05.09.09

Jak se u�?it, p�?itom se soust�?edit a n�?co se nau�?it?

Posted in Redakce at 17.06 od admin

Jak se u�?it
aneb trocha studentské psychologie

Upozorn�?ní: tento text je pouze orienta�?ní a zna�?n�? zhušt�?ný, na Internetu a v knihách lze najít hodn�? dalších informací. Zdrojem byly p�?edevším vlastní zkušenosti a matné vzpomínky na p�?ednášky a skripta z psychologie.

Lidské myšlení je dodnes krajinou neprobádanou a navíc každý �?lov�?k je v tomto ohledu jiný, ale existují ur�?ité ov�?�?ené postupy zacházení s lidskou psýché, které fungují nebo alespo�? �?áste�?n�? fungují u v�?tšiny lidí.
Krátkodobá pam�?ť

V�?tšina studentů ur�?it�? pozorovala, že na za�?átku zkouškového období, kdy se mozek probírá ze semestrálního zimního spánku, je velmi t�?žké udržet pozornost a p�?inutit mozek n�?co d�?lat, ale v průb�?hu zkouškového období se postupn�? tento důležitý orgán vycepuje k neuv�?�?itelným výkonům. Je to tím, že mozek, stejn�? jako jiné sou�?ásti �?lov�?ka, je nutné procvi�?ovat, aby co nejoptimáln�?ji plnil svou funkci. Je tomu tak ze stejného důvodu, pro�? sportovec musí tvrd�? trénovat své svaly, motoriku atd., aby na závod�? podal co nejlepší výkon. Udává se, že již po 3 - 4 dnech “klidu” velmi znateln�? klesá schopnost mozku pamatovat si a logicky usuzovat. Procvi�?ování mozku údajn�? má velký vliv také na duševní zdraví a �?ilost v pokro�?ilém v�?ku, tedy �?lov�?k, který svůj mozek zam�?stnává i ve stá�?í, má v�?tší nad�?ji, že za�?ne duševn�? stárnout mnohem pozd�?ji. Studenta by ovšem m�?lo zajímat p�?edevším to, že pokud svůj mozek pravideln�? důkladn�? zam�?stnává, pak zvládá zkouškové období mnohem snadn�?ji.

Mozek ke svému správnému fungování pot�?ebuje také odpo�?inek (tento fakt v�?tšina lidí slyší velmi ráda). Proto by �?asový plán u�?ení m�?l vypadat p�?ibližn�? takto:

U�?íme se po dobu 15 - 25 minut (podle složitosti u�?iva). V této fázi aktivního u�?ení používáme p�?edevším levou mozkovou hemisféru, která má v mozku na starost p�?edevším logické myšlení a také pam�?ť. Po uplynutí této doby prudce klesá koncentrace a mozek pot�?ebuje p�?estávku. V této p�?estávce (alespo�? 5 minut), tedy ve fázi odpo�?inku, se pokoušíme co nejvíce zapojovat pravou mozkovou hemisféru, kde sídlí p�?edevším fantazie, tvo�?ivost a vůbec všechny “nelogické” lidské vlastnosti. Můžeme poslouchat hudbu, zpívat, kreslit (�?ím nesmysln�?ji, tím lépe), tan�?it, protáhnout svaly, umýt nádobí, … Důležité je, aby v této fázi odpo�?ívala ta �?ást naší osobnosti, která má na starosti u�?ení, osv�?d�?il se p�?edevším aktivní odpo�?inek (zam�?stnáváme se fyzicky). Po fázi odpo�?inku následuje op�?t fáze intenzivního u�?ení, pak další fáze odpo�?inku, atd., a pokud �?lov�?k postupuje takto, dokáže se b�?hem dne (s p�?estávkami na jídlo a další biologické pot�?eby) nau�?it neuv�?�?itelné množství látky.

