05.23.07

Typy praků a jejich použití

Posted in Redakce at 0.05 od admin

Ran�? st�?edov�?ký prak byl zbraní, kterou ovládal nepochybn�? každý chlapec již od útlého mládí. Kdo si vyzkouší st�?elbu z praku, tak ocení schopnost st�?elce strefit letícího ptáka �?i tak malý cíl jako lidská hlava.
Výsledná hodnota praku není p�?íliš velká (u rostliných vláken zanedbatelná) a jeho ú�?innost byla dostate�?ná. Dobrý zásah mohl protivníka z boje vy�?adit i trvale �?i jej dokonce zabít.

Standardním prakem lze házet dokonce �?tvrt až půlkilogramové kameny na vzdálenost p�?ibližn�? sto metrů. U menší munice se uvádí dost�?el až 200 metrů p�?i velké kadenci 6 až 12 kamenů za minutu. Z t�?chto důvodu je t�?eba p�?i prakost�?elb�? (ať soukromé �?i na akcích) dbát co nejvyšší opatrnosti a bezpe�?nosti.

Různé podoby praku a jeho odvozenin

PRAKY

Popis: Technicky si nyní prak rozd�?líme na kapsu na munici a na ramena praku. P�?i�?emž ramena d�?líme na volné (to které se p�?i st�?elb�? uvol�?uje) a pevné. Prak zpravidla tvo�?í pás kůže, s rameny dlouhými p�?ibližn�? 50-120 cm dlouhými s cca 20cm velkou kapsou (vakem) na munici uprost�?ed. Na pevném konci praku se nalézá bu�? pevné nebo pohyblivé (utahovací) oko a na volném konci oko nebo uzlík (podle typu st�?elby).

Vyobrazení �?ímského prakovníka v�?nované poko�?ení Dakie, Datováno do roku 113 (Korfmann, 73, 36).
Historie: Prak je starov�?ká zbra�? používaná samoz�?ejm�? k boji i k lovu, protože však není vyroben z trvanlivého materiálu, není archeologicky p�?íliš doložen.
Máme ovšem bohaté nálezy munice (hlin�?né, kamenné i olov�?né) ze st�?edomo�?í a také množství etnografických srovnání z celého sv�?ta. Neexistuje žádný kontinent (krom Antarktidy), kde by se prak nepoužíval. Jeho podoba a způsob st�?elby se na celém sv�?t�? prakticky p�?íliš neliší a různé odlišnosti jsou rozepsány níže.

Použití: Ze slovanského prost�?edí sice nálezy nemáme, ale lze úsp�?šn�? p�?edpokládat hojné a �?asté používání této zbran�? i na našem území.

Výroba: U ramen se snažíme o co nejužší prů�?ez, aby byl odpor vzduchu p�?i rotaci co nejmenší. Ale ne na úkor pevnosti - udržet rotujících 250gr vyžaduje svoji pevnost. Na akce se však hodí i “pomalejší” praky - nemusíte totiž b�?hat pro munici tak daleko a zvyšujete tím i bezpe�?nost st�?elby. Velikost kapsy je dána velikostí munice. Univerzáln�? může být kapsa velká okolo 20 cm, což dosta�?uje i na v�?tší kameny. Munice by nem�?la z kapsy p�?íliš vy�?nívat. Její tvar by m�?l být koso�?tvere�?ný a m�?l by se p�?i vložení munice p�?irozen�? tvarovat do kolébky - munice pak p�?i nižší rotaci nevypadne.

