05.24.09

Tomáš Garrigue Masaryk

Posted in Redakce at 17.45 od admin

Tomáš Garrigue Masaryk byl první �?eskoslovenský prezident, �?eský filozof, pedagog, politik, v�?dec, spisovatel a žurnalista.

Narodil se krátce po bou�?livém revolu�?ním roce 1848 (7.b�?ezna 1850 v Hodonín�?) v rodin�? zam�?stnanců na císa�?ském statku, žijící na moravském Slovácku, jeho matka byla n�?mecké národnosti, otec slovenské. Po absolvování �?ejkovické školy a reálky v Hustope�?ích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se u�?il záme�?níkem ve Vídni. Obou �?inností zanechal, z Vídn�? vrátil se do rodného kraje, za�?al se u�?it ková�?em.

Brzy nastoupil jako podu�?itel hustope�?ské reálky a za�?al se p�?ipravovat k studiu na gymnáziu.

Od 15 let se živil sám jako domácí u�?itel d�?tí bohatých rodi�?ů. Na gymnáziu v Brn�? byl podporován jednou z nich, rodinou policejního �?editele Antona Le Monniera, s kterou v roce 1869 odešel do Vídn�?, aby dostudoval na Akademickém gymnáziu. Po maturit�? (1872) za�?al studovat filosofickou fakultu. B�?hem studia se seznámil s Franzem Brentanem, novým profesorem filosofie, který p�?išel do Vídn�? v dubnu 1874.

Po smrti Antona Le Monniera 1873, našel nové výnosné místo hofmistra v rodin�? Rudolfa Schlesingra, generálního rady Anglo-rakouské banky, jehož syna vyu�?oval. Za odm�?nu za úsp�?šnou maturitu mladého Schlessingera odjeli spole�?n�?, po Masarykov�? doktorátu (1876), na cestu po Itálii a na ro�?ní pobyt na univerzit�? v Lipsku. Tam se Masaryk seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele, 10. srpna 1877 byli zasnoubeni.

Masaryk cht�?l ale p�?ed s�?atkem získat docenturu z filozofie na víde�?ské univerzit�?, což s�?atek, narychlo uspo�?ádaný rodinou Charlotty v New Yorku 15. b�?ezna 1878, pozdrželo. Jeho náhlost zase naopak pozdržela docenturu. Ve Vídni tedy Masaryk živil rodinu a sebe suplováním na st�?ední škole, p�?ednáškami a �??kondicemi�??, vypůj�?oval si také od p�?átel. Habilitoval v b�?eznu 1879 prací Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der Gegenwart (Sebevražda jako masový sociální jev sou�?asnosti) a za�?al bezplatn�? p�?ednášet na univerzit�? jako soukromý docent.

Už za dob studií byl Masaryk literárn�? �?inný, napsal �?adu studií a odborných statí. V lednu 1875 se stal p�?edsedou �?eského akademického spolku ve Vídni a za�?al se pravideln�? stýkat s rodinou A. V. Šembery, profesora �?eské �?e�?i a literatury na víde�?ské univerzit�?.

Celonárodní aférou se stal spor o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, využívanou i politicky. Masaryk se postavil na samém po�?átku sporu 1877 za v�?decké prozkoumání jejich původu a tak se pro velkou �?ást �?eských nacionalistů stal vlastizrádcem.

80. a 90. léta 19.století

Díky rozd�?lení Univerzity Karlo-Ferdinandovy na �?eskou a n�?meckou �?ást dostal místo mimo�?ádného profesora na nov�? založené �?eské univerzit�? a tak v lét�? 1882 s rodinou p�?ijel do Prahy, aby zde za�?al p�?ednášet.

Masaryk za�?al svou �?innost na poli politiky. Zde našel spolupracovníky v Josefu Kaizlovi a Karlu Kramá�?ovi a formuloval nový politický sm�?r, který prosazoval �??p�?esné v�?decké poznávání v�?cí proti romantické fantastice�?? �?? realismus. Revue �?as se stala tribunou realistů, v níž p�?edávali své názory a postoje pom�?rn�? úzkému okruhu ve�?ejnosti, i když podstatn�? širšímu než intelektuálního Athenaea.

Masaryk hledal politické seskupení, kde by mohl prosazovat své zásady a zájmy. Po neúsp�?šných jednáních realistů se staro�?echy byli koncem roku 1890 p�?ijati k mlado�?echům, kte�?í na ja�?e 1891 získali mandáty do �?íšské rady, v prosinci 1891 byl Masaryk zvolen do Zemského sn�?mu. V zá�?í 1893 se ale obou mandátů vzdal.

