05.28.09
SudetonÄ?mecký Werwolf

Organizace Werwolf byla na Ã?stecku formována z chlapců Ä?inných v Hitlerjugend, praporu 602, a dÄ?vÄ?at z BDM (Bund deutschen Mädel) - Svazu nÄ?meckých dÃvek. Jednalo se o mladé lidi ve vÄ?ku 16-29 let. PodmÃnky pro bojové zaÄ?lenÄ?nà mladých byly vytváÅ?eny již bÄ?hem roku 1944 výcvikem tzv. Kriegs-Einsatzführerů - vedoucÃch pro váleÄ?né nasazenÃ. Ti byli vycviÄ?eni v zacházenà s pÄ?chotnÃm zbranÄ?mi a stali se pak opÄ?rnými Ä?lánky sÃtÄ? Werwolfu, který se formoval od bÅ?ezna 1945. Å?adovà Ä?lenové procházeli výcvikem se zbranÄ?mi až do kategorie lehkého kulometu a s výbuÅ¡ninami. Výcvik probÃhal v Ã?zemnà sportovnà škole hitlerjugendu v zámku v ústecké Ä?tvrti Krásné BÅ?ezno. Vedli jej vojáci s váleÄ?nými zkuÅ¡enostmi z jednotek Wehrmachtu, SS a VáleÄ?ného námoÅ?nictva, kteÅ?à se vrátili z fronty jako invalidé a nebyli schopni dalÅ¡Ãho frontového nasazenÃ, nebo vojáci, kteÅ?à si léÄ?ili zranÄ?nà v ústecké nemocnici. Tito instruktoÅ?i se stÅ?Ãdali v pomÄ?rnÄ? rychlém sledu.SouÄ?asnÄ? s výcvikem byly budovány bojové tábory, jakož i skladiÅ¡tÄ? zbranà a potravin - vÄ?tÅ¡inou ve výše položených mÃstech Labských vrchů, Ä?eského stÅ?edohoÅ?à a KruÅ¡ných hor, a to v poÄ?tu asi 15 lokalit. Jednalo se o mÃsta odlehlá v tehdejÅ¡Ãm smyslu komunikaÄ?nÃch tras a dopravnÃch prostÅ?edků, dnes dosažitelná z Ã?stà n.L. osobnÃm automobilem vÄ?tÅ¡inou do 30 minut. DÃvky byly dislokovány samostatnÄ? v obci Krásný Les, ležÃcà v KruÅ¡ných horách tÄ?snÄ? u bývalé Ä?eskoslovenské hranice.
Prvnà jednotka Rudé armády dorazila do Ã?stà n.L. 8.5.1945, byl to tankový průzkum, pak se zde pohybuje fronta a definitivnÄ? byly mÄ?sto a okres osvobozeny 9.5.1945 odpoledne druhosledovými jednotkami Rudé armády, a sice 97. gardovou a 389. pÄ?šà divizà 1. ukrajinského frontu.
BojovnÃci Werwolfu sice Ä?ekali ve svých táborech, ale selhalo jejich vedenÃ: Vedoucà praporu 602 Hitlerjugend sedl se svou sekretáÅ?kou (a milenkou v jedné osobÄ?) na motocykl BMW a s finanÄ?nà hotovostà praporu odjeli na západ. Nebyl nikdo, kdo by vydal povel k zahájenà boje, a tak se osazenstvo bojových táborů pÅ?ibližnÄ? do 11.5.1945 rozeÅ¡lo, vÄ?tÅ¡inou do svých domovů na Ã?stecku. Jistou kuriozitou mezi mÃstnÃmi werwolfy bylo asi 30 patnácti až Å¡estnáctiletých nÄ?meckých chlapců ze SpiÅ¡e na Slovensku, kteÅ?à pobývali na Ã?stecku coby uÄ?Å?ové na výrobnà praxi a byli zverbováni k bojovému nasazenÃ, pÅ?estože se zbranÄ?mi zacházet neumÄ?li. V noci z 11. na 12. kvÄ?ten odcházejà z bojového tábora smÄ?rem k Ã?stà n.L., obtÞeni pancéÅ?ovými pÄ?stmi. Jaký byl jejich dalšà osud, se mi nepodaÅ?ilo zjistit.
