08.25.08
Sex u Indiánů: úchylky, kam se podÃváš
Indiánský kostým k pochodu Gay Pride v Å?Ãme skuteÄ?nÄ? sednul, Indiáni s homosexualitou žádný velký problém nemÄ?li
Kmen Narranagasetů nezná skoro nikdo, ovÅ¡em slovo squaw, kterým pojmenovávali ženy, veÅ¡lo do dÄ?jin. Westmani, kterým se poÅ¡tÄ?stilo žÃt nÄ?jaký Ä?as mezi “rudochy”, je vesmÄ?s lÃÄ?ili jak chudinky, které neznaly nic jiného než otrockou práci a starost o dÄ?ti.
To do puntÃku odpovÃdalo skuteÄ?nosti. ZatÃmco muži lovili Ä?i bojovali, ony musely bÄ?hem jejich nepÅ?Ãtomnosti vykonávat veÅ¡keré práce, vÄ?etnÄ? tÄ?ch tÄ?žkých: stavÄ?ly i týpà a (protože se za potravou koÄ?ovalo) pÅ?enášely jeho jednotlivé dÃly z mÃsta na mÃsto, což nenà zrovna legrace.
S pohlavnÃm životem zaÄ?Ãnaly hodnÄ? brzy, prakticky ihned poté, co dostaly prvnà menstruaci. ZajÃmavý je způsob, jakým byly obvykle zbavovány panenstvÃ: tento úkol si totiž brávala na starost… vlastnà matka!
Obvykle prorazila blánu prsty, když jà to neÅ¡lo, použila nÄ?jaký tupý nástroj. U nÄ?kterých kmenů mÄ?l sice právo prvnà noci pÅ?edem vyvolený jinoch, k aktu vÅ¡ak doÅ¡lo za pÅ?Ãtomnosti Å¡amana, který na průbÄ?h dohlÞel.
Život Indiánů byl daleko ménÄ? romantický, než jak ho vykreslil Karel May.
Život Indiánů byl daleko ménÄ? romantický, než jak ho vykreslil Karel May.
Jinak to ovÅ¡em mÄ?ly dÃvky bÄ?hem dospÃvánà (ale jen bÄ?hem téhle životnà etapy) jednoduššà než chlapci, kteÅ?à museli různými způsoby dokazovat svoji zmužilost a schopnost snášet bolest, což byl u bojovnÃka základ vÅ¡eho.
U Indiánů se naprosto bÄ?žnÄ? vyskytovaly homosexuálnà vztahy - zvlášť pÅ?i delÅ¡Ãm pobytu mimo tábor - a mnohoženstvÃ. To, že mÄ?l muž nÄ?kolik manželek a k tomu jeÅ¡tÄ? navrch milence, platilo za vcelku bÄ?žnou vÄ?c.
BojovnÃci a transvestité
Severoamerické kmeny stavÄ?ly na prvnà mÃsto váleÄ?né hrdinstvÃ. PrávÄ? k nÄ?mu byli chlapci vychováváni. JistÄ?, slabšà “kus”, který nemÄ?l náturu dokázat svou zmužilost co nejdelÅ¡Ãm pobytem v mraveniÅ¡ti, se naÅ¡el vždycky…
Z nÄ?ho se pak obvykle stal “mÃstnà homosexuál”, lépe Å?eÄ?eno transvestita, protože nosil obvykle ženské Å¡aty a mluvil fistulÃ. Å?Ãkalo se mu berdache.
NÄ?kdy se vÅ¡ak totéž stávalo jinochům, kteÅ?à se stateÄ?nostà nemÄ?li problém, jen se jim pÅ?i vidinách pÅ?ed iniciaÄ?nÃm obÅ?adem, kdy strávili delšà Ä?as v samotÄ? a odÅ?ÃkánÃ, zjevila Luna a mÃsto zbranÄ? mu opakovanÄ? vložila do ruky dÃvÄ?à obleÄ?enÃ.
Indiánka
A i když by rádi dali pÅ?ednost heterosexuálnÃmu vztahu, nemÄ?li jaksi na výbÄ?r. Nikdo se nad tÃm vÅ¡ak nepozastavoval, prostÄ? se to bralo tak, že velký Manitou chtÄ?l, aby vedle sebe existovaly tÅ?i skupiny lidà - muži, ženy a berdachové.