I nadále byl literárn�? �?inný. Napsal mnoho studií i v�?deckých statí, inicioval vznik Ottova slovníku nau�?ného a také psal �?lánky do odborných �?asopisů, jako byly Naše doba, nebo �?as (který se stal i úsp�?šným deníkem), na jejichž vzniku se aktivn�? podílel.

Masaryk na �?eších odsuzoval omezený rozhled a okruh zájmů. P�?í�?il se mu �?eský nacionalismus, který vycházel jen ze slepé nenávisti ke všemu n�?meckému a nedob�?e nesl rozrůstající se antisemitismus. Jeho aktivita v roce 1899, kdy se zasazoval o obnovení procesu s židem Hilsnerem, který byl odsouzen za údajnou rituální vraždu mladé �?ešky, to ostatn�? dokázala. Podobn�? jako u sporu o zfalšované rukopisy byl op�?t vystaven nenávisti, dokonce uvažoval o odchodu do zem�? své ženy, ale Charlotta jej utvrdila v tom, že jeho místo je práv�? v �?echách.

Masaryk byl hluboce v�?�?ící �?lov�?k, ale hledající pravdu i v náboženství. A tak uvítal i vznik Volné myšlenky, kterou vnímal p�?edevším jako antiklerikální hnutí, které by mohlo p�?isp�?t k podpo�?e nového, pravdiv�?jšího a up�?ímn�?jšího náboženství.

{mosimage} První sv�?tová válka

Za první sv�?tové války Masaryk opustil svůj původní názor že by Rakousko-Uhersko bylo možné reformovat do moderního svazku autonomních zemí. Vzhledem k aroganci stále ješt�? absolutistické moci �?? jejíž poslední demonstrací bylo vojenské potla�?ení snahy o sebeur�?ení Jihoslovanů, vedoucí k válce �?? zaujal stanovisko nezávislosti národů a národa �?eského a jeho vystoupení ze svazku Rakouska-Uherska. Ve své knize �??Nová Evropa: Stanovisko slovanské�?? ospravedl�?uje boj proti monarchii, nutnost lepšího státoprávního uspo�?ádání ve východní Evrop�? a navazuje na tradici názorů o možných svazcích v Evrop�? (z dnešního pohledu p�?edjímající i n�?které aspekty budoucí spolupráce mezi státy Evropy), ve form�? federace demokratických států.

K dosažení politické samostatnosti působil jako hlavní z t�?ch, kte�?í pracovali na zviditeln�?ní �?eského národa. B�?hem války p�?esv�?d�?oval státníky velmocí o pot�?ebnosti a užite�?nosti samostatného �?eského státu.

V lednu 1915 odjel do Švýcarska. V Ženev�? 6. �?ervence 1915 pronesl svůj slavný projev k p�?tistému výro�?í Husova upálení, v kterém vyhlásil boj habsburské nadvlád�? - �??Odsuzujeme násilí, nechceme a nebudeme ho užívat. Avšak proti násilí budeme se hájiti t�?eba železem.

V zá�?í emigroval za Masarykem Beneš a oba p�?esídlili do Francie, kde se k nim p�?ipojil Milan Rastislav Štefánik, ve Francii naturalizovaný a s pot�?ebnými výbornými styky. Masaryk oba dob�?e poznal v dobách jejich pražských studií kdy je podporoval, a tak ješt�? v zá�?í p�?esídlil do Londýna a �?eskoslovenské akce v Pa�?íži sv�?�?il Benešovi. Na Londýnské univerzit�? dostal Masaryk profesuru �??pro slovanské v�?ci�??, pozornost získal p�?ednáškami, ve�?ejnými vystoupeními, žurnalistikou a osobními styky.

Ve vybudování silných zahrani�?ních jednotek budoucího státu vid�?l další prost�?edek k jeho etablování. Po únorové revoluci p�?esídlil do Ruska, kde dal rozhodující podn�?t k sestavení dalších samostatných legií z �?eských a slovenských p�?eb�?hlíků a zajatců. Do války vstoupily v dubnu 1917 i USA, a tak se Masaryk k jejímu blížícímu konci vydal p�?es Japonsko do Spojených států, aby tam působil na prezidenta Wilsona, který p�?evzal evropské názory o možné transformaci rakouské monarchie do národn�? svobodného svazku autonomních států. Ješt�? z Tokia poslal Wilsonovi memorandum o stavu Ruska aby ho zaujal, ale hlavn�? v n�?m zdůraznil význam a úsp�?chy �?eskoslovenských legií �?? p�?edpokládané pozornosti a ú�?inku dosáhl.