N�?kte�?í studenti se b�?hem krátké doby pokoušejí dohnat své dosavadní “flákání” a u�?í se ve dne v noci (p�?ípadn�? jenom v noci, ve dne se p�?ece dá d�?lat tolik p�?íjemn�?jších v�?cí). Okrádají se o spánek a �?íkají si, že po zkouškách to doženou. Jenže unavený mozek nedokáže pracovat tak hekticky, jak by m�?l, pot�?ebuje totiž pravidelnou regeneraci. K této regeneraci dochází b�?hem spánku, a to pouze v jeho ur�?itých fázích (tzv. REM spánek, doba, kdy se nám také zdají sny). Jestliže spíme jen krátce, p�?erušovan�? nebo pod vlivem všeobecn�? oblíbených prášků na spaní, pak k t�?mto fázím vůbec nebo tém�?�? vůbec nedochází a my se probouzíme n�?kdy dokonce unaven�?jší než p�?ed spaním. Zvlášt�? t�?sn�? p�?ed zkouškou mozek vyžaduje důkladný odpo�?inek.

Další v�?c, kterou mozek pot�?ebuje, je výživa. �?lov�?k intenzívn�? využívající svůj mozek by m�?l mít dostate�?ný p�?ísun tekutin na bázi vody, živin, vitamínů, minerálů, n�?kterých stopových prvků a kyslíku.

Co se tekutin tý�?e, doporu�?ují se iontové a vitamínové nápoje, minerálky, stolní vody, džusy, bylinkové �?aje (pozor, n�?které byliny mají “uklid�?ující” ú�?inky, rovn�?ž na marihuanu a podobné byliny rad�?ji zapome�?te), dobrý je také �?erný nebo zelený �?aj (�?aj, zvlášt�? �?erný, obsahuje také kofein a další povzbuzující látky, zelený má oproti �?ernému �?aji tu výhodu, že tolik nezvyšuje krevní tlak). Káva není špatná, ale p�?íliš zvyšuje krevní tlak, což může mít špatný vliv na koncentraci. Nejlepší je b�?hem dne tyto druhy nápojů st�?ídat. Alkoholické nápoje se vyzna�?ují velmi nízkým obsahem vody, proto z hlediska výživy mozku nemají význam, alkohol dokonce má na průb�?h u�?ení velmi špatný vliv.

Pro�? je voda tak důležitá? P�?edevším proto, že urychluje regeneraci mozkových bun�?k, urychluje p�?ísun živin do mozku, má z�?ejm�? kladný vliv na chemické procesy probíhající v mozku p�?i u�?ení atd. Mozek se ve skute�?nosti nedotýká lebe�?ní kosti, ale je obklopen mozkomíšní tekutinou a ke svému okolí upevn�?n pružnými vazy. Jestliže hladina této tekutiny následkem dehydratace (nedostatku tekutin na bázi vody v organismu) poklesne, výkon mozku se zhorší (p�?edevším schopnost koncentrace) a p�?i delším trvání tohoto stavu dochází k duševní únav�?, nežádoucím psychickým jevům až k úporným bolestem hlavy.

Pot�?ebné živiny, vitamíny, minerály a stopové prvky lze získat samoz�?ejm�? chemicky polykáním různých tablet, ale levn�?jší a zdrav�?jší zdroje jsou p�?ímo v potrav�?. Není náhodou, že sou�?ástí různých studentských sm�?sí bývají o�?íšky, ať už vlašské, lískové, kešu, para, kokosové (burské o�?íšky neboli podzemnice olejná ve skute�?nosti nejsou o�?echy, jediné, �?ím se jim celkem blíží, je obsah tuku). O�?íšky totiž obsahují vysoké množství vitamínu B, který má velmi dobrý vliv zejména na funkci pam�?ti. Jeho velkou výhodou je fakt, že tímto vitamínem se prakticky nelze p�?edávkovat. Dalším důležitým vitamínem (mimo jiné i pro schopnost koncentrace) je vitamín C, který najdeme v ovoci a zelenin�?. Sušené ovoce také obsahuje vitamín C, ale ne již v takovém množství jako v �?erstvém stavu. Ze stopových prvků můžeme vyzdvihnout nap�?íklad jód, fosfor, zinek a selen, dobrým zdrojem stopových prvků jsou nap�?íklad ryby. Důležité jsou samoz�?ejm�? i ostatní vitamíny a živiny, mozek se nedá ošidit o nic. Doporu�?uje se zobat také nap�?íklad slune�?nicová nebo dý�?ová semínka, rozinky apod. Jediným nebezpe�?ím je potom jisté narůstání hmotnosti t�?lesné schránky, což lze vy�?ešit aktivním odpo�?inkem v p�?estávkách mezi u�?ením.

