Malina » Typy praků a jejich použití

05.23.07

Typy praků a jejich použití

Posted in Redakce at 0.05 od admin

vrh4.gif
RanÄ? stÅ?edovÄ?ký prak byl zbraní, kterou ovládal nepochybnÄ? každý chlapec již od útlého mládí. Kdo si vyzkouší stÅ?elbu z praku, tak ocení schopnost stÅ?elce strefit letícího ptáka Ä?i tak malý cíl jako lidská hlava.
Výsledná hodnota praku není pÅ?íliÅ¡ velká (u rostliných vláken zanedbatelná) a jeho úÄ?innost byla dostateÄ?ná. Dobrý zásah mohl protivníka z boje vyÅ?adit i trvale Ä?i jej dokonce zabít.

Standardním prakem lze házet dokonce Ä?tvrt až půlkilogramové kameny na vzdálenost pÅ?ibližnÄ? sto metrů. U menší munice se uvádí dostÅ?el až 200 metrů pÅ?i velké kadenci 6 až 12 kamenů za minutu. Z tÄ?chto důvodu je tÅ?eba pÅ?i prakostÅ?elbÄ? (aÅ¥ soukromé Ä?i na akcích) dbát co nejvyšší opatrnosti a bezpeÄ?nosti.

Různé podoby praku a jeho odvozenin

PRAKY

Popis: Technicky si nyní prak rozdÄ?líme na kapsu na munici a na ramena praku. PÅ?iÄ?emž ramena dÄ?líme na volné (to které se pÅ?i stÅ?elbÄ? uvolÅ?uje) a pevné. Prak zpravidla tvoÅ?í pás kůže, s rameny dlouhými pÅ?ibližnÄ? 50-120 cm dlouhými s cca 20cm velkou kapsou (vakem) na munici uprostÅ?ed. Na pevném konci praku se nalézá buÄ? pevné nebo pohyblivé (utahovací) oko a na volném konci oko nebo uzlík (podle typu stÅ?elby).

Vyobrazení Å?ímského prakovníka vÄ?nované pokoÅ?ení Dakie, Datováno do roku 113 (Korfmann, 73, 36).
Historie: Prak je starovÄ?ká zbraÅ? používaná samozÅ?ejmÄ? k boji i k lovu, protože vÅ¡ak není vyroben z trvanlivého materiálu, není archeologicky pÅ?íliÅ¡ doložen.
Máme ovÅ¡em bohaté nálezy munice (hlinÄ?né, kamenné i olovÄ?né) ze stÅ?edomoÅ?í a také množství etnografických srovnání z celého svÄ?ta. Neexistuje žádný kontinent (krom Antarktidy), kde by se prak nepoužíval. Jeho podoba a způsob stÅ?elby se na celém svÄ?tÄ? prakticky pÅ?íliÅ¡ neliší a různé odliÅ¡nosti jsou rozepsány níže.

Použití: Ze slovanského prostÅ?edí sice nálezy nemáme, ale lze úspÄ?Å¡nÄ? pÅ?edpokládat hojné a Ä?asté používání této zbranÄ? i na naÅ¡em území.

Výroba: U ramen se snažíme o co nejužší průÅ?ez, aby byl odpor vzduchu pÅ?i rotaci co nejmenší. Ale ne na úkor pevnosti - udržet rotujících 250gr vyžaduje svoji pevnost. Na akce se vÅ¡ak hodí i “pomalejší” praky - nemusíte totiž bÄ?hat pro munici tak daleko a zvyÅ¡ujete tím i bezpeÄ?nost stÅ?elby. Velikost kapsy je dána velikostí munice. UniverzálnÄ? může být kapsa velká okolo 20 cm, což dostaÄ?uje i na vÄ?tší kameny. Munice by nemÄ?la z kapsy pÅ?íliÅ¡ vyÄ?nívat. Její tvar by mÄ?l být kosoÄ?tvereÄ?ný a mÄ?l by se pÅ?i vložení munice pÅ?irozenÄ? tvarovat do kolébky - munice pak pÅ?i nižší rotaci nevypadne.

