10.16.08
Sebevražedné chovánÃ
O sebevraždách kolujà mezi lidmi zkreslené pÅ?edstavy a pÅ?edsudky. Lidé se napÅ?Ãklad Ä?asto domnÃvajÃ, že sebevražda je impulzivnÃm Ä?inem, kterému se nedá pÅ?edejÃt. Opak je ale pravdou. U vÅ¡ech sebevrahů se pÅ?ed Ä?inem objevujà různé symptomy, které souhrnnÄ? nazýváme presuicidálnÃm syndromem.
Mezi typické signály patÅ?à Ä?ásteÄ?ný útlum v citové a intelektuálnà oblasti, zmÃrnÄ?nà agresivnÃho chovánà vůÄ?i okolà a jeho zamÄ?Å?enà smÄ?rem k vlastnà osobÄ?. Tito lidé majà zároveÅ? živé pÅ?edstavy a obrazy o sebevraždÄ?. RozhodnÄ? by se sebevrah nemÄ?l považovat za hrdinu Ä?i zbabÄ?lce. OdbornÃci spÃÅ¡e hovoÅ?à o â??tuneluâ??, ve kterém se Ä?lovÄ?k ocitá. Nevidà žádné jiné východisko ve své krizi.
Jaké jsou tedy nejvýraznÄ?jšà signály, které nám naznaÄ?Ã, že Ä?lovÄ?k uvažuje o sebevraždÄ?? Signálů může být velmi mnoho. DotyÄ?ný naznaÄ?uje, že se s nÃm v blÃzké budoucnosti nÄ?co stane (â??Brzy už nebudu dÄ?lat žádné problémyâ??), nebo pÅ?Ãmo Å?Ãká, že chce umÅ?Ãt (â??Zabiju seâ??).
Jeho chovánà se radikálnÄ? zmÄ?nÃ, Ä?asto se stranà svých pÅ?átel a spoleÄ?nosti. Můžete také pozorovat, že se pÅ?estává starat o svůj zevnÄ?jÅ¡ek a pije nezvykle vÃce alkoholu. Ä?lovÄ?ku uvažujÃcÃmu o sebevraždÄ? se prohlubuje deprese, nenà se také schopný soustÅ?edit.
MyslÃÅ¡ na sebevraždu?
Můžeme rovnÄ?ž navázat na dalšà mýtus. TÃm je pÅ?edstava, že se sebevrahové se svým plánem nikomu nesvÄ?Å?ujÃ. DevÄ?t z deseti lidÃ, kteÅ?à spáchajà sebevraždu, se se svými myÅ¡lenkami nÄ?komu pÅ?edem svÄ?Å?Ã. Problémem je, že jejich sebevražedné úmysly nikdo neodhalÃ. Smrt je tématem, které v každém z nás vÃce Ä?i ménÄ? vyvolává úzkost nebo strach. OdmÃtánÃ, bagatelizovánà nebo zahánÄ?nà zapoÄ?atých hovorů na téma sebevražda může vést k tomu, že se dotyÄ?ný již nikomu se svými pocity nesvÄ?Å?Ã.
Pojmenovat sebevraždu neznamená, že se tÃm pÅ?ivolává. DotyÄ?nému, který má v hlavÄ? plán, jak skoncovat se životem, může pomoci, když od tématu neuteÄ?ete. Naopak mu můžete vÄ?as ulehÄ?it a dovést ho k pomoci. Pokud dotyÄ?ný na sebevraždu nemyslel, dá vám to najevo.
VÄ?tÅ¡ina lidÃ, kteÅ?à se rozhodli spáchat sebevraždu, prožila ve tÅ?ech mÄ?sÃcÃch tomu pÅ?edcházejÃcÃch životnà situaci s velkým stresovým potenciálem. Jedná se pÅ?edevÅ¡Ãm o problémy v mezilidských vztazÃch, ztrátu nÄ?koho blÃzkého, problémy ve Å¡kole Ä?i v zamÄ?stnánÃ, finanÄ?nà tÄ?žkosti, odchod do důchodu apod.