Kyslík pot�?ebují všechny bu�?ky lidského t�?la, a každý �?lov�?k tuto chemikálii poctiv�? dodává dýcháním, �?ást kyslíku také získáváme p�?es kůži. Proto je vhodné p�?i u�?ení �?asto v�?trat (pokud ovšem venku není ješt�? horší vzduch než v místnosti). Nedostatek kyslíku má negativní vliv zejména na koncentraci, a také mozkové bu�?ky, stejn�? jako všechny ostatní bu�?ky v t�?le, p�?i omezení p�?ísunu kyslíku rychleji stárnou a d�?íve umírají. Ku�?áci prominou, ale te�? musím napsat pár slov proti jejich zlozvyku. Zplodiny z kou�?e se dostávají do krve a “vraždí” �?ervené krvinky (ve skute�?nosti jde op�?t o chemickou reakci), jejichž úkolem je také distribuovat kyslík všude, kde je zapot�?ebí. Ku�?áci prohlašují, že kou�?ení jim umož�?uje se lépe soust�?edit, ale ve skute�?nosti jde o potla�?ování abstinen�?ního syndromu, který je pro schopnost koncentrace také nep�?íliš prosp�?šný.

P�?i práci s krátkodobou pam�?tí se projevuje n�?kolik faktorů:

1. Faktor prvotního efektu: to, co slyšíme nebo �?teme nejd�?ív, nám obvykle lépe utkví v pam�?ti.
2. Faktor kone�?ného efektu: to, co slyšíme nebo �?teme až ke konci, si dob�?e pamatujeme (”probuzení” na konci p�?ednášky).
3. Faktor asociace: to, co nám p�?ipomíná n�?co známého nebo co navazuje na již zapamatované, se snadn�?ji nau�?íme.
4. Faktor výjime�?nosti: zvláštní a z normálu vybo�?ující na sebe upozor�?uje a snadn�?ji se pamatuje.
5. Faktor koncentrace: jen tehdy, když se dokážeme na u�?ení soust�?edit, dostaví se žádaný výsledek.
6. Faktor motivace: �?ím více si chceme zapamatovat, tím více si skute�?n�? zapamatujeme.

Všechny tyto faktory se ve fázi aktivního u�?ení pokoušíme co nejlépe využít:

* na za�?átek fáze za�?adíme to nejt�?žší, nejnov�?jší u�?ivo, na konci toto u�?ivo zopakujeme (faktor prvotního a kone�?ného efektu),
* látku se u�?íme tak, aby na sebe vzájemn�? navazovala (faktor asociace, už Komenský v�?d�?l, že máme postupovat od známého k neznámému),
* v textu se pokoušíme vyzvednout klí�?ové pojmy (faktor výjime�?nosti),
* ve chvíli, kdy zjistíme, že se nedokážeme na u�?ivo soust�?edit, ukon�?íme fázi aktivního u�?ení a necháme mozek odpo�?inout (faktor koncentrace),
* p�?ed samotným “šprtáním” si ujasníme, jak důležité je získat tyto nové v�?domosti a znalosti (faktor motivace - tu zkoušku pot�?ebujeme, budeme to v život�? pot�?ebovat, zajímá nás to, …).

