05.22.09
J.S.Bach
Johan Sebastian Bach (Johann Sebastian Bach) byl za svého života cenÄ?n jako výborný varhanÃk, nebyl vÅ¡ak uznávaným a slavným skladatelem.Dnes platà Johan Sebastian Bach za jednoho z nejvÄ?tÅ¡Ãch hudebnÃků vůbec, jeho dÃlo je pevným základem, na nÄ?mž budujà dalšà generace své umÄ?nÃ.
Datum narozenÃ:
21. bÅ?ezna 1685
MÃsto narozenÃ:
Eisenach, Durynsko
Datum úmrtÃ:
28. Ä?ervence 1750
MÃsto úmrtÃ:
Leipzig, NÄ?mecko
ŽIVOTOPIS:
Johan Sebastian Bach (Johann Sebastian Bach) â?? a jeho mládÃ.
Johan Sebastian Bach (Johann Sebastian Bach) se narodil 21. bÅ?ezna 1685 v mÄ?steÄ?ku Eisenach v Durynsku. Jeho otec Johann Ambrosius, tam byl dvornÃm hudebnÃkem. Prvnà zkuÅ¡enosti ve hÅ?e na klávesové nástroje a na housle tedy zÃskal u svého otce. Jenže otce ztratil již v deseti letech, a protože matka mu také brzy zemÅ?ela â?? dokonce jeÅ¡tÄ? o rok dÅ?Ãve, ujal se ho staršà bratr, který již byl ženatý a varhaniÄ?il v Ohrdrufu.
V novém domÄ? pokraÄ?oval malý Johan Sebastian Bach ve studiu. Když mu bylo patnáct let, musel již zaÄ?Ãt vydÄ?lávat. OdeÅ¡el do Lüneburgu, kde působil v chlapeckém sboru jako zpÄ?vák. Takové sbory byly tenkrát obvyklé ve vÄ?tÅ¡inÄ? chrámů. Po ztrátÄ? chlapeckého hlasu vÅ¡ak musel sbor opustit. Ä?lenové rodiny Bachů, působÃcÃch v durynských mÄ?steÄ?kách a obcÃch, mÄ?li pÄ?kný zvyk. Udržovali vzájemné rodinné vztahy a jednou v roce poÅ?ádali svůj sjezd. PÅ?átelské vztahy mÄ?ly tu výhodu, že jednotlivà Ä?lenové se navzájem upozorÅ?ovali na uprázdnÄ?ná mÃsta. TÃmto způsobem se Johan Sebastian Bach dozvÄ?dÄ?l o varhanickém mÃstÄ? v Arnstadtu.
PonÄ?vadž vÅ¡ak chrámové varhany jeÅ¡tÄ? nebyly dostavÄ?ny, vydal se do Výmaru, kde se stal dvornÃm hudebnÃkem. Ve Výmaru nezůstal Johan Sebastian Bach dlouho. V srpnu roku 1703 nastoupil jako varhanÃk v Arnstadtu. Ve svém povolánà se snažil neustále zdokonalovat. Byl neobyÄ?ejnÄ? pracovitý, studoval a trpÄ?livÄ? opisoval dÃla cizÃch mistrů, takže mu neuÅ¡lo, co kde bylo v hudbÄ? nového.
Johan Sebastian Bach â?? a obdobà vrcholu jeho tvorby.
Postupem Ä?asu si Johan Sebastian Bach brzy zÃskal povÄ?st výborného virtuosa a improvizátora ve hÅ?e na varhany a cembalo. Jako by si ani nebyl vÄ?dom svého mimoÅ?ádného nadánÃ. Tvrdil, že kdyby každý tolik a tak vytrvale pracoval, byl by stejnÄ? dokonalý. Johan Sebastian Bach byl varhanÃkem také v Mühlhausenu, ale nevydržel tam déle než rok. DoÄ?kal se tam vÅ¡ak jednoho úspÄ?chu, jakých za svého života mnoho neužil: prvého vytiÅ¡tÄ?nà jedné ze svých skladeb.
Po Mühlhausenu následoval opÄ?t Výmar - mladý umÄ?lec tam nastoupil do služeb vládnoucÃho vévody jako houslista i jako varhanÃk. V dobÄ? tamÄ?jÅ¡Ãho pobytu Johan Sebastian Bach horlivÄ? komponoval. Seznamoval se blÞe s italským hudebnÃm umÄ?nÃm, které na rozhranà 17. a 18. stoletà rozkvetlo novým kvÄ?tem. Seznámenà s italskou hudbou ho pochopitelnÄ? podnÃtilo k vlastnà tvorbÄ? podobných forem.
Jeho vÅ¡estranné umÄ?nà nezůstalo nepovÅ¡imnuto, v roce 1714 byl povýšen na koncertnÃho mistra. Ctižádost mladého muže mÄ?la vÅ¡ak vyššà cÃle: byl by se rád stal kapelnÃkem. Když se toto mÃsto pozdÄ?ji uvolnilo a vévoda pro nÄ?j vybral jiného hudebnÃka, cÃtil Bach, že mu bylo ukÅ?ivdÄ?no. Jeho žádost o okamžité propuÅ¡tÄ?nà vyvolala prudký konflikt s vévodou.
RozhoÅ?Ä?ený Bach svou žádost neodvolal a odeÅ¡el. Nové působiÅ¡tÄ? nalezl opÄ?t u dvora, ve mÄ?stÄ? Köthenu. Na tomto mÃstÄ? se Johan Sebastian Bach vÄ?noval hojnÄ? cembalu. Napsal anglické suity, Francouzské suity a obsáhlou sbÃrku preludià a fug ve vÅ¡ech tóninách. Doba Bachova působenà v Köthenu dala vzniknout také jiné než instrumentálnà hudbÄ? klavÃrnÃ. Jsou to slavné Sonáty pro sólové housle a Sonáty pro sólové violincello. Ale dobrá doba skonÄ?ila, jakmile se vévoda oženil.
