09.03.07

Francie 1944: nadšení a lyn�?ování

Posted in Redakce at 20.02 od admin

Vylod�?ní v Normandii v �?ervnu 1944 p�?edznamenalo osvobození Francie i okupované Evropy. K atmosfé�?e veselí, jásotu, vojenských p�?ehlídek a salv na po�?est hrdinů pat�?ily i zmatené pocity a obavy, kon�?il život vále�?níků a za�?ínaly všední dny, za�?alo však i vy�?izování ú�?tů: zajatci, soudy, popravy a lyn�?ování �?? les femmes tondues �?? jev jdoucí nap�?í�? osvobozenou Evropou, zapomínaný historiky, ale důležitý pro pochopení spole�?nosti v dob�? války a v okamžiku vít�?zství.

Od roku 1943 až do roku 1946 se ve Francii lyn�?ování jako forma trestu masivn�? uplat�?ovalo; více než dvacet tisíc žen, každého v�?ku a všech profesí, podez�?elých z kolaborace s N�?mci, bylo ost�?íháno dohola. Trest byl vykonáván ve v�?znicích, v bytech, na ve�?ejných prostranstvích, a�?koliv nikdy žádný trestní ani civilní soud žádnou ženu k takovému trestu neodsoudil. Oholené ženské hlavy znamenaly, že �?istka prob�?hla, byla viditelná; fotografie holohlavých žen byly ve�?ejn�? vystavovány, publikovány. Hlavní hrdinka slavného filmu Hirošima, má láska, nato�?eného podle stejnojmenného románu Marguerity Durasové, je �??holohlavá z Nevers�??; dvacetiletá dívka zamilovaná do n�?meckého vojáka, posléze zabitého p�?i osvobozování, je potrestána, zlyn�?ována. �??�?�naložili m�? do kamionu a odvezli na Champs de Mars. Tam mi n�?kdo �?ekl, že m�? ost�?íhají�?� Cvakání nůžek na mé hlav�? mi bylo úpln�? lhostejné. Když skon�?ili, tak m�? asi t�?icetiletý muž vyvedl na ulici�?��??

Lyn�?ování byl brutální trest, který zasahoval lidskou důstojnost, integritu; nenávist, touha po odvet�?, misogynie a nadšení z vít�?zství se spojily v jedno. Ženy byly postihovány za �?lenství, ve Frauenschaftu, v kolaborantských organizacích, zvlášt�? v Légion des volontaires français contre le bolchevisme (LVT), v Parti populaire français (PPF), v Légion tricolore, za dobrovolnou ú�?ast na práci pro �?íši, stejn�? tak za obchodování s okupanty, za udava�?ství a za sexuální vztahy s les Boches, s N�?m�?oury. Nejvíce žen, p�?tasedmdesát procent, však bylo trestáno za intimní, milostné styky, v pojmech tehdejšího slovníku �?? za du dodo, za hajání, collaboration horizontale, za horizontální kolaboraci nebo jako genre spécial, zvláštní p�?ípad. Nikdy však za homosexualitu.

Každodenní život p�?inášel �?etné kontakty s n�?meckými vojáky a nabízel tak nespo�?et důkazů o zrad�?, o spiknutí; spole�?né procházky, posezení v kavárnách, vzájemné návšt�?vy. �??Sexuální kolaborace�?? neunikla nikomu, každý si jí dob�?e všímal, ve�?ejné mín�?ní i odboj byly v tomto sm�?ru zajedno.