Celokožený prak: Z kožených �?emínků dostate�?né síly a kvality (alespo�? o prům�?ru 0,4-0,5 cm) u�?ízneme požadovanou délku ramen. �?emínky mohou být i ten�?í a spletené. Dále si u�?ízneme 2 �?emeny (ze stejného materiálu) na kapsu - ty �?emeny musí být delší 0 1/3 než plánujeme délku kapsy. Tyto dva �?emeny svážeme na koncích k sob�? a mezi n�? všijeme uše�? koso�?tvere�?ného tvaru. Nyní ramena i kapsu spojíme-sešijeme k sob�?.
Pletený prak: Tyto praky známe spíše z etnografických studií st�?ední Ameriky a Afriky. Jedná se o nejlevn�?jší možnou variantu, kdy jsou ramena i kapsa upleteny z konopných (�?i jiných) rostlinných vláken. Upletení ramen je stejné jako pletení pomlázky (z n�?kolika možných svazků) - kapsa se plete na jednoduché koso�?tvere�?né form�? nebo na vypnutém rámu. Pro zdatného �?emeslníka/�?emeslnici to není nic složitého - chce to jen trochu cviku.
Kombinovaný prak: Podle mého úsudku se jedná o nejhez�?í a kdysi snad i nej�?ast�?jší možnou variantu - bohužel opomíjenou. Ramena budou upleteny z vláken rostlinného původu (z důvodu ceny) a kapsa bude kožená (aby více vydržela).
Držení praku

Držení volného konce je tém�?�? vždy stejné. Jedná se (krom�? anglosaské varianty - dv�? oka) vždy o zakon�?ení uzlíkem �?i uzlíky, které usnad�?ují držení volného konce v ruce. Tyto uzlíky zvyšují kvalitu držení praku p�?i rotaci (aby nám volný konec odst�?edivou silou sám z dlan�? nevyklouzl) a také umožní vyšší citlivost p�?i mí�?ení - pomohou lépe vystihnout správný okamžik, kdy volný konec pustit.

1) Oko (které je sešito napevno) navle�?eme na prost�?ední�?ek a �?emen provle�?eme mezi palec a ukazová�?kem. Druhý volný konec praku uchopíme mezi palec a dla�?/ukazová�?ek - držíme jej v p�?sti. Prak rozto�?íme a pootev�?ením p�?sti (zvednutím palce) uvolníme volný konec který se odst�?ediv�? vymrští vp�?ed.
Osobn�? preferuji tuto variantu s tím, že �?emen nechám voln�? viset - p�?i házení mi dva �?emeny mezi palcem a ukazová�?kem d�?lají zbyte�?né problémy a na kvalitu hodu to nemá žádný vliv (spíše naopak).
Tuto techniku hodu známe dodnes nap�?íklad od Eskymáků a zprávy o ní máme tém�?�? z celého sv�?ta. Je to také nejpohodln�?jší a pro za�?áte�?níka i nejp�?esn�?jší technika. Tato varianta je použitelná i pro naše Slovany.

2) Jeden konec praku je tvo�?en smy�?kou (rad�?ji širší kvůli pohodlí) která se navle�?e na pravou ruku. Způsoby utažení mohou být různé - od kožené pojistky (zkracova�?ky) po utahovací uzel. Tato druhá varianta je vid�?t také na fotce. Tento úchyt známe nap�?íklad z Výšivky z Bayeux a dalo by se snad použít i pro naše Slovany.

——

3) Oba konce praku jsou zakon�?eny spletenými kroužky nebo o�?ky. Konec praku, který zůstává v ruce navlékáme na prost�?ední�?ek a vypoušt�?ný volný konec na ukazová�?ek. Tuto techniku hodu máme potvrzenu z anglosaského prost�?edí od 8. po 14. století (Strutt, 1876, 136, 137) a m�?la by se tedy objevovat i u Slovanů.

4) Poslední je technika “p�?es dla�?” je podobná způsobu 2 (uchycení oka p�?es záp�?stí). Oko je zde ovšem sešito napevno. Druhý konec p�?idržujeme v dlani palcem. Tento způsob se používá pouze v p�?ípad�? spodního hodu (bez rotace) s vykro�?ením a je typická pro severoafrický kmen Vašambaa (Lindblom, 1927, 15). Tato varianta se mi nezdá p�?íliš praktická. V ruce totiž držíme 2 �?emeny a to p�?i hodu (pušt�?ní �?emene) p�?ekáží. Navíc se nejedná o techniku evropskou a tedy ani slovanskou!

