Malina » Boj proti drogám je fiaskem. SvÄ?t jedná, kudy dál

03.11.09

Boj proti drogám je fiaskem. SvÄ?t jedná, kudy dál

Posted in Redakce at 11.16 od admin

Roman Gazdíkhttp://im.sport.cz/380/113804-icon-1dh50.jpg
V roce 1998 se na mimoÅ?ádném zasedání v New Yorku seÅ¡li zástupci Valného shromáždÄ?ní OSN, aby projednali strategii boje proti drogám na pÅ?íštích deset let. Jednání pod sloganem “SvÄ?t bez drog: lze to dokázat” pÅ?iÅ¡lo s deklarací, která slibovala bÄ?hem deseti let výraznÄ? snížit jak nabídku, tak poptávku po drogách.
O dekádu pozdÄ?ji se poÄ?et lidí konzumujících drogy udržuje na 200 milionech, produkce kokainu vzrostla o pÄ?t procent a produkce heroinu o dvacet procent. Výnos z obchodu s drogami odhaduje OSN na 320 miliard dolarů roÄ?nÄ? a kolabují kvůli nim státní struktury v Africe, Latinské Americe i Asii.

A svÄ?t nyní hledí smÄ?rem k Vídni, kde se dnes scházejí ministÅ?i Ä?lenských zemí Komise OSN o narkotických drogách (CND), aby snahy za posledních deset let zhodnotili a pÅ?edstavili plán postupu pro pÅ?íští dekádu.

A pÅ?estože se jedná o deklaraci, která je nezávazná, stala se pÅ?edmÄ?tem ostrého sporu na svÄ?tové i evropské scénÄ?. Ä?esko bylo coby pÅ?edsednická zemÄ? pÅ?ímo u zdroje.

Souvislosti:

* Armáda v Ciudad Juárez. Násilí gangů se pÅ?elilo do USA
* Šéf protidrogové: Marihuana? I svÄ?t zpÅ?ísÅ?uje pohled
* NejvÄ?tší pÄ?stitelé marihuany: Mexiko, Paraguay, USA

Zubatá deklarace

“My v EvropÄ? jsme zvyklí OSN troÅ¡ku podceÅ?ovat. Ale zbytek svÄ?ta to bere straÅ¡nÄ? vážnÄ?,” Å?ekl AktuálnÄ?.cz o zdlouhavém procesu pÅ?ípravy deklarace národní protidrogový koordinátor a vyjednavaÄ? za Ä?R Kamil Kalina. “PÅ?isuzují tomu opravdu obrovský význam. Chodily za námi delegace nevládních organizací a vysvÄ?tlovaly, jak moc to potÅ?ebují.”

Libanon marihuana

NejvÄ?tší pÄ?stitelé marihuany jsou zastánci tvrdého pÅ?ístupu: Mexiko a USAvÄ?tší obrázekZdroj: Reuters

Mnozí se mohou pozastavovat nad tím, v Ä?em může být důležitá deklarace OSN, organizace, která je Ä?asto oznaÄ?ována jako “bezzubá”. Kdo se tak ptá, vÅ¡ak zapomíná, že je to v mnoha konÄ?inách jediná multipolární mocnost s politickými pravomocemi.

Podle Kaliny nevládní organizace vidí v pÅ?ipravované deklaraci biÄ? na své vlastní vlády ve tÅ?etím svÄ?tÄ?. Vznikne nástroj, pomocí kterého bude možné politiky nutit, aby splnili to, k Ä?emu se zavázali.
Válka proti drogám vs redukce škod

SvÄ?t se v debatÄ? o narkotikách polarizuje zejména na ose, jejíž jednu Ä?ást tvoÅ?í zastánci tvrdého pÅ?ístupu a tzv. “války proti drogám”, jako jsou Japonsko, Rusko, Kolumbie nebo Spojené státy.

Na druhé stranÄ? je blok reprezentovaný zejména Evropskou unií, která sice policejní akce a boj s pÅ?ekupníky neopomíjí, důraz vÅ¡ak klade pÅ?edevším na prevenci, léÄ?bu a takzvanou harm reduction (redukci Å¡kod), tedy snahy o zajiÅ¡tÄ?ní “zdravých narkomanů” poskytováním Ä?istých jehel Ä?i dalšího “nádobíÄ?ka”.

Podle odborníků zde jde o dva ideologické pÅ?ístupy. Jeden se - podobnÄ? jako heslo OSN z roku 1998 - domnívá, že je možné vytvoÅ?it svÄ?t bez drog. Druhý pÅ?iznává, že zde vždy budou a je nutné se s nimi nauÄ?it nÄ?jak žít.

Drogy v Ä?R:

extoška

Roku 2007 vydáno 160,8 milionu KÄ? (28,8 %) na prosazování práva

152,6 mil. KÄ? (27,4 %) na léÄ?bu

141,0 mil. KÄ? (25,3 %) na harm reduction

48,7 mil. KÄ? (8,7 %) na primární prevenci

20,5 mil. KÄ? (3,7 %) na následnou péÄ?i

Celkem 557,6 mil. KÄ?

Nelegální drogu v dospÄ?lé populaci vyzkouÅ¡ela pÄ?tina osob

Mezi 30,9 tisíce problémovÄ? závislých je cca 20,9 tisíce uživatelů pervitinu a cca 10 tisíc uživatelů
opiátů.