Celokožený prak: Z kožených Å?emínků dostateÄ?né síly a kvality (alespoÅ? o průmÄ?ru 0,4-0,5 cm) uÅ?ízneme požadovanou délku ramen. Å?emínky mohou být i tenÄ?í a spletené. Dále si uÅ?ízneme 2 Å?emeny (ze stejného materiálu) na kapsu - ty Å?emeny musí být delší 0 1/3 než plánujeme délku kapsy. Tyto dva Å?emeny svážeme na koncích k sobÄ? a mezi nÄ? vÅ¡ijeme uÅ¡eÅ? kosoÄ?tvereÄ?ného tvaru. Nyní ramena i kapsu spojíme-seÅ¡ijeme k sobÄ?.
Pletený prak: Tyto praky známe spíše z etnografických studií stÅ?ední Ameriky a Afriky. Jedná se o nejlevnÄ?jší možnou variantu, kdy jsou ramena i kapsa upleteny z konopných (Ä?i jiných) rostlinných vláken. Upletení ramen je stejné jako pletení pomlázky (z nÄ?kolika možných svazků) - kapsa se plete na jednoduché kosoÄ?tvereÄ?né formÄ? nebo na vypnutém rámu. Pro zdatného Å?emeslníka/Å?emeslnici to není nic složitého - chce to jen trochu cviku.
Kombinovaný prak: Podle mého úsudku se jedná o nejhezÄ?í a kdysi snad i nejÄ?astÄ?jší možnou variantu - bohužel opomíjenou. Ramena budou upleteny z vláken rostlinného původu (z důvodu ceny) a kapsa bude kožená (aby více vydržela).
Držení praku

Držení volného konce je témÄ?Å? vždy stejné. Jedná se (kromÄ? anglosaské varianty - dvÄ? oka) vždy o zakonÄ?ení uzlíkem Ä?i uzlíky, které usnadÅ?ují držení volného konce v ruce. Tyto uzlíky zvyÅ¡ují kvalitu držení praku pÅ?i rotaci (aby nám volný konec odstÅ?edivou silou sám z dlanÄ? nevyklouzl) a také umožní vyšší citlivost pÅ?i míÅ?ení - pomohou lépe vystihnout správný okamžik, kdy volný konec pustit.

1) Oko (které je seÅ¡ito napevno) navleÄ?eme na prostÅ?edníÄ?ek a Å?emen provleÄ?eme mezi palec a ukazováÄ?kem. Druhý volný konec praku uchopíme mezi palec a dlaÅ?/ukazováÄ?ek - držíme jej v pÄ?sti. Prak roztoÄ?íme a pootevÅ?ením pÄ?sti (zvednutím palce) uvolníme volný konec který se odstÅ?edivÄ? vymrÅ¡tí vpÅ?ed.
OsobnÄ? preferuji tuto variantu s tím, že Å?emen nechám volnÄ? viset - pÅ?i házení mi dva Å?emeny mezi palcem a ukazováÄ?kem dÄ?lají zbyteÄ?né problémy a na kvalitu hodu to nemá žádný vliv (spíše naopak).
Tuto techniku hodu známe dodnes napÅ?íklad od Eskymáků a zprávy o ní máme témÄ?Å? z celého svÄ?ta. Je to také nejpohodlnÄ?jší a pro zaÄ?áteÄ?níka i nejpÅ?esnÄ?jší technika. Tato varianta je použitelná i pro naÅ¡e Slovany.

2) Jeden konec praku je tvoÅ?en smyÄ?kou (radÄ?ji Å¡irší kvůli pohodlí) která se navleÄ?e na pravou ruku. Způsoby utažení mohou být různé - od kožené pojistky (zkracovaÄ?ky) po utahovací uzel. Tato druhá varianta je vidÄ?t také na fotce. Tento úchyt známe napÅ?íklad z Výšivky z Bayeux a dalo by se snad použít i pro naÅ¡e Slovany.

——

3) Oba konce praku jsou zakonÄ?eny spletenými kroužky nebo oÄ?ky. Konec praku, který zůstává v ruce navlékáme na prostÅ?edníÄ?ek a vypouÅ¡tÄ?ný volný konec na ukazováÄ?ek. Tuto techniku hodu máme potvrzenu z anglosaského prostÅ?edí od 8. po 14. století (Strutt, 1876, 136, 137) a mÄ?la by se tedy objevovat i u Slovanů.

4) Poslední je technika “pÅ?es dlaÅ?” je podobná způsobu 2 (uchycení oka pÅ?es zápÄ?stí). Oko je zde ovÅ¡em seÅ¡ito napevno. Druhý konec pÅ?idržujeme v dlani palcem. Tento způsob se používá pouze v pÅ?ípadÄ? spodního hodu (bez rotace) s vykroÄ?ením a je typická pro severoafrický kmen VaÅ¡ambaa (Lindblom, 1927, 15). Tato varianta se mi nezdá pÅ?íliÅ¡ praktická. V ruce totiž držíme 2 Å?emeny a to pÅ?i hodu (puÅ¡tÄ?ní Å?emene) pÅ?ekáží. Navíc se nejedná o techniku evropskou a tedy ani slovanskou!

