03.11.09
Boj proti drogám je fiaskem. SvÄ?t jedná, kudy dál
![]()
V roce 1998 se na mimoÅ?ádném zasedánà v New Yorku seÅ¡li zástupci Valného shromáždÄ?nà OSN, aby projednali strategii boje proti drogám na pÅ?ÃÅ¡tÃch deset let. Jednánà pod sloganem “SvÄ?t bez drog: lze to dokázat” pÅ?iÅ¡lo s deklaracÃ, která slibovala bÄ?hem deseti let výraznÄ? snÞit jak nabÃdku, tak poptávku po drogách.
O dekádu pozdÄ?ji se poÄ?et lidà konzumujÃcÃch drogy udržuje na 200 milionech, produkce kokainu vzrostla o pÄ?t procent a produkce heroinu o dvacet procent. Výnos z obchodu s drogami odhaduje OSN na 320 miliard dolarů roÄ?nÄ? a kolabujà kvůli nim státnà struktury v Africe, Latinské Americe i Asii.
A svÄ?t nynà hledà smÄ?rem k VÃdni, kde se dnes scházejà ministÅ?i Ä?lenských zemà Komise OSN o narkotických drogách (CND), aby snahy za poslednÃch deset let zhodnotili a pÅ?edstavili plán postupu pro pÅ?ÃÅ¡tà dekádu.
A pÅ?estože se jedná o deklaraci, která je nezávazná, stala se pÅ?edmÄ?tem ostrého sporu na svÄ?tové i evropské scénÄ?. Ä?esko bylo coby pÅ?edsednická zemÄ? pÅ?Ãmo u zdroje.
Souvislosti:
* Armáda v Ciudad Juárez. Násilà gangů se pÅ?elilo do USA
* Šéf protidrogové: Marihuana? I svÄ?t zpÅ?ÃsÅ?uje pohled
* NejvÄ?tšà pÄ?stitelé marihuany: Mexiko, Paraguay, USA
Zubatá deklarace
“My v EvropÄ? jsme zvyklà OSN troÅ¡ku podceÅ?ovat. Ale zbytek svÄ?ta to bere straÅ¡nÄ? vážnÄ?,” Å?ekl AktuálnÄ?.cz o zdlouhavém procesu pÅ?Ãpravy deklarace národnà protidrogový koordinátor a vyjednavaÄ? za Ä?R Kamil Kalina. “PÅ?isuzujà tomu opravdu obrovský význam. Chodily za námi delegace nevládnÃch organizacà a vysvÄ?tlovaly, jak moc to potÅ?ebujÃ.”
Libanon marihuana
NejvÄ?tšà pÄ?stitelé marihuany jsou zastánci tvrdého pÅ?Ãstupu: Mexiko a USAvÄ?tšà obrázekZdroj: Reuters
Mnozà se mohou pozastavovat nad tÃm, v Ä?em může být důležitá deklarace OSN, organizace, která je Ä?asto oznaÄ?ována jako “bezzubá”. Kdo se tak ptá, vÅ¡ak zapomÃná, že je to v mnoha konÄ?inách jediná multipolárnà mocnost s politickými pravomocemi.
Podle Kaliny nevládnà organizace vidà v pÅ?ipravované deklaraci biÄ? na své vlastnà vlády ve tÅ?etÃm svÄ?tÄ?. Vznikne nástroj, pomocà kterého bude možné politiky nutit, aby splnili to, k Ä?emu se zavázali.
Válka proti drogám vs redukce škod
SvÄ?t se v debatÄ? o narkotikách polarizuje zejména na ose, jejÞ jednu Ä?ást tvoÅ?à zastánci tvrdého pÅ?Ãstupu a tzv. “války proti drogám”, jako jsou Japonsko, Rusko, Kolumbie nebo Spojené státy.