Na�?ízení z 26. prosince 1944 definuje, co všechno lze považovat za �??zlo�?in proti národní důstojnosti�??. Zdá se však, že ve v�?cech právních už taková shoda nepanovala; jedni si p�?áli vyhov�?t lidovému vkusu, cht�?li, aby �??h�?íšnice�?? byly ve�?ejn�? trestány, protože to odpovídalo jejich p�?edstav�? o spravedlnosti, o trestu za porušení po�?ádku. Jiní, v�?etn�? ministerstva spravedlnosti, se však právem obávali takové potupné praktiky legalizovat; obávali se, že takový postup by p�?íliš rozvracel sociální klima. Nicmén�? v mnohých m�?stech, v Besançonu, v Caen, v Belfortu byly obvin�?né ženy systematicky tvrd�? souzeny a odsuzovány, ne ovšem k ost�?íhání vlasů, ale k jiným trestům. Avšak policejní prefekt ve Vosges dosp�?l k jinému záv�?ru, když prohlásil: �??Stávající právní úprava nedovoluje trestat sexuální styk s okupantem, neboť na ženy, které nehledaly N�?mce, ale muže, je t�?eba pohlížet odlišn�?, a to se jen obtížn�? dokazuje. V politováníhodných p�?ípadech, kdy jde o ženy vdané nebo dokonce manželky vále�?ných zajatců, sm�?�?uje politická vůle k tomu, aby se na nedostate�?nost právní úpravy v tomto sm�?ru zapomn�?lo�?��??

Zvláštní kapitolou pak byly bordely, hojn�? navšt�?vované n�?meckými vojáky; domácí odboj provedl n�?kolik úsp�?šných atentátů na nev�?stince v Tours, v Arles i v Marseilli. Zdá se však, že oby�?ejná prostituce byla považována za mén�? nebezpe�?nou, než prostitution de l�?? âme, prostituce intelektuální, žen�?-intelektuálce se dostalo titulu �??doktorka Kollaborateur�??. Morální odsouzení žen, které se �??nechávaly vid�?t�?? s N�?mci, se projevovalo i ve slovním ozna�?ení: putain, d�?vka, poule du luxe, luxusní slepice, héta�?re, hajtra, garce, mrcha, courtisane, kurtizána.

Trest se vykonával ve�?ejn�? v centru m�?st, v Pa�?íži u l�??Arc de Triomphe, p�?ed pa�?ížskou radnicí a na Montparnassu, i každá vesnice m�?la místo, kde st�?íhala své h�?íšnice. Podle tvrzení Elsy Trioletové bylo v Montélimar ost�?íháno 0,15 procent žen z celkového po�?tu obyvatel, v Clermont-Ferrandu asi 0,06 procent, v departementu Oise z celkového po�?tu 397 tisíc bylo takto potrestáno dv�? st�? osmdesát šest žen. Jean-Paul Sartre v Combat z 2. zá�?í 1944 píše o sebevraždách, které ze zoufalství spáchaly ost�?íhané ženy. N�?které ženy �?asto uvád�?ly na svoji obhajobu opravdovou lásku �?? marn�?, neboť láska nebývá slu�?itelná s politikou. Jedna dívka ze Saint-Clément se bránila tím, že n�?mecký poddůstojník, se kterým krátce chodila, pomáhal jejímu t�?žce nemocnému otci. Když byl odvelen jinam, tak už s žádným N�?mcem nikdy nechodila. Jiné sv�?dectví podává dopis, uložený v archivu, ve kterém n�?mecký voják píše špatnou francouzštinou: �??Má drahá, milovaná Jeanne�?�, odveleli nás jinam. Nemohu na Tebe zapomenout�?� Jeanne, �?ekají nás velmi tvrdé boje, ale já v�?�?ím v milosrdného Boha, že nedopustí, abychom se už nikdy nesešli (�?�).�??

St�?íhány dohola byly i ženy zam�?stnané jako sekretá�?ky v n�?meckých podnicích, posluhova�?ky v n�?meckých rodinách, servírky nebo prodava�?ky, �?asto p�?ezdívané filles pour les Allemends, holky pro N�?mce. Odbojový �?asopis Défense de la France i povále�?ný tisk je �?asto vykresloval jako svůdnice: s nakade�?enými vlasy, s na�?erven�?nými rty, s nápadnými náušnicemi a s kožešinovými límci�?� Noviny psaly o tom, že v Troyes bylo lyn�?ováno n�?kolik žen, které se �??zneuctily za pár marek�??. Marky byly důkazem kompromitujícího chování.

