Malina » Sudeton?mecký Werwolf

05.28.09

Sudeton?mecký Werwolf

Posted in Redakce at 17.54 od admin

http://img222.imageshack.us/img222/13/zaniksamotyobalkaih2.jpg
Organizace Werwolf byla na ?stecku formována z chlapců ?inných v Hitlerjugend, praporu 602, a d?v?at z BDM (Bund deutschen Mädel) - Svazu n?meckých dívek. Jednalo se o mladé lidi ve v?ku 16-29 let. Podmínky pro bojové za?len?ní mladých byly vytvá?eny již b?hem roku 1944 výcvikem tzv. Kriegs-Einsatzführerů - vedoucích pro vále?né nasazení. Ti byli vycvi?eni v zacházení s p?chotním zbran?mi a stali se pak op?rnými ?lánky sít? Werwolfu, který se formoval od b?ezna 1945. ?adoví ?lenové procházeli výcvikem se zbran?mi až do kategorie lehkého kulometu a s výbušninami. Výcvik probíhal v ?zemní sportovní škole hitlerjugendu v zámku v ústecké ?tvrti Krásné B?ezno. Vedli jej vojáci s vále?nými zkušenostmi z jednotek Wehrmachtu, SS a Vále?ného námo?nictva, kte?í se vrátili z fronty jako invalidé a nebyli schopni dalšího frontového nasazení, nebo vojáci, kte?í si lé?ili zran?ní v ústecké nemocnici. Tito instrukto?i se st?ídali v pom?rn? rychlém sledu.Sou?asn? s výcvikem byly budovány bojové tábory, jakož i skladišt? zbraní a potravin - v?tšinou ve výše položených místech Labských vrchů, ?eského st?edoho?í a Krušných hor, a to v po?tu asi 15 lokalit. Jednalo se o místa odlehlá v tehdejším smyslu komunika?ních tras a dopravních prost?edků, dnes dosažitelná z ?stí n.L. osobním automobilem v?tšinou do 30 minut. Dívky byly dislokovány samostatn? v obci Krásný Les, ležící v Krušných horách t?sn? u bývalé ?eskoslovenské hranice.

První jednotka Rudé armády dorazila do ?stí n.L. 8.5.1945, byl to tankový průzkum, pak se zde pohybuje fronta a definitivn? byly m?sto a okres osvobozeny 9.5.1945 odpoledne druhosledovými jednotkami Rudé armády, a sice 97. gardovou a 389. p?ší divizí 1. ukrajinského frontu.

Bojovníci Werwolfu sice ?ekali ve svých táborech, ale selhalo jejich vedení: Vedoucí praporu 602 Hitlerjugend sedl se svou sekretá?kou (a milenkou v jedné osob?) na motocykl BMW a s finan?ní hotovostí praporu odjeli na západ. Nebyl nikdo, kdo by vydal povel k zahájení boje, a tak se osazenstvo bojových táborů p?ibližn? do 11.5.1945 rozešlo, v?tšinou do svých domovů na ?stecku. Jistou kuriozitou mezi místními werwolfy bylo asi 30 patnácti až šestnáctiletých n?meckých chlapců ze Spiše na Slovensku, kte?í pobývali na ?stecku coby u??ové na výrobní praxi a byli zverbováni k bojovému nasazení, p?estože se zbran?mi zacházet neum?li. V noci z 11. na 12. kv?ten odcházejí z bojového tábora sm?rem k ?stí n.L., obtíženi pancé?ovými p?stmi. Jaký byl jejich další osud, se mi nepoda?ilo zjistit.

N?kte?í z mladíků se v nových podmínkách ?eskoslovenského státu snažili seberealizovat podle svých zájmů nebo dobrodružného založení, bez ohledu na skute?nost, které stran? slouží (z?ejm? už ani nešlo o to, aby se vet?eli do ?eskoslovenských nebo spojeneckých služeb s cílem splnit zám?ry Werwolfu). Tak nap?íklad sedmnáctiletý Erwin Holube, radioamatér, zůstal na pracovišti vysíla?e, který zprvu sloužil pot?ebám Werwolfu a od dnů ?eského povstání fungoval jako za?ízení ústeckého revolu?ního národního výboru. Instruktorovi Werwolfu a vedoucímu jedné z jeho bojových skupin, t?iadvacetiletému Herbertu Assmannovi se dokonce poda?ilo získat statut antifašisty a vykonávat službu ve strážním oddílu ústeckého revolu?ního národního výboru; m?l právo nosit palnou zbra? a používat služební vozidlo. Sedmnáctiletý Rolf Rothäuser byl ústeckým revolu?ním národním výborem v den osvobození 9. kv?tna l945 p?id?len jako ?idi? komisa?i Rudé armády. Pak pracoval u hasi?ů, což bylo jeho hobby a specializace již v Hitlerjugend.