U Mohawků mÄ?li tradici, že jednou za rok obÅ?adnÄ? “porodili” velké kameny, jinde se bez tohoto rituálu, napodobujÃcÃmu život žen, obeÅ¡li, i když se chovali stejnÄ? jako ony.
MÄ?li proti nim vÅ¡ak jednu velkou výhodu. Nebyli sedÅ?enà ustaviÄ?nou pracÃ, takže, zvlášť ti, kteÅ?à disponovali jemnými rysy, vypadali ve stÅ?ednÃm vÄ?ku lépe než “originál” (i dÃky tomu, že mÄ?li bezvousé tváÅ?e, což je jev pro toto etnikum typický).
Siouxové berdachům stanovili za povinnost vyhovÄ?t každému Ä?lenu kmene, který o tento způsob sexu projevil zájem, ale jinak mohli mÃt normálnÄ? manželku a dÄ?ti, Dakotové je dokonce považovali za vyvolené a chovali k nim úctu.
V každém pÅ?ÃpadÄ? se k nim kvůli jejich odliÅ¡nosti nikdo nechoval s opovrženÃm Ä?i odporem.
Se zoofilià pÅ?iÅ¡la syfilis
Navahové, kteÅ?à stáli o to, aby se jim rodili hlavnÄ? synové, úÄ?innÄ? bránili nechtÄ?nému tÄ?hotenstvà (napÅ?Ãklad když matka byla až pÅ?ÃliÅ¡ mladá Ä?i naopak) pomocà různých bylin, pÅ?ÃpadnÄ? působenÃm magických sil.
Indiánská squaw z kmene Siouxů
Indiánská squaw z kmene Siouxů
Mnohem bÄ?žnÄ?jšà ovÅ¡em bylo použÃvánà afrodiziak, zvlášť v Jižnà Americe. Prim hrály zejména listy koky, pÅ?iÅ¡ly vhod i pÅ?i velmi oblÃbeném análnÃm styku, protože svým působenÃm uvolÅ?ujà svaly - a tedy i svÄ?raÄ? koneÄ?nÃku.
Za dalšà úÄ?inné látky zvyÅ¡ujÃcà erotickou žádostivost považovali med a bylinu u nás známou pod jménem damiána. Jinak vedly kultury, jako byli Mayové, Aztékové Ä?i Inkové, mnohem pestÅ?ejšà sexuálnà život než jejich severoameriÄ?tà kolegové.
Å panÄ?lÅ¡tà dobyvatelé byli z jejich praktik v upÅ?Ãmném Å¡oku, normálnà byla napÅ?Ãklad zoofilie, což mÄ?lo dokonce i svoji logiku. VždyÅ¥ napÅ?Ãklad pastevci odcházeli vysoko do hor na dlouhé mÄ?sÃce a spoleÄ?nost jim dÄ?lala jen zvÃÅ?ata… takže vlastnÄ? jinou možnost ani nemÄ?li.
VÄ?tÅ¡inou jim pÅ?itom parťáky dÄ?laly lamy â?? a nelze nezmÃnit, že právÄ? tento roztomilý tvor, respektive jeho kontakt s Ä?lovÄ?kem, je s nejvÄ?tšà pravdÄ?podobnostà zodpovÄ?dný za rozÅ¡ÃÅ?enà syfilidy: nositelka této choroby spirotechta pallida totiž pÅ?edtÃm postihovala výhradnÄ? lamy!
Do Evropy ji pak v roce 1493 pÅ?ivezl úÄ?astnÃk slavné Kolumbovy výpravy kapitán Vincenze Pinzon: ten se stal zároveÅ? prvnà obÄ?tà a i dÃky promiskuitÄ? námoÅ?nÃků se rozÅ¡ÃÅ?ila velmi rychle po celém kontinentuâ?¦
O tom, že k pÅ?enesenà syfilidy na Ä?lovÄ?ka doÅ¡lo právÄ? na jižnà polokouli, svÄ?dÄ?à i nálezy kreseb na keramice mochiských Inidánů, na nichž jsou znázornÄ?ni muži, majÃcà na tváÅ?i vÅ?edy, které jsou pro tuto nemoc typické.
Incest stokrát jinak
DalÅ¡Ãm Å¡okem pro Å¡panÄ?lské conquistadory (a jeÅ¡tÄ? vÃce knÄ?ze, kteÅ?à je doprovázeli) byly incestnà vztahy. InÄ?tà panovnÃci mÄ?li totiž zavedený stejný systém jako kdysi egyptÅ¡tà faraónové: zásadnÄ? se ženili se svou sestrou.
