05.22.07

SLOVANSK�? OS�?DLEN�? A VELK�? MORAVA

Posted in Redakce at 3.06 od admin

Se studiem slovanského osídlovacího procesu �?eských zemí vyvstalo hned n�?kolik otázek.

První z nich se týká původu Slovanů. Sou�?asné historické, archeologické i lingvistické bádání se kloní k teorii migra�?ní a popírá jejich genezi ze staršího prav�?kého obyvatelstva (teorie autochtonní). Uvažuje o vlastní slovanské etnogenezi mimo naše teritorium - n�?kde v širším pásu úrodných nížin mezi st�?edním Dn�?prem, Pripjatí, horním Dn�?strem, Vislou a Odrou. Tam se “n�?kdy” Slované vy�?lenili z původního indoevropského etnika (snad již v dob�? bronzové) a tam také došlo k jejich rozšt�?pení na t�?i v�?tve (východní, západní a jižní). I jejich území se dotkl chaos a destabilizace mocenských pom�?rů na zna�?né �?ásti evropského kontinentu v dob�? st�?hování národů, kdy se v důsledku krize antického sv�?ta zhroutila po vpádu asijských ko�?ovníků �?ímská moc. Zatímco východní Slované jen rozši�?ovali své dosavadní území a jižní byli strženi tlakem ostatních etnik, západní Slované pronikali do pom�?rn�? málo osídlených oblastí st�?ední Evropy. Jejich skupiny dosp�?ly b�?hem 6. století až do �?eských zemí. Slovanské obyvatelstvo tak vstupovalo do evropských d�?jin v dob�?, kdy na troskách antické ekonomiky, kultury, spole�?enského a politického z�?ízení se za�?ala postupn�? vytvá�?et civilizace ran�? st�?edov�?kého Západu jako svébytného civiliza�?ního okruhu, který navazoval na antické a k�?esťanské zdroje. Pro tuto dobu je po hospodá�?ské stránce charakteristická práce p�?evážné v�?tšiny obyvatelstva v málo produktivním zem�?d�?lství a nízká úrove�? �?emesel. Rozhodující událostí bylo p�?ijetí k�?esťanství v jeho západní katolické form�?.

Další otázka se týkala postupu slovanských kmenů; dosud p�?esn�? nevíme, kudy p�?išly na �?eské území. Uvažuje se o postupu nejen podél severní strany Karpat a dále Moravskou branou, ale n�?které skupiny (druhá vlna) mohly p�?itáhnout i z Podunají a dále sm�?�?ovat na západ p�?es území dnešního Slovenska. Své nejzazší západní hranice na Labi, horním Mohanu, �?ezné, Náb�? a v Horních Rakousích dosáhla slovanská vlna až v průb�?hu 8. století. P�?itom na postupném osídlování našich zemí se podílely dv�? vlny slovanské etnické expanze, avšak již do po�?átku 7. století podlehlo obyvatelstvo (p�?evážn�? germánské kmeny) slovanské asimilaci.

Pro slovanské kmeny je typická ru�?n�? lepená keramika tzv. pražského typu, �?tvercovité zemnice s pecí v rohu a poh�?ebišt�? s žárovými hroby. Prvotní osídlení vyhledávalo polohy v blízkosti v�?tších vodních toků s úrodnou půdou a nep�?ekra�?ovalo obvykle nadmo�?skou výšku 300 metrů. Nové plochy půdy získávali Slované ž�?á�?ením. Žili p�?evážn�? v osadách vesnického typu, které však nem�?ly trvalý charakter a po vy�?erpání půdy (po 15-20 letech) se p�?emísťovaly na volná místa (tzv. cyklické zem�?d�?lství). Základní spole�?enskou jednotkou byla ob�?ina (rodová nebo sousedská). Nejpozd�?ji od 7. století si Slované za�?ali budovat první hrazená sídlišt�?.

Zna�?ná �?ást slovanského obyvatelstva se bezprost�?edn�? po p�?íchodu do st�?ední Evropy dostala do podru�?í nomádských Avarů, kte�?í se po roce 567 usídlili v karpatské kotlin�?. Vliv Avarů na Morav�? (a ješt�? více v �?echách) byl nepom�?rn�? slabší, než tomu bylo u Slovanů v Podunajské nížin�?; snad se jednalo jen o n�?jakou formu poplatku. P�?esto však byla avarská nadvláda považována za velmi tíživou, takže zhruba sou�?asn�? s jejich vojenskými neúsp�?chy (roku 626 p�?i pokusu o dobytí Konstantinopole) vypuklo proti nim povstání slovanských kmenů. Vzbou�?ené slovanské kmeny si zvolily za svého vojevůdce proti Avarům franského kupce Sáma, pocházejícího z Galie (pravd�?podobn�? z okolí Sens u Pa�?íže); ten dosáhl �?ady vít�?zství nad Avary a také úsp�?šn�? vzdoroval tlaku západních sousedů - Franků. Poté vytvo�?il silný slovanský kmenový svaz - první slovanskou �?íši ve st�?ední Evrop�?. Hlavní oporu Sámovy moci tvo�?ila skupina slovanských velmožů. Smrtí Sáma se kmenový svaz rozpadl na jednotlivá knížectví.