Způsob stÅ?elby

Zde se pokusím nastínit různé způsoby prokostÅ?elby. PÅ?edem upozorÅ?uji, že pÅ?edevším chvíle vypuÅ¡tÄ?ní kamene je vÄ?cí cviku a intuice. Bez praxe se to prostÄ? nelze nauÄ?it!

HORIZONTÃ?LNÃ? STÅ?ELBA: StÅ?elec se k cíli postaví levým bokem. Levá noha je pÅ?edkroÄ?ená a pravá vůÄ?i ní zaujímá úhel 90°. V pravé ruce držíme konce praku (viz techniky úchopu výše) a v levé ruce držíme stÅ?ed praku - kapsu na munici i s kamenem. Prak držíme naÅ¡ponovaný - pÅ?iÄ?emž pravá ruka je nad hlavou (Ä?i mírnÄ? dopÅ?edu) a levá smÄ?Å?uje smÄ?rem k cíli.

Když chceme zahájit stÅ?elbu, zaÄ?neme prakem rychle rotovat (aby nám munice nevypadla) proti smÄ?ru hodinových ruÄ?iÄ?ek. Prakem rotujeme nad hlavou (popÅ?ípadÄ? mírnÄ? Å¡ikmo) a co nejrychleji. Ve chvíli, kdy kámen rotuje (pÅ?ibližnÄ? na úrovni Å¡piÄ?ky pravé nohy) stÅ?elu vypustíme. StÅ?elba se provádí tak, že povolíme volný konec praku, ten se odstÅ?edivou silou vymrÅ¡tí smÄ?rem ven od rotace a vypustí zároveÅ? i kámen.

Energie a smÄ?r stÅ?ely se dá zlepÅ¡it:
a) Protažením dráhy pÅ?i rotaci - (Å¡vihnutím) pravé ruky pÅ?i vypouÅ¡tÄ?ní kamene.
b) VykroÄ?ením: pÅ?i Å¡vihu vykroÄ?íme celým tÄ?lem vpÅ?ed a tím zvýšíme energii i smÄ?r letu kamene.

Obrázek: Vyobrazení etruského mladíka lovícího ptáky - freska z konce VI. století, freska (Fougeres, 1892, 1366; Lindblom, 1940, 9).

VERTIKÃ?LNÃ? STÅ?ELBA:

StÅ?elecký postoj je stejný jako pÅ?i pÅ?edeÅ¡lé variantÄ?. Prak vÅ¡ak můžeme nechat volnÄ? viset dolů (nesmí být tedy pÅ?íliÅ¡ dlouhý, aby se nedÅ?el o zem) a rovnou zaÄ?ínáme rotovat proti smÄ?ru hodinových ruÄ?iÄ?ek (platí samozÅ?ejmÄ? jen pro praváky). Kámen můžeme vymrÅ¡tit rovnou pÅ?i první otoÄ?ce nebo jej pro zvýšení efektu můžeme nechat víckrát otoÄ?it.

Energii hodu můžeme také zvýšit vykroÄ?ením: Ve chvíli kdy kámen dokonÄ?uje půlkruh a blíží se k zemi, soubÄ?žnÄ? s rotací praku vykroÄ?íme pravou zadní nohou vpÅ?ed. V pravou chvíli (kámen je cca v 1/3 pÅ?edního půlkruhu) kámen vypustíme (ruka pÅ?i tom zmÄ?ní polohu z pokrÄ?ené na narovnanou).

Obrázek: Å?eky a Å?ímany doporuÄ?ovaný (vertikální) způsob hodu. (Obrázek pÅ?evzat z http://www.christiananswers.net/dictionary/sling.html).

MénÄ? typické způsoby házení prakem. SituaÄ?ní nákresy jsou pÅ?evzaty z Ä?asopisu X-Legio (vojenská technika minulosti):

VRH ZPOZA HLAVY:

Tento způsob stÅ?elby je vlastnÄ? nejprimitivnÄ?jším možným použitím praku, protože se jedná vlastnÄ? o pouhé prodloužení ruky. Cílem je zvÄ?tÅ¡it dráhu kamene a tak mu dodat patÅ?iÄ?nou energii.

