09.13.07

Psycholožka

Posted in Redakce at 10.00 od admin

Co nejvíc trápí dnešní ženy?
Jedna v�?c je manifestovaný problém, který je sem p�?ivede a druhá v�?c je to, z �?eho problém pramení. A v�?tšina vzniká proto, že �?lov�?k nemá srovnané životní hodnoty. Nosí v hlav�? v�?ci, o kterých ani neví, kde k nim p�?išel, ať už to bylo výchovou, u�?iteli, dobou, kulturou… A ty potom neodpovídají tomu, kdo je on. D�?íve ke mn�? chodily skoro samé “lovestory”, jako potíže s milenkami, rozvody, jak získat mužského. Te�? je zase hodn�? pracovních problémů.

Takže se ty důvody m�?ní?
M�?ní a myslím, že to záleží na spole�?enském kontextu. Dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, že žena, která za mnou p�?ijde, si sice chce zanadávat na svého muže, ale v tom rozhovoru vlastn�? touží p�?ijít na to, pro�? s ním je. Chce o n�?m zjistit i n�?co hezkého. A tady se nabízí srovnání se zam�?�?ením vašeho magazínu: když má být o ženách, tak je docela - promi�?te mi to slovo - primitivní o nich psát. Ženy zajímají mnohem víc muži nebo d�?ti.

Ale také jak muže chápat, jak k nim p�?istupovat.
Pokud chcete n�?co ud�?lat pro budoucnost, tak byste m�?li zprost�?edkovat lidem to, že vztahy v rodin�? se prom�?�?ují, že jde o to, aby se k sob�? všichni chovali jako rovnoprávné bytosti. A prvním krokem je, že nebudete d�?lat rozdíl mezi mužem a ženou.

Prost�? jsem p�?edpokládala, že k psychologovi chodí víc ženy.
Ano, za komunistů opravdu chodily hlavn�? ženy, po revoluci také, ale už v roce 1997, 1998 p�?ibylo mužů, dnes už jich ke mn�? chodí asi stejn�? jako žen. Tak nap�?íklad v�?era se objednal jeden pán a dokonce se cht�?l informovat, jestli by mohl p�?ijít i jeho zam�?stnanec. To se mi ješt�? nestalo. Asi n�?jaký sofistikovaný majitel, protože je p�?ece lepší investovat do toho, aby �?lov�?k, který se dostane do problému n�?kam zašel, než ho vym�?nit. Je skv�?lé, že muži už ztrácí pózu Supermanů a um�?jí si �?íct o pomoc.

A není ta “supermanská” póza n�?kdy i reakcí na okolí, které stále bere muže chodící k psychologovi jako slabochy?
Ur�?it�?. Tenhle p�?edsudek ješt�? p�?etrvává, ale ženy to mají stejn�?. Také necht�?jí, aby okolí v�?d�?lo, že chodí k psychologovi. Ono mluvit o svých myšlenkách a pocitech je daleko intimn�?jší situace než jít k doktorovi a svléknout se do půl t�?la. Není to jen tak jít k n�?komu cizímu a dát mu dův�?ru.

A jak si získáváte vy dův�?ru u pacientů?
To je n�?co mezi nebem a zemí. Snad dost důležité je, že m�? klienti a jejich osudy zajímají a pozorn�? jim naslouchám. To je ostatn�? podstata mého p�?ístupu: pracuji se slovy a myslím, že jsem pravdivá v tom, co �?íkám a d�?lám. I když…vlastn�? nevím. Nezískám dův�?ru všech. Setkání klienta s psychologem je vždy oboustranná záležitost.

Jak se m�?ní problémy s v�?kem?
Je to skoro po�?ád stejné. Mladé holky mají stejné problémy s muži jako t�?eba padesátnice. Nap�?íklad nedostatek respektu, násilí… A stejné je to i s d�?tmi, ty �?eší také podobné v�?ci jako dosp�?lí. Může jít o vymezení vů�?i mám�? a tátovi, což je u dosp�?lých také velice �?asté, ať už jsou rodi�?e živí nebo mrtví, je to téma na doživotí. Potom kamarádi, spolužáci, dosp�?lí mají zase spolupracovníky…

Problémy se tedy po�?ád opakují nehledn�? na to, kolik nám je let?
Ano a je to úpln�? stejné, ať je to v Shakespearovi nebo dneska.

Pro�? se lidé tyto dokola se opakující problémy ješt�? nenau�?ili �?ešit?
To je zajímavá v�?c. Myslím, že to je ten důvod pro�? žijeme. Abychom zlepšili naše reakce na život. A pro�? to po�?ád opakujeme? Až to zjistím, tak vám to �?eknu. Podle m�? je smysluplný koncept karmy. Znovu a znovu máme p�?íležitost si užít toho života a dostávat se do stejných situací, abychom se napojili na um�?ní být mravní, respektující, nepyšní. A dokud se podle t�?chto opravdových lidských hodnot, které každý známe, ať už je to desatero nebo buddhistická nauka, nechováme, tak se prost�? rodíme znovu a znovu se stejnými problémy. Ale jsou to samoz�?ejm�? jenom hypotézy, jist�? nevíme nikdo nic. No, možná dalajláma ví.

