednalo se o mladé lidi ve vÄ?ku 16-29 let. Podmínky pro bojové zaÄ?lenÄ?ní mladých byly vytváÅ?eny již bÄ?hem roku 1944 výcvikem tzv. Kriegs-Einsatzführerů - vedoucích pro váleÄ?né nasazení. Ti byli vycviÄ?eni v zacházení s pÄ?chotním zbranÄ?mi a stali se pak opÄ?rnými Ä?lánky sítÄ? Werwolfu, který se formoval od bÅ?ezna 1945. Å?adoví Ä?lenové procházeli výcvikem se zbranÄ?mi až do kategorie lehkého kulometu a s výbuÅ¡ninami. Výcvik probíhal v Ã?zemní sportovní Å¡kole hitlerjugendu v zámku v ústecké Ä?tvrti Krásné BÅ?ezno. Vedli jej vojáci s váleÄ?nými zkuÅ¡enostmi z jednotek Wehrmachtu, SS a VáleÄ?ného námoÅ?nictva, kteÅ?í se vrátili z fronty jako invalidé a nebyli schopni dalšího frontového nasazení, nebo vojáci, kteÅ?í si léÄ?ili zranÄ?ní v ústecké nemocnici. Tito instruktoÅ?i se stÅ?ídali v pomÄ?rnÄ? rychlém sledu.SouÄ?asnÄ? s výcvikem byly budovány bojové tábory, jakož i skladiÅ¡tÄ? zbraní a potravin - vÄ?tÅ¡inou ve výše položených místech Labských vrchů, Ä?eského stÅ?edohoÅ?í a KruÅ¡ných hor, a to v poÄ?tu asi 15 lokalit. Jednalo se o místa odlehlá v tehdejším smyslu komunikaÄ?ních tras a dopravních prostÅ?edků, dnes dosažitelná z Ã?stí n.L. osobním automobilem vÄ?tÅ¡inou do 30 minut. Dívky byly dislokovány samostatnÄ? v obci Krásný Les, ležící v KruÅ¡ných horách tÄ?snÄ? u bývalé Ä?eskoslovenské hranice.

První jednotka Rudé armády dorazila do Ã?stí n.L. 8.5.1945, byl to tankový průzkum, pak se zde pohybuje fronta a definitivnÄ? byly mÄ?sto a okres osvobozeny 9.5.1945 odpoledne druhosledovými jednotkami Rudé armády, a sice 97. gardovou a 389. pÄ?ší divizí 1. ukrajinského frontu.

Bojovníci Werwolfu sice Ä?ekali ve svých táborech, ale selhalo jejich vedení: Vedoucí praporu 602 Hitlerjugend sedl se svou sekretáÅ?kou (a milenkou v jedné osobÄ?) na motocykl BMW a s finanÄ?ní hotovostí praporu odjeli na západ. Nebyl nikdo, kdo by vydal povel k zahájení boje, a tak se osazenstvo bojových táborů pÅ?ibližnÄ? do 11.5.1945 rozeÅ¡lo, vÄ?tÅ¡inou do svých domovů na Ã?stecku. Jistou kuriozitou mezi místními werwolfy bylo asi 30 patnácti až Å¡estnáctiletých nÄ?meckých chlapců ze SpiÅ¡e na Slovensku, kteÅ?í pobývali na Ã?stecku coby uÄ?Å?ové na výrobní praxi a byli zverbováni k bojovému nasazení, pÅ?estože se zbranÄ?mi zacházet neumÄ?li. V noci z 11. na 12. kvÄ?ten odcházejí z bojového tábora smÄ?rem k Ã?stí n.L., obtíženi pancéÅ?ovými pÄ?stmi. Jaký byl jejich další osud, se mi nepodaÅ?ilo zjistit.