Stojíme v základním postoji mírnÄ? zaklonÄ?ni. Kámen je volnÄ? položený v prku, který držíme za hlavou - kámen v podstatÄ? leží na naÅ¡ich zádech. Prostým Å¡vihem jako pÅ?i házení rukou vrhneme kámen vpÅ?ed. Volný konec praku pouÅ¡tíme ve chvíli , kdy mine úroveÅ? naší hlavy. V tomto Å¡vihu jde dopÅ?edu celá hruÄ? a ruka. PÅ?ípadnÄ? s dá vpÅ?ed postoupit vpÅ?ed i celým tÄ?lem.

VRH PÅ?Ã?MÃ? (zpoza hlavy) a VRH ZE ZEMÄ?

V tomto způsobu půjde spíše o množství vržených kamenů spíše než o rychlost a pÅ?esnost. Jsou to etnograficky Ä?i historicky podložené metody a mohou sloužit vášnivým prakostÅ?elcům jako inspirace k dalším variantám hodu.

Házením zpoza hlavy dodáme pÅ?i jednoduchém vrhu (bez rotace) praku vyšší rychlost a tedy i vyšší úÄ?innost pÅ?i dopadu.

Munice do praku:

Jako munice sloužily pÅ?edevším kameny. U národů na blízkém východÄ? se jednalo o hlinÄ?né koule Ä?i kameny o velikosti a tvaru tenisového míÄ?ku. Å?ímané oproti tomu používali opracované valouny kosoÄ?tvereÄ?ného tvaru (viz. foto), Ä?i si dokonce munici vylévali z olova. Konkrétní malý kosoÄ?tvereÄ?ný oválný kámen mohl být délky okolo 3 - 3,5 cm s váhou 25 - 30 gr.

DostÅ?el: DobÅ?e stavÄ?ným prakem lze tedy házet kameny až o váze 500gr s úÄ?inným doletem 100 m. U menší munice se uvádí dostÅ?el až 200 metrů a to pÅ?i velké kadenci 6 až 12 kamenů za minutu. Standardní kadence trénovaného prakostÅ?elce se ovÅ¡em uvádí 5-6 kamenů za minutu.

Použitelnost: Pro Slovany nevím o žádném nálezu shromáždÄ?ných kamenů a je spíše pÅ?edpoklad, že se házelo jakýmikoliv valouny vhodného tvaru a patÅ?iÄ?né velikosti.

Munice do bitev a na souboje: jako velmi hezké mi pÅ?iÅ¡lo využití nezralých jablek na Veligradu 2006. Pro bitvu se nejlépe dá použít kuliÄ?ka o průmÄ?ru do 4-5cm, vyrobená z mokrých novin a kobercové pásky. Noviny rozmoÄ?íme a splácáme z nich kuliÄ?ky, které necháme zaschnout., NáslednÄ? kuliÄ?ku obalíme Ä?ernou kobercovou páskou. Taková kuliÄ?ka sice pÅ?i zásahu zabolí, ale nezraní.

TerÄ? na prakostÅ?elbu:

NaÅ¡i pÅ?edkové házeli prakem prakticky poÅ?ád a zÅ?ejmÄ? nÄ?jakou velkou potÅ?ebu soutÄ?žní prakostÅ?elby nemÄ?li. VidÄ?l jsem v historickém dokumentu BBC o Hanibalovi trénink prakostÅ?elby na beraní lebky umístÄ?né na holi, ale nakolik se to zakládalo na historických podkladech netuším.
Výroba terÄ?e na akce: Navíc terÄ? zvící velikosti lidské hlavy by pro souÄ?asné práÄ?ata asi nebyl tím nejlepším. StÅ?ílí se tedy spíše na zásah do vÄ?tších terÄ?ů na šípy nebo do lnÄ?ných kapsuů (jeho výhoda je v rychlejším sbÄ?ru munice nebo lepší použití na akce). Ten můj (na obrázku vlevo) je o průmÄ?ru asi 0,6 metru a vzdálenost na stÅ?elbu mám asi 7 - 10 metrů. Jeho výroba je snadná: Vezmeme kmínek Y tvaru. ObÄ? ramena spojíme do oblouku spleteným vrbovým proutím a pÅ?idÄ?láme kapsu ze lnÄ?ného plátna. Historicky je to nesmysl (nikdo by neplýtval plátnem), ale na akce se to dá výbornÄ? použít.