Zdroj: Národní monitorovací stÅ?edisko pro drogy a drogové závislosti, údaje za rok 2007 Ä?i nejnovÄ?jší dostupné

“Dnes je svÄ?t bez drog vzdálenÄ?jší než kdy dÅ?íve, produkce heroinu se zvedla o 20 procent a rozšíÅ?ení nelegálních drog témÄ?Å? ve vÅ¡ech zemích od roku 1998 vzrostlo,” Å?ekl AktuálnÄ?.cz Peter Sarosi z MaÄ?arského institutu obÄ?anských svobod (HCLU), který propaguje zmÄ?nu této politiky.
NeúspÄ?Å¡né desetiletí

Že se toho mnoho za posledních deset let nepodaÅ?ilo, pÅ?iznávají i sami politici. NapÅ?íklad studie Evropské komise, která bude ve Vídni pÅ?edstavena, nenaÅ¡la žádné důkazy, že by byl globální drogový problém v letech 1998 až 2007 zredukován a že by kontrola snížila celosvÄ?tovou produkci Ä?i obchodování.

K mírnému zlepÅ¡ení údajnÄ? doÅ¡lo v bohatších státech, naopak situace se “prudce zhorÅ¡ila” pro nÄ?které jiné.

“OÄ?ekáváme, že jednání dospÄ?je k závÄ?rům, jejichž prosazování bude úspÄ?Å¡nÄ?jší, než se to stalo deklaraci z roku 1998, jejíž úspÄ?chy jsou pÅ?inejmenším velmi Ä?ásteÄ?né a regionálnÄ? omezené,” stojí ve vyjádÅ?ení, jež v úterý AktuálnÄ?.cz zaslal Ä?eský ministr vnitra Ivan Langer, který jede do VídnÄ? reprezentovat stanovisko EU.

Až do poslední chvíle nebylo pÅ?itom jasné, zda se Evropská unie na spoleÄ?ném vystoupení vůbec dohodne a Langer do hlavního mÄ?sta Rakouska zamíÅ?í.
Strašidelný termín

Hysterii zastánců tvrdší linie vzbuzuje zejména taktika i termín harm reduction, který v politicích vyvolává dojem, že mohou být u voliÄ?ů obvinÄ?ni z propagace užívání drog.

“Termín harm reduction narazil na odpor Itálie a Å védska, aÄ?koliv je to vÅ¡eobecnÄ? používaný termín,” Å?íká Kalina. “Ä?lenské státy se nemohou dohodnout, zda se hlásí, nebo nehlásí k politice EU, kterou samy pÅ?ijaly. ProstÄ? Entropa.”

Entropa - Itálie

Itálie: jeden z “entropických” států. Nejen podle Davida Ä?erného, ale i podle Kamila KalinyvÄ?tší obrázekZdroj: AktuálnÄ?.cz

PÅ?estože jsou Ä?isté jehly v mnoha amerických státech drogovÄ? závislým poskytovány, je odpůrcem jeho zaÅ?azení do deklarace z VídnÄ? i administrativa nového amerického prezidenta Obamy. V oÄ?ekávaném politickém prohlášení se tak kvůli tomuto tlaku sousloví neobjeví.

“Dostalo se to do stanoviska EU, i když ménÄ?krát a ménÄ? důraznÄ?, než by si pÅ?ála vÄ?tÅ¡ina zemí vÄ?etnÄ? Ä?R,” Å?íká Langer. “V politické deklaraci (celého CND) ten termín explicitnÄ? není a je nahrazen opisnou definicí a termínem “podpůrné služby” (support services).
Hysterie místo fakt

Debata okolo harm reduction je podle aktivistů jedním z důkazů toho, že protidrogová politika není založena na ovÄ?Å?itelných faktech, ale na nepodložených spekulacích a neschopnosti a neochotÄ? vlád pÅ?iznat minulé chyby.

“Miliony drogovÄ? závislých jsou za mÅ?ížemi a stovky tisíc uživatelů drog jsou nakaženy HIV a žloutenkou typu C, protože vlády se radÄ?ji zajímají o tresty než o redukci Å¡kod,” tvrdí Sarosi.

“V mnoha zemích (poruÅ¡ování lidských práv drogovÄ? závislých ve vÄ?znicích je zdokumentováno napÅ?. v Rusku, Ä?ínÄ?, Indii, Kambodži nebo Vietnamu - pozn. red.) jsou Ä?asto osoby s drogovou závislostí umisÅ¥ovány do pracovních táborů, násilnÄ? detoxifikovány nebo jinak trestány v nelidských podmínkách, a to v rámci takzvané léÄ?by závislosti.”
Krachující státy

FARC

Kolumbijské státní úÅ?ady nefungují už desítky let. Korupce a peníze z drog jsou hlavním důvodemvÄ?tší obrázekAutor: FARC-EP

Další nevýhody souÄ?asného pÅ?ístupu jsou zÅ?ejmé. ZemÄ? jako Mexiko, Kolumbie, Guatemala, Afghánistán nebo Guinea-Bissau jsou ohroženy v samém svém základu. Drogové násilí tu zabíjí tisíce lidí a korupce je tak velká, že státním úÅ?edníkům nikdo nevÄ?Å?í.

Že americkou “válku proti drogám” v latinskoamerickém regionu kritizují levicové režimy jako Bolívie, Venezuela a Ekvádor, jsme si už zvykli. Nyní se k nim vÅ¡ak pÅ?idali i bývalí prezidenti spojenců USA - Mexika, Brazílie a Kolumbie.

Ernesto Zedillo, Fernando Henrique Cardoso a César Gaviria ve spoleÄ?ném prohlášení prosazují podobnou politiku jako EU. Na jednu stranu agresivnÄ? postupovat proti kÅ¡eftaÅ?ům s narkotiky, na druhou se zamÄ?Å?it na léÄ?bu, prevenci a harm reduction.

Leave a Comment