K sebevraždám docházà v každém vÄ?ku, ale pÅ?esto se dá Å?Ãci, že mladà lidé (mezi patnácti a tÅ?iceti Ä?tyÅ?mi lety) a senioÅ?i (nad Å¡edesát pÄ?t let) pÅ?edstavujà skupinu s vÄ?tÅ¡Ãm rizikem spáchánà sebevraždy. Riziko sebevraždy se zvyÅ¡uje také u lidà trpÃcÃch chronickou formou nemoci nebo nÄ?jakým handicapem. ZajÃmavé také je, že za vÄ?tšà rizikový faktor bývá považována spÃÅ¡e ztráta zamÄ?stnánà než dlouhodobá nezamÄ?stnanost.
Å panÄ?lská organizace FEAFES navÃc varuje: Jasný rizikový faktor pÅ?edstavuje, pokud se dotyÄ?ný již nÄ?kdy o sebevraždu pokusil. To může zvyÅ¡ovat pomyslnou pravdÄ?podobnost opakovánà sebevražedného Ä?inu. Podle statistik je sebevražda pÅ?ÃÄ?inou smrti u 10-14 % tÄ?chto osob.
VÃra a tradice = prevence
Psychologové upozorÅ?ujà na to, že existuje i Å?ada faktorů, které působà jako ochranná bariéra proti sebevražednému jednánÃ. Byly vysledovány tzv. preventivnà faktory. Mezi podpůrné prvky patÅ?à funkÄ?nà rodina s pevnými pouty mezi jednotlivými Ä?leny, dále napÅ?Ãklad náboženská vÃra a vůbec vyznávánà urÄ?itých tradiÄ?nÃch a kulturnÃch hodnot.
Za pozitivnà bod jsou považovány dobré vztahy s okolÃm a celková integrace jedince do spoleÄ?nosti. Centrum pro rozvoj péÄ?e o duÅ¡evnà zdravà ve svých publikacÃch dodává, že je vhodné, aby jedinci vÄ?dÄ?li, kde lze v pÅ?ÃpadÄ? krize najÃt pomoc.
â??Osoby s psychickými poruchami Ä?asto považujà návÅ¡tÄ?vu odbornÃka za zbyteÄ?nou. Mnohdy si ani neuvÄ?domujÃ, že jejich problémy souvisejà s nÄ?kterým druhem duÅ¡evnà poruchy. PÅ?itom vÄ?asný kontakt s odbornÃkem a následná rychlá léÄ?ba mohou Ä?lovÄ?ka se sklony k sebevraždÄ? zachránit,â?? Å?Ãká Cyril Höschl, prezident Evropské psychiatrické asociace.
Vedle ambulancà a lůžkových zaÅ?Ãzenà je možné obrátit se na Linku důvÄ?ry nebo na internetovou poradnu www.stopstigma.cz. Podle psychoterapeuta Petra PÅ?Ãhody se na linku nejÄ?astÄ?ji obracejà lidé, kteÅ?à nevÄ?dÃ, co se s nimi dÄ?je, ale i blÃzcà lidé duÅ¡evnÄ? nemocných.
â??Anonymita, kterou nabÃzà internet, je velkou výhodou. Lidé majà totiž mnohdy až iracionálnà strach z psychiatrie. Bojà se, že je tam svážà do svÄ?racà kazajky nebo že je zniÄ?à léky. Mail samozÅ?ejmÄ? vÅ¡e nevyÅ?eÅ¡Ã, ale pomůže alespoÅ? navázat kontakt,â?? dodává PÅ?Ãhoda.
Co dÄ?lat v pÅ?ÃpadÄ?, že jste rozpoznali, že je váš blÃzký Ä?i pÅ?Ãtel ohrožen? â??Hlavnà je projevit zájem. Nebýt lhostejný vůÄ?i druhému. NabÃdnout ohroženému Ä?lovÄ?ku svou pomoc fakticky kdykoliv bude potÅ?ebovat,â?? vysvÄ?tluje psycholožka Barbora Wenigová.
SpÃÅ¡e než abyste druhého pÅ?emlouvali, dejte dotyÄ?nému prostor hovoÅ?it o vlastnÃch pocitech a naslouchejte mu. Nedávejte na sobÄ? znát strach. Zkuste mÃt pod kontrolou pÅ?edmÄ?ty, které pro dotyÄ?nou osobu pÅ?edstavujà nebezpeÄ?Ã. I když se může zdát situace zažehnána, je dobré pomoci vyhledat sebevrahovi odbornou pomoc.
AutoÅ?i:
Irma Krylová
iDNES.cz