Po skon?ení války se na územích ?eskoslovenska, kde n?mecké obyvatelstvo p?evažovalo, stal Werwolf strašákem, protože symbolizoval možnost odboje N?mců. Vyhláška Okresního národního výboru v ?stí n.L. z 26. kv?tna l945 kvalifikovala ?iny werwolfů jako hrdelní zlo?iny. Smrtí m?l být potrestán i ten, kdo by o ?inech werwolfů v?d?l, a neoznámil by to ?eskoslovenským bezpe?nostním orgánům, anebo ten, kdo werwolfy zná a do 24 hodin po vydání vyhlášky neoznámil jejich jména, ?i je neohlásil do 24 hodin poté, co se o nich dov?d?l.

Tento psychický tlak p?inesl výsledek. V Mariánské skále, ohrani?ující východní okraj centra ?stí n.L., se nacházel štolový protiletecký kryt. Ten v posledních dnech války sloužil jako jedno z výzbrojních skladišť Werwolfu a jako stanovišt? jejich vysíla?ky, kterou bylo možné na ?stecku poslouchat p?es b?žný rozhlasový p?ijíma?. Jak již bylo uvedeno, celé za?ízení p?evzal v ?eském povstání 8. kv?tna od n?meckého vrchního starosty revolu?ní národní výbor a vysílací studio bylo po revoluci používáno k vysílání informací a organiza?ních pokynů pro obyvatelstvo. Za?ízení st?ežila malá jednotka ?eskoslovenské armády. Vojáci strážní jednotky byli neukázn?ní a dlouhou chvíli si krátili st?elbou na náhodné cíle v okolí. (Podle sd?lení ?eského vedoucího vysíla?e jim t?eba rozst?elili porcelánový izolátor antény a ta spadla na neizolované elektrické vedení.) Za?átkem ?ervna 1945 byl jeden z vojáků strážní jednotky nalezen u vysíla?e zast?elený. Podle dostupných pramenů nejsem schopen identifikovat, zda šlo o teroristický ?in n?meckého podzemí, nebo o nešťastnou náhodu, ?i o cokoliv jiného. ?eskoslovenské bezpe?nostní orgány však reagovaly tak, že pozatýkaly 50 n?meckých mužů bydlících v okolí vysíla?e.Za této napjaté situace šestnáctiletý bývalý scharführer Hitlerjugend Ji?í Urbik, který v rajónu, kde byla razie provedena, rovn?ž bydlel, zašel v doprovodu svého otce (oba se op?t za?ali hlásit k ?eské národnosti) na velitelství policie a policejnímu komisa?i sd?lil n?které údaje o organizaci Werwolf na ?stecku. Policejní komisa? tomuto sd?lení zprvu nev?noval p?ílišnou pozornost, ale 26. ?ervna 1945 mladistvého Urbika znovu p?edvolal k výslechu a poté zatknul. Z jednoho protokolu, který byl sepsán s Urbikem m?síc po zat?ení (25.7.1945) je patrné, že byl schopen ?eskoslovenským bezpe?nostním orgánům poskytnout informace o 40 p?íslušnících Hitlerjugend, z nichž n?kte?í zcela ur?it? byli p?íslušníky Werwolfu. Po zachycení t?chto stop zahájil ústecký ??ad národní bezpe?nosti zatýkání. Zat?eno bylo celkem 45 podez?elých osob.

Výpov?di zat?ených p?ed ?eskoslovenskými vyšet?ujícími orgány jsou sv?dectvím zbab?losti a denunciace. Nad?ízení svalují vinu na pod?ízené, pod?ízení na nad?ízené; udávají se vzájemn? milenci; vyslýchaní sd?lují jména ?lenů a podrobnosti o tajné organizaci kompletn?, mnohdy doslova horliv?. Pokud lze, uvád?jí svůj ?eský původ, po?ešťují svá jména (Gustav Wilk je op?t Vlk, Petr Kadletz je op?t Kadlec, z Heinricha Pragera je Jind?ich, z Ernsta Flügela Arnošt atd.) Jen v jednom p?ípad? vyjád?il zat?ený p?íslušník Werwolfu p?ipravenost plnit úkoly organizace i v mírové dob? a za existence ?eskoslovenského státu. Sou?asn? vyjád?il hrdost na své vyznamenání Železným k?ížem II. t?ídy a na medaili za zran?ní utrp?né na východní front? v Sov?tském svazu. Jednalo se o jednoho ze starších p?íslušníků Werwolfu, dvacetiletého rolníka Waltera Paula. Rovn?ž v jediném p?ípad? došlo k odporu p?i zatýkání, byť jen pasivnímu. Jeden ze zástupců vedoucího praporu Hitlerjugend 602 Willy Lorenz z ?stí n.L. byl p?i pokusu o út?k zast?elen. P?evážná v?tšina p?íslušníků ústecké organizace Werwolf byla propušt?na z vazby ?i v?zení b?hem roku 1946 a neodkladn? odsunuta do n?které z okupa?ních zón N?mecka. Snad nejdéle v?zn?ným, dokonce snad i déle než hlavní obvin?ní, byl Rolf Rothäuser; zatímco ostatní se k ?lenství v organizaci Werwolf p?iznali, Rothäuser se stal vyšet?ujícím orgánům z?ejm? podez?elý tím, že stále tvrdil, že s Werwolfem nemá nic spole?ného, že po válce byl pouze u hasi?ů. Obžaloby byl zprošt?n až 11. dubna 1947.