Způsob st�?elby

Zde se pokusím nastínit různé způsoby prokost�?elby. P�?edem upozor�?uji, že p�?edevším chvíle vypušt�?ní kamene je v�?cí cviku a intuice. Bez praxe se to prost�? nelze nau�?it!

HORIZONT�?LN�? ST�?ELBA: St�?elec se k cíli postaví levým bokem. Levá noha je p�?edkro�?ená a pravá vů�?i ní zaujímá úhel 90°. V pravé ruce držíme konce praku (viz techniky úchopu výše) a v levé ruce držíme st�?ed praku - kapsu na munici i s kamenem. Prak držíme našponovaný - p�?i�?emž pravá ruka je nad hlavou (�?i mírn�? dop�?edu) a levá sm�?�?uje sm�?rem k cíli.

Když chceme zahájit st�?elbu, za�?neme prakem rychle rotovat (aby nám munice nevypadla) proti sm�?ru hodinových ru�?i�?ek. Prakem rotujeme nad hlavou (pop�?ípad�? mírn�? šikmo) a co nejrychleji. Ve chvíli, kdy kámen rotuje (p�?ibližn�? na úrovni špi�?ky pravé nohy) st�?elu vypustíme. St�?elba se provádí tak, že povolíme volný konec praku, ten se odst�?edivou silou vymrští sm�?rem ven od rotace a vypustí zárove�? i kámen.

Energie a sm�?r st�?ely se dá zlepšit:
a) Protažením dráhy p�?i rotaci - (švihnutím) pravé ruky p�?i vypoušt�?ní kamene.
b) Vykro�?ením: p�?i švihu vykro�?íme celým t�?lem vp�?ed a tím zvýšíme energii i sm�?r letu kamene.

Obrázek: Vyobrazení etruského mladíka lovícího ptáky - freska z konce VI. století, freska (Fougeres, 1892, 1366; Lindblom, 1940, 9).

VERTIK�?LN�? ST�?ELBA:

St�?elecký postoj je stejný jako p�?i p�?edešlé variant�?. Prak však můžeme nechat voln�? viset dolů (nesmí být tedy p�?íliš dlouhý, aby se ned�?el o zem) a rovnou za�?ínáme rotovat proti sm�?ru hodinových ru�?i�?ek (platí samoz�?ejm�? jen pro praváky). Kámen můžeme vymrštit rovnou p�?i první oto�?ce nebo jej pro zvýšení efektu můžeme nechat víckrát oto�?it.

Energii hodu můžeme také zvýšit vykro�?ením: Ve chvíli kdy kámen dokon�?uje půlkruh a blíží se k zemi, soub�?žn�? s rotací praku vykro�?íme pravou zadní nohou vp�?ed. V pravou chvíli (kámen je cca v 1/3 p�?edního půlkruhu) kámen vypustíme (ruka p�?i tom zm�?ní polohu z pokr�?ené na narovnanou).

Obrázek: �?eky a �?ímany doporu�?ovaný (vertikální) způsob hodu. (Obrázek p�?evzat z http://www.christiananswers.net/dictionary/sling.html).

Mén�? typické způsoby házení prakem. Situa�?ní nákresy jsou p�?evzaty z �?asopisu X-Legio (vojenská technika minulosti):

VRH ZPOZA HLAVY:

Tento způsob st�?elby je vlastn�? nejprimitivn�?jším možným použitím praku, protože se jedná vlastn�? o pouhé prodloužení ruky. Cílem je zv�?tšit dráhu kamene a tak mu dodat pat�?i�?nou energii.