Protože každý �?lov�?k myslí a u�?í se jiným způsobem, m�?li bychom v�?d�?t, jestli máme více rozvinutou spíše “obrazovou” nebo “zvukovou” pam�?ť. Podle toho volíme i způsob u�?ení. Může nám vyhovovat spíše pro�?ítání a prohlížení materiálů, n�?kdo si lépe pamatuje, pokud si bokem d�?lá na papír poznámky, nebo si dokonce musí text �?íst nahlas, aby z n�?ho n�?co pochytil. Doporu�?uje se nejd�?ív si text p�?e�?íst a získat celkový p�?ehled o jeho struktu�?e, �?len�?ní na �?ásti a obsahu t�?chto �?ástí, potom se v�?novat jednotlivým logickým �?ástem a potom je op�?t spojit do celku. Pokud se jedná o u�?ivo logicky �?len�?né, lepších výsledků jak p�?i používání, tak i pro délku doby, po kterou si je pamatujeme, dosáhneme, když se u�?íme této logické struktu�?e (pro�? tomu tak je, z �?eho je to odvozeno, …), než kdybychom se u�?ili prost�? nazpam�?ť.

Pro u�?ení bychom m�?li mít vyhrazen prostor, kde jsme zvyklí se u�?it a kde není nic, co by nás rozptylovalo. N�?kdo pohodln�? sedí a materiály má rozložené všude kolem sebe (na zemi je místa dost), jiný zase p�?i u�?ení musí chodit po místnosti (zde pravd�?podobn�? hraje roli pot�?eba rytmu, který vybuzuje mozek k �?innosti).
Dlouhodobá pam�?ť

Ve chvíli, kdy získáváme nové informace (na p�?ednášce, v materiálech, …), si z nich okamžit�? dokážeme zapamatovat asi 75 % (prům�?rn�?; záleží na typu informací a spoust�? dalších faktorů). B�?hem následujících 10 minut dochází k asociacím s již zapamatovanými a bezpe�?n�? uloženými informacemi a množství zapamatované informace se zvyšuje na 90-95 %. Po t�?chto 10 minutách za�?íná působit destruktivní faktor zvaný zapomínání a do 24 hodin klesne množství zapamatované informace na 3-4 %.

Co bychom m�?li d�?lat, aby k tak drastické ztrát�? informací nedocházelo? Opakovat, opakovat, opakovat (nikoliv toto slovo, ale u�?ivo). Jestliže u�?ivo pravideln�? opakujeme, potom se do 3 m�?síců dostane do trvalé pam�?ti a ze zkouškového období se stane procházka růžovou zahradou. U lidí, o kterých se �?íká, že mají absolutní pam�?ť, proces opakování v mozku probíhá automaticky, podv�?dom�?, my ostatní musíme s mozkem tvrd�? pracovat.

Samotné opakování nemusí znamenat to, že bychom se n�?kolikrát týdn�? našprtali celou p�?ednášku, obvykle sta�?í do 10 minut od konce p�?ednášky si pomalu a důkladn�? pro�?íst zápisky nebo materiály, potom totéž provést do ve�?era (nap�?. �?etba na dobrou noc), a pak ješt�? n�?kolikrát týdn�? tak dlouho, dokud nedojdeme k záv�?ru, že u�?ivo máme již dostate�?n�? osvojeno (trvá n�?kolik týdnů až n�?kolik m�?síců). Velmi pomáhá také návaznost následujících p�?ednášek, lze zde využít faktoru asociace.

Zapomínání nemusí být jen kvantitativní (množství zapamatované informace se snižuje), ale také kvalitativní. Dochází k tzv. schematizaci, kdy p�?edstavy ztrácejí na p�?esnosti, narušení vazby mezi pojmy (ztráta asociace), narušení struktury v�?domostí.
Co se vlastn�? v mozku d�?je, když si chceme n�?co zapamatovat?