Jeho manželka nemÄ?la pro hudbu porozumÄ?nà a vévoda zmÄ?nil své zájmy a pÅ?estal se o Bacha zajÃmat. V kvÄ?tnu roku 1723 nastoupil Johan Sebastian Bach své poslednà a nejdelšà zamÄ?stnánÃ, tomášský kantorát v Lipsku. Lipsko bylo už tenkrát hudebnÃm stÅ?ediskem a chlapecký zbor kostela sv. Tomáše byl významný.
Johan Sebastian Bach â?? a jeho soukromý život.
Už za Bachova života se doba pozvolna pÅ?iklánÄ?la ke tvorbÄ? jednoduššÃ, melodiÄ?tÄ?jšà a poslechovÄ? snáze pÅ?Ãstupné. Skladatel tÄ?žce nesl tento obrat a zůstal vÄ?ren svému slohu. NezmÃnili jsme se témÄ?Å? o BachovÄ? soukromém životÄ?. VÃme toho jen velmi málo.
Johan Sebastian Bach byl dvakrát ženatý, podruhé s Annou Magdalenou a mÄ?l dvacet dÄ?tÃ. Z jeho synů se Ä?tyÅ?i stali proslulými hudebnÃky. Byli to Wilhelm Friedman, Carl Philipp Emanuel, Johann Christoph a nejmladšà Johann Christian.
Z Bachovi tvorby je mnoho nenávratnÄ? ztraceno. Johan Sebastian Bach byl za svého života cenÄ?n jako výborný varhanÃk, ale nebyl uznávaným a slavným skladatelem. Když roku 1750 zemÅ?el nevÄ?novala tomu veÅ?ejnost žádnou pozornost.
Johan Sebastian Bach â?? a jeho tvorba.
Dnes platà Johan Sebastian Bach za jednoho z nejvÄ?tÅ¡Ãch hudebnÃků vůbec, jeho dÃlo je pevným základem, na nÄ?mž budujà dalšà generace své umÄ?nÃ. DÃlo Chrámové kantáty: MatouÅ¡ovy a Janovy, VánoÄ?nà oratorium, MÅ¡e h moll. Skladby varhanÃ: preulidia, toccaty, fugy, fantazie a chorálnà pÅ?edehry.
Skladby klavÃrnÃ: anglické suity, francouzské suity a party. Komornà sonáty pro sólové housle a violoncello: Braniborské koncerty. Z naÅ¡eho pohledu byl Johann Sebastian Bach velikánem, který ve svých skladbách shrnul a uzavÅ?el celou epochu hudebnÃho vývoje nazývanou dnes baroko.
Johan Sebastian Bach nenà jediným skladatelem tohoto obdobÃ, který je takto hodnocen. PodobnÄ? shrnujÃcà a zásadnà dÃlo vytvoÅ?il Bachův krajan Georg Friedrich Händel. Oba skladatelé nemÄ?li spoleÄ?ný jen původ. Narodili se ve stejném roce (1685) a i závÄ?r jejich života byl ironià osudu obdobný - oba oslepli a zemÅ?eli na následky operace anglického “okulisty” Johna Taylora. Jejich životnà osudy jsou vÅ¡ak rozdÃlné a i jejich skladatelské odkazy se spÃÅ¡e doplÅ?ujÃ, než by se vzájemnÄ? pÅ?ekrývaly.
Johan Sebastian Bach nenapsal ani jednu operu. Ve skromných pomÄ?rech nÄ?meckých zámeckých kapel k tomu ani nemÄ?l pÅ?Ãležitost. V centru jeho tvorby stojà dÃla duchovnÃ, zejména kantáty, kterých se dochovalo pÅ?es dvÄ? stÄ?.
NeménÄ? významné jsou vÅ¡ak Bachovy skladby pro klávesové nástroje, varhany nebo cembalo; již jsme se zmÃnili o tom, že ve své dobÄ? byl vÃce uznáván jako varhanÃk. Důležité jsou také jeho skladby komornà a orchestrálnÃ, k tÄ?m nejslavnÄ?jÅ¡Ãm z nich dnes patÅ?à právÄ? Braniborské koncerty.
Braniborské koncerty i ostatnà Bachova koncertantnà dÃla vycházejà spÃÅ¡e z tradice benátské, kterou reprezentujà skladatelé Antonio Vivaldi a Tomaso Albinoni. Johan Sebastian Bach zemÅ?el jako vážený lipský kantor, jeho dÃlo vÅ¡ak bez výjimky upadlo v zapomnÄ?nÃ.
Skladby z otcovy pozůstalosti zdÄ?dili synové, jen Ä?ást z nich se vÅ¡ak dochovala dodnes. Prvnà knihu o Bachovi, která byla znamenÃm poÄ?ÃnajÃcÃho zájmu o mistrovo dÃlo, napsal a v roce 1802 v Lipsku vydal Johann Nikolaus Forkel. PÅ?ÃznaÄ?né je, že nemÄ?l ani ponÄ?tà o existenci sbÃrky koncertů, které pozdÄ?ji dalšà bachovský badatel Philipp Spitta nazval Braniborskými.
SkuteÄ?ným zlomem v zájmu o Bachovo dÃlo vÅ¡ak bylo až provedenà MatouÅ¡ových paÅ¡ijà Felixem Mendelssohnem-Bartholdym v BerlÃnÄ? v roce 1829. PÅ?estože od té doby už uplynulo mnoho vody, dÃlo Johanna Sebastiana Bacha objevujeme dodnes.