NÄ?kteÅ?à z mladÃků se v nových podmÃnkách Ä?eskoslovenského státu snažili seberealizovat podle svých zájmů nebo dobrodružného založenÃ, bez ohledu na skuteÄ?nost, které stranÄ? sloužà (zÅ?ejmÄ? už ani neÅ¡lo o to, aby se vetÅ?eli do Ä?eskoslovenských nebo spojeneckých služeb s cÃlem splnit zámÄ?ry Werwolfu). Tak napÅ?Ãklad sedmnáctiletý Erwin Holube, radioamatér, zůstal na pracoviÅ¡ti vysÃlaÄ?e, který zprvu sloužil potÅ?ebám Werwolfu a od dnů Ä?eského povstánà fungoval jako zaÅ?Ãzenà ústeckého revoluÄ?nÃho národnÃho výboru. Instruktorovi Werwolfu a vedoucÃmu jedné z jeho bojových skupin, tÅ?iadvacetiletému Herbertu Assmannovi se dokonce podaÅ?ilo zÃskat statut antifaÅ¡isty a vykonávat službu ve strážnÃm oddÃlu ústeckého revoluÄ?nÃho národnÃho výboru; mÄ?l právo nosit palnou zbraÅ? a použÃvat služebnà vozidlo. Sedmnáctiletý Rolf Rothäuser byl ústeckým revoluÄ?nÃm národnÃm výborem v den osvobozenà 9. kvÄ?tna l945 pÅ?idÄ?len jako Å?idiÄ? komisaÅ?i Rudé armády. Pak pracoval u hasiÄ?ů, což bylo jeho hobby a specializace již v Hitlerjugend.
Po skonÄ?enà války se na územÃch Ä?eskoslovenska, kde nÄ?mecké obyvatelstvo pÅ?evažovalo, stal Werwolf strašákem, protože symbolizoval možnost odboje NÄ?mců. Vyhláška OkresnÃho národnÃho výboru v Ã?stà n.L. z 26. kvÄ?tna l945 kvalifikovala Ä?iny werwolfů jako hrdelnà zloÄ?iny. Smrtà mÄ?l být potrestán i ten, kdo by o Ä?inech werwolfů vÄ?dÄ?l, a neoznámil by to Ä?eskoslovenským bezpeÄ?nostnÃm orgánům, anebo ten, kdo werwolfy zná a do 24 hodin po vydánà vyhlášky neoznámil jejich jména, Ä?i je neohlásil do 24 hodin poté, co se o nich dovÄ?dÄ?l.
Tento psychický tlak pÅ?inesl výsledek. V Mariánské skále, ohraniÄ?ujÃcà východnà okraj centra Ã?stà n.L., se nacházel Å¡tolový protiletecký kryt. Ten v poslednÃch dnech války sloužil jako jedno z výzbrojnÃch skladišť Werwolfu a jako stanoviÅ¡tÄ? jejich vysÃlaÄ?ky, kterou bylo možné na Ã?stecku poslouchat pÅ?es bÄ?žný rozhlasový pÅ?ijÃmaÄ?. Jak již bylo uvedeno, celé zaÅ?Ãzenà pÅ?evzal v Ä?eském povstánà 8. kvÄ?tna od nÄ?meckého vrchnÃho starosty revoluÄ?nà národnà výbor a vysÃlacà studio bylo po revoluci použÃváno k vysÃlánà informacà a organizaÄ?nÃch pokynů pro obyvatelstvo. ZaÅ?Ãzenà stÅ?ežila malá jednotka Ä?eskoslovenské armády. Vojáci strážnà jednotky byli neukáznÄ?nà a dlouhou chvÃli si krátili stÅ?elbou na náhodné cÃle v okolÃ. (Podle sdÄ?lenà Ä?eského vedoucÃho vysÃlaÄ?e jim tÅ?eba rozstÅ?elili porcelánový izolátor antény a ta spadla na neizolované elektrické vedenÃ.) ZaÄ?átkem Ä?ervna 1945 byl jeden z vojáků strážnà jednotky nalezen u vysÃlaÄ?e zastÅ?elený. Podle dostupných pramenů nejsem schopen identifikovat, zda Å¡lo o teroristický Ä?in nÄ?meckého podzemÃ, nebo o nešťastnou náhodu, Ä?i o cokoliv jiného. Ä?eskoslovenské bezpeÄ?nostnà orgány vÅ¡ak reagovaly tak, že pozatýkaly 50 nÄ?meckých mužů bydlÃcÃch v okolà vysÃlaÄ?e.Za této napjaté situace Å¡estnáctiletý bývalý scharführer Hitlerjugend JiÅ?à Urbik, který v rajónu, kde byla razie provedena, rovnÄ?ž bydlel, zaÅ¡el v doprovodu svého otce (oba se opÄ?t zaÄ?ali hlásit k Ä?eské národnosti) na velitelstvà policie a policejnÃmu komisaÅ?i sdÄ?lil nÄ?které údaje o organizaci Werwolf na Ã?stecku. Policejnà komisaÅ? tomuto sdÄ?lenà zprvu nevÄ?noval pÅ?ÃliÅ¡nou pozornost, ale 26. Ä?ervna 1945 mladistvého Urbika znovu pÅ?edvolal k výslechu a poté zatknul. Z jednoho protokolu, který byl sepsán s Urbikem mÄ?sÃc po zatÄ?enà (25.7.1945) je patrné, že byl schopen Ä?eskoslovenským bezpeÄ?nostnÃm orgánům poskytnout informace o 40 pÅ?ÃsluÅ¡nÃcÃch Hitlerjugend, z nichž nÄ?kteÅ?à zcela urÄ?itÄ? byli pÅ?ÃsluÅ¡nÃky Werwolfu. Po zachycenà tÄ?chto stop zahájil ústecký Ã?Å?ad národnà bezpeÄ?nosti zatýkánÃ. ZatÄ?eno bylo celkem 45 podezÅ?elých osob.