NÄ?kteÅ?í z mladíků se v nových podmínkách Ä?eskoslovenského státu snažili seberealizovat podle svých zájmů nebo dobrodružného založení, bez ohledu na skuteÄ?nost, které stranÄ? slouží (zÅ?ejmÄ? už ani neÅ¡lo o to, aby se vetÅ?eli do Ä?eskoslovenských nebo spojeneckých služeb s cílem splnit zámÄ?ry Werwolfu). Tak napÅ?íklad sedmnáctiletý Erwin Holube, radioamatér, zůstal na pracoviÅ¡ti vysílaÄ?e, který zprvu sloužil potÅ?ebám Werwolfu a od dnů Ä?eského povstání fungoval jako zaÅ?ízení ústeckého revoluÄ?ního národního výboru. Instruktorovi Werwolfu a vedoucímu jedné z jeho bojových skupin, tÅ?iadvacetiletému Herbertu Assmannovi se dokonce podaÅ?ilo získat statut antifaÅ¡isty a vykonávat službu ve strážním oddílu ústeckého revoluÄ?ního národního výboru; mÄ?l právo nosit palnou zbraÅ? a používat služební vozidlo. Sedmnáctiletý Rolf Rothäuser byl ústeckým revoluÄ?ním národním výborem v den osvobození 9. kvÄ?tna l945 pÅ?idÄ?len jako Å?idiÄ? komisaÅ?i Rudé armády. Pak pracoval u hasiÄ?ů, což bylo jeho hobby a specializace již v Hitlerjugend.

Po skonÄ?ení války se na územích Ä?eskoslovenska, kde nÄ?mecké obyvatelstvo pÅ?evažovalo, stal Werwolf strašákem, protože symbolizoval možnost odboje NÄ?mců. Vyhláška Okresního národního výboru v Ã?stí n.L. z 26. kvÄ?tna l945 kvalifikovala Ä?iny werwolfů jako hrdelní zloÄ?iny. Smrtí mÄ?l být potrestán i ten, kdo by o Ä?inech werwolfů vÄ?dÄ?l, a neoznámil by to Ä?eskoslovenským bezpeÄ?nostním orgánům, anebo ten, kdo werwolfy zná a do 24 hodin po vydání vyhlášky neoznámil jejich jména, Ä?i je neohlásil do 24 hodin poté, co se o nich dovÄ?dÄ?l.

Tento psychický tlak pÅ?inesl výsledek. V Mariánské skále, ohraniÄ?ující východní okraj centra Ã?stí n.L., se nacházel Å¡tolový protiletecký kryt. Ten v posledních dnech války sloužil jako jedno z výzbrojních skladišť Werwolfu a jako stanoviÅ¡tÄ? jejich vysílaÄ?ky, kterou bylo možné na Ã?stecku poslouchat pÅ?es bÄ?žný rozhlasový pÅ?ijímaÄ?. Jak již bylo uvedeno, celé zaÅ?ízení pÅ?evzal v Ä?eském povstání 8. kvÄ?tna od nÄ?meckého vrchního starosty revoluÄ?ní národní výbor a vysílací studio bylo po revoluci používáno k vysílání informací a organizaÄ?ních pokynů pro obyvatelstvo. ZaÅ?ízení stÅ?ežila malá jednotka Ä?eskoslovenské armády. Vojáci strážní jednotky byli neukáznÄ?ní a dlouhou chvíli si krátili stÅ?elbou na náhodné cíle v okolí. (Podle sdÄ?lení Ä?eského vedoucího vysílaÄ?e jim tÅ?eba rozstÅ?elili porcelánový izolátor antény a ta spadla na neizolované elektrické vedení.) ZaÄ?átkem Ä?ervna 1945 byl jeden z vojáků strážní jednotky nalezen u vysílaÄ?e zastÅ?elený. Podle dostupných pramenů nejsem schopen identifikovat, zda Å¡lo o teroristický Ä?in nÄ?meckého podzemí, nebo o nešťastnou náhodu, Ä?i o cokoliv jiného. Ä?eskoslovenské bezpeÄ?nostní orgány vÅ¡ak reagovaly tak, že pozatýkaly 50 nÄ?meckých mužů bydlících v okolí vysílaÄ?e.Za této napjaté situace Å¡estnáctiletý bývalý scharführer Hitlerjugend JiÅ?í Urbik, který v rajónu, kde byla razie provedena, rovnÄ?ž bydlel, zaÅ¡el v doprovodu svého otce (oba se opÄ?t zaÄ?ali hlásit k Ä?eské národnosti) na velitelství policie a policejnímu komisaÅ?i sdÄ?lil nÄ?které údaje o organizaci Werwolf na Ã?stecku. Policejní komisaÅ? tomuto sdÄ?lení zprvu nevÄ?noval pÅ?íliÅ¡nou pozornost, ale 26. Ä?ervna 1945 mladistvého Urbika znovu pÅ?edvolal k výslechu a poté zatknul. Z jednoho protokolu, který byl sepsán s Urbikem mÄ?síc po zatÄ?ení (25.7.1945) je patrné, že byl schopen Ä?eskoslovenským bezpeÄ?nostním orgánům poskytnout informace o 40 pÅ?ísluÅ¡nících Hitlerjugend, z nichž nÄ?kteÅ?í zcela urÄ?itÄ? byli pÅ?ísluÅ¡níky Werwolfu. Po zachycení tÄ?chto stop zahájil ústecký Ã?Å?ad národní bezpeÄ?nosti zatýkání. ZatÄ?eno bylo celkem 45 podezÅ?elých osob.