Stojíme v základním postoji mírn�? zaklon�?ni. Kámen je voln�? položený v prku, který držíme za hlavou - kámen v podstat�? leží na našich zádech. Prostým švihem jako p�?i házení rukou vrhneme kámen vp�?ed. Volný konec praku pouštíme ve chvíli , kdy mine úrove�? naší hlavy. V tomto švihu jde dop�?edu celá hru�? a ruka. P�?ípadn�? s dá vp�?ed postoupit vp�?ed i celým t�?lem.

VRH P�?�?M�? (zpoza hlavy) a VRH ZE ZEM�?

V tomto způsobu půjde spíše o množství vržených kamenů spíše než o rychlost a p�?esnost. Jsou to etnograficky �?i historicky podložené metody a mohou sloužit vášnivým prakost�?elcům jako inspirace k dalším variantám hodu.

Házením zpoza hlavy dodáme p�?i jednoduchém vrhu (bez rotace) praku vyšší rychlost a tedy i vyšší ú�?innost p�?i dopadu.

Munice do praku:

Jako munice sloužily p�?edevším kameny. U národů na blízkém východ�? se jednalo o hlin�?né koule �?i kameny o velikosti a tvaru tenisového mí�?ku. �?ímané oproti tomu používali opracované valouny koso�?tvere�?ného tvaru (viz. foto), �?i si dokonce munici vylévali z olova. Konkrétní malý koso�?tvere�?ný oválný kámen mohl být délky okolo 3 - 3,5 cm s váhou 25 - 30 gr.

Dost�?el: Dob�?e stav�?ným prakem lze tedy házet kameny až o váze 500gr s ú�?inným doletem 100 m. U menší munice se uvádí dost�?el až 200 metrů a to p�?i velké kadenci 6 až 12 kamenů za minutu. Standardní kadence trénovaného prakost�?elce se ovšem uvádí 5-6 kamenů za minutu.

Použitelnost: Pro Slovany nevím o žádném nálezu shromážd�?ných kamenů a je spíše p�?edpoklad, že se házelo jakýmikoliv valouny vhodného tvaru a pat�?i�?né velikosti.

Munice do bitev a na souboje: jako velmi hezké mi p�?išlo využití nezralých jablek na Veligradu 2006. Pro bitvu se nejlépe dá použít kuli�?ka o prům�?ru do 4-5cm, vyrobená z mokrých novin a kobercové pásky. Noviny rozmo�?íme a splácáme z nich kuli�?ky, které necháme zaschnout., Následn�? kuli�?ku obalíme �?ernou kobercovou páskou. Taková kuli�?ka sice p�?i zásahu zabolí, ale nezraní.

Ter�? na prakost�?elbu:

Naši p�?edkové házeli prakem prakticky po�?ád a z�?ejm�? n�?jakou velkou pot�?ebu sout�?žní prakost�?elby nem�?li. Vid�?l jsem v historickém dokumentu BBC o Hanibalovi trénink prakost�?elby na beraní lebky umíst�?né na holi, ale nakolik se to zakládalo na historických podkladech netuším.
Výroba ter�?e na akce: Navíc ter�? zvící velikosti lidské hlavy by pro sou�?asné prá�?ata asi nebyl tím nejlepším. St�?ílí se tedy spíše na zásah do v�?tších ter�?ů na šípy nebo do ln�?ných kapsuů (jeho výhoda je v rychlejším sb�?ru munice nebo lepší použití na akce). Ten můj (na obrázku vlevo) je o prům�?ru asi 0,6 metru a vzdálenost na st�?elbu mám asi 7 - 10 metrů. Jeho výroba je snadná: Vezmeme kmínek Y tvaru. Ob�? ramena spojíme do oblouku spleteným vrbovým proutím a p�?id�?láme kapsu ze ln�?ného plátna. Historicky je to nesmysl (nikdo by neplýtval plátnem), ale na akce se to dá výborn�? použít.