�?echy a Morava se op�?t ztratily na zhruba 150 let z písemných pramenů; doba poslední �?tvrtiny 7. a 8. století je nazývána p�?edvelkomoravským nebo starohradištním obdobím. Nadále pokra�?ovaly kontakty s Avary, avšak kontaktní zóna ležela na jih od Moravy. V tomto období zde také vznikl nejstarší horizont opevn�?ných sídlišť, z nichž pochází �?ada nálezů kovových, kost�?ných a keramických artefaktů. Tyto lokality p�?edstavují novou kvalitu hospodá�?ského vývoje, kdy došlo k rozší�?ení osídleného území z údolí �?ek do výše položených míst. Ze spole�?nosti se vyd�?lovala kmenová aristokracie, z jejíhož st�?edu se zpravidla vybíral kníže (původn�? “kn�?z”), který se se svou družinou usazoval v opevn�?ných hradištích. Obyvatelstvo na území �?ech žilo v pom�?rném klidu, jeho kontakty sm�?�?ovaly p�?evážn�? na sever do povodí Sály, Labe a Odry, kde sídlily jiné slovanské kmeny. I na území �?ech vznikla �?ada hradišť, což je dokladem prohlubování rozvrstvení tehdejší spole�?nosti.

K urychlení vývoje v �?eských zemích p�?isp�?lo nové vn�?jší nebezpe�?í, které vyvstalo od 2. poloviny 8. století, kdy po upevn�?ní vlády rodu Karlovců ve franské �?íši nastává nová etapa dobyva�?né politiky sm�?rem na východ. Soub�?žn�? s tím za�?alo v průb�?hu 8. století pronikat k�?esťanství do slovanského prost�?edí ve st�?ední Evrop�?. První k�?esťanské misie p�?icházely hlavn�? z Bavorska - z �?ezna (do �?ech), z Pasova (na Moravu) i ze Salcburku (iroskotská misijní �?innost).

O kmenech na �?eském a moravském území se nám zachovaly jen kusé zprávy od arabských obchodníků nebo ve franských klášterech; nejstarší je popis zvaný Geograf bavorský, jenž zachycuje situaci z první a druhé poloviny 9. století. I z n�?j však nemůžeme p�?esn�? ur�?it, jaké bylo rozložení kmenů v �?echách a zda tu žilo mnoho kmenů nebo jen málo �?i pouze jeden (�?echů). �?eská kotlina byla rozd�?lena na t�?i uskupení s centry ve st�?edních, severozápadních a východních �?echách. Naproti tomu na Morav�? byla situace pon�?kud odlišná; pojmenování Moravané (Marvani, Marharii, Matavores aj.) ozna�?ovalo spole�?n�? obyvatelstvo sídlící severn�? od st�?edního toku Dunaje, což sv�?d�?í o zdejším probíhajícím sjednocovacím procesu. A tak na Morav�? a na západním Slovensku se na po�?átku 9. století z dlouhých mezikmenových bojů zrodil mocný nadkmenový svaz - Velkomoravská �?íše. Jedním z významných podn�?tů integra�?ního procesu bylo vn�?jší nebezpe�?í (útoky franských vojsk), kdy sice moravští a �?eští velmoži se p�?iklán�?li k životnímu stylu a náboženství Franků, ale dvojí expanze (franská a církevní) hrozila ztrátou domácí identity a státotvorného trendu. Mocenskému růstu Moravy napomohlo do�?asné oslabení franské �?íše vnit�?ními rozbroji ve 20. a 30. letech 9. století.

Velkomoravská �?íše byla prvním útvarem na území západních Slovanů (�?echy, Morava, Slezsko, Malopolsko, Slovensko, �?ást Dolních Rakous a Panonie), který můžeme ozna�?it jako ranou formu státu. Vytvo�?it úplný obraz d�?jin Velké Moravy je i p�?es ur�?itý po�?et písemných pramenů, v nichž je “stará” Morava zmi�?ována, a �?ilé archeologické bádání úkol zna�?n�? obtížný. Prameny p�?inášejí jen zlomkovité údaje (ať se jedná nap�?íklad o Fuldské letopisy, Bertiniánské letopisy �?i díla historicko-zem�?pisná, cestopisy židovských nebo arabských kupců, životopisy svatých, právní prameny a listiny) a navíc mnohé z nich se nezachovaly v původním originále a existují jen v pozd�?jších opisech. Jak archeologické, tak i písemné prameny však jednozna�?n�? dokládají narůstající sociální rozvrstvenost velkomoravské spole�?nosti (nálezy z poh�?ebišť, údaje o “bohatých” a “chudých”). Ob�? skupiny pat�?ily ke svobodnému obyvatelstvu a podléhaly panovníkovi.