Je pravda, že psychologové na sezeních s pacientem moc nemluví, protože v�?dí, že nejlepší odpov�?�? si dá sám?
Způsobů �?ešení lidských problémů je �?ada, jednak podle osobnosti psychologa a také teorií psychoterapie nebo psychologie. �?asto je to tak, že ten psychoterapeut, nebo jak já �?íkám “pomocník”, si z t�?ch teorií vybírá tu, která mu sedí. To, co jste popsala, vypadá jako nedirektivní psychoterapeut. Ten spíše poslouchá. Ale není to tak vždycky, jsou i behaviorální nebo analyti�?tí psychologové. Já se pokouším o takzvaný systemický p�?ístup. Jeho podstata spo�?ívá v tom, aby �?lov�?k našel odpov�?�?, kterou už zná, ale stále se t�?eba motá v kruhu. Je to založené na úrovni specificky konstruovaných otázek a rozhovorů. Odborníkem na problém je ten, kdo p�?išel, já jsem odborník na vedení rozhovoru. Takže tam se opravdu neml�?í.

Také se t�?eba �?íká, že zkušenost je nep�?enositelná…
Myslím, že to není pravda. Tohle nás práv�? odlišuje od jiných živých bytostí, že se u�?íme ze zkušenosti druhých. N�?kdy i to negativní. Pokud bych tomu nev�?�?ila, tak bych lidem ani nemohla být k užitku a d�?lat tuto práci.

Pro�? mají podle vás ženy v�?tší sklon k depresím?
A co je podle vás deprese?

Psychická nemoc.
Deprese je te�? hrozn�? populární diagnóza a má se za to kde co. V t�?chto kategoriích se nepohybuji, diagnózy ned�?lám. Ale podle m�? je deprese obecn�? existenciální krize. Dokonce bych �?ekla, že vývojov�? jde o hodnotnou diagnózu, protože ten �?lov�?k si za�?íná klást podstatnou otázku o svém smyslu a nenachází odpov�?�?. Lidé potom unikají z té reality různým způsobem, �?asto extrémn�? - sebevraždou. Podstatné ale je, položit si správné otázky po smyslu a způsobu žití. Moc nev�?�?ím na doživotní diagnózy, zvlášt�? te�? po smrti Karla Svobody jsou psychiat�?i a jejich léky na koni.

Jak to myslíte?
V�?�?ím, že vše lze n�?jak vylé�?it. Mé studentce zem�?ela maminka, já ji p�?ijala do své rodiny a ukázalo se, že tzv. “doživotní astma” zmizelo. Když pak slyšela v různých po�?adech, že d�?tem s touto diagnozou léka�?i i dosp�?lí �?íkají, že budou celoživotn�? postižení, tak ji to vždy hrozn�? roz�?ílilo. A dýchaní je velmi podobné depresi: jde také o prožívání života - dech je totiž symbol života.

Jsou tedy antidepresiva vhodná lé�?ba depresí?
Ur�?it�?. �?lov�?k by nem�?l trp�?t. Když je možné tomu velkému utrp�?ní ulevit, tak pro�? ne. Ale nem�?lo by jít o kone�?né �?ešení. Jenže p�?i depresi �?lov�?k nechce nic �?ešit, n�?kdy není schopen ani se obléci, najíst, jít do práce. Takže je užite�?né za�?ít s antidepresivy a posléze se pokusit najít původce krize. Kdo ale nechce hledat důvod svých problémů, �?eší situaci antidepresivy a funguje mu to, má plné právo se takto rozhodnout.

Když jsme si domlouvaly rozhovor, tak jste mi do telefonu �?ekla, že nemáte psychology ráda. Pro�??
Mnozí psychologové se tvá�?í jako experti. Moc nevnímají �?lov�?ka jako takového a spíš dávají na to, co �?íká jejich teorie. Systemický p�?ístup, kterým se �?ídím já, je v podstat�? nová filozofie. �?íká, že nemocný �?lov�?k není nesvéprávný, že nejlépe zná svou odpov�?�? sám. Jde o to, abych s ním správn�? navázala rozhovor a on si p�?es n�?j našel to svoje �?ešení. Klasi�?tí psychologové ten problém vždycky hned interpretují, jako t�?eba “To bude špatný vztah s otcem” a tak podobn�?. P�?itom každý m�?l blbé d�?tství, já neznám nikoho, kdo m�?l dobré a všichni žijeme.