Na st�?elbu na vzdálenost žádnou radu nepot�?ebujeme - snad jen vlastní fotbalové h�?išt�?.

——————————————————————————–

FUSTIBALL - prak na holi

Popis: Laicky �?e�?eno se jedná o prak zav�?šený na klacku. Jeho velkou výhodou je jednoduchost ovládání a tém�?�? stoprocentní zajišt�?ní sm�?ru letu munice. Taktéž nelze pominout snazší házení t�?žších kamenů (netrhá to tolik ruce a ramena). Také lze snáze házet vysokým obloukem a dá se s ním lehce házet i p�?es hradby.
Cíl a sm�?r letu vyst�?eleného kamene je dán n�?kolika faktory: technickými parametry (délkou hole, délkou a ší�?kou záv�?su kapsu a tvarem háku) a technikou hodu (míra záp�?ahu a síla vrhu).
Mezi nevýhody tedy pat�?í o n�?co horší zacílení, neboť oproti klasickému praku rozhoduje st�?elec o vypušt�?ní kamene jen z�?ásti (rozhodující je odst�?edivá síla, která stáhne kapsu z háku). Jednalo se tedy nejspíše o zbra�?, která z�?ejm�? nenalézala konkrétní cíl, ale sloužila k házení s v�?tší razancí (asi n�?co jako p�?ekryvná palba).
Z vlastností st�?elby vyplývá, že fustiball je skv�?lá zbra�? na ve�?ejné akce, kde jej můžeme zcela bez obav dát do ruky i nezkušeným návšt�?vníkům.

Výroba: Hůl, kterou použijeme na fustiball je 100 - 180 cm velká. Delší by se již v bitv�? hů�?e ovládaly. Hůl je hlazená - tedy nejlépe z listná�?ového d�?eva, aby se nám do ruky nezarážely t�?ísky.

Ve spodní �?ásti můžeme pro lepší držení fustiballu v�?ezat úchop.
V horní �?ásti (asi 20 - 30 cm od konce) napevno umístíme jeden konec praku. Naskýtají se varianty vyvrtané dírky, nebo zá�?ezu do d�?eva a obšití �?emene.
Špi�?ka hole je mírn�? prohnutá vp�?ed (sta�?í i 0,5 cm). �?ím v�?tší há�?ek na konci bude, tím pozd�?ji dojde k odpalu kamene! Absencí há�?ku zajistíme fustiballu vyšší odpal.
P�?ípadn�? lze na špici vy�?ezat zá�?ez pro lepší stabilitu praku. V tom p�?ípad�? volné oko na praku je pouze tak velké, aby šlo nasadit na špici hole, ale zárove�? se zde zachytilo.
St�?elba: Jedná se vlastn�? o st�?elbu švihem. Hůl uchopíme do obou rukou (levá je dole a pravá p�?ibližn�? uprost�?ed hole). Do kapsu vložíme kámen a hůl zakloníme dozadu. Nyní již pouze švihneme holí sm�?rem, kam chceme st�?ílet. Volné oko praku se uvolní samo v ten správný okamžik.

Zajímavost - jiný typ fustiballu: Na internetu jsou také dostupné fustibally s jiným koncovým systémem. Na volném konci praku je umíst�?na kuli�?ka a na špici fustiballu je vytvo�?en zá�?ez. Do zá�?ezu vložíme volný konec (ten se zarazí o kuli�?ku). Nyní fustiballem švihneme a ve správném úhlu se volný konec uvolní. Tento typ fustiballu má nejvyšší úhel odpalu, neboť se volný konec uvolní d�?íve.

Použití: P�?estože nemáme pro Slovanské období žádné nálezy fustiballu (a ani zprávy) je oprávn�?ná domn�?nka, že jej znali a používali. Minimáln�? se sním však setkali p�?i výbojích na jih. Proto bych se fustiball nebál v omezené mí�?e pro Slovany použít.

Obrázek: Využití fustiballu u byzantinské armády na bojové lodi.