Na druhé stranÄ? je blok reprezentovaný zejména Evropskou uniÃ, která sice policejnà akce a boj s pÅ?ekupnÃky neopomÃjÃ, důraz vÅ¡ak klade pÅ?edevÅ¡Ãm na prevenci, léÄ?bu a takzvanou harm reduction (redukci Å¡kod), tedy snahy o zajiÅ¡tÄ?nà “zdravých narkomanů” poskytovánÃm Ä?istých jehel Ä?i dalÅ¡Ãho “nádobÃÄ?ka”.
Podle odbornÃků zde jde o dva ideologické pÅ?Ãstupy. Jeden se - podobnÄ? jako heslo OSN z roku 1998 - domnÃvá, že je možné vytvoÅ?it svÄ?t bez drog. Druhý pÅ?iznává, že zde vždy budou a je nutné se s nimi nauÄ?it nÄ?jak žÃt.
Drogy v Ä?R:
extoška
Roku 2007 vydáno 160,8 milionu KÄ? (28,8 %) na prosazovánà práva
152,6 mil. KÄ? (27,4 %) na léÄ?bu
141,0 mil. KÄ? (25,3 %) na harm reduction
48,7 mil. KÄ? (8,7 %) na primárnà prevenci
20,5 mil. KÄ? (3,7 %) na následnou péÄ?i
Celkem 557,6 mil. KÄ?
Nelegálnà drogu v dospÄ?lé populaci vyzkouÅ¡ela pÄ?tina osob
Mezi 30,9 tisÃce problémovÄ? závislých je cca 20,9 tisÃce uživatelů pervitinu a cca 10 tisÃc uživatelů
opiátů.
Zdroj: Národnà monitorovacà stÅ?edisko pro drogy a drogové závislosti, údaje za rok 2007 Ä?i nejnovÄ?jšà dostupné
“Dnes je svÄ?t bez drog vzdálenÄ?jšà než kdy dÅ?Ãve, produkce heroinu se zvedla o 20 procent a rozÅ¡ÃÅ?enà nelegálnÃch drog témÄ?Å? ve vÅ¡ech zemÃch od roku 1998 vzrostlo,” Å?ekl AktuálnÄ?.cz Peter Sarosi z MaÄ?arského institutu obÄ?anských svobod (HCLU), který propaguje zmÄ?nu této politiky.
NeúspÄ?Å¡né desetiletÃ
Že se toho mnoho za poslednÃch deset let nepodaÅ?ilo, pÅ?iznávajà i sami politici. NapÅ?Ãklad studie Evropské komise, která bude ve VÃdni pÅ?edstavena, nenaÅ¡la žádné důkazy, že by byl globálnà drogový problém v letech 1998 až 2007 zredukován a že by kontrola snÞila celosvÄ?tovou produkci Ä?i obchodovánÃ.
K mÃrnému zlepÅ¡enà údajnÄ? doÅ¡lo v bohatÅ¡Ãch státech, naopak situace se “prudce zhorÅ¡ila” pro nÄ?které jiné.
“OÄ?ekáváme, že jednánà dospÄ?je k závÄ?rům, jejichž prosazovánà bude úspÄ?Å¡nÄ?jÅ¡Ã, než se to stalo deklaraci z roku 1998, jejÞ úspÄ?chy jsou pÅ?inejmenÅ¡Ãm velmi Ä?ásteÄ?né a regionálnÄ? omezené,” stojà ve vyjádÅ?enÃ, jež v úterý AktuálnÄ?.cz zaslal Ä?eský ministr vnitra Ivan Langer, který jede do VÃdnÄ? reprezentovat stanovisko EU.
Až do poslednà chvÃle nebylo pÅ?itom jasné, zda se Evropská unie na spoleÄ?ném vystoupenà vůbec dohodne a Langer do hlavnÃho mÄ?sta Rakouska zamÃÅ?Ã.
StraÅ¡idelný termÃn
Hysterii zastánců tvrdšà linie vzbuzuje zejména taktika i termÃn harm reduction, který v politicÃch vyvolává dojem, že mohou být u voliÄ?ů obvinÄ?ni z propagace užÃvánà drog.