Nedostatek jídla, uhlí, léků, cigaret i oble�?ení hrály jist�? v té dob�? nemalou roli; shán�?ní základních v�?cí byl každodenní vy�?erpávající program; každý potravinový lístek navíc, každá �?okoláda nebo pár pun�?och bylo uleh�?ení, známka luxusu, kterou nabízel milostný vztah s okupantem. N�?kolik dívek ze Saint-Rémy-de-Provence se schovalo v okolních vesnicích, byly ale pochytány, svázány, p�?ivedeny do m�?sta a na nám�?stí ost�?íhány, jejich soudci je pomalovali hákovými k�?íži a pak hnali m�?stem. Faire l�??amour s N�?mcem bylo jednozna�?n�? považováno za kolaboraci a ženu stihl tvrdý potupný trest i v tom p�?ípad�?, že svým po�?ínáním nikoho neohrozila, ani neovlivnila průb�?h války; mezi trestem a nebezpe�?ností �?inu byl tedy velký nepom�?r.

V Montpellier bylo t�?iadvacet žen provdaných za n�?mecké vojáky uv�?zn�?no. V Charente, v oblasti kontrolované partyzány, dochází k lyn�?ování už 31. �?ervence 1944, v Châteauroux je hned 8. kv�?tna 1944 zlyn�?ováno asi dvacet žen, lyn�?ování vypuklo i v la Rochelle a v Saint-Nazaire, v Mulhouse za�?alo lyn�?ování už v noci na 31. kv�?tna 1944, tedy ješt�? d�?íve než došlo k vylod�?ní v Normandii.

Zejména vále�?ní zpravodajové p�?inášeli zprávy o tom, co se d�?je; nejznám�?jší z nich Robert Capa a Lee Millerová zaznamenali �?etná sv�?dectví, cenné jsou i amatérské fotografie místních fotografů. V dopise p�?ítelkyni Lee Millerová píše: �??�?�zahlédla jsem �?ty�?i dívky, které p�?inutili pochodovat m�?stem, cht�?la jsem je vyfotografovat, p�?ihlížející dav se domníval, že pat�?ím k vojákovi, který je chytil, najednou m�? dav za�?al objímat, líbat a gratulovat, zatímco na ty nešťastnice dopadaly facky a plivance�?��??

Na fotografiích z té doby je vid�?t ob�?ť, která se nedívá do objektivu, je vid�?t i holi�?e, vlasy spadlé na zem nebo zdvižené jako lovecká trofej, je vid�?t lyn�?ované ženy sedící na židlích, n�?kdy se svázanýma rukama, �?asto v doprovodu eskorty. Na n�?kterých fotografiích je žena nucena pózovat s hitlerovským pozdravem, s hákovým k�?ížem na �?ele; existují i fotografie nahých holohlavých žen na kárách, vystavené pok�?iku davu; známá je fotografie �??char des collaboratrices�??, kára se zrádkyn�?mi, ze Cherbourgu, na otev�?eném nákla�?áku stojí mladé holohlavé ženy v potrhaném oble�?ení, auto je obklopeno rozzu�?eným davem. V bezprost�?ední blízkosti lyn�?ovaných jsou na všech fotografiích dob�?e vid�?t ozbrojené muži v uniformách, v pozadí pak stojící ženy a d�?ti, opodál p�?ihlížejí zv�?davci a lhostejní pozorovatelé. Muži v uniformách jsou pravd�?podobn�? policisté, vojáci, ale také, podle mnohých sv�?dectví �?? résistants de septembre, zá�?ijoví odbojá�?i �?? jak Francouzi posm�?šn�? nazývali ty, kte�?í za�?ali bojovat, když už bylo po bitv�?, nebo ty, kte�?í se k bojujícím jednotkám p�?idali až na poslední chvíli; mnozí z nich m�?li sami ledaco na sv�?domí a jen rychle p�?evlékli kabáty.