29. dubna Masaryk dorazil do USA, 5. kv�?tna byl, k jeho p�?ekvapení, v Chicagu p�?ijat jásajícími davy a zasypáván kv�?tinami. V Americe zorganizoval velkou p�?esv�?d�?ovací kampa�? mezi americkými �?echy a Slováky na podporu samostatného státu. K nim se p�?ipojili i p�?edstavitelé Rusínů. 30. �?ervna podepsali v Pittsburghu dohodu o spole�?ném státu.

Masaryk jednal s diplomaty �?ady zemí, organizoval zpravodajství, psal do novin, p�?ednášel. Pro p�?esv�?d�?ení americké ve�?ejnosti a státníků o �?eskoslovenské v�?ci pomohly i Masarykovy dobré styky s p�?edstaviteli krajanů a vlivnými osobnostmi z jeho p�?edcházejících návšt�?v u manžel�?iny rodiny a ve�?ejných vystoupení. Poda�?ilo se mu tak dostat se k prezidentu Wilsonovi a p�?esv�?d�?it ho, že požadavky porobených národů rakouské monarchie jsou oprávn�?né �?? 18. �?íjna Wilson ve�?ejn�? odvolal svoje dosavadní stanovisko, p�?isp�?l k rozpadu v troskách ležícího Rakouska-Uherska, a podpo�?il tak i vznik �?eskoslovenska.

�?SR

+Ceskoslovensko bylo mezinárodn�? uznáno za samostatný stát a Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. S dcerou Olgou se vrátili lodí, po p�?istání v Británií p�?es Francii, Itálii a Rakousko dále vlakem. �?erstv�? �?eskoslovenské hranice p�?ekro�?ili 20. prosince, v Tábo�?e 21. prosince Masaryk krátce ve�?ejn�? vystoupil a pokra�?ovali do Prahy, kde byl p�?ijat slavnostní cestou Prahou, slavnostními fanfárami Smetanovy Libuše z loggie Národního divadla, na Starom�?stském nám�?stí složil první slib prezidenta národnímu shromážd�?ní.

Teprve pak mohl vyzvednout manželku Charlottu ve veleslavínském sanatoriu. Po�?átkem roku 1921 Masaryk p�?ekonal nebezpe�?nou trombózu, která vyvolala vážné obavy o jeho život. Manželka Charlotta se ale již nezotavila ze své t�?žké nemoci a 13. kv�?tna 1923 zem�?ela. Již za její nemoci p�?evzala dcera Alice roli �??první dámy�?? a zodpov�?dnost za prezidentskou �??domácnost�??, mimo svého angažmá v �?eskoslovenském �?erveném k�?íži, který založila.

Masaryk vybudoval jeden z moderních a vysp�?lých států mezivále�?né Evropy. Pokud jeho síly dovolily, p�?ispíval i k jeho dalšímu rozvoji. V Benešovi m�?l ideálního ministra zahrani�?í. Další spojenec Štefánik, ministr obrany, zahynul v kv�?tnu 1919 když jeho letadlo nad Bratislavou sest�?elily vlastní jednotky. Rašín, ministr financí, Masarykův bývalý protivník ale nyní spolehlivý spojenec, p�?ed�?asn�? zem�?el 1923 na následky atentátu. Ve Švehlovi (Agrární strana), p�?edsedovi vlády, m�?l dalšího spojence. Ale Kramá�? (Národn�? demokratická strana), se stal novým politickým odpůrcem i když zůstali osobními p�?áteli.

V �?íjnu 1923 byl Masaryk jako prezident p�?ivítán ve Francii, Belgii a Británii, na výro�?ní cest�? k p�?tiletému výro�?í vzniku �?SR. Prezidentem byl zvolen i 24. kv�?tna 1934, po�?tvrté a naposledy i p�?es špatný zdravotní stav. 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů a zůstal na zámku v Lánech.

Masarykova osoba bývá spojována s pouze s obdobím první republiky, a�?koli zna�?nou �?ást svého díla vykonal již p�?ed ní. Masaryk byl ozna�?en za �??Prezidenta Osvoboditele�??. Ješt�? za jeho života, k jeho osmdesátým narozeninám, se národní shromážd�?ní usneslo na zákon�? �??Masaryk se zasloužil o stát�??. Když �??Tatí�?ek Masaryk�?? 14. zá�?í 1937 zem�?el, zem�?el pro jeho obdivovatele symbol morální velikosti a velké autority.

Obsah p�?evzat z encyklopedie Wikipedia

Permalink

Malina

05.24.09

Tomáš Garrigue Masaryk

Leave a Comment

Rubriky

Meta