“TermÃn harm reduction narazil na odpor Itálie a Å védska, aÄ?koliv je to vÅ¡eobecnÄ? použÃvaný termÃn,” Å?Ãká Kalina. “Ä?lenské státy se nemohou dohodnout, zda se hlásÃ, nebo nehlásà k politice EU, kterou samy pÅ?ijaly. ProstÄ? Entropa.”
Entropa - Itálie
Itálie: jeden z “entropických” států. Nejen podle Davida Ä?erného, ale i podle Kamila KalinyvÄ?tšà obrázekZdroj: AktuálnÄ?.cz
PÅ?estože jsou Ä?isté jehly v mnoha amerických státech drogovÄ? závislým poskytovány, je odpůrcem jeho zaÅ?azenà do deklarace z VÃdnÄ? i administrativa nového amerického prezidenta Obamy. V oÄ?ekávaném politickém prohlášenà se tak kvůli tomuto tlaku souslovà neobjevÃ.
“Dostalo se to do stanoviska EU, i když ménÄ?krát a ménÄ? důraznÄ?, než by si pÅ?ála vÄ?tÅ¡ina zemà vÄ?etnÄ? Ä?R,” Å?Ãká Langer. “V politické deklaraci (celého CND) ten termÃn explicitnÄ? nenà a je nahrazen opisnou definicà a termÃnem “podpůrné služby” (support services).
Hysterie mÃsto fakt
Debata okolo harm reduction je podle aktivistů jednÃm z důkazů toho, že protidrogová politika nenà založena na ovÄ?Å?itelných faktech, ale na nepodložených spekulacÃch a neschopnosti a neochotÄ? vlád pÅ?iznat minulé chyby.
“Miliony drogovÄ? závislých jsou za mÅ?Þemi a stovky tisÃc uživatelů drog jsou nakaženy HIV a žloutenkou typu C, protože vlády se radÄ?ji zajÃmajà o tresty než o redukci Å¡kod,” tvrdà Sarosi.
“V mnoha zemÃch (poruÅ¡ovánà lidských práv drogovÄ? závislých ve vÄ?znicÃch je zdokumentováno napÅ?. v Rusku, Ä?ÃnÄ?, Indii, Kambodži nebo Vietnamu - pozn. red.) jsou Ä?asto osoby s drogovou závislostà umisÅ¥ovány do pracovnÃch táborů, násilnÄ? detoxifikovány nebo jinak trestány v nelidských podmÃnkách, a to v rámci takzvané léÄ?by závislosti.”
KrachujÃcà státy
FARC
Kolumbijské státnà úÅ?ady nefungujà už desÃtky let. Korupce a penÃze z drog jsou hlavnÃm důvodemvÄ?tšà obrázekAutor: FARC-EP
Dalšà nevýhody souÄ?asného pÅ?Ãstupu jsou zÅ?ejmé. ZemÄ? jako Mexiko, Kolumbie, Guatemala, Afghánistán nebo Guinea-Bissau jsou ohroženy v samém svém základu. Drogové násilà tu zabÃjà tisÃce lidà a korupce je tak velká, že státnÃm úÅ?ednÃkům nikdo nevÄ?Å?Ã.
Že americkou “válku proti drogám” v latinskoamerickém regionu kritizujà levicové režimy jako BolÃvie, Venezuela a Ekvádor, jsme si už zvykli. Nynà se k nim vÅ¡ak pÅ?idali i bývalà prezidenti spojenců USA - Mexika, BrazÃlie a Kolumbie.
Ernesto Zedillo, Fernando Henrique Cardoso a César Gaviria ve spoleÄ?ném prohlášenà prosazujà podobnou politiku jako EU. Na jednu stranu agresivnÄ? postupovat proti kÅ¡eftaÅ?ům s narkotiky, na druhou se zamÄ?Å?it na léÄ?bu, prevenci a harm reduction.