Naproti tomu v Orly k žádnému lyn�?ování ani k drancování nedocházelo, p�?estože výbor provád�?jící �?istky požadoval, aby skupin�? šesti žen byly oholeny hlavy. Podobn�? tomu bylo i ve Štrasburku, odkud je minimum zpráv o lyn�?ování a o drancování. Zdá se, že tam, kde se poda�?ilo udržet autoritu, dalo se brutalitám zabránit. Historik Fabrice Virgili zaznamenal ve své knize La France �??virile�?? �?etná sv�?dectví dokreslující atmosféru té doby, vztah mezi jednotlivcem a davem, když popisuje lyn�?ování v La Mure, kde dav napadl t�?i ženy, které se vrátily z N�?mecka, kam se dobrovoln�? p�?ihlásily na práci. P�?tadvacetiletá vdova vid�?la, že na nám�?stí lidé bijí jednu z žen, �??tak jsem k ní šla a dala jsem jí facku, cht�?la jsem tak pomstít svého manžela, kterého N�?mci zast�?elili,�?? uvedla pozd�?ji. Jednat�?icetiletý holi�?, kterého p�?ivedli na nám�?stí, aby t�?m ženám oholil b�?itvou hlavy, k tomu pozd�?ji �?ekl: �??Když jsem p�?išel p�?ed radnici, tak žádná z nich už vlasy nem�?la�?��??

Vojákům spojeneckých armád se ob�?as poda�?ilo vyrvat davu jeho ob�?ť; jak uvádí Fabrice Virgili, polský důstojník zachránil n�?kolik �??prostitutek�?? a Samuel Marshall ve Virgilov�? knize vzpomínal, jak s k�?ikem �??Dejte jim pokoj, všichni jste zrádci!�?? ochránil p�?ed lyn�?ováním t�?i mladi�?ké Francouzky.

K milostným vztahům mezi Francouzi a n�?žným pohlavím p�?íslušnic nep�?átelského národa však docházelo také, na celém území, zvlášt�? pak na druhé stran�? Rýna, muži totáln�? nasazení na práci nebyli vždy lhostejní k půvabům n�?meckých žen, stejn�? tak existují �?etná sv�?dectví o milostných vztazích mezi francouzskými zajatci a n�?meckými dívkami. Takové vztahy �?asto usnadnily nelidské podmínky, nejednou zachránily i život a stávalo se, že m�?ly i magický ú�?inek, siln�?jší než nacistická propaganda, a nejeden N�?mec, N�?mka skrze n�?j prohlédli a oto�?ili.

Milostné vztahy mezi muži okupovaných národů a p�?íslušnicemi �??vyšší rasy�?? vznikaly ve všech zemích. Muže však nepostihl žádný trest, žádné lyn�?ování, o jejich sexuálním život�? v dob�? války se vždy diskrétn�? ml�?elo. Lyn�?ování ve smyslu ost�?íhání dohola byl specifický trest, který byl ur�?en výhradn�? ženám, byl nepochybn�? p�?íkladem jejich nižšího, pod�?ízeného postavení. Mužská sexualita zůstávala totiž nedotknutelná, byla jejich soukromou mužskou záležitostí, muži byli v tomto sm�?ru zcela svobodní; jen ženské t�?lo bylo chápáno jako vlastnictví, jako národní majetek, a proto muselo být degradováno. Lyn�?ování a ponižování bezbranných žen a dívek v sob�? obsahuje zvrácený sexuální prvek; lyn�?ování nebylo trestem za sexuální vztah s nep�?ítelem, ale sexuálním trestem za styk s ním.

Pa�?íž byla osvobozena 25. srpna 1944, k poslednímu lyn�?ování na francouzském území došlo v roce 1946. Lyn�?ování byl také symbolický trest a symboly, jak známo, mají svůj efekt. P�?estože jde o trest hojn�? uplat�?ovaný ve všech osvobozených zemích, jen ve Francii a v Dánsku, kde se z podobných vztahů narodilo více než p�?t tisíc d�?tí, byl tento jev p�?edm�?tem v�?tší pozornosti a zabývají se jím historické studie, �?lánky a publikace. I to vypovídá o mnohém�?�

Ladislava Chateau (1950) spolupracuje jako publicistka s �?eským rozhlasem, Lidovými novinami aj. Žije v Praze a v Pa�?íži.

Permalink

Malina

09.03.07

Francie 1944: nadšení a lyn�?ování

Leave a Comment

Rubriky

Meta