Na stÅ?elbu na vzdálenost žádnou radu nepotÅ?ebujeme - snad jen vlastní fotbalové hÅ?iÅ¡tÄ?.

——————————————————————————–

FUSTIBALL - prak na holi

Popis: Laicky Å?eÄ?eno se jedná o prak zavÄ?Å¡ený na klacku. Jeho velkou výhodou je jednoduchost ovládání a témÄ?Å? stoprocentní zajiÅ¡tÄ?ní smÄ?ru letu munice. Taktéž nelze pominout snazší házení tÄ?žších kamenů (netrhá to tolik ruce a ramena). Také lze snáze házet vysokým obloukem a dá se s ním lehce házet i pÅ?es hradby.
Cíl a smÄ?r letu vystÅ?eleného kamene je dán nÄ?kolika faktory: technickými parametry (délkou hole, délkou a šíÅ?kou závÄ?su kapsu a tvarem háku) a technikou hodu (míra zápÅ?ahu a síla vrhu).
Mezi nevýhody tedy patÅ?í o nÄ?co horší zacílení, neboÅ¥ oproti klasickému praku rozhoduje stÅ?elec o vypuÅ¡tÄ?ní kamene jen zÄ?ásti (rozhodující je odstÅ?edivá síla, která stáhne kapsu z háku). Jednalo se tedy nejspíše o zbraÅ?, která zÅ?ejmÄ? nenalézala konkrétní cíl, ale sloužila k házení s vÄ?tší razancí (asi nÄ?co jako pÅ?ekryvná palba).
Z vlastností stÅ?elby vyplývá, že fustiball je skvÄ?lá zbraÅ? na veÅ?ejné akce, kde jej můžeme zcela bez obav dát do ruky i nezkuÅ¡eným návÅ¡tÄ?vníkům.

Výroba: Hůl, kterou použijeme na fustiball je 100 - 180 cm velká. Delší by se již v bitvÄ? hůÅ?e ovládaly. Hůl je hlazená - tedy nejlépe z listnáÄ?ového dÅ?eva, aby se nám do ruky nezarážely tÅ?ísky.

Ve spodní Ä?ásti můžeme pro lepší držení fustiballu vÅ?ezat úchop.
V horní Ä?ásti (asi 20 - 30 cm od konce) napevno umístíme jeden konec praku. Naskýtají se varianty vyvrtané dírky, nebo záÅ?ezu do dÅ?eva a obÅ¡ití Å?emene.
Å piÄ?ka hole je mírnÄ? prohnutá vpÅ?ed (staÄ?í i 0,5 cm). Ä?ím vÄ?tší háÄ?ek na konci bude, tím pozdÄ?ji dojde k odpalu kamene! Absencí háÄ?ku zajistíme fustiballu vyšší odpal.
PÅ?ípadnÄ? lze na Å¡pici vyÅ?ezat záÅ?ez pro lepší stabilitu praku. V tom pÅ?ípadÄ? volné oko na praku je pouze tak velké, aby Å¡lo nasadit na Å¡pici hole, ale zároveÅ? se zde zachytilo.
StÅ?elba: Jedná se vlastnÄ? o stÅ?elbu Å¡vihem. Hůl uchopíme do obou rukou (levá je dole a pravá pÅ?ibližnÄ? uprostÅ?ed hole). Do kapsu vložíme kámen a hůl zakloníme dozadu. Nyní již pouze Å¡vihneme holí smÄ?rem, kam chceme stÅ?ílet. Volné oko praku se uvolní samo v ten správný okamžik.

Zajímavost - jiný typ fustiballu: Na internetu jsou také dostupné fustibally s jiným koncovým systémem. Na volném konci praku je umístÄ?na kuliÄ?ka a na Å¡pici fustiballu je vytvoÅ?en záÅ?ez. Do záÅ?ezu vložíme volný konec (ten se zarazí o kuliÄ?ku). Nyní fustiballem Å¡vihneme a ve správném úhlu se volný konec uvolní. Tento typ fustiballu má nejvyšší úhel odpalu, neboÅ¥ se volný konec uvolní dÅ?íve.

Použití: PÅ?estože nemáme pro Slovanské období žádné nálezy fustiballu (a ani zprávy) je oprávnÄ?ná domnÄ?nka, že jej znali a používali. MinimálnÄ? se sním vÅ¡ak setkali pÅ?i výbojích na jih. Proto bych se fustiball nebál v omezené míÅ?e pro Slovany použít.