N�?kdo ho m�?l t�?eba horší…
A co je to horší? On ho m�?l tak dobré, jak ho m�?l mít. Dostal p�?íležitost se narodit. Tak jaképak hrozné? Jestliže to však uchopí tak, že je chudák ob�?ť a celý život bude nadávat na okolí, tak p�?íležitost nepochopil. Je spousta výjime�?ných lidí, kte�?í m�?li d�?tství velice špatné. Ale ráda bych k tomu �?ekla, že psycholog je dobrý, protože s ním pacient mluví. Už je vícemén�? jedno, jak reaguje. Půlka práce už je vlastn�? hotová ve chvíli, kdy se �?lov�?k rozhodl hledat n�?jakou odbornou pomoc.

Pro�? si myslíte, že k psychologovi chodí spíše majetn�?jší lidé?
Jednak to stojí peníze. A bude to i tím, že když jste chudá, tak si myslíte, že by se všechny vaše problémy vy�?ešily tím, kdybyste m�?la v�?tší byt, více pen�?z…

A nevy�?eší?
Teprve když jsou materiální pot�?eby uspokojené, tak dojde na ty duchovní. Najednou zjistíte, že to asi bude v n�?�?em jiném než v tom, že máte vše, co jste si p�?ála.

Máte n�?jakou radu, jak t�?eba odplavit stres?
Každý si musí najít svou metodu. N�?kdo b�?há, n�?kdo jde na šílený koncert, kde já bych vůbec nevydržela, n�?kdo se musí pomilovat, n�?kdo si dá marihuanu. Ta variabilita je velká. Mn�? t�?eba poradil jeden �?ínský léka�? toto: “Stejn�? jak usilovn�? pracujete, tak také odpo�?ívejte.” Jenže jak to ud�?lat, že? A když t�?eba vezmete práci workoholikovi, tak spadne do deprese. Univerzální rady prost�? neexistují. A n�?kdo má stres i rád. N�?kdo leze na hory, kamarádi mu padají p�?ed o�?ima a on ten adrenalin, stejn�? miluje.

A není to už skoro diagnóza?
To je ale skoro všechno! Proto s diagnózami nepracuji. Mn�? p�?ijde všechno normální a adekvátní tomu �?lov�?ku a jeho životní situaci.

V�?�?íte, že trvale negativní nálada se může promítnout do zdraví?
Samoz�?ejm�?. Trvale blbá nálada a negativní vymezování vám zamo�?uje organismus. Nejhorší je nenávist, vzdor a pomsta. Když tohle cítíte �?asto, tak si můžete být stoprocentn�? jistá, že onemocníte až smrteln�?. To není v�?c víry, to je v�?c faktů. Myslím, že za �?as tyto negativní pocity vymizí, protože lidé prost�? nebudou chtít být nemocní a zem�?ít.

Šla jste n�?kdy sama k psychologovi?
To je dokonce nezbytná podmínka mojí práce - projít psychoterapeutický výcvik a mít supervizora.

�?íkala jste, že nejdůležit�?jší je mluvit. Pro�? nám k tomu nesta�?í jenom kamarád a pot�?ebujeme psychologa?
V t�?žkých chvílích mají kamarádi svoji roli a n�?kdy sta�?í, ale ob�?as jsou velmi na škodu. Cht�?jí vám pomoci, protože vás mají rádi, ale mohou vám nabídnout jen tu svoji zkušenost, která je �?asto hodn�? odlišná od té vaší. Každý má pocit, že mluvit je jednoduché, ale je pot�?eba ten rozhovor um�?t správn�? vést. Od toho jsem tu práv�? já a moji kolegové. Musím �?íci, že jednu dobu jsem úpln�? nesnášela kamarádky svých pacientek. Ony do toho �?asto promítají svoje problémy a tím vše jen zkomplikují.

S kamarádkami tedy opatrn�??
Vzkázala bych jim, že je veliká pomoc, že svou p�?ítelkyni vyslechnou a dají jí najevo, že ji mají rády. To �?lov�?k od kamarádů pot�?ebuje.

Můžete na základ�? své praxe �?íci, že lidé vyhledávají psychology více než d�?íve?
Spíš to pozoruji ve vaší práci. Vy jste v�?tší signál, protože ať otev�?ete tém�?�? jakýkoliv �?asopis, tak si p�?e�?tete rady n�?jakého psychologa. Lidé už podle m�? chápou, že tradi�?ní hodnoty, systém rodiny, vztahů a sv�?t celkov�?, jsou úpln�? prom�?n�?né a oni se musejí u�?it všechno znovu. Asi i proto existuje tolik �?asopisů, které se t�?mto tématům v�?nují, i když se vlastn�? píše skoro po�?ád to samé. Ale to je dob�?e, n�?kdo to t�?eba uvidí poprvé a �?ekne si “To je vlastn�? pravda!”.

A ten, který vid�?l tu samou radu po sté, už t�?eba potom vyhledá p�?ímo vás…
T�?eba. Myslím, že žijeme v duchovní dob�? a lidé mi p�?ijdou úžasní v tom, že tolik touží stát se lepšími.

Permalink

Malina

09.13.07

Psycholožka

Leave a Comment

Rubriky

Meta