——————————————————————————–

PRIMITIVN�? D�?EV�?N�? “FUSTIBALL” - VRHAC�? KLACEK

Narazil jsem na n�?j pouze p�?i dohledávání informací na internetu. Jedná se o velmi primitivní za�?ízení, podobné fustiballu.

Výroba: Jeho výroba je velmi snadná. Vezmeme klacek o délce 1-1,5 m a ten na konci rozšt�?píme napůl. Délka rozšt�?pu a síla klacku musí odpovídat velikosti munice, kterou do n�?j budeme vkládat. Tato zbra�? není primárn�? ur�?ena k házení p�?íliš t�?žkými kameny, takže bych volil sílu v�?tve okolo 4cm a délku rozšt�?pu do 25 cm. Na konci rozšt�?pu stáhneme d�?evo surovou kůží k sob�?, aby prasklina nepokra�?ovala dále a nerozštípla nám celou hůl.

St�?elba: Do rozšt�?pu vložíme kámen, d�?evo má tendenci se vracet do původního tvaru a tak kámen bez problémů udrží. Klackem švihneme vší silou sm�?rem k cíli. Kámen již ve správnou chvíli z rozšt�?pu vyletí.

Použití: Etnograficky se tyto “praky” používaly v Africe a snad i v Asii (tedy co jsem našel). Tento “prak” se hů�?e ovládá, pomalu nabíjí, st�?ílí menší munici a nejspíš nebude mít velkou životnost. Na druhou stranu i my jako d�?ti jsme si s podobnými za�?ízeními hráli a jeho výroba je naprosto primitivní, cena zanedbatelná a podobnost s ostatními technikami velká. Lze tedy �?íci že pro slovanské dít�? �?i ženu by mohla být tato zbra�? použita, ale p�?edem varuji, že se jedná o �?irou spekulaci!

Zkušenost: Cvi�?n�? jsem si tuto zbra�? zkusil vyrobit s nevalným výsledkem. Munice se dala použít pouze malá a p�?íliš v rozšt�?pu držela - necht�?la vylétnout. Pravdou je, že jsem tomuto vrhacímu za�?ízení v�?noval jen velmi málo �?asu a tak nemá můj pokus vypovídající hodnotu.

Obrázek: (Smirnov, 1978, 499)

——————————————————————————–

PRIMITIVN�? D�?EV�?N�? “FUSTIBALL” - VRHAC�? LŽ�?CE

Prý existuje zmínka o vrhacích ty�?ích se lžící na konci, které m�?lo použít vikingské vojsko v n�?jaké bitv�?. Bohužel nemám o této události podrobn�?jší informace, ale použití takovéhoto klacku by mohlo být velmi zajímavé.

——————————————————————————–

VRHA�?E ST�?EL (ST�?ELOMETY) - VRHAC�? PRAKY Š�?PŮ

Upraveným prakem se dají také házet šipky a to až na extrémn�? velkou vzdálenost. Uvádí se dnešní rekordy vzdálenosti blížící se tém�?�? půl kilometru.

St�?elba: Op�?t se využívá švihu �?i rotace ke zvýšení energie st�?ely. Žádný bližší popis jsem dosud nenašel a sám jsem to nezkoušel.

Použití: Etnograficky se dodnes tyto vrha�?e používají u �?uk�?ů (Jakutsko - Magadanská oblast). Jejich vrha�?e jsou velké okolo 100 cm a šípy okolo 75 cm. �?dajn�? se tyto vrha�?e mohou podobat antickým.
Tak i tak však neexistuje jediný p�?edpoklad, že by tyto vrha�?e st�?el mohly jakkoli být upot�?ebeny starými Slovany a neexistuje ani analogie z okolních zemí. Berte tedy házení šipek pouze jako zajímavost.

Permalink

Malina

05.23.07

Typy praků a jejich použití

Leave a Comment

Rubriky

Meta