VýpovÄ?di zatÄ?ených pÅ?ed Ä?eskoslovenskými vyÅ¡etÅ?ujÃcÃmi orgány jsou svÄ?dectvÃm zbabÄ?losti a denunciace. NadÅ?Ãzenà svalujà vinu na podÅ?Ãzené, podÅ?Ãzenà na nadÅ?Ãzené; udávajà se vzájemnÄ? milenci; vyslýchanà sdÄ?lujà jména Ä?lenů a podrobnosti o tajné organizaci kompletnÄ?, mnohdy doslova horlivÄ?. Pokud lze, uvádÄ?jà svůj Ä?eský původ, poÄ?ešťujà svá jména (Gustav Wilk je opÄ?t Vlk, Petr Kadletz je opÄ?t Kadlec, z Heinricha Pragera je JindÅ?ich, z Ernsta Flügela ArnoÅ¡t atd.) Jen v jednom pÅ?ÃpadÄ? vyjádÅ?il zatÄ?ený pÅ?ÃsluÅ¡nÃk Werwolfu pÅ?ipravenost plnit úkoly organizace i v mÃrové dobÄ? a za existence Ä?eskoslovenského státu. SouÄ?asnÄ? vyjádÅ?il hrdost na své vyznamenánà Železným kÅ?Þem II. tÅ?Ãdy a na medaili za zranÄ?nà utrpÄ?né na východnà frontÄ? v SovÄ?tském svazu. Jednalo se o jednoho ze starÅ¡Ãch pÅ?ÃsluÅ¡nÃků Werwolfu, dvacetiletého rolnÃka Waltera Paula. RovnÄ?ž v jediném pÅ?ÃpadÄ? doÅ¡lo k odporu pÅ?i zatýkánÃ, byÅ¥ jen pasivnÃmu. Jeden ze zástupců vedoucÃho praporu Hitlerjugend 602 Willy Lorenz z Ã?stà n.L. byl pÅ?i pokusu o útÄ?k zastÅ?elen. PÅ?evážná vÄ?tÅ¡ina pÅ?ÃsluÅ¡nÃků ústecké organizace Werwolf byla propuÅ¡tÄ?na z vazby Ä?i vÄ?zenà bÄ?hem roku 1946 a neodkladnÄ? odsunuta do nÄ?které z okupaÄ?nÃch zón NÄ?mecka. Snad nejdéle vÄ?znÄ?ným, dokonce snad i déle než hlavnà obvinÄ?nÃ, byl Rolf Rothäuser; zatÃmco ostatnà se k Ä?lenstvà v organizaci Werwolf pÅ?iznali, Rothäuser se stal vyÅ¡etÅ?ujÃcÃm orgánům zÅ?ejmÄ? podezÅ?elý tÃm, že stále tvrdil, že s Werwolfem nemá nic spoleÄ?ného, že po válce byl pouze u hasiÄ?ů. Obžaloby byl zproÅ¡tÄ?n až 11. dubna 1947.
