11.28.07

Julius Fu�?ík

Posted in Redakce at 8.48 od admin

(23.2.1903 - 8.9.1943)
“Auctor unius libri”
Julius Fu�?ík

Julius Fu�?ík, �?eský noviná�?, politik, p�?ekladatel a literární a divadelní kritik, p�?ichází na sv�?t 23. února roku 1903 na pražském Smíchov�? v rodin�? soustružníka a divadelního ochotníka (Fu�?íkovým strýcem, po n�?mž získává k�?estní jméno, je Julius Fu�?ík, populární vojenský kapelník a skladatel, autor nap�?. pochodů “Florentinský pochod”, “Vjezd gladiátorů” atd.). D�?tství prožije Fu�?ík z�?ásti v Praze a z�?ásti v Plzni, kam rodina v roce 1913 odchází - Fu�?íkův otec získává v Plzni divadelní angažmá.

V Plzni Julius Fu�?ík studuje reálku, po jejímž absolvování (1921) se stává mimo�?ádným poslucha�?em filozofické fakulty pražské Karlovy Univerzity (viz Karel IV. Lucemburský) - zde pak navšt�?vuje zejména p�?ednášky Z. Nejedlého, F. X. Šaldy a dalších literárních v�?dců.

V roce 1921, tedy v roce svého p�?íchodu do Prahy, se Julius Fu�?ík stává �?lenem Komunistické strany �?eskoslovenska, zárove�? za�?íná publikovat v levicovém a komunistickém tisku - jeho �?lánky se objevují v �?asopisech a novinách “Avantgarda”, “Tvorba” (tu v letech 1928-38 vede jako šéfredaktor, “Rudý ve�?erník”, “Kmen” atd.

V roce 1929 se pak Julis Fu�?ík stává redaktorem “Rudého práva”, zárove�? se významn�? podílí na vzniku periodika “Haló noviny”.

Po celá dvacátá a t�?icátá léta 20. století se Julius Fu�?ík jako noviná�? ú�?astní mnoha d�?lnických manifestací a stávek, též podniká dv�? cesty do Sov�?tského svazu (ta druhá trvá celé dva roky) - Stalinův (viz Stalin, Josif Vissarionovi�?) Sov�?tský svaz pak Fu�?ík zobrazí ve svých reportážích, které zavád�?jícím a tenden�?ním způsobem propagují stalinský režim: nejznám�?jší z t�?chto reportážních knih jsou knihy “V zemi, kde zítra již znamená v�?era” a “V zemi milované” (posmrtn�? 1949).

Po okupaci �?eskoslovenska hitlerovským (viz Hitler, Adolf) N�?meckem se Julius Fu�?ík skrývá zpo�?átku krátce u svých rodi�?ů v Chotim�?�?i u Domažlic, brzy ale odchází do Prahy, kde se zapojuje do ilegálního komunistického protin�?meckého odboje - jako významný komunistický funkcioná�? �?ídí vydávání tajných komunistických tiskovin.

V dubnu roku 1942 je Julius Fu�?ík zat�?en gestapem - postupn�? je pak v�?zn�?n v pražské pankrácké v�?znici, pak v Budyšín�? a nakonec ve v�?znici v Berlín�?-Plötzensee.

Julius Fu�?ík-spisovatel je autorem mnoha reportáží (viz výše), divadelních a literárních kritik - ty vycházejí po jeho smrti v souborech “Milujeme svoji zem” (1948),”Stati o literatu�?e” (1951) a “Divadelní kritiky” (1956) - píše též eseje (”Božena N�?mcová bojující”, “O Sabinov�? zrad�?”, “Chůva”), které pak vycházejí spole�?n�? v knize “T�?i studie” (1947).

Nicmén�?, Fu�?ík je v podstat�? dodnes posuzován jako “auctor unius libri”, tedy autor jedné knihy, a to sv�?tov�? proslulé autobiografické prózy “Reportáž psaná na oprátce” (posmrtn�? 1945) - tato kniha vzniká za Fu�?íkova v�?zn�?ní v pankrácké v�?znici za mimo�?ádných podmínek - kniha vzniká po �?ástech, mezi výslechy, v nejistot�?, ven je vynášena bacha�?em na motácích: vydána je “Reportáž psaná na oprátce” až po skon�?ení druhé sv�?tové války - jde p�?itom o vydání, které bylo ideologicky upraveno komunisty tak, aby co nejlépe vyhovovalo jejich povále�?ným cílům a zám�?rům - poté, co se komunisté ujímají v roce 1948 v �?eskoslovensku moci, je Julius Fu�?ík oslavován jako hrdina.

Teprve po listopadových událostech roku 1989 a po znovunastolení demokratického z�?ízení v �?eskoslovensku je Fu�?íkova “Reportáž psaná na oprátce” podrobena kritickému zhodnocení - kritické vydání původní Fu�?íkovy verze vychází v roce 1995 a obsahuje i �?ásti, které byly po válce vypušt�?ny, zejména �?ásti, kde na sebe Fu�?ík prozrazuje, že p�?i výsleších na gestapu podlehl mu�?ení a promluvil, ale kde zárove�? zdůraz�?uje, že svými p�?iznáními nikomu neublížil.

Julius Fu�?ík umírá 8. zá�?í roku 1943 poté, co je v berlínské v�?znici Plötzensee odouzen k trestu smrti a popraven.

Permalink

Malina

11.28.07

Julius Fu�?ík

Leave a Comment

Rubriky

Meta