Jak jist�? ví každý absolvent st�?ední školy, veškeré duševní d�?je probíhají v šedé ků�?e mozkové skládající se z mozkových bun�?k neboli neuronů. Tyto neurony jsou vzájemn�? propojeny do jakési dynamické sít�?, vazby mezi nimi jsou různ�? silné. Zatímco u po�?íta�?e v pam�?ti striktn�? odd�?lujeme data a instrukce, v lidském mozku se jakýkoliv druh informace uloží stejným způsobem a to tak, že se zakóduje do struktury vazeb.

U�?ení se tedy projevuje zesilováním nebo navazováním vazeb mezi neurony. Jestliže zapamatovanou informaci nepoužíváme ani si ji neopakujeme, p�?íslušné vazby slábnou a informace je zapomínána. Opakování znamená zesilování a tvo�?ení nových vazeb (�?ím více cest k informaci vede, tím jednodušší a rychlejší je její vybavení), a také replikaci. �?asto používané informace jsou mnohonásobn�? replikovány v různých �?ástech mozku.

Samotné ukládání a vybavování informace probíhá elektrochemicky. Vazba mezi dv�?ma neurony je p�?i každém použití posílena, p�?i nepoužívání se oslabuje. P�?i vybavování je informace hledána p�?edevším pomocí siln�?jších vazeb, tedy, laicky �?e�?eno, �?asto používaná informace, ke které vedou silné vazby, se vybaví rychleji než informace nepoužívaná a neopakovaná.Jak se u�?it
aneb trocha studentské psychologie

Mozek ke svému správnému fungování pot�?ebuje také odpo�?inek (tento fakt v�?tšina lidí slyší velmi ráda). Proto by �?asový plán u�?ení m�?l vypadat p�?ibližn�? takto:

P�?i práci s krátkodobou pam�?tí se projevuje n�?kolik faktorů:

Všechny tyto faktory se ve fázi aktivního u�?ení pokoušíme co nejlépe využít:

Znáte to? Zkouška se neodvratn�? blíží, vy skoro nic neumíte a víte, že se stejn�? nic nenau�?íte? Ruší vás spolubydlící, otravuje vám život soused nebo jste jen ve stresu z n�?�?eho úpln�? jiného?

P�?esto se ale odhodláte usednout nad odpornou tlustou knihu s rozhodnutím n�?co se nau�?it. Ale ono to po�?ád nejde. Pokusíte se n�?jakým způsobem odreagovat, t�?eba na tenise, procházkou nebo ve fitcentru. Celá situace se opakuje a vy po�?ád nic neumíte. Blíží se ve�?er, va�?íte si nejrůzn�?jší elixíry v podob�? �?ajů a káv s mlékem. �?aj ale den neprodlouží a mléko v káv�? spíše uspává a vy zase nic neumíte.

Soust�?ed�?ní - jak na to?!

Sedíte u stolu, u�?íte se n�?co fakt důležitého, ale kolem projede tramvaj. Okamžit�? za�?nete p�?emýšlet, kolik takových tramvají asi denn�? projede kolem vaší koleje. Po p�?ti minutách ale zjistíte, že jste se cht�?li vlastn�? u�?it. To je jasný důvod toho, že jste nesoust�?ed�?ní. Ale můžete zůstat v pohod�?, není to n�?jaká úchylka, ale problém v�?tšiny mladých lidí.

Jak se za�?ít soust�?edit na u�?ení?

Pokud se chcete soust�?edit na n�?jaký text, nejprve se musíte nau�?it soust�?edit sami na své t�?lo. Ud�?lejte si ve svém pohodlí takový mali�?ký autogenní trénink. Zkuste se chvíli soust�?edit na teplý vzduch, který vdechujete, p�?emýšlejte o tom, jak vám proudí do plic. Uv�?domte si, že vzduch který vydechujete je p�?íjemn�? oh�?átý.

