10.16.08

Sebevražedné chování

Posted in Redakce at 16.22 od admin

Nezleh�?ujte situaci. Vyvarujte se zbyte�?ných soudů a kázání. Nebojte se hovo�?it o sebevražd�? otev�?en�? a srozumiteln�?. To jsou n�?které z praktických rad, jak u blízkých sebevražedné chování rozpoznat a jak na n�?j reagovat.

O sebevraždách kolují mezi lidmi zkreslené p�?edstavy a p�?edsudky. Lidé se nap�?íklad �?asto domnívají, že sebevražda je impulzivním �?inem, kterému se nedá p�?edejít. Opak je ale pravdou. U všech sebevrahů se p�?ed �?inem objevují různé symptomy, které souhrnn�? nazýváme presuicidálním syndromem.

Mezi typické signály pat�?í �?áste�?ný útlum v citové a intelektuální oblasti, zmírn�?ní agresivního chování vů�?i okolí a jeho zam�?�?ení sm�?rem k vlastní osob�?. Tito lidé mají zárove�? živé p�?edstavy a obrazy o sebevražd�?. Rozhodn�? by se sebevrah nem�?l považovat za hrdinu �?i zbab�?lce. Odborníci spíše hovo�?í o �??tunelu�??, ve kterém se �?lov�?k ocitá. Nevidí žádné jiné východisko ve své krizi.

Jaké jsou tedy nejvýrazn�?jší signály, které nám nazna�?í, že �?lov�?k uvažuje o sebevražd�?? Signálů může být velmi mnoho. Doty�?ný nazna�?uje, že se s ním v blízké budoucnosti n�?co stane (�??Brzy už nebudu d�?lat žádné problémy�??), nebo p�?ímo �?íká, že chce um�?ít (�??Zabiju se�??).

Jeho chování se radikáln�? zm�?ní, �?asto se straní svých p�?átel a spole�?nosti. Můžete také pozorovat, že se p�?estává starat o svůj zevn�?jšek a pije nezvykle více alkoholu. �?lov�?ku uvažujícímu o sebevražd�? se prohlubuje deprese, není se také schopný soust�?edit.

Myslíš na sebevraždu?
Můžeme rovn�?ž navázat na další mýtus. Tím je p�?edstava, že se sebevrahové se svým plánem nikomu nesv�?�?ují. Dev�?t z deseti lidí, kte�?í spáchají sebevraždu, se se svými myšlenkami n�?komu p�?edem sv�?�?í. Problémem je, že jejich sebevražedné úmysly nikdo neodhalí. Smrt je tématem, které v každém z nás více �?i mén�? vyvolává úzkost nebo strach. Odmítání, bagatelizování nebo zahán�?ní zapo�?atých hovorů na téma sebevražda může vést k tomu, že se doty�?ný již nikomu se svými pocity nesv�?�?í.

Pojmenovat sebevraždu neznamená, že se tím p�?ivolává. Doty�?nému, který má v hlav�? plán, jak skoncovat se životem, může pomoci, když od tématu neute�?ete. Naopak mu můžete v�?as uleh�?it a dovést ho k pomoci. Pokud doty�?ný na sebevraždu nemyslel, dá vám to najevo.

V�?tšina lidí, kte�?í se rozhodli spáchat sebevraždu, prožila ve t�?ech m�?sících tomu p�?edcházejících životní situaci s velkým stresovým potenciálem. Jedná se p�?edevším o problémy v mezilidských vztazích, ztrátu n�?koho blízkého, problémy ve škole �?i v zam�?stnání, finan�?ní t�?žkosti, odchod do důchodu apod.

K sebevraždám dochází v každém v�?ku, ale p�?esto se dá �?íci, že mladí lidé (mezi patnácti a t�?iceti �?ty�?mi lety) a senio�?i (nad šedesát p�?t let) p�?edstavují skupinu s v�?tším rizikem spáchání sebevraždy. Riziko sebevraždy se zvyšuje také u lidí trpících chronickou formou nemoci nebo n�?jakým handicapem. Zajímavé také je, že za v�?tší rizikový faktor bývá považována spíše ztráta zam�?stnání než dlouhodobá nezam�?stnanost.

Špan�?lská organizace FEAFES navíc varuje: Jasný rizikový faktor p�?edstavuje, pokud se doty�?ný již n�?kdy o sebevraždu pokusil. To může zvyšovat pomyslnou pravd�?podobnost opakování sebevražedného �?inu. Podle statistik je sebevražda p�?í�?inou smrti u 10-14 % t�?chto osob.

Víra a tradice = prevence
Psychologové upozor�?ují na to, že existuje i �?ada faktorů, které působí jako ochranná bariéra proti sebevražednému jednání. Byly vysledovány tzv. preventivní faktory. Mezi podpůrné prvky pat�?í funk�?ní rodina s pevnými pouty mezi jednotlivými �?leny, dále nap�?íklad náboženská víra a vůbec vyznávání ur�?itých tradi�?ních a kulturních hodnot.

Za pozitivní bod jsou považovány dobré vztahy s okolím a celková integrace jedince do spole�?nosti. Centrum pro rozvoj pé�?e o duševní zdraví ve svých publikacích dodává, že je vhodné, aby jedinci v�?d�?li, kde lze v p�?ípad�? krize najít pomoc.

�??Osoby s psychickými poruchami �?asto považují návšt�?vu odborníka za zbyte�?nou. Mnohdy si ani neuv�?domují, že jejich problémy souvisejí s n�?kterým druhem duševní poruchy. P�?itom v�?asný kontakt s odborníkem a následná rychlá lé�?ba mohou �?lov�?ka se sklony k sebevražd�? zachránit,�?? �?íká Cyril Höschl, prezident Evropské psychiatrické asociace.

Vedle ambulancí a lůžkových za�?ízení je možné obrátit se na Linku dův�?ry nebo na internetovou poradnu www.stopstigma.cz. Podle psychoterapeuta Petra P�?íhody se na linku nej�?ast�?ji obracejí lidé, kte�?í nev�?dí, co se s nimi d�?je, ale i blízcí lidé duševn�? nemocných.

�??Anonymita, kterou nabízí internet, je velkou výhodou. Lidé mají totiž mnohdy až iracionální strach z psychiatrie. Bojí se, že je tam sváží do sv�?rací kazajky nebo že je zni�?í léky. Mail samoz�?ejm�? vše nevy�?eší, ale pomůže alespo�? navázat kontakt,�?? dodává P�?íhoda.

Co d�?lat v p�?ípad�?, že jste rozpoznali, že je váš blízký �?i p�?ítel ohrožen? �??Hlavní je projevit zájem. Nebýt lhostejný vů�?i druhému. Nabídnout ohroženému �?lov�?ku svou pomoc fakticky kdykoliv bude pot�?ebovat,�?? vysv�?tluje psycholožka Barbora Wenigová.

Spíše než abyste druhého p�?emlouvali, dejte doty�?nému prostor hovo�?it o vlastních pocitech a naslouchejte mu. Nedávejte na sob�? znát strach. Zkuste mít pod kontrolou p�?edm�?ty, které pro doty�?nou osobu p�?edstavují nebezpe�?í. I když se může zdát situace zažehnána, je dobré pomoci vyhledat sebevrahovi odbornou pomoc.

Auto�?i:
Irma Krylová
iDNES.cz

Permalink

Malina

10.16.08

Sebevražedné chování

Leave a Comment

Rubriky

Meta