Obrázek: Využití fustiballu u byzantinské armády na bojové lodi.

——————————————————————————–

PRIMITIVNÃ? DÅ?EVÄ?NÃ? “FUSTIBALL” - VRHACÃ? KLACEK

Narazil jsem na nÄ?j pouze pÅ?i dohledávání informací na internetu. Jedná se o velmi primitivní zaÅ?ízení, podobné fustiballu.

Výroba: Jeho výroba je velmi snadná. Vezmeme klacek o délce 1-1,5 m a ten na konci rozÅ¡tÄ?píme napůl. Délka rozÅ¡tÄ?pu a síla klacku musí odpovídat velikosti munice, kterou do nÄ?j budeme vkládat. Tato zbraÅ? není primárnÄ? urÄ?ena k házení pÅ?íliÅ¡ tÄ?žkými kameny, takže bych volil sílu vÄ?tve okolo 4cm a délku rozÅ¡tÄ?pu do 25 cm. Na konci rozÅ¡tÄ?pu stáhneme dÅ?evo surovou kůží k sobÄ?, aby prasklina nepokraÄ?ovala dále a nerozÅ¡típla nám celou hůl.

StÅ?elba: Do rozÅ¡tÄ?pu vložíme kámen, dÅ?evo má tendenci se vracet do původního tvaru a tak kámen bez problémů udrží. Klackem Å¡vihneme vší silou smÄ?rem k cíli. Kámen již ve správnou chvíli z rozÅ¡tÄ?pu vyletí.

Použití: Etnograficky se tyto “praky” používaly v Africe a snad i v Asii (tedy co jsem naÅ¡el). Tento “prak” se hůÅ?e ovládá, pomalu nabíjí, stÅ?ílí menší munici a nejspíš nebude mít velkou životnost. Na druhou stranu i my jako dÄ?ti jsme si s podobnými zaÅ?ízeními hráli a jeho výroba je naprosto primitivní, cena zanedbatelná a podobnost s ostatními technikami velká. Lze tedy Å?íci že pro slovanské dítÄ? Ä?i ženu by mohla být tato zbraÅ? použita, ale pÅ?edem varuji, že se jedná o Ä?irou spekulaci!

ZkuÅ¡enost: CviÄ?nÄ? jsem si tuto zbraÅ? zkusil vyrobit s nevalným výsledkem. Munice se dala použít pouze malá a pÅ?íliÅ¡ v rozÅ¡tÄ?pu držela - nechtÄ?la vylétnout. Pravdou je, že jsem tomuto vrhacímu zaÅ?ízení vÄ?noval jen velmi málo Ä?asu a tak nemá můj pokus vypovídající hodnotu.

Obrázek: (Smirnov, 1978, 499)

——————————————————————————–

PRIMITIVNÃ? DÅ?EVÄ?NÃ? “FUSTIBALL” - VRHACÃ? LŽÃ?CE

Prý existuje zmínka o vrhacích tyÄ?ích se lžící na konci, které mÄ?lo použít vikingské vojsko v nÄ?jaké bitvÄ?. Bohužel nemám o této události podrobnÄ?jší informace, ale použití takovéhoto klacku by mohlo být velmi zajímavé.

——————————————————————————–

VRHAÄ?E STÅ?EL (STÅ?ELOMETY) - VRHACÃ? PRAKY Å Ã?PÅ®

Upraveným prakem se dají také házet Å¡ipky a to až na extrémnÄ? velkou vzdálenost. Uvádí se dneÅ¡ní rekordy vzdálenosti blížící se témÄ?Å? půl kilometru.

StÅ?elba: OpÄ?t se využívá Å¡vihu Ä?i rotace ke zvýšení energie stÅ?ely. Žádný bližší popis jsem dosud nenaÅ¡el a sám jsem to nezkouÅ¡el.

Použití: Etnograficky se dodnes tyto vrhaÄ?e používají u Ä?ukÄ?ů (Jakutsko - Magadanská oblast). Jejich vrhaÄ?e jsou velké okolo 100 cm a šípy okolo 75 cm. Ã?dajnÄ? se tyto vrhaÄ?e mohou podobat antickým.
Tak i tak vÅ¡ak neexistuje jediný pÅ?edpoklad, že by tyto vrhaÄ?e stÅ?el mohly jakkoli být upotÅ?ebeny starými Slovany a neexistuje ani analogie z okolních zemí. Berte tedy házení Å¡ipek pouze jako zajímavost.

Leave a Comment