Pokra�?ovat můžete t�?eba navozováním tepla v jedné z kon�?etin. Opakujte si sami pro sebe nejmén�? šestkrát to, �?eho chcete dosáhnout, na co se chcete soust�?edit. Pokud se dokážete soust�?edit na své vlastní t�?lo, nem�?l by pro vás být problém nep�?emýšlet p�?i u�?ení o n�?�?em jiném.

N�?které známé techniky u�?ení

Psychologové tvrdí, že si snáze zapamatujete v�?ci, které si podv�?dom�? p�?edstavíte. Pokud jste již zcela soust�?ed�?ni, není problém si p�?i u�?ení p�?edstavovat v�?ci související s tématem. N�?kdo se toho víc nau�?í psaním. Jiný se u�?í v pyžamu v posteli. Nikdo ješt�? nevymyslel p�?esná pravidla, kterých se p�?i u�?ení držet. Nikde není napsáno, zda se lépe u�?í ráno nebo ve�?er.

Metody ukládání do pam�?ti

T�?I ST�?DIA PAM�?TI:

* kódování (uložení důležitých informací do pam�?ti), následuje
* uchovávání (podržení v pam�?ti - p�?edstavte si pod pojmem n�?co konkrétního) a kone�?n�?
* vybavování (opakování je matka moudrosti).

V�?tšina informací, které b�?hem života �?lov�?k získá, se ukládá do pracovní pam�?ti. Ta slouží jako prostor pro mentální operace a je jakousi p�?estupní stanicí k dlouhodobé pam�?ti. Nov�? p�?íchozí informace a �?as vyt�?s�?ují ty starší a tak probíhá p�?irozený proces zapomínání. K p�?enosu do dlouhodobé pam�?ti může docházet nap�?íklad opakováním. Dlouhodobou pam�?t si můžete cvi�?it nap�?íklad vybavováním krátkých zpráv, které jste vid�?li v�?era ve�?er v televizi.

Jednou z nejznám�?jších technik pro uložení do dlouhodobé pam�?ti je metoda PQRST. Její název je odvozen od po�?áte�?ních písmen Preview (p�?ehled), Question (otázka), Read (�?tení), Self-recitation (opakování) a Test (zkouška). V první etap�? si projd�?te u�?ební materiál - získejte základní p�?edstavu o tom, co se budete u�?it. Tady byste m�?li v�?novat speciální pozornost nadpisům a stru�?ným souhrnům na konci kapitol. Studenti si b�?hem první �?ásti této metody zorganizují u�?ivo.

Druhou (otázka), t�?etí (�?tení) a �?tvrtou (opakování) etapu je možno použít u každ�?ho v�?tšího oddílu kapitoly v průb�?hu �?tení. Do otázek si p�?eve�?te názvy oddílů a pokuste se na n�? odpovídat v �?tecí �?ásti. P�?i opakování si vybavte hlavní myšlenku. Já osobn�? si myslím, že je to dobrá metoda, když si na ni zvyknete.

Další známou metodou u�?ení je SQ4R. Ta by se vám už podle názvu m�?la zdát rozhodn�? lepší, protože ji vynalezli Ameri�?ani. Zapamatovat si ji můžete podle krátkého schématu:

SURVEY prozkoumání
QUESTION ptaní se
READ - �?tení
REFLECT - p�?emýšlení
RECITE - hlasité opakování
REVIEW rekapitulace

Je vhodné u�?it se to, �?emu rozumíme. Doporu�?uje se také studovat bezprost�?edn�? poté, co jste byli seznámeni s novou látkou. Důležitost se klade na pravidelnost u�?ení a vzájemné zkoušení t�?eba se spolubydlícím.

Doufám, že vám bude n�?která metoda užite�?ná. Pokud jste tak ješt�? neud�?lali, tak se za�?n�?te v�?as u�?it. P�?eji vám hodn�? št�?stí.

Martin Ká�?a

Permalink

Malina

05.09.09

Jak se u�?it, p�?itom se soust�?edit a n�?co se nau�?it?

Leave a Comment

Rubriky

Meta