Je do jisté mÃry paradoxnÃ, že Ä?lenové organizace Werwolf, byli hlavnÄ? potrestáni tÃm, že byli drženi ve vyÅ¡etÅ?ovacà vazbÄ? (svou roli jistÄ? sehrálo i to, že Å¡lo ve znaÄ?ném poÄ?tu o nezletilce), zatÃmco nejpÅ?ÃsnÄ?jÅ¡Ãch trestů se dostalo plnoletým osobám na Ä?innosti organizace nezúÄ?astnÄ?ným, a sice tÄ?m, na jejichž pozemcÃch werwolfové ukryli zbranÄ? a výbuÅ¡niny. NapÅ?Ãklad Franz Lill z DolnÃch Zálezel byl zlikvidován bÄ?hem pÄ?timÄ?sÃÄ?nà internace v ústeckém internaÄ?nÃm táboÅ?e. Když vojáci Ä?eskoslovenské armády a pÅ?ÃsluÅ¡nÃci FinanÄ?nà stráže objevili dvÄ? skladiÅ¡tÄ? v obci Krásný Les, zastÅ?elili 5 obyvatel, kteÅ?à byli vlastnÃky pozemků, a nÄ?které dalšà zatkli. Poté shromáždili obyvatelstvo vesnice, vybrali z nich Å?ÃÅ¡ské státnà pÅ?ÃsluÅ¡nÃky, státnà a veÅ?ejné zamÄ?stnance, důchodce a rodinné pÅ?ÃsluÅ¡nÃky popravených a zatÄ?ených, vyvedli je za státnà hranici, která vede za obcÃ, a vykázali do NÄ?mecka. TÅ?i lidé, kteÅ?à se tajnÄ? vrátili, byli zastÅ?eleni.
ZávÄ?r:
- Z uvedeného historického pÅ?Ãkladu vyplývá nutnost spolehlivého a rozhodného velenà organizace a vÄ?asné jmenovánà záložnÃho velitelského sboru.
- Å?adovými Ä?leny ilegálnà organizace by mÄ?ly být osoby vyspÄ?lé fyzicky, mentálnÄ? a psychicky. VÄ?k pod 18 let tuto jistotu nezaruÄ?uje.
- Lidé národnostnÄ? smÃÅ¡eného původu mohou pro ilegálnà organizaci pÅ?edstavovat potenciálnà nebezpeÄ?Ã, protože pod tlakem okolnostà se mohou snažit pÅ?iklonit se k národnosti, která jim zajišťuje momentálnà profit. Takovou zmÄ?nu stran mohou nÄ?kteÅ?à borci pÅ?edvést i nÄ?kolikrát, jako napÅ?Ãklad hlavnà aktér tragédie organizace JiÅ?à Urbik, v nÄ?mž v roce 1965 (když se v Spolkové republice NÄ?mecko odehrál hospodáÅ?ský zázrak) opÄ?t pÅ?evládlo nÄ?mecké národnà povÄ?domà a on se vystÄ?hoval do SRN.
- V partyzánské válce sehrává významnou úlohu i národnà mentalita. Druhá svÄ?tová válka a léta po nà ukazujÃ, že útrapy partyzánské války jsou ochotni a schopni snášet Slované, Asiaté, StÅ?edo- a JihoameriÄ?ané, nikoliv vÅ¡ak NÄ?mci. Mimo jiné jim scházà i schopnost improvizace, což je pro partyzánskou válku nesmÃrnÄ? důležité. Zdejšà sudetÅ¡tà NÄ?mci se ukázali nedostateÄ?nÄ? rezistentnà už v záÅ?ijových dnech roku 1938; pÅ?es polovojenský výcvik, provádÄ?ný už od prvnà poloviny 30. let, nebyli schopni vydržet v terénu, i když bylo tehdy pÅ?Ãznivé poÄ?asÃ. Jejich â??zelené kádryâ?? se po nÄ?kolika dnech vrátily do vesnic a pÅ?Ãchodu Wehrmachtu vyÄ?kaly ukryty ve stodolách a na půdách.
- Tehdejšà metody Ä?eskoslovenských orgánů byly mnohdy drastické, nicménÄ? vÅ¡ak úÄ?inné.
- Pokud je mi známo, nedoÅ¡lo na Ã?stecku po roce 1945 ani k zámÄ?rnému, ani k náhodnému objevenà tajných skladů Werwolfu. Nestalo se tak ani po zintenzivnÄ?nà kontaktů s nÄ?meckými usedlÃky po listopadu 1989.
ZdravÃm Ä?tenáÅ?e a na pÅ?Ãpadné dotazy jsem pÅ?ipraven odpovÃdat, pokud budu vÄ?dÄ?t. Také se chystám publikovat tento materiál v nÄ?kterém historickém Ä?asopise s podrobnými odkazy na prameny informacÃ.
PaedDr. Jan Havel, �stà n.L.