VýpovÄ?di zatÄ?ených pÅ?ed Ä?eskoslovenskými vyÅ¡etÅ?ujícími orgány jsou svÄ?dectvím zbabÄ?losti a denunciace. NadÅ?ízení svalují vinu na podÅ?ízené, podÅ?ízení na nadÅ?ízené; udávají se vzájemnÄ? milenci; vyslýchaní sdÄ?lují jména Ä?lenů a podrobnosti o tajné organizaci kompletnÄ?, mnohdy doslova horlivÄ?. Pokud lze, uvádÄ?jí svůj Ä?eský původ, poÄ?ešťují svá jména (Gustav Wilk je opÄ?t Vlk, Petr Kadletz je opÄ?t Kadlec, z Heinricha Pragera je JindÅ?ich, z Ernsta Flügela ArnoÅ¡t atd.) Jen v jednom pÅ?ípadÄ? vyjádÅ?il zatÄ?ený pÅ?ísluÅ¡ník Werwolfu pÅ?ipravenost plnit úkoly organizace i v mírové dobÄ? a za existence Ä?eskoslovenského státu. SouÄ?asnÄ? vyjádÅ?il hrdost na své vyznamenání Železným kÅ?ížem II. tÅ?ídy a na medaili za zranÄ?ní utrpÄ?né na východní frontÄ? v SovÄ?tském svazu. Jednalo se o jednoho ze starších pÅ?ísluÅ¡níků Werwolfu, dvacetiletého rolníka Waltera Paula. RovnÄ?ž v jediném pÅ?ípadÄ? doÅ¡lo k odporu pÅ?i zatýkání, byÅ¥ jen pasivnímu. Jeden ze zástupců vedoucího praporu Hitlerjugend 602 Willy Lorenz z Ã?stí n.L. byl pÅ?i pokusu o útÄ?k zastÅ?elen. PÅ?evážná vÄ?tÅ¡ina pÅ?ísluÅ¡níků ústecké organizace Werwolf byla propuÅ¡tÄ?na z vazby Ä?i vÄ?zení bÄ?hem roku 1946 a neodkladnÄ? odsunuta do nÄ?které z okupaÄ?ních zón NÄ?mecka. Snad nejdéle vÄ?znÄ?ným, dokonce snad i déle než hlavní obvinÄ?ní, byl Rolf Rothäuser; zatímco ostatní se k Ä?lenství v organizaci Werwolf pÅ?iznali, Rothäuser se stal vyÅ¡etÅ?ujícím orgánům zÅ?ejmÄ? podezÅ?elý tím, že stále tvrdil, že s Werwolfem nemá nic spoleÄ?ného, že po válce byl pouze u hasiÄ?ů. Obžaloby byl zproÅ¡tÄ?n až 11. dubna 1947.