Původní shromážd�?ní (kmenové sn�?my) ztrácely na svém významu. Ur�?itý podíl na moci si udržela kmenová knížata, ale vedle nich se vytvá�?ela vrstva zámožných velmožů, z nichž vznikali státní ú�?edníci. Jako správci administrativních okrsků vybírali dan�?, organizovali ve�?ejné práce (stavby cest, mostů, opevn�?ní) a shromaž�?ovali v p�?ípad�? ohrožení vojsko (tvo�?ené jednak po�?etnou jízdní družinou p�?i panovnickém dvo�?e a na hradech velmožů a jednak p�?šími oddíly venkovského obyvatelstva). V�?tšinu obyvatelstva tvo�?ili rolníci, menší �?ást �?emeslníci - obojí byli svobodní ob�?ané - a vedle nich narůstal po�?et nevolníků, p�?ípadn�? se vyskytovali i otroci. Zvláštní postavení zaujímalo duchovenstvo, z nichž v�?tšina byli cizinci. Duchovní zastávali i n�?které státní funkce, zejména diplomatické, p�?i�?emž byli osobn�? pod�?ízeni panovníkovi, p�?ípadn�? velmožům. Všichni svobodní ob�?ané pravideln�? odvád�?li da�? (tribut).

Došlo i k vytvo�?ení primitivního právního systému; původní zvykové právo již nevyhovovalo, a tak byly na základ�? byzantských právních norem sepsány dva dokumenty - Nomokánon (sestavený Metod�?jem) a sbírka právních p�?edpisů Zakon sudnyj ljudem (zpracoval Konstantin).

Vedle p�?ekladů církevních textů a právnických spisů vznikly na Velké Morav�? i původní literární práce psané ve staroslov�?nštin�?: veršovaná skladba Proglas (p�?edmluva k evangeliím) a tzv. panonské legendy (Život Konstantinův a Život Metod�?jův). Misie p�?es své krátké trvání (asi 20 let) sta�?ila položit základy slovanské vzd�?lanosti: Konstantin vytvo�?il hlaholici a jeho žák Kliment na p�?elomu 9. a 10. století zavedl jednodušší cyrilici.

Cyrilometod�?jská misie a vznik samostatného moravskopanonského arcibiskupství p�?edstavovalo v tehdejší dob�? prvo�?adou politickou událost. Prost�?ednictvím východního k�?esťanství si moravští panovníci upevnili své postavení, a oslabili tak franskou politickou expanzi (s pomocí bavorských misií).

Rozhodujícím zdrojem obživy v�?tšiny velkomoravského obyvatelstva bylo zem�?d�?lství s rozší�?eným trojpolním systémem. Zna�?ný pokrok prod�?lala �?emeslná výroba, kde docházelo k užší specializaci (zejména v um�?leckých �?emeslech). V život�? velkomoravské spole�?nosti zaujal významné místo i obchod a za�?ala se užívat p�?edmincovní platidla (nap�?íklad železné sekerovité h�?ivny, ne však mince). V hradištích vznikala tržišt�?, na nichž se uskute�?�?ovala sm�?na výrobků. Svérázný ráz si udržovala architektura, na niž působily (podobn�? jako na šperka�?ství) různé kulturní vlivy (z Byzance, Dalmácie, Panonie). Na dvorcích a hradištích vznikaly vedle d�?ev�?ných i kamenné a cihlové stavby sloužící jako obydlí velmožů. Z období Velké Moravy známe v podstat�? t�?i typy sídlišť: vesnice, velmožské dvorce a rozsáhlá hradišt�? (známé jsou Valy u Mikul�?ic, uherskohradišťská aglomerace se Starým M�?stem, Hradišt�? sv. Hypolita u Znojma, Staré Zámky u Líšn�?). Zvláštní místo zaujímaly sakrální (církevní) stavby; archeologický výzkum upozornil u jednotlivých kostelů (jednolodní s pravoúhlou apsidou, s půlkruhovou apsidou, baziliky, jedno- nebo dvouapsidové rotundy) na byzantské, západní a dalmatsko-adriatické vlivy.

Velkomoravská �?íše pat�?ila k raným typům států, které se rozvíjely na ko�?istném principu. Zejména Svatoplukova expanzivní politika (n�?které prameny ho dokonce ozna�?ují za krále) rozší�?ila sice území �?íše, avšak vedle pevného centrálního jádra se rozprostíralo zna�?né území tributární (kmenové) závislosti, takže v okrajových oblastech vládli místní slovanští velmožové, kte�?í jen formáln�? (placením tributu) uznávali svrchovanost Mojmírovců. Nešlo o centralizovaný stát s jednotnou správní soustavou, ale o konglomerát závislých zemí, p�?ipoutaných k centru. Pád �?íše (oslabované od konce 9. století rozpory vládnoucí dynastie a narůstajícími útoky zven�?í) byl způsoben náporem Ma�?arů; ješt�? p�?ed rozpadem Velkomoravské �?íše se od ní odtrhla �?eská knížata. V �?echách se v průb�?hu 9. století vytvo�?ilo n�?kolik celků, z nichž nabýval na nejv�?tším významu kmen �?echů v �?ele s dynastií P�?emyslovců, kte�?í za�?ali již od druhé poloviny 9. století budovat svůj stát.

Permalink

Malina

05.22.07

SLOVANSK�? OS�?DLEN�? A VELK�? MORAVA

Leave a Comment

Rubriky

Meta