07.30.07

Základní principy buddhismu…

Posted in Redakce at 9.34 od admin

�?ty�?i vznešené pravdy

1. vznešená pravda o utrpení
Sv�?tské bytí je neuspokojivé, strastiplné utrpení.

2. vznešená pravda o vznikání utrpení
P�?í�?inou utrpení je žádostivost, spojená s rozkoší a lp�?ním na smyslových rozkoších.

3. vznešená pravda o zaniknutí utrpení
Utrpení je možné u�?init konec úplným zni�?ením a zaniknutím práv�? této žádostivosti.

4. vznešená pravda o stezce, vedoucí k zaniknutí utrpení

Je to tato vznešená osmidílná stezka: pravé pochopení, pravé myšlení, pravá �?e�?, pravé jednání, pravý život, pravé úsilí, pravá bd�?lost a pravé soust�?ed�?ní. Vykoupení je bezprost�?edním úkolem každého �?lov�?ka. Když je �?lov�?k zasažen otráveným šípem, také nebude jeho vyn�?tí z rány oddalovat zkoumáním, kdo onen šíp vyst�?elil, jaká je jeho délka a z �?eho je vyroben. Na cest�? bude dost �?asu prohlubovat porozum�?ní Buddhovu u�?ení. Zatím je t�?eba vykro�?it a vnímat život takový, jaký je, u�?it se prost�?ednictvím p�?ímé a osobní zkušenosti.

Základní skute�?ností bytí je zákon zm�?ny �?i pomíjivosti. Cokoli existuje, od malého krtka až k obrovské ho�?e, od myšlenky až k impériu, to vše prochází stejným kolob�?hem - zrozením, růstem, úpadkem a smrtí. Život sám je nep�?etržitý a neustále hledá sebevyjád�?ení v nových formách. “Život je most, proto na n�?m nestav domy.” Život je tok a tomu, kdo za�?ne lp�?t na form�? jakkoli nádherné, p�?inese vzdorování proudu utrpení.

Zákon zm�?ny platí stejnou m�?rou i pro “duši”. Jedinci není vlastní žádný princip, který by byl nesmrtelný �?i nem�?nný. Pouze “nepostižitelnost”, kone�?ná realita se vymyká zm�?nám a p�?echodné formy života, v�?etn�? �?lov�?ka, jsou jejím projevem. Žádnému z nás nepat�?í život, který námi protéká, stejn�? jako žárovka nevlastní proud, jenž dává sv�?tlo.

Vesmír je vyjád�?ením zákona. Všechny následky mají své p�?í�?iny a lidská duše �?i charakter �?lov�?ka je sou�?tem jeho p�?edchozích myšlenek a �?inů. Karma znamená dvojici akce-reakce a �?ídí veškerou existenci. �?lov�?k je jediným tvůrcem okolností i vlastních reakcí na n�?, budoucích podmínek i svého kone�?ného osudu. Svůj charakter může postupn�? o�?išťovat správnými myšlenkami a �?iny, a sebeuv�?dom�?ním pak nakonec dosáhnout osvobození od opakovaných zrození. Je to proces, který zabírá dlouhé �?asové úseky, mnoho životů na zemi, ale nakonec každá forma života dosáhne probuzení.

Život je pouze jeden a je ned�?litelný, p�?estože jeho formy jsou nep�?eberné a pomíjivé. Každá forma totiž musí zem�?ít. Od pochopení jednoty života se odvíjí schopnost soucít�?ní, ztotožn�?ní se s životem v ostatních formách. O soucitu se hovo�?í jako o “zákonu zákonů - v�?�?ném souladu”, a kdo tento soulad, tuto harmonii života poruší, bude podle toho trp�?t a oddálí vlastní probuzení.

Je-li pouze jeden život, musí být zájmy �?ásti totožné se zájmy celku. �?lov�?k si ve své nev�?domosti myslí, že může úsp�?šn�? usilovat pouze o své vlastní zájmy, a jeho nesprávn�? zam�?�?ená energie a sobectví tak plodí utrpení. Z vlastního utrpení se u�?í, jak zmírnit a nakonec odstranit jeho p�?í�?iny. Buddha u�?il �?ty�?i vznešené pravdy, které je možné vyslovit i takto: Utrpení je všudyp�?ítomné, jeho p�?í�?inou je touha zam�?�?ená špatným sm�?rem, nápravou je odstran�?ní p�?í�?iny a k tomu se používá vznešená osmidílná cesta sebezdokonalování vedoucí k ukon�?ení utrpení.