Důvod byl prozaický, bránilo se tÃm politické nestabilitÄ?, povstánÃm ze strany levoboÄ?ků apod. Fakt, že zplodili pÅ?evážnÄ? zdravé a navÃc i velmi schopné potomky, nabourává Ä?asto opakované tvrzenÃ, že výsledkem sexu bratra se sestrou je vždy zrůdný, deformovaný Ä?i dementnà plod.
Indiánská squaw v oblasti u Å?eky Yukon
Indiánka z oblasti u Å?eky Yukon
Jinak si ale velký Inka užÃval dosyta s jinými ženami. NejkrásnÄ?jšà dÃvenky z celé Å?ÃÅ¡e, Å?Ãkalo se jim Intip Chinan, byly už v dÄ?tstvà vybrány, aby mu sloužily jako “jeptiÅ¡ky slunce”.
Zůstaly pannami a žily v klášteÅ?e v hlavnÃm mÄ?stÄ? Å?ÃÅ¡e Cuzcu, kde byly vládci stále k dispozici. Deflorovat je mohl jen on, živé ztÄ?lesnÄ?nà boha.
Docházelo ale i k souloži mezi rodiÄ?i a dÄ?tmi, lépe Å?eÄ?eno mezi otcem a dcerou. Ženy hrály v sexu dost podÅ?adnou roli, koitus byl pro nÄ? povinnostÃ, nikoli vášnà Ä?i vzruÅ¡enÃm. Podle vyobrazenÃ, která se zachovala na různých nádobách, u nÄ?ho dokonce kojily Ä?i vykonávaly drobné domácà práce!
I u jihoamerických indiánů byl sex mezi muži ne-li preferovaný, tak jistÄ? obvyklý, zejména ve svatynÃch Ä?i chrámech, v nichž se nacházeli transvestité. Zvláštnà pozornost byla vÄ?nována penisu.
Kult penisu a nekrofilie
ZtopoÅ?ený úd je totiž suverénnÄ? nejvÃc zpodobÅ?ovaným “pÅ?edmÄ?tem”, aÅ¥ už jde o malbu Ä?i plastiku. V porovnánà s ostatnÃmi Ä?ástmi tÄ?la mÄ?l pÅ?itom vždy vysoce nadmÄ?rné rozmÄ?ry.
Byl vždy obÅ?ezán, nÄ?kdy umÄ?lci popustili uzdu své fantazii a dali mu lidskou podobu. Tento kult penisu mÄ?l ukazovat mužskou nadÅ?azenost nad ženou i vÅ¡emi dalÅ¡Ãmi tvory.
Jednou z úchylek, s nimiž se u Indiánů setkáváme, je nekrofilie. PÅ?ÃsluÅ¡nÃci kmene Balakunků, kteÅ?à žili v oblasti dneÅ¡nà Kanady, mÄ?li ve zvyku se ženou tÄ?snÄ? po jejà smrti jeÅ¡tÄ? naposled souložit.
To vÅ¡echno je ale dávnou minulostÃ. VÄ?tÅ¡inu Indiánů bÄ?loÅ¡i vyhubili, ti, kteÅ?à pÅ?ežili, se smÃsili s pÅ?istÄ?hovalci a Ä?asto pÅ?ijali katolickou vÃru, i když se pÅ?itom jejich pÅ?edkové nutnÄ? obraceli v hrobÄ?.
Sex v téže podobÄ? jako oni provozuje pár zapomenutých kmenů v Amazonii možná jeÅ¡tÄ? dnes. KromÄ? nÄ?kterých praktik to může být docela zábava.
Autor dÄ?kuje Miloslavu Stinglovi za možnost Ä?erpat informace z jeho knihy Sex v pÄ?ti svÄ?tadÃlech.
PÅ?eÄ?tÄ?te si také:
* Ä?ernoÅ¡ky a sex: na experimenty a fantazie zapomeÅ?te
* Beztrestné znásilnÄ?nÃ, obÅ?Ãzka aneb Vztahy po arabsku
* Chcete být doma vládcem? OžeÅ?te se s Japonkou!
* Sedm Japonek, které vás posadà na zadek
* Ä?ernoÅ¡ky, které byste chtÄ?li doma
AutoÅ?i:
* Xman.cz
* Jan Janula