Je do jisté míry paradoxní, že ?lenové organizace Werwolf, byli hlavn? potrestáni tím, že byli drženi ve vyšet?ovací vazb? (svou roli jist? sehrálo i to, že šlo ve zna?ném po?tu o nezletilce), zatímco nejp?ísn?jších trestů se dostalo plnoletým osobám na ?innosti organizace nezú?astn?ným, a sice t?m, na jejichž pozemcích werwolfové ukryli zbran? a výbušniny. Nap?íklad Franz Lill z Dolních Zálezel byl zlikvidován b?hem p?tim?sí?ní internace v ústeckém interna?ním tábo?e. Když vojáci ?eskoslovenské armády a p?íslušníci Finan?ní stráže objevili dv? skladišt? v obci Krásný Les, zast?elili 5 obyvatel, kte?í byli vlastníky pozemků, a n?které další zatkli. Poté shromáždili obyvatelstvo vesnice, vybrali z nich ?íšské státní p?íslušníky, státní a ve?ejné zam?stnance, důchodce a rodinné p?íslušníky popravených a zat?ených, vyvedli je za státní hranici, která vede za obcí, a vykázali do N?mecka. T?i lidé, kte?í se tajn? vrátili, byli zast?eleni.

Záv?r:

- Z uvedeného historického p?íkladu vyplývá nutnost spolehlivého a rozhodného velení organizace a v?asné jmenování záložního velitelského sboru.

- ?adovými ?leny ilegální organizace by m?ly být osoby vysp?lé fyzicky, mentáln? a psychicky. V?k pod 18 let tuto jistotu nezaru?uje.

- Lidé národnostn? smíšeného původu mohou pro ilegální organizaci p?edstavovat potenciální nebezpe?í, protože pod tlakem okolností se mohou snažit p?iklonit se k národnosti, která jim zajišťuje momentální profit. Takovou zm?nu stran mohou n?kte?í borci p?edvést i n?kolikrát, jako nap?íklad hlavní aktér tragédie organizace Ji?í Urbik, v n?mž v roce 1965 (když se v Spolkové republice N?mecko odehrál hospodá?ský zázrak) op?t p?evládlo n?mecké národní pov?domí a on se vyst?hoval do SRN.

- V partyzánské válce sehrává významnou úlohu i národní mentalita. Druhá sv?tová válka a léta po ní ukazují, že útrapy partyzánské války jsou ochotni a schopni snášet Slované, Asiaté, St?edo- a Jihoameri?ané, nikoliv však N?mci. Mimo jiné jim schází i schopnost improvizace, což je pro partyzánskou válku nesmírn? důležité. Zdejší sudetští N?mci se ukázali nedostate?n? rezistentní už v zá?ijových dnech roku 1938; p?es polovojenský výcvik, provád?ný už od první poloviny 30. let, nebyli schopni vydržet v terénu, i když bylo tehdy p?íznivé po?así. Jejich ??zelené kádry?? se po n?kolika dnech vrátily do vesnic a p?íchodu Wehrmachtu vy?kaly ukryty ve stodolách a na půdách.

- Tehdejší metody ?eskoslovenských orgánů byly mnohdy drastické, nicmén? však ú?inné.

- Pokud je mi známo, nedošlo na ?stecku po roce 1945 ani k zám?rnému, ani k náhodnému objevení tajných skladů Werwolfu. Nestalo se tak ani po zintenzivn?ní kontaktů s n?meckými usedlíky po listopadu 1989.

Zdravím ?tená?e a na p?ípadné dotazy jsem p?ipraven odpovídat, pokud budu v?d?t. Také se chystám publikovat tento materiál v n?kterém historickém ?asopise s podrobnými odkazy na prameny informací.

PaedDr. Jan Havel, ?stí n.L.

Leave a Comment