Osmidílnou cestu tvo�?í pravé (nebo dokonalé) pochopení, pravé cíle nebo pravá motivace, pravé mluvení, pravé jednání, pravá životospráva, pravé úsilí, pravý rozvoj mysli a kone�?n�? pravá samádhi, soust�?ed�?ní vedoucí k plnému probuzení. Buddhismus je způsob života, nikoli pouze teorie, a pro sebeosvobození je vykro�?ení na tuto cestu proto nezbytné. “P�?esta�? �?init zlo, nau�? se konat dobro, o�?isti vlastní srdce: toto jest u�?ení probuzených.”

Skute�?nost je nepopsatelná a bůh, jemuž jsou p�?ipisovány různé vlastnosti, není realitou kone�?nou. Ale Buddha, lidská bytost, dosáhl probuzení a smyslem života je dosp�?t k osvícení. Tohoto stavu v�?domí zvaného nirvána, které znamená vyhasnutí, osvobození od omezení daných sobectvím, lze dosáhnout na zemi. Ve všech lidech i ostatních formách života je obsažena schopnost, vnit�?ní síla k probuzení, a celý proces tedy spo�?ívá v tom stát se sám sebou. “Nahlédni dovnit�?: ty sám jsi Buddha.”

Od vnit�?ní síly ke skute�?nému osvícení vede st�?ední cesta, osmidílná stezka “od žádostivosti k míru”, způsob sebezdokonalování mezi “protiklady” s vylou�?ením veškerých extrémů. Buddha Šákjamuni ji prošel celou až nakonec a jediná víra, které je v buddhismu zapot�?ebí, je racionální p�?esv�?d�?ení, že stojí za to jít, kudy krá�?el Rádce. Tu cestu musí projít celý �?lov�?k, nejenom jeho lepší já, a rozvíjet je t�?eba srdce stejn�? jako mysl. Buddha byl zcela probuzený i dokonale soucitný.

Buddhismus klade velký důraz na pot�?ebu vnit�?ního soust�?ed�?ní a meditace, jež vedou k rozvoji duchovních schopností. Soust�?ed�?ný osobní život je stejn�? důležitý jako každodenní shon a období klidné vyrovnanosti jsou pro vyvážený život nesmírn�? důležitá. Buddha, probuzený, by m�?l být za všech okolností “klidný a vyrovnaný”, m�?l by se vyhýbat duševním a citovým vazbám na “pomíjivé d�?ní”. Neustále uv�?dom�?lejší postoj k okolnostem, jejichž je sám strůjcem, mu pomáhají udržet vlastní reakce vů�?i nim pod kontrolou.

Buddha pravil: “Pracujte piln�? na vlastním vykoupení.” Buddhismus nezná žádnou autoritu, o niž by se opírala pravda, vyjma intuice jednotlivého �?lov�?ka a ta je autoritou pouze pro n�?ho samého. Každý nese následky vlastních �?inů a p�?i pomoci bližním dosáhnout stejného vysvobození si z nich bere pou�?ení. Ani modlitba k Buddhovi nebo kterémukoli bohu nedokáže zabránit důsledkům �?inů. Buddhisti�?tí mniši jsou u�?itelé a vzory, ale v žádném p�?ípad�? neslouží jako prost�?edníci mezi realitou a jedincem. Vů�?i ostatním náboženstvím a duchovním naukám se p�?stuje nejvyšší možná tolerance, protože nikdo nemá právo k�?ížit svým bližním cestu k bohu.

Buddhismus není ani pesimistické ani “únikové” u�?ení a neodmítá existenci bohů �?i “duše”, avšak t�?mto pojmům p�?i�?azuje vlastní význam. Je to racionální, praktická a široce pojatá myšlenková soustava, náboženství, duchovní v�?da a způsob života. Již více než dva tisíce let uspokojuje duchovní pot�?eby tém�?�? t�?etiny lidstva. Oslovuje západní sv�?t, protože neobsahuje dogmata, uspokojuje rozum i srdce, zdůraz�?uje dův�?ru v sebe sama ve spojení s tolerancí vů�?i jiným názorům, spojuje v sob�? zdánliv�? nesourodé prvky, jakými je v�?decké poznání, náboženství, filozofie, psychologie, etika i um�?ní a obrací se k �?lov�?ku jako tvůrci práv�? prožívaného života i jedinému strůjci vlastního osudu.

Permalink

Malina

07.30.07

Základní principy buddhismu…

Leave a Comment

Rubriky

Meta