Je do jisté míry paradoxní, že Ä?lenové organizace Werwolf, byli hlavnÄ? potrestáni tím, že byli drženi ve vyÅ¡etÅ?ovací vazbÄ? (svou roli jistÄ? sehrálo i to, že Å¡lo ve znaÄ?ném poÄ?tu o nezletilce), zatímco nejpÅ?ísnÄ?jších trestů se dostalo plnoletým osobám na Ä?innosti organizace nezúÄ?astnÄ?ným, a sice tÄ?m, na jejichž pozemcích werwolfové ukryli zbranÄ? a výbuÅ¡niny. NapÅ?íklad Franz Lill z Dolních Zálezel byl zlikvidován bÄ?hem pÄ?timÄ?síÄ?ní internace v ústeckém internaÄ?ním táboÅ?e. Když vojáci Ä?eskoslovenské armády a pÅ?ísluÅ¡níci FinanÄ?ní stráže objevili dvÄ? skladiÅ¡tÄ? v obci Krásný Les, zastÅ?elili 5 obyvatel, kteÅ?í byli vlastníky pozemků, a nÄ?které další zatkli. Poté shromáždili obyvatelstvo vesnice, vybrali z nich Å?íšské státní pÅ?ísluÅ¡níky, státní a veÅ?ejné zamÄ?stnance, důchodce a rodinné pÅ?ísluÅ¡níky popravených a zatÄ?ených, vyvedli je za státní hranici, která vede za obcí, a vykázali do NÄ?mecka. TÅ?i lidé, kteÅ?í se tajnÄ? vrátili, byli zastÅ?eleni.

ZávÄ?r:

- Z uvedeného historického pÅ?íkladu vyplývá nutnost spolehlivého a rozhodného velení organizace a vÄ?asné jmenování záložního velitelského sboru.

- Å?adovými Ä?leny ilegální organizace by mÄ?ly být osoby vyspÄ?lé fyzicky, mentálnÄ? a psychicky. VÄ?k pod 18 let tuto jistotu nezaruÄ?uje.

- Lidé národnostnÄ? smíšeného původu mohou pro ilegální organizaci pÅ?edstavovat potenciální nebezpeÄ?í, protože pod tlakem okolností se mohou snažit pÅ?iklonit se k národnosti, která jim zajišťuje momentální profit. Takovou zmÄ?nu stran mohou nÄ?kteÅ?í borci pÅ?edvést i nÄ?kolikrát, jako napÅ?íklad hlavní aktér tragédie organizace JiÅ?í Urbik, v nÄ?mž v roce 1965 (když se v Spolkové republice NÄ?mecko odehrál hospodáÅ?ský zázrak) opÄ?t pÅ?evládlo nÄ?mecké národní povÄ?domí a on se vystÄ?hoval do SRN.

- V partyzánské válce sehrává významnou úlohu i národní mentalita. Druhá svÄ?tová válka a léta po ní ukazují, že útrapy partyzánské války jsou ochotni a schopni snášet Slované, Asiaté, StÅ?edo- a JihoameriÄ?ané, nikoliv vÅ¡ak NÄ?mci. Mimo jiné jim schází i schopnost improvizace, což je pro partyzánskou válku nesmírnÄ? důležité. Zdejší sudetÅ¡tí NÄ?mci se ukázali nedostateÄ?nÄ? rezistentní už v záÅ?ijových dnech roku 1938; pÅ?es polovojenský výcvik, provádÄ?ný už od první poloviny 30. let, nebyli schopni vydržet v terénu, i když bylo tehdy pÅ?íznivé poÄ?así. Jejich â??zelené kádryâ?? se po nÄ?kolika dnech vrátily do vesnic a pÅ?íchodu Wehrmachtu vyÄ?kaly ukryty ve stodolách a na půdách.

- Tehdejší metody Ä?eskoslovenských orgánů byly mnohdy drastické, nicménÄ? vÅ¡ak úÄ?inné.

- Pokud je mi známo, nedoÅ¡lo na Ã?stecku po roce 1945 ani k zámÄ?rnému, ani k náhodnému objevení tajných skladů Werwolfu. Nestalo se tak ani po zintenzivnÄ?ní kontaktů s nÄ?meckými usedlíky po listopadu 1989.

Zdravím Ä?tenáÅ?e a na pÅ?ípadné dotazy jsem pÅ?ipraven odpovídat, pokud budu vÄ?dÄ?t. Také se chystám publikovat tento materiál v nÄ?kterém historickém Ä?asopise s podrobnými odkazy na prameny informací.

PaedDr. Jan Havel